Podle odhadů Evropské komise z podzimu 2015 k příležitosti ekonomické předpovědi pro další období (podle deníků Independent, The Telegraph a dalších) mají v rámci migrační vlny do zemí Evropské unie dorazit do konce roku 2016 další zhruba 3 miliony lidí.

V roce 2015 podle údajů Eurostatu (. pdf, s. 1) bylo v členských zemích Evropské unie registrováno 1,2 milionů žadatelů o azyl (kteří tu o něj žádali poprvé), oproti půl milionu v roce 2014. Nejvíce lidí hledajících azyl bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Zdroj: Eurostat

Nepodařilo se nám dohledat zmíněné výzvy ministra vnitra řeckému ministru pro imigraci stran nabídky pomoci. Je možné, že Chovanec řeckému představiteli nabízel pomoc skrze mechanismus civilní obrany během jednání ministrů EU, konkrétní záznamy však nejsou k dispozici.

Svůj zájem podílet se na pomoci s imigrační krizí ČR potvrdila (.pdf, str. 2) v říjnu 2015.

Služební zákon byl v souladu s požadavky Evropské unie přijat v dubnu 2002. Dle původního záměru měl účinnosti nabýt dne 1. ledna 2004 (s výjimkou některých okamžitě účinných ustanovení.) K tomu však nikdy nedošlo. Jeho účinnost byla několikrát posunuta:

zákonem č. 281/2003 Sb. na rok 2005, zákonem č. 626/2004 Sb. na rok 2007, zákonem č. 531/2006 Sb. na rok 2009, zákonem č. 381/2008 Sb. na rok 2012 a zákonem č. 445/2011 Sb. na rok 2015.

Dne 6. listopadu 2014 byl nakonec nahrazen novým zákonem o státní službě.

Ve dvanáctiletém mezidobí se pak služební zákon skloňoval hned několikrát.

Vláda Jiřího Paroubka v roce 2006 navrhla odložení účinnosti zákona jako své úplně poslední rozhodnutí. Stalo se tak z důvodů finanční nákladnosti takového kroku, s čímž se ztotožnil i nově nastupující kabinet slovy ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Z programového prohlášení Paroubkovy vlády ani jiných zdrojů však nevyplývá, že by se na toto téma vedla intenzivní politická diskuze.

Druhá vláda Mirka Topolánka k diskuzi o služebním zákonu vytvořila v roce 2007 analýzu, z níž vyplývá, že prioritou vlády není rušit již vytvořené dílčí zákony. Zaměstnanecké vztahy měl nadále řešit zákoník práce, nový zákon bude řešit jen potřebné veřejnoprávníprvky. Dále budou jednotlivé části zákona obsahovat oblasti společné a diferencované pro jednotlivé typy úředníků. Původní úmysl vytvořit nový zákon do r. 2009 se však nenaplnil a v roce 2008 byla znovu posunuta účinnost stávajícího služebního zákona.

Vláda Petra Nečase ve svém programovém prohlášení z roku 2010 deklaruje úmysl vytvořit návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy. Z usnesení č. 647 z 31. srpna 2011 pak plyne, že vláda schvaluje věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě. Zároveň zadává ministru vnitra vypracovat návrh zákona. O půl roku později schvaluje vláda teze zákona. Tento univerzální kodex byl však nakonec vyhodnocen jako nevyhovující. Účinnost zákona je naposledy odsunuta.

Výrok Jaroslava Faltýnka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V letech bezprostředně následujících po vstupu dosavadního služebního zákona v platnost nebyla diskuze nad novým služebním zákonem nikterak intenzivní, což je ovšem pochopitelné, neboť zákon v tu dobu stále nevstoupil v účinnost. V dalších letech však byla účinnost dále odsouvána nejen z důvodů finanční náročnosti provedení zákona, ale právě i kvůli diskuzi nad změnou jeho obsahu, respektive jeho nahrazením novým, rozdílně koncipovaným zákonem.

Pokud jde o ministry odpovídající za čerpání fondů, na Ministerstvu školství byla situace mnohem složitější, než jak uvádí Babiš s příkladem Dobeše. Jen v roce 2007 se tak vystřídali čtyři ministři a Dobeš byl ministrem až v roce 2010 ve vládě Petra Nečase.

Stejně tak je mnohem složitější situace na Ministerstvu životního prostředí, kde se v roce 2007 vystřídali dva ministři a Chalupa přišel na ministerstvo v roce 2011 a Drobil v roce 2010.

V obou případech je navíc nutno říci, že: " Podmínky pro využívání prostředků z evropského rozpočtu jsou stanoveny nařízeními Evropské unie. Konkrétní strategie a oblasti pro čerpání evropských prostředků jsou pak stanoveny Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), který byl zpracován všemi členskými státy a následně schválen Evropskou komisí. " NSRR pro období 2007-2014 pochází z července 2007 (.pdf) a je pod ním podepsáno Ministerstvo pro místní rozvoj. Východiskem pro zpracování návrhu NSSR byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády ČR (za premiéra J. Paroubka) č. 175/2006 (.pdf) z února 2006.

V programovém období 2007-2013 šlo (kdy rok 2015 byl posledním rokem implementace) z evropských fondů čerpat částku cca. 700 miliard korun (k říjnu 2015 se mluví o 677 mld., změna je způsobena pohybem kurzů měn apod.).

Dle zprávy z března 2014 (dle Ministerstva pro místní rozvoj, MMR) hrozilo, že Česká republika nevyčerpá až 62,8 mld.

Na podzim 2014 (.pdf, str. 3) byly odhady nedočerpání v závěru programového období na méně než 5 mld. Kč. Z upřesněných predikcí řídících orgánů z počátku roku 2015 vyplývalo, že na konci období nevyužijí 18,7–23,1 mld. Kč.

V lednu 2016 se očekává, že podle MMR za celé programové období 2007 až 2013 Česká republika nedočerpá zhruba 30 mld.

Zda vláda B. Sobotky dokázala "ušetřit" 24 mld. v roce 2014 a jak (příp. kde a kdo) přišel o 7,5 mld. na Ministerstvu životního prostředí se nám zjistit nepodařilo.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsou dostupná relevantní srovnatelná data objemu čínských investic v jednotlivých zemích, které ministr obrany vyjmenoval.

Podle interaktivní analýzy vytvořené Heritage Foundation představují čínské investice do České republiky během let 2005–2016 přibližně 0,008 % celkové výše všech investic. Ve zdrojové databázi je však uvedena jen jedna investice v částce 100 milionů dolarů z roku 2009 a je tedy možné, že další investice v ní chybí.

Oproti tomu web china.org, citující čínské ministerstvo obchodu, uvádí, že jen v roce 2015 Čína do ČR investovala 1,6 miliardy dolarů, což je značný nárůst oproti webem uváděné částce 200 milionů dolarů za rok 2013.

Analýza (.pdf) Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí podíl čínských investic na celkových zahraničních investicích v ČR 0,36 %, přičemž například podíl německých investic tvoří téměř 22 % (str. 1). Z hlediska počtu čínských investičních projektů se pak ČR umístila na 36. místě s 18 projekty – první bylo opět Německo s 442 projekty (str. 2). Z pohledu celkové sumy investovaných peněz se dle analýzy v ČR uskutečňuje 0,1 % všech čínských investic (str. 2). Číslo 0,36 % v rozhovoru pro HlidaciPes.org a Český rozhlas Plus potvrdil i generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. Konstatoval však, že je potřeba dát tato čísla do souvislostí.

Analýza čínských investic v Evropě (.pdf) poté na straně 34 ukazuje, že z hlediska částky investované čínskými investory je Česká republika opravdu za všemi zmíněnými evropskými státy. Zatímco všechny ministrem zmíněné země mají v grafu vlastní sloupec, Česká republika je zahrnuta v "ostatních".

Podle agentury CzechInvest byla Čína až na 9. místě mezi investicemi dojednanými touto agenturou, resp. na 8., pokud nepočítáme Českou republiku.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.

Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.

Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.

Vzestup Mariana Kotleby se odehrál v roce 2013, kdy bylzvolen županem Banskobystrického samosprávného kraje. Podleserveru iDnes se na jeho vítězství podílel fakt, že v kraji s nejpočetnější romskou populací na Slovensku zaměřil svůj program právě na tuto problematiku. Již v roce 2009, kdy Kotleba neúspěšně kandidoval poprvé, probíhalo trestní stíhání jeho osoby kvůli výroku o „odstraňování výhod nejen cikánských parazitů“. Trestní stíhání bylo nakoneczastaveno. Stejně tak v roce 2009, při výročí vzniku Slovenského štátu, se účastnil Kotleba demonstrace, při níž se účastnici zdravili nacistickými pozdravy, načež byl sám Kotleba zadržen pro podezření z propagace nacismu.

Na webu Kotlebovy strany pak jsou dohledatelné texty v kategorii “cigánský extermizmus”, první byl publikován v roce 2010.

Největší úspěch však Kotleba zažil v nedávných volbách do Národní rady SR, kde jeho Ľudová strana Naše Slovenskozískala 8 % hlasů. Uprchlická krize měla na tento výsledek nemalý vliv –volební noviny (.pdf) LS NS krom připomínky „cikánských agresorů“ varují před „dovozem neevropských imigrantů, kteří budou mít na Slovensku vše zadarmo“ (str. 1) a upozorňují, že „nedovolí imigrantům obsadit Slovensko“ (str. 5).

Evropská unie se v listopadu 2015 dohodla s Tureckem na okamžité humanitární pomoci a přislíbila Ankaře 3 mld EUR na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku.

EU již začala poskytovat finanční podporu v rámci Turkey Refugee Facility: tyto prostředky mají podle oficiálního vyjádření po březnovém summitu sloužit na konkrétní projekty na podporu uprchlíků v Turecku, hlavně „v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“ a přesněji mají být tyto projekty “určeny do týdne“. Až tyto prostředky budou plně využity, bude EU podle dohody mobilizovat další prostředky, opět ve výši 3 miliard eur, a to do konce roku 2018.

Již podle dřívější dohody z února 2016 budou tyto prostředky z jedné třetiny získány ze společného rozpočtu EU. Zbytek prostředků poskytnou členské země v poměru, jaký ukazuje následující graf:

(zdroj: Evropská rada)

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že strana TOP 09 nevlastní společnost TOP Service Management.

Pozměňovací návrh, který pracuje s kontrolou firem vlastněných stranami, byl předložen vládou. Jeho cílem je podle důvodové zprávy mimo jiné kontrolovat "finanční vazby stran a hnutí na jiné subjekty, tzn. např. na stranou a hnutím založené obchodní společnosti a družstva či na občanská sdružení založená na podporu příslušné strany a hnutí" (s. 20). Tyto změny do návrhu zanesl poslanec Radek Vondráček.

Pokud jde o firmy vlastněné stranami: ČSSD je jediným akcionářem firmy Cíl, a.s., KDU-ČSL je jediným společníkem ve firmě Nový hlas, s.r.o., ODS má stoprocentní podíl ve firmě ODS Publishing, s.r.o. Ve společnost TOP Service Management, s.r.o., která zjišťuje pro TOP 09 její připomínkové a propagační produkty (např. v e-shopu), má však podle obchodního rejstříku stoprocentní podíl Lukáš Tito, který s TOP 09 spolupracuje i na dalších záležitostech týkajících se hlavně financí: zpracovává pro ni výroční finanční zprávy (např. tato zpráva, .pdf. s. 45) apod.

ČR poskytuje humanitární pomoc v zemích, které premiér zmiňuje. Do Jordánská například proudí humanitární pomoc ve spojení se situací v Sýrii a různé aktivity probíhají již od roku 2012. Od tohoto roku do roku 2014 bylo v rámci humanitární pomoci do zemí Blízkého východu v rámci projektů investováno 76 milionů korun podle výročního souhrnu MZV.

Podle Úřadu vlády bylo v roce 2014 na správu uprchlického tábora Zátarí v Jordánsku poskytnuto prostřednictvím UNHCR 45 milionů korun. Po návštěvě premiéra v upchlickém táboře v Jordánku v říjnu minulého roku se premiér vyjádřil, že je tuto pomoc potřeba navýšit a jordánskému král narvhl podporu ve výši 100 milionů korun, tak jak uvedl v rozhovoru pro Rozhlas.cz.

V Turecku se jedná zejména o pomoc v uprchlických táborech jako společnou spolupráci EU. Mezi roky 2016–2017 by mělo Turecko dostat od Evropské unie 3 miliardy eur (cca 81 miliard Kč), které „primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky“. Lepší sociální situace, lékařská péče a vzdělávání dětí syrských uprchlíků v Turecku mají dále sloužit jako prevence migrace, která pak ve svém důsledku může snížit i migrační tlak na Evropu. V prohlášení z 29. listopadu je přímo psáno, že se „EU a Turecko dohodly na provedení společného akčního plánu, který přinese pořádek do migračních toků a pomůže zastavit nelegální migraci“. Součástí prohlášení je taktéž uvedeno, že Turecko a EU „znovu potvrzují, že boj proti terorizmu zůstává prioritou“.

Jedním z projektů v Turecku byla psycho-sociální péče pro vnitřně přesídlené osoby v rámci projektů Člověka v tísni v přehledu MZV. Dalším projektem ČvT byla přeshraniční spolupráce Turecka se Sýrií, kdy byl zajišťován rozvoz mouky do pekáren, odvoz odpadků, zásobování léky a provoz škol jak informovalo MZV v přehledu humanitární pomoc pro rok 2014. Přes Ministerstvo vnitra byla Turecku poskytnuta finanční pomoc na podporu lokálních samospráv při zvládání počtu upchlíků a o vzájemné policejní spolupráci nebo podpoře českých výrobců zbraní pro turecké bezpečnostní složky.

Ambasáda České republiky v Sýrii je stále otevřená. Jednu z posledních návštěv, kterou zaznamenala podle webových stránek velvyslanectví, byla návštěva náměstka ministra zahraničních věcí v listopadu minulého roku týkající se politické a ekonomické situace v Sýrii podle informací MZV ze schůzky.

V roce 2012 začala česká ambasáda v Damašku zastupovat zájmy USA v Sýrii. Stalo se tak poté, co se ze země stáhla polská reprezentace, která do té doby zájmy USA zastupovala, jak informovalo Idnes.cz. Mezi aktuálně řešené úkoly české ambasády v Sýrii využívající její potenciál by mohlo být přerozdělování humanitární pomoci podle informací poskytnutých Ihned.cz.