Okamura se podle šetření CVVM v březnu 2016 (.pdf, str. 2) umístil na pátém místě v důvěře stranických představitelů.

Jedná se o návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který vládě předložilo ministerstvo financí. Návrh zákona v § 9 (.pdf) uvádí, že nebankovním poskytovatelem je pouze osoba, která k tomu má oprávnění udělené Českou národní bankou. Nově bude tedy poskytování spotřebitelských úvěrů podléhat licenčnímu systému.

Jak uvádí Robert Pelikán, věřitel má již dle § 9 odst. 1 nyní účinného zákona o spotřebitelském úvěru povinnost odborně posoudit dlužníkovu schopnost splácet. V návrhu byla tato povinnost poněkud rozšířena a přenesena do § 86. Přibyla navíc povinnost zavést a dodržovat pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení (§15). Klíčové je ovšem to, že plnění těchto povinností se stalo předpokladem udělení licence subjektu. Sankcí je navíc neplatnost takto uzavřených smluv.

V tomto výroku má tedy Robert Pelikán pravdu. Povinnost je dána i dnes, v nové formě by měla být lépe prosaditelná a systém je opravdu navržen jako licenční.

Z dat Evropské komise vyplývá, že Česká republika je na druhém místě v čerpání EU fondů za 2014-2015. První místo v čerpání EU fondů náleží Slovensku.

Pro ověření výroku vycházíme z pozvánek na veřejné akce, které má poslanec Okamura umístěny na svém Facebooku. Podle nich je skutečně aktivní, co se týče veřejných diskuzí, není ovšem pravdou, že by jich bylo i deset týdně. Nejvíce se k tomuto počtu přiblížil na začátku února, kdy během jednoho týdne absolvoval 7 debat.

Dodáváme, že stejné pozvánky jsou obsaženy také na FB profilu hnutí Svoboda a přímá demokracie, kterému Okamura předsedá. V jiném zdroji nejsou záznamy z jednotlivých Okamurových diskuzí/pozvánek na ni zveřejněny.

(Plánované akce)

• 14.5. - Praha
• 11.5. - Brno

• 28.4. - Jihlava
• 27.4. - Kostelec nad Orlicí
• 27.4. - Trutnov
• 26.4. - Nový Bor

(Proběhlé akce)

• 7.4. - České Budějovice
• 6.4 - Praha

• 31.3. - Ostrava
• 31.3. - Havířov
• 30.3. - Valašské Meziříčí
• 30.3. - Zlín

• 16.3. - Příbram
• 16.3. - Kladno
• 16.3. - Kutná Hora

• 6.2. - Praha
• 4.2. - Vlašim
• 4.2. - Benešov
• 3.2. - Karlovy Vary
• 3.2. - Cheb
• 2.2. - Králíky
• 2.2. - Žamberk

Michaela Jílková mluví o počtu uprchlíků, které by měla Česká republika přijmout na základě schváleného mechanismu kvót. Podle tohoto mechanismu připadá na ČR 2 978 osob. Klíč pro jejich přerozdělení na úrovní EU je následovný: počet obyvatel (váha 40 %), celkové HDP (váha 40 %), počet žadatelů o azyl v letech 2010-2014 (váha 10 %), aktuální míra nezaměstnanosti (váha 10 %).

Ústav zdravotnických informací a statistik ČR opravdu sbírá data ohledně personálních sil a kapacit v oboru zdravotnictví pomocí tzv. společného dotazníku, kterým zprostředkovává data například OECD, EU a WHO.

Česká lékařská komora zjišťovala naopak počty chybějících lékařů, a to skutečně dle inzerátů ve veřejně dostupných médiích. Svůj závěr prezentovala v březnovém čísle časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum (.pdf, str. 6.).

Vyjádření ministra Němečka je tedy zcela správné.

Při hodnocení vycházíme především z přehledu na webu Parties & Elections a dalších zdrojů volebních výsledků. Pokud se v časové řadě podíváme na volební výsledky hlavních parlamentních voleb v evropských zemích v letošním a minulém roce, zjistíme následující:

Únorové (2016) parlamentní volby v Irsku vyhrála jedna z tradičních nejsilnějších stran - křesťansko-demokratická strana Fine Gael s 25,5 % hlasů. S ohledem na minulé volby (36,1 %) však šlo o výrazný propad. Zásadně propadla též tradiční Dělnická strana. Naopak posílilo levicově nacionální Sinn Féin. Do parlamentu taktéž pronikly nezastoupení aktéři - Sociální demokraté či Strana zelených. Zde tedy - alespoň v kontextu posledních voleb - můžeme mluvit o fragmentaci stranického systému.

Ve Španělsku v prosinci 2015 vyhrála volby vládnoucí Lidová strana (Partido Popular) s 28,7 %, která však oproti volbám z roku 2011 zaznamenala hluboký propad (44,6 %) daný především nástupem nových uskupení - především levicově populistického Podemos a Ciudadanos a pravicově populistické libertariánské strany Partido de la Ciudadanía (C's). V případě Španělska lze - v rámci posledních parlamentních voleb - hovořit o skutečně výrazné fragmentaci stranického systému.

Listopadové volby v Chorvatsku vyhrála tzv. Vlastenecká koalice, společný projekt několika křesťansko-národně-demokratických stran pod vedením tradičního Chorvatského demokratického společenství, která získala 33,4 % hlasů. Nižšího volebního zisku oproti volbám v roce 2011 tzv. koalice Chorvatsko roste, uskupení jehož lídrem je Sociálně demokratická strana Chorvatska. Do parlamentu pronikla též doposud nezastoupená konzervativní Most Nezavisnih Lista a několik dalších doposud nezastoupených subjektů (a to včetně nových stran uvnitř kandidujících koalic). V případě Chorvatska lze - opět v rámci posledních parlamentních voleb - mluvit spíše o fragmentaci stranického systému.

Říjnové volby (2015) v Polsku, které výrazně rezonovaly i v českých médiích, opanovala konzervativní strana Právo a spravedlnost se ziskem 37,6 % hlasů. Propadla vládní Občanská platforma, některé tradiční (Svaz demokratické levice) i pouze v minulém volebním období zastoupené (Twój Ruch (TR) strany. Místo nich nastoupily některé nové subjekty (Kukiz'15 a Nowoczesna ). Mluvit v případě Polska o výrazné fragmentaci stranického systému - s ohledem na poslední parlamentní volby - spíše nejde a to především z důvodu stejného počtu zastoupení stranických subjektů (navíc pouze jediná strana zastoupená jedním poslancem).

Konzervativci (či možná lépe pravicoví populisté) zabodovali i ve švýcarských volbách. Švýcarská lidová strana získala 29,4 %. Výsledky ostatních subjektů zastoupených na půdě Národní rady však nedoznaly “zásadních” rozdílů oproti minulým volbám.

Koalice stran zvítězila v říjnu 2015 v Portugalsku. Sociálně demokratická strana spolu s Lidovou stranou (v Portugalském případě “pravicová” uskupení) získaly dohromady 38,6 %. Druhá - Socialistická strana - obdržela 32,3 %. Celkový počet stran v portugalském stranickém systému však nedoznal změn.

Řecko v loňském roce prodělalo dvoje parlamentní volby, přičemž je opanovalo koaliční uskupení Syriza se ziskem přes 35 % hlasů.

V červnových volbách v Dánsku zvítězila Sociální demokracie se ziskem 26,3 %. Výrazně posílala pravicově populistická Dánská lidová strana. Do parlamentu přibyl oproti předchozím volbám pouze jeden nový subjekt Alternativet, prosazující ekologická témata. V dánském parlamentu současně zasedá devět stran, což lze také připočíst tomu, že volební práh pro vstup do Folketingu jsou pouze 2 %.

V volbách ve Velké Británii obhájila své volební vítězství z roku 2010 Konzervativní strana , zatímco však po minulých volbách došlo poprvé od Druhé světové války k nutnosti sestavení vládní koalice, kterou tvořili právě konzervativci společně s Liberálními demokraty, v loňských volbách získali konzervativci většinu (36,9 %) a Velké Británii tak znovu vládne jednobarevná vláda. V kontextu skotského referenda o samostatnosti dosáhla historického úspěchu Skotská národní strana, která dokázala v jednomandátových většinových obvodech ve Skotsku porazit jak Labouristy, tak Liberální demokraty a v Dolní sněmovně stranu tak zastupuje 56 poslanců. Velký neúspěch naopak zaznamenala krajně pravicová, populistická Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP), ta sice zvítězila ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, avšak v jednomandátových obvodech nedokázala svých 12,6 % přetavit ve více než dva poslanecké mandáty.

V dubnu 2015 se parlamentní volby uskutečnily ve Finsku. Zde zvítězila Strana středu. Avšak ke zásadní přeměně stranického systému a to jak nástupem nových stran, či výrazným změn ve volebních ziscích těch stávajících však nedošlo.

Hlavní parlamentní volby se v roce 2015 uskutečnily v Estonsku, kde zvítězila Estonská reformní strana. Do parlamentu pak přibyly hned dva nové stranické subjekty.

I když zisk 28 procent stranou Smer - Sociální demokracie v posledních parlamentních volbách není v evropském kontextu nic výjimečného, výrok hodnotíme jako pravdivý. Vycházíme z logiky výroku, že strany nezískávají vyšších výsledků v těch zemích, ve kterých dochází k fragmentaci.

Ve všech výše zmíněných zemích, kde v posledních obdobích došlo k fragmentaci politického spektra, tedy nárůstu počtu stran v dolních komorách, se žádné straně nepodařilo získat výsledek přesahující 30 %. Tento trend se však neprojevuje ve všech výše zmíněných státech. Celkové hodnocení volá po širší politologické analýze.

Při hodnocení výroku vycházíme ze seznamu udělených investičních pobídek od agentury Czechinvest, který jsme porovnali se seznamem firem patřících do koncernu Agrofert. Z tohoto porování vyplývá, že výrok Zbyňka Stanjury není pravdivý.

Z přehledu jsme zjistili, že v roce 2014 byla udělena investiční pobídka následujícím firmám z holdingu Agrofert: Fatra, a.s., Lovochemie, a. s., OLMA, a.s., Pekárna Zelená louka, a.s., PENAM, a.s., PRECHEZA a.s., PREOL, a.s. Celková veřejná podpora pro tyto firmy byla a 1,5 miliardy korun, firmy ale slíbily proinvestovat více než 4,7 miliardy korun a vytvořit více než 200 pracovních míst.

Celkem však bylo v roce 2014 uděleno 149 investičních pobídek ve výši více než 25 miliard korun. Nedá se tedy říct, že podpora pro Agrofert by byla nějak častá.

V roce 2015 pak firmám z koncernu Agrofert nebyla udělena žádná pobídka.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od počátku nepočítalo se lhůtou 1 roku pro přechodné období, která se v závěru pouze prodloužila na roky dva. Dokládá to návrh (.pdf) vyhlášky z 18. listopadu 2015, určený do mezirezortního připomínkového řízení, která v § 29 staví přechodnou lhůtu jako tříletou. Tento dokument je z pera úřadu ministryně Valachové, veřejně dostupný na jeho stránkách.

Při pohledu na konečnou formu vyhlášky č. 27/2016 Sb. je zjevné, že přechodné období se ustálilo na dvou letech. Je tak stanoveno v § 32, který vymezuje zvláštní režim ve dvou nejbližších letech od účinnosti vyhlášky. V této době školy mohou, ale nemusí přijmout novou formu inkluzivního vzdělání, potažmo se na něj mohou připravovat. Tuto cestu zvolila ministryně Valachová po diskuzích s učiteli, speciálními pedagogy a dalšími pracovníky ve školství, jak uvedla v rozhovoru pro TV Nova. „Účinnost novely školského zákona o 1. září 2016 nepředstavuje žádnou revoluční změnu, naopak změny budou mít postupný náběh. Právě proto jezdíme do regionů, hovoříme s pedagogy, řediteli, zástupci krajů,“ uvedla ministryně Kateřina Valachová.

Přesto však nelze říci, že se od počátku počítalo s lhůtou 1 roku. Z tohoto důvodu je vyjádření ministryně Valachové hodnoceno jako nepravdivé.

V ročence (.pdf) ministerstva zemědělství za rok 2014 o Ekologickém zemědělství v České republice se píše, že v roce 2014 byla výměra zemědělské půdy a počtu farem v ekologickém zemědělství 11,72% celkové výměry. (str. 7)

Dále ministerstvo v ročence uvádí: "Průměrná roční spotřeba na obyvatele je 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů představuje necelé 1 %" (str. 3)

O uplatnění produkce se v ročence píše: "Z celkového počtu 3 373 ekofarem, které měly již možnost prodat v roce 2013 alespoň jeden produkt s certifikátem, zhruba 70% uvedlo, že byly nuceny část nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konvenčním trhu (obdobně jako v roce 2012)." (str. 25)