Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť v minulém týdnu Poslanecká sněmovna na 3 schůzích projednala řadu zákonů a zřídila mimo jiné novou komisi.

Proběhla 1 řádná a 2 mimořádné schůze (jednu z nich svolalo samo hnutí ANO), na kterých poslanci schválili ve 3. čtení 7 vládních zákonů (např. novelu zákona o azylu a pobytu cizinců). Ve 2. čtení byl projednán zákon o obcích a v 1. čtení se projednalo celkem 6 zákonu (1 byl zamítnut). Byla také zřízena stálá komise pro dohled nad FAÚ.

V rámci mimořádných schůzí se ve čtvrtek řešila situace okolo uprchlíků (od 9 do 18 hodin) a také (na návrh Babišova hnutí) situace v České poště (nebylo doprojednáno).

Miroslav Kalousek svým projevem blokoval Sněmovnu 30. září při projednávání zákona o hazardu; není ovšem pravda, že by poslanci neudělali kvůli Kalouskovi v tomto týdnu nic.

31. schůze (řádná)

29. září - projednávaly se opoziční návrhy zákonů. Koalice se s opozicí dohodla, že připustí projednání 1 opozičního návrhu za každý klub - tj. KSČM, TOP 09, ODS a Úsvit.

KSČM předložila novelu zákoníku práce (proplácení prvních 3 dnů nemoci) a protlačila jej do 2. čtení.

Návrh z dílny TOP 09 byla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – rovněž nebyl zamítnut v prvním čtení.

ODS navrhla zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, ovšem poslanci tuto věc zamítli již v prvním čtení.

Nakonec hnutí Úsvit předložilo novelu zákona o státních svátcích, podle něhož by byl 31. srpen vyhlášen významným dnem (spojení přemyslovské a lucemburské dynastie). Tento návrh do 2. čtení prošel.

30. září Poslanci nejprve ve 3. čtení schválili vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících. Dále poslanci přijali ve 3. čtení vládní návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tento den pak poslanci projednávali novelu zákona o hazardu, kterou skutečně svým vystoupením zablokoval Miroslav Kalousek.

2. října Jednání začalo o hodinu později kvůli přestávce ČSSD. Následně prošly vládě následující návrhy (všechno třetí čtení):

• novela zákona o spotřebních daních
• návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
• novela zákona o azylu a o pobytu cizinců na území ČR
• novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech
• návrh zákona o poštovních službách

Ve 2. čtení prošel vládní návrh zákona o obcích a v z prvního čtení byly do výboru propuštěny vládní návrhy zákona o podpoře malého a středního podnikání a zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie.

Navíc byla zřízena stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (ta musí ještě zvolit svého předsedu, aby mohla začít fungovat).

Nestihl se v 1. čtení doprojednat návrh zákona o prokazování původu majetku.

Kromě této řádné schůze, jak jsme již uvedli v úvodu, proběhly v tomto týdnu 2 mimořádné schůze (obě ve čtvrtek 1. října).

30. schůzeMimořádná schůze k informaci předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU navázala na stejné jednání z června tohoto roku. Začala V 9 hodin a skončila v 18 hodin. Diskuze se účastnili jak zástupci opozice, tak i vlády. Výsledkem bylo přijetí několika usnesení (vládní koalice zde hlasovala spolu s TOP 09, kdy přijala jako základ usnesení poslankyně Chalánkové z této strany).

32. schůze Další mimořádnou schůzi vyvolalo samo hnutí ANO. Šlo o informaci vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p.. Hnutí také chce zřídit vyšetřovací komisi k zakázkám České pošty. Samotná schůze netrvala příliš dlouho (18:13 - 19:28) a přerušena byla kvůli tomu, že Sněmovna nebyla usnášeníschopná (tj. nebylo přítomno alespoň 67 poslanců). Nutno dodat, že jednání bylo poněkud chaotické a vyvolání této schůze nekritizovala pouze opozice, ale např. i poslanec ČSSD Koskuba.

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle dat Eurostatu byla v srpnu 2015 v České republice nezaměstnanost ve výši 5 % a byla tak druhá nejnižší v Evropské unii hned po Německu, které má ještě o půl procentního bodu nižší míru nezaměstnanosti.

Dodejme tedy, že za Evropu zde považujeme země Evropské unie. Možných definic slova "Evropa" je jistě více, v pochybnostech se však vždy přikláníme k variantě, která nejlépe odpovídá řečníkovu výroku.

Podle aktuální statistiky Eurostatu z 8. září 2015 (.pdf, str. 3) v ČR ve 2. čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,4 %. Nejvyšší růst má však Malta s 4,8 %. Aktuální data pro Irsko a Lucembursko nejsou k dispozici, ale v předchozím čtvrtletí byl jejich růst poměrně vysoký.

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Získanou částku jsme aktualizovali na základě upozornění MF ČR.

"Ke dni natáčení pořadu byl výnos z prodeje dluhopisů se záporným úrokem 110,6 mil. Kč. Částka 240 mil. Kč je očekávaný celkový příjem jak z investičních operací souvisejících s emisní činností, tak příjem plynoucí ze záporných výnosů," informoval nás Michal Žurovec.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě tiskové zprávy Ministerstva financí ČR. V této zprávě vedoucí Oddělení vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec informuje o úspěchu ministerstva, kdy se podařilo dosáhnout záporného výnosu u tříletých státních dluhopisů, ročních státních pokladničních poukázek a naposled i u bezkupónových státních dluhopisů splatných v roce 2017.

"Celkově již v letošním roce přinesly emise státních dluhopisů se záporným výnosem do státního rozpočtu 89,2 mil. Kč," píše Žurovec. Takto získaný příjem pro státní rozpočet je tedy podstatně nižší, než uvádí pan ministr.

Vláda na jednání 8. července 2015 rozhodla o dobrovolném přijetí celkem 1 500 migrantů v rozmezí let 2015 až 2017. Sám ministr Babiš v tentýž den uvedl, že "je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky."

Premiér Sobotka 17. září 2015 v PSP zopakoval ochotu a kapacitu ČR přijmout tisíce uprchlíků na dobrovolné bázi. Podle nejnovějších statistik Ministerstva vnitra bylo v ČR jen v srpnu 2015 zaevidováno 92 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho dvěma bylo vyhověno udělením azylu a ve 27 případech bylo rozhodnuto o udělení doplňkové ochrany.

Ačkoliv ČR 22. září spolu s Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem hlasovala proti návrhu Evropské komise na přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl mezi členské státy EU, premiér Sobotka 1. října prohlásil: "Nepůjdeme stejnou cestou jako Slovensko, akceptujeme závěry ministerské rady ohledně přerozdělení 120 tisíc osob a z této pozice budeme dále jako Česká republika vyjednávat."

Tento výrok hodnotíme na základě postoje vládní koalice k návrhům zákonů, které předkládal nebo spolupředkládal Miroslav Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 je podepsán pod 11 návrhy zákonů v tomto volebním období. Projednáno jich bylo už celkem 7 (2 z nich jsou tzv. zákony Rekonstrukce státu a byly navrženy napříč politickým spektrem), a to tak, že byly buď zamítnuty v 1. čtení, vráceny či procházejí legislativním procesem.

Na první pohled tedy Kalousek pravdu nemluví, podíváme-li se ovšem na zlom mezi zákony, které projednány byly, a mezi těmi, které koalice k projednání nepřipustí, tak zjistíme, že tento zlom nastal s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v únoru 2014 (Kalouskem navržené zákony byly projednávány do 11. února 2014, vláda získala důvěru o týden později).

Zákony, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy 4. dubna 2014, 9. dubna 2014, 25. března 2015 a 5. května 2015, nebyly do této chvíle vůbec připuštěny k projednání. Na základě tohoto zjištění je výrok Miroslava Kalouska hodnocen jako pravdivý.