Výrok je označen jako pravdivý, protože zákon, který zavádí neveřejný Národní registr zdravotnických pracovníků, byl schválen oběma komorami parlamentu a 26. dubna byl doručen prezidentu ČR k podpisu. Co se týče informací v něm obsažených, dle § 70 by skutečně měl obsahovat informace o zdravotních pracovnících, dá se tedy předpokládat uvedení jejich počtu a alokace. Co se týče odhadu dostupnosti dat: zákon momentálně čeká pouze na podpis prezidenta, účinnosti nabude prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení, Národní registr zdravotních pracovníků bude zřízen do 12 měsíců od tohoto dne, údaje mu pak budou předány ode dne jeho zavedení do 180 dnů od tohoto dne. I při zvážení nejdelší možné varianty je tedy nanejvýš pravděpodobné, že data budou během příštího roku k dispozici.

Předchozí registr zdravotnických pracovníků zavedl tehdejší ministr zdravotnictví Heger, avšak byl zrušen nálezem Ústavního soudu, protože byl veřejný a zasahoval do soukromí zdravotnických pracovníků.

S ohledem na absenci dat zaměřených na indikátor počtu žáku na „praktických školách“ (zohledněny statistikyMŠMT, České školní inspekce a další), označujeme výrok za neověřitelný. Praktické školy oficiálně ani neexistují.

Určitým náznakem případného úbytku žáků by mohlo být, že klesá počet dětí, které jsou diagnostikovány jako mentálně postižené (.pdf, str. 2) a roste podíl postižených dětí, které se vzdělávají (str. 5) v běžných třídách.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý na základě analýzy schvalování novel zákona o DPH od roku 2002. Není pravdou, že KSČM při každé příležitosti navrhovala maximální snížení DPH na základní potraviny, ve skutečnosti tak ve dvou případech neučinila - v letech 2012 a 2014.

Jelikož soustava daní v členských zemích EU podléhá do určité míry unijní legislativě, je nejprve nezbytné podotknout, že podle evropské směrnice o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 24) nemůže být snížená sazba DPH (která by se vztahovala například na "základní potraviny") nižší než 5 %. DPH se v ČR měnila od roku 2000 několikrát, v roce 2004 (5 % snížená, 19 % základní sazba); 2008 (9 % snížená, 19 % základní sazba); 2010 (10 % snížená, 20 % základní sazba); 2012 (14 % snížená, 20 % základní sazba); 2013 (15 % snížená, 21 % základní sazba) a 2015 (15 % a 10 % dvě snížené sazby, 21 % základní).

Pokud se podíváme na návrhy, které měli poslanci KSČM k návrhům zákonů, měnící tyto sazby, zjistíme, že:

V roce 2004 byl schválen zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten sice neznamenal zvýšení sazeb, naopak, základní sazba poklesla z 22 na 19 %, v rámci implementace evropské legislativy však bylo nutné přesunout některé položky se snížené do základní sazby. Pozornost vzbudila zejména změna u stravovacích a ubytovacích služeb. Návrh, který předkládal tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, čelil zejména kritice tehdy opoziční ODS, růst nepřímých daní ale kritizoval také poslanec KSČM Jiří Dolejš. Pozměňovací návrh však nepadnul, nicméně potraviny ani nemohly být nižší sazbou zatíženy.

Ve třetím čtení pak poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová upozornila na petici, ve které petenti vyjadřují nesouhlas se zvýšením daně z přidané hodnoty z 5 na 19 % u hoteliérské a restaurační činnosti. Ani z její strany však nepadnul pozměňovací návrh. Nutno dodat, že podle tehdejších pravidel EU tyto služby do zvýšené sazby zařazeny být musely.

V roce 2007 byla změna DPH součástí tzv. zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde se kromě zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % schvalovaly změny u řady dalších daní a k tomu také směřovala velká část vystoupení na plénu i pozměňovacích návrhů. K DPH se vztahoval návrh komunistického poslance Petra Braného (.pdf, strana 40), kde navrhuje zrušit plánované zvýšení snížené sazby daně.

I v roce 2009 byl návrh na zvýšení DPH (o 1 procentní bod u obou sazeb) součástí balíku změn. Ten byl navíc na žádnost vlády projednáván ve zrychleném řízení tzv. ve stavu legislativní nouze. I zde navrhla komunistická poslankyně Miloslava Vostrá (.pdf, strana 3) zrušit část novely, která mění zákon o dani z přidané hodnoty.

Ve volebním období 2010-2013 se DPH měnilo dvakrát. Nejprve v roce 2011 prošel návrh, který sníženou sazbu zvýšil z 10 na 14 % s tím, že v roce 2013 se má DPH sjednodit na jediné sazbě ve výši 17,5 %.

Během tohoto projednávání v září 2011 předložil poslanec KSČM Jiří Dolejš pozměňovací návrh (.pdf, str. 8), který sníženou sazbu DPH stanovoval na 5 %. Šlo by tedy o snížení DPH na potraviny o 5 procentních bodů (tehdejší sazba byla 10 %).

Další změna u DPH byla schválena na konci roku 2012, když se upravily sazby na 15 a 21 %, zavedena byla také tzv. solidární přirážka u daně z příjmu fyzických osob. Pozměňovacích návrhů byla v tomto případě načtena celá řada, žádný však nepřišel z klubu KSČM. Zde tedy komunisté nevyužili příležitost, aby sami snížení DPH na základní potraviny navrhli.

V aktuálním volebním období se DPH měnilo zatím jednou. Vláda prosadila zavedení 2. snížené sazby ve výši 10 %. Během projednávání navrhl poslanec KSČM Dolejš, aby byla zavedena jediná snížená sazba a to právě ve výši 10 %. Tento návrh by znamenal snížení snížené sazby z tehdy platných 15 % o 5 procentních bodů a dotknul by se tak i základních potravin, které do druhé snížené sazby zahrnuty nebyly (je tam nenahraditelná dětská výživa, léky a knihy). Nešlo ovšem o maximální možné snížení.

Ministr mluví o změnách souvisejících s návrhem novely zákona o spotřebitelském úvěru, který za sebou má první čtení v Poslanecké sněmovně. Ten v § 11 odst. 3 (.pdf) zavádí registr nebankovních poskytovatelů, kteří budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry. Tato změna by měla vést k větší ochraně spotřebitelů, neboť by spotřebitelské úvěry mohly poskytovat jen osoby, které splní určitá kritéria, obdrží licenci a budou zapsány do tohoto registru.

Pokud tedy poskytne úvěr neoprávněná osoba (nelicencovaná a nezapsaná v registru), bude se jednat o neoprávněné podnikání. Neoprávněné podnikání je trestným činem na základě § 251 trestního zákoníku. Jedná se o situaci, kdy osoba „neoprávněněve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání“. V případě škody velkého rozsahu pak za jeho spáchání hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.

Co se pak týče zmíněné neplatnosti, právní jednání je neplatné mj. za situace, kdy se příčí dobrým mravům nebo "odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje". Občanský zákoník pak dává v druhé větě § 2999 odst. 1 Robertu Pelikánovi za pravdu, neboť říká, že "bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání." Právo na náhradu tedy nevznikne, neboť poskytnutí úvěru neoprávněným poskytovatelem bude porušením zákona, což povede k neplatnosti tohoto právního jednání.

Co se týká české úpravy, Faltýnkovo tvrzení dokládá samotný návrh zákona (.pdf) o prokázání původu majetku, resp. důvodová zpráva k němu. Ta uvádí na str. 19:

"Podle obecné právní úpravy v daňovém řádu je daňový subjekt povinen prokázat všechnyskutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních (§ 92 odst. 3daňového řádu). Důkazní povinnost i důkazní břemeno nese daňový subjekt. Tento principbude zachován i u nového mechanismu s tím, že důkazní břemeno je rozšířeno o dalšízákonem stanovené skutečnosti.Pokud správce daně na základě svých poznatků a indicií důvodně předpokládá, že nárůst jmění poplatníka, jeho spotřeba nebo jiná vydání neodpovídají jím deklarovaným příjmům, vyzve poplatníka, aby prokázal opak. Pokud poplatník důkazní břemeno neunese (neprokáže vznik a původ svých příjmů a další požadované skutečnosti), bude mu daň stanovena podle pomůcek."

Schematicky důvodová zpráva také celý proces znázorňuje.

V několika státech Evropy platí, že pokud poplatník disponuje majetkem, který nemůže podložit odpovídajícími příjmy, potom mu je upravena daň odhadem.

Například v Německu (.docx Příloha důvodové zprávy): "Německý daňový řád (Abgabenordnung, dále jen „AO“) umožnuje stanovit základ daně odhadem(...)je zjištěn nepoměr mezi majetkem poplatníka a jeho deklarovanými příjmy nebo jiná nesrovnalost, a tyto nesrovnalosti přetrvávají i po podání dodatečného vysvětlení."
V Dánsku (.docx Příloha důvodové zprávy): "Dánský zákon o kontrole daní (skattekontrolloven) upravuje stanovení základu daně odhadem. V zákonné úpravě není mezi vyjmenovanými případy, kdy lze takto postupovat, zakotvena situace nesouladu mezi deklarovanými příjmy a majetkem poplatníka. Možnost stanovit daň odhadem v tomto případě však vyplývá z dánské judikatury - ta dovozuje, že za určitých okolností může být odhlédnuto od účetnictví a může být aplikováno správní uvážení, pokud daňová správa prokáže (důvodně považuje za pravděpodobné), že výdaje na osobní spotřebu poplatníka neodpovídají deklarovaným příjmům."
Španělsko (.docx Příloha důvodové zprávy) ale metodu odhadu daně v této situaci nepoužívá: "Španělsko používá tzv. metodu nepřímého odhadu základu daně (viz čl. 53 španělského daňového řádu), která však není mířena na případy diskrepance mezi deklarovanými příjmy daňového subjektu a jeho majetkem."

Senátor Štěch ve svém popisu porušování běloruského sankčního režimu vychází ze špatného chápání podstaty těchto sankcí, které na Bělorusko uvalila EU kvůli soustavnému porušování lidských práv v této zemi.

Tyto sankce (z nichž většina byla v únoru 2016 zrušena) byly administrovány prostřednictvím několika direktiv Evropské komise, poslední z nichž bylo rozhodnutí 2012/642/CFSP. Sankce zde uvedené je možné rozdělit do tří hlavních kategorií:

a) Zákaz obchodování se zbraněmi mezi státy EU a Běloruskem (článek 1).

b) Zásadní omezení svobody cestovat do EU pro jmenovitě vybrané představitele běloruského režimu prezidenta Lukašenka, které se přímo podílejí na porušování lidských práv (článek 3).

c) Zmrazení všech finančních prostředků uvedených běloruských firem a podniků, které jsou také komplicitní v porušování lidských práv, či mají přímou podporu Lukašenkova režimu (článek 4).

Z výše uvedeného nijak nevyplývá, že by se sankce vztahovaly na obchod s běžným zbožím (ony "šroubky") mezi EU a Běloruskem. Ostatně, podíváme-li se na charakter obchodní výměny mezi ČR a Běloruskem v letech 2010-2014, které přímo spadají do rozmezí, které senátor Štěch zmiňuje, zjistíme, že mezi nejvýznamnější položky českého vývozu patřily: stroje a přepravní zařízení, zařízení pro průmyslová odvětví nebo třeba osobní automobily.

Pokud se podíváme na český export do Běloruska v širším časovém horizontu, tak zjistíme, že vývoz probíhal i v letech, kdy byly v účinnosti hlavní sankce EU vůči Bělorusku (2006-2016). Data vycházejí z databáze zahraničního obchodu na stránkách Českého statistického úřadu.

Tvrzení, že ČR do Běloruska během posledních 10 lete nedodala "ani šroubek", je proto nepravdivé.

Výrok Víta Jedličky hodnotíme samostatně. Pravdou je replika Michaely Jílkové o tom, že Velká Británie ještě není v procesu vystoupení z EU, pouze prozatím chystá referendum.

Vystoupení z EU explicitně povoluje článek 50 Smlouvy o Evropské unii (.pdf). Členský stát musí oznámit svůj záměr Evropské radě. Následují dvě alternativy. Buďto Unie sjedná s tímto státem dohodu upravující vystoupení a budoucí vztahy, následně kvalifikovanou většinou rozhodne Rada se souhlasem Evropského parlamentu. Smlouvy zavazující EU pak pro tento stát přestávají být použitelnými dnem platnosti dohody. Pokud je Rada nečinná a dohoda sjednána není, což je druhá varianta, smlouvy zavazující EU přestávají být pro stát použitelné uplynutím dvou let od oznámení úmyslu vystoupit.

Doposud žádný stát této možnosti nevyužil. Jak ale správně uvádí moderátorka Michaela Jílková, Velká Británie rozhodla o vyhlášení referenda, jehož výsledek bude směrodatný pro vystoupení či setrvání v EU. Datum doposud nebylo určeno, je však stanoveno, že k referendu dojde nejpozději 31. prosince 2017.

Michaela Jílková tedy říká pravdu, když tvrdí, že Velká Británie zatím není v procesu vystoupení z EU a teprve plánuje referendum. Oproti tomu Vít Jedlička se plete, když tvrdí, že vystoupení z EU může trvat 3 nebo 4 roky.

Stanislav Štěch ve článku Mýty a fakta o společném vzděláváníuvedl, že: „Bude tedy i určitý časový prostor pro využití navýšených finančních prostředků na mzdy uvolněných v r. 2016 pro 150 nových psychologů a speciálních pedagogů v ŠPZ (školská poradenská zařízení - pozn. Demagog.cz).“

U Policie ČR došlo k nárůstu počtu zaměstnanců. V lednu 2015 (po pařížských útocích) vláda rozhodla, že během roku nabere 142 nových policistů. Během roku 2015 se ministr vnitra Milan Chovanec i policejní prezident Tomáš Tuhý nechali slyšet, že policie by měla přijmout zhruba 4 000 nových policistů.

V červnu minulého roku návrh o přijetí 4 000 policistů probírala Bezpečnostní rada státu, rozhodnutí ovšem nepřinesla, proti nápadu se postavilo Ministerstvo financí. O stejném návrhu pak 13. ledna 2016 rozhodovala vláda, prozatím však jednání přerušila zejména kvůli vysokým finančním nákladům, které by přijetí policistů způsobilo.

Rozpočty policie i armády mají pod Sobotkovou vládou vzrůstající tendenci.

Rozpočet Policie ČR v letech 2012–2016 rokv mld. Kč. 201228,3201327,8201428,6201529,6201631,7 *Výdaje Policie ČR obsahují i důchody, ostatní sociální dávky, výdaje na výzkum a inovace. zdroj: Vlada.cz

Tabulka ukazuje počet policistů od roku 2010 rokpočet policistů2010 43 110 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996 září 2014 39 331 2015 *40 000* Přesné udaje o počtu policistů za rok 2015 nejsou k dispozici, dle ČTK se jedná o zhruba 40 000.

V prosinci 2015 vláda schválila koncepci armády na příštích deset let, která počítá s navýšením rozpočtu resortu a rovněž s navýšením počtu vojáků.

Podle slov bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla plánuje armáda naplnit stavy zhruba do sedmi let, plný stav armády by pak byl asi 27 600 vojáků. Ministerstvo obrany rozjelo v roce 2015 kampaň, během které chce každoročně nabrat zhruba 2000 nováčků, v roce 2015 to mělo být 1800 lidí. Už v lednu minulého roku komentovala rekrutování nových vojáků pro Českou televizi náčelnice odboru doplňování personálu Lenka Šmerdová.

Tabulka níže ukazuje počet příslušníků armády ČR od roku 2010. rokpočet vojáků 201022 261201121 751201221 733201321 011201420 684201521 970zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Rozpočet Ministerstva obrany v letech 2012–2016 a návrhy na rozpočet v letech 2017 a 2018 rokv mld. Kč 201243,5201342,1201442,0201543,8201647,8201752,0201857,2zdroj: Vlada.cz

Vzhledem k bezpečnostní situaci po útoku v Charlie Hebdo, kdy hrozily teroristické útoky po celé Evropě, i Česká republika reagovala na tyto bezpečnostní hrozby a podpořila rozhodnutí vedoucí ke zvýšení bezpečnosti, například posílení vnějších hranic, jak informoval Úřad vlády. Jednání o navýšení bezpečnostních opatření i navýšení financování následovalo ihned po teroristických útocích v Paříži podle zdrojů Úřadu vlády.

Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace podle zdrojů ČT24. Zvýšená bezpečnostní opatření spojená s útoky v Paříži trvala do poloviny ledna tohoto roku podle informací iDNES.cz.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016 rokv mld. 20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499zdroj: Vlada.cz

Podle nejnovějších dostupných statistik je v zařízeních pro zajištění cizinců k 8. dubnu 94 ubytovaných klientů.

Co se počtu žádostí (.pdf) o mezinárodní ochranu týká, tyto počty spíše rostou. Zatímco za rok 2014 se jednalo celkem o 1156 žádostí, v roce 2015 to bylo už 1525 žádostí. Při meziročním porovnání ledna 2015 a 2016 se sice jedná po pokles ze 126 na 108 žádostí, tedy o 15 %, již v únoru však vidíme meziroční nárůst ze 117 na 179 žádostí, tedy o více než polovinu. Obecně se při pohledu na statistiku níže nedá o poklesu počtu žádostí hovořit a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zdroj: statistiky MVČR (2015 - pdf, 2016 - pdf)