Česká republika se vstupem (1. 5. 2004) do EU formálně vzdala práva uskutečňovat samostatnou obchodní politiku a připojila se k celní unii, která na dovozy a vývozy z/a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. S tímto souvisí i účinnost jednotného celního sazebníku EU.

Již před samotným vstupem do EU se ve veřejném prostoru objevily obavy ze zdražení rýže (popř. též informace Asociace soukromého zemědělství ČR odkazující na Ministerstvo zemědělství ČR), neboť dovoz rýže do ČR nebyl zatížen celní sazbou, přičemž jednotný celní sazebník uplatňoval sazby 214 až 416 EUR za tunu. Jak je uvedeno v tehdejších predikcích, skutečně tedy (po přepočtu) mohlo dojít ke zdražení v řádech desítek procent.

Pokud však přihlédneme ke statistickým údajům ČSÚ zaměřující se vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zboží a služeb (viz tabulka níže), pak např. v letech 2003 (před vstupem do EU) a 2006 (dva roky členství v EU) vývoj ceny statisticky sledované loupané rýže během let navýšil maximálně o cca 20 %.

Rok2003200420052006rýže loupaná (I. jakost - cena za 1. kg)18,63 Kč20,18 Kč21,59 Kč23,01 KčZdroj: Statistická ročenka České republiky - 2007

Výrok označujeme jako zavádějící. Je sice pravdou, že před vstupem do EU nebyla rýže zatížena celní sazbou a jednotný celník sazebník EU clo na tento produkt do ČR implementoval. K reálnému zdražení rýže o 30 % však nedošlo. Cena jednoho kg rýže v letech následujících po vstupu ČR stoupala poměrně rovnoměrně v řádu jednotek procent. V tomto ohledu je nutné zohledňovat též vývoj inflace i cenu rýže na světových trzích.

Při interpelacích 10.3.2016 poslankyně Adamová požádala předsedu Poslanecké sněmovny Hamáčka, aby apeloval na premiéra, aby ministři na interpelace chodili.

"Chtěla bych využít toho času a poprosit vás, pane předsedo, jestli byste mohl s panem premiérem promluvit o tom, jaká je tedy účast jednotlivých ministrů na interpelacích, jestli by mohli skutečně začít na interpelace chodit ve větším počtu. Určitě by to uvítali i další kolegové. Děkuji."

Předseda PS PČR odpověděl "Ano, činím tak pravidelně, učiním znova."

Na dotaz Demagog.cz Jan Hamáček potvrdil, že již několikrát premiéra Bohuslava Sobotku vyzýval k tomu, aby se pokusil zajistit účast ministrů na interpelacích.

Ve čtvrtek 21. dubna byl na písemných interpelacích přítomen premiér Sobotka, který čelil písemné interpelaci Daniela Korteho. Z členů vlády se slova chopil také ministr kultury Herman. Zda byl na jednání přítomen ministr dopravy Ťok se nám nepodařilo dohledat.

Z jednání bylo omluveno 11 ministrů včetně Richarda Brabce z důvodu zahraniční cesty. Ministryně Šlechtová však mezi nimi nebyla a vzhledem k její účasti na zahájení výstavy v Lysé nad Labem nemohla být ani v Americe. Informovala o tom i na svém Facebooku. Výrok poslance Faltýnka tak hodnotíme jako nepravdivý.

Písemné interpelace jsou ve Sněmovně projednávány vždy ve čtvrtek mezi 9 a 11 hodinou. Doposud neprojednané písemné interpelace jsou na Milana Chovance, Mariana Jurečku a Andreje Babiše. Tito tři ministři byli z čtvrtečního jednání řádně omluveni.

Je pravdou, že dotaci na projekt tzv. Čapího hnízda schválil Středočeský kraj pod vedením hejtmana Bendla (ODS). Nastupující nové vedení pod vedením hejtmana Ratha (ČSSD) provedlo několik šetření všech velkých dotačních projektů včetně Čapího hnízda. Stejně tak je pravdou, že jediným negativním výsledkem kontrol bylo uložení šesti milionové pokuty, i přesto, že audity minimálně v jednom případě naznačovali porušení dotačních pravidel. Pokuta ale byla na základě podkladů tehdejšího ředitele dotačního úřadu Středočeského kraje a dnešního náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu a poradce premiéra Sobotky Tomáše Novotného snížena na 1 % původní částky. Náměstek Novotný se k věci vyjádřil takto:

“V reakci na informace týkající se kauzy Čapí hnízdo zveřejněné v on-line deníku Neovlivní.cz, bych rád jako bývalý ředitel Úřadu Regionální rady ROP Střední Čechy uvedl několik poznámek: Ředitelem tohoto Úřadu jsem se stal na začátku roku 2009, čili až po vyhlášení výzvy č. 4 v oblasti cestovního ruchu, ve které uspěl projekt Farma Čapí hnízdo. Tedy poté, co byl tento projekt schválen a poté, co byla podepsána mezi příjemcem a poskytovatelem ROP Střední Čechy smlouva o poskytnutí dotace.

Audit v rámci své standardní činnosti v roce 2011 identifikoval u tohoto projektu nesrovnalost, která vedla k vypsání odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši zhruba 3,7 milionů Kč. Příjemce dotace podal proti tomuto odvodu odvolání. Výbor Regionální rady v roce 2011 odvolání vyhověl v rámci platných předpisů a svých pravomocí v souladu se Závazným pokynem pro uplatňování finančních korekcí, a prominul 99 % vypsaného odvodu a příslušenství. Tento postup byl standardní a je uplatňován i v jiných obdobných případech. Podotýkám, že v té době nebylo známo, že za projektem Čapí hnízdo stojí společnost Agrofert, natož její majitel.”

Martin Stropnický zde navazuje na Petra Fialu, který mluvil o usnesení ve věci liberalizace víz s Tureckem.

Usnesení Poslanecké sněmovny je výstupem plenární schůze Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nezbytná je přítomnost alespoň jedné třetiny ze všech 200 poslanců, tedy 67 poslanců. Samo o sobě však není závazné. Toto je do jisté míry modifikováno v usneseních Výboru pro evropské záležitosti, který právě v tomto případě vyslovil ne bezvízovému styku s Tureckem. Vláda tedy měla ze zákona povinnost jej zohlednit (nejen při bruselských jednáních ve dnech 17.-18. března 2016), i tak však nejde o povinnost řídit se jím.

Jak však správně deklaroval výbor, vláda je Poslanecké sněmovně odpovědná a vyjádření dolní komory a výboru by neměla ignorovat. Ze zákona však vázaná usnesením není. Z tohoto hlediska je tedy výrok pravdivý.

Z Prahy skutečně do Číny létají či brzy budou lítat už tři linky. Od září 2015 byla naplánována pravidelná linka do Pekingu. Původně byly naplánovány tři spoje týdně, brzy po spuštění ale byla frekvence redukována na dva lety za týden.

Během roku 2016 mají začít létat také přímé lety mezi Prahou a Šanghají. Dohodu se společností China Eastern stvrdil premiér Bohuslav Sobotka během své návštěvy Číny. Dopravce China Eastern předpokládá spuštění linky od 22. června 2016. I tady se počítá se třemi lety týdně.

Třetí přímé letecké spojení dojednali představitelé Středočeského kraje s čínským partnerským regionem Sečuán, linka má létat do tamního hlavního města Čcheng-tu. První let přistál v Praze 25. února 2015. Zatím se jedná o charterové spoje, nikoliv o pravidelnou linku. Po schválení čínským Úřadem pro civilní letectví by měla linka létat dvakrát týdně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.

David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.

Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.

Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)

V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.

Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.

Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.

V první řadě je třeba odkázat na naši Abecedu migrace. O (vnější) emigraci se jedná, pokud občané opouští svůj domovský stát s cílem usadit se v jiném státě. V tomto případě měl však místopředseda Bartošek na mysli uprchlíky. Uprchlík je osoba, která utekla ze své původní země před válkou či před životu nebezpečným pronásledováním z určitých specifických důvodů.

Co se týče válečných zločinů, nemají v mezinárodním právu přesné vymezení. Obyčejové (nepsané) právo je vymezuje (eng) jako závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Určitý návod poskytuje statut Mezinárodního trestního soudu (.pdf), který však definuje válečné zločiny pouze pro své účely a to navíc částečně demonstrativně. Přesto lze však najít určité vodítko v jejich seznamu - namátkou jde o úmyslné napadení civilistů, rozsáhlé svévolné ničení a přivlastňování majetku, mučení či nelidské zacházení.

Co je však důležité, válečné zločiny může ze své podstaty Česká republika spáchat jen v kontextu ozbrojeného konfliktu, do něhož by se však Česká republika odmítnutím uprchlíků nijak nedostala.

Domníváme se, že Jan Bartošek směřoval spíše k porušení mezinárodního práva jako takového. To v případě nepřijetí uprchlíků nemusí, nicméně může spočívat v několika aspektech. Zaprvé by mohlo jít o porušení principů odpovědnosti za ochranu (.pdf) a non-refoulement (princip nevydání do země, kde by mohl být ohrožen život či osobní svoboda vydaného.)

Dále by mohlo jít například o porušení principu ochrany lidských práv (například odborný článek zde, .pdf, eng). V neposlední řadě jsou práva uprchlíků zakotvená smluvně (např. v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k ní z roku 1967, .pdf), dále na zákonné úrovni (zákon č 325/1999 Sb. o azylu) a nakonec i v nezávazných právních aktech (např. v článku 14 Všeobecné deklarace lidských práv, .pdf, obrázkové vydání).

Přesto musíme Bartoškův výrok hodnotit jako nepravdivý, neboť samotná skutečnost, že by Česká republika nepřijímala emigranty (sic!), nezakládá válečný zločin ve smyslu mezinárodního práva.

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Otázka, zda se za politikou Andreje Babiše neskrývají partikulární zájmy podnikatele,zazněla například v kontextu Elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení podnikatelů. Ty mají podle Babiše zlepšit výběr daní, hrozbou je případné zneužití dat v konkurenčním boji. Schopnost vlády ochránit citlivá data od soukromých podnikatelůzpochybnil například Miroslav Kalousek.

Z daňové legislativy pak vysloveně profitoval Babišův koncern a významný výrobce biopaliv Agrofert v souvislosti s jejich daňovým zvýhodněním, v září 2015 návrh projednávaný už od dubna odsouhlasilaSněmovna iEvropská komise. Výhodnost podpory biopaliv pro Agrofert Kalousekvyčíslil na 5 miliard. Toto tvrzení jsme v blogovém příspěvku uvedli na pravou míru, Babišův koncern sice tuto sumu fyzicky nedostane, nicméně z levnějších biopaliv profitovat bude z důvodu vyšší poptávky.

Kvůli střetu zájmů ohledně biopaliv se dokonce na28. schůzi Poslanecké sněmovny v květnu 2015 objevil neúspěšný návrh o vyslovení nedůvěry vládě ze strany opozice tvořené poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu. Nejčerstvější kauzou ministra financí Babiše je pak Čapí Hnízdo, kvůli kterému se má Sněmovna sejít namimořádné schůzi 23. března 2016.Kauza samotná se sice stala dávno před vstupem Babiše do funkce ministra financí, nicméně z titulu svého současného postavení je auditním orgánem ve věci EU fondů, což vyvolává od jeho politické konkurence také řadu výtek.

Pouze telegraficky dopňme ještě kritiku, že do Babišových firem tečou veřejné zakázky (např. z Lesů ČR), či že Babišovy firmy ve velkém objemu participují na dotačních titulech ze státních i evropských peněz.

Ne všechna kritika vlády se týká problematiky střetu zájmů. Předseda ODS Petr Fiala premiéra Sobotkukritizoval za nezodpovědné hospodaření v době ekonomického růstu. Fiala rovněžpožadoval odvolání ministra obrany Martina Stropnického poté, co veřejně potvrdil, že vláda vyměnila pět českých unesených občanů za Libanonce Alí Fajáda. Tento krok mezi jinými kritizoval opět také Miroslav Kalousek.

Z citovaných zpráv nicméně vyplývá, že se podtext střetu zájmů v oblasti biopaliv ve Sněmovně řešil už od dubna 2015. Novější problematika EET a v neposlední řadě i Čapí Hnízdo se rovněž týkají Andreje Babiše coby podnikatele. Lze tedy říci, že střet zájmů byl častým námětem kritiky vlády.