Výrok je označen jako pravdivý, protože zákon, který zavádí neveřejný Národní registr zdravotnických pracovníků, byl schválen oběma komorami parlamentu a 26. dubna byl doručen prezidentu ČR k podpisu. Co se týče informací v něm obsažených, dle § 70 by skutečně měl obsahovat informace o zdravotních pracovnících, dá se tedy předpokládat uvedení jejich počtu a alokace. Co se týče odhadu dostupnosti dat: zákon momentálně čeká pouze na podpis prezidenta, účinnosti nabude prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení, Národní registr zdravotních pracovníků bude zřízen do 12 měsíců od tohoto dne, údaje mu pak budou předány ode dne jeho zavedení do 180 dnů od tohoto dne. I při zvážení nejdelší možné varianty je tedy nanejvýš pravděpodobné, že data budou během příštího roku k dispozici.

Předchozí registr zdravotnických pracovníků zavedl tehdejší ministr zdravotnictví Heger, avšak byl zrušen nálezem Ústavního soudu, protože byl veřejný a zasahoval do soukromí zdravotnických pracovníků.

I přesto, že situace může vypadat tak, jak ji Zahradil popisuje, je realita o něco složitější. Syrští Kurdové opravdu otevřeli své styčné kanceláře v Praze a Moskvě. Avšak zatímco ta pražská slouží jako neoficiálnízastoupení kurdských milicí YPG, kancelář v Moskvě slouží de facto existujícímu územnímu celku syrských Kurdů s názvem Rojava (s jeho právním uznáním je doposud problém.)

Syrskou vládou neuznaná autonomní kurdská oblast Rojava je vedena Kurdským nejvyšším výborem (DBK), který se skládá z Kurdské národní rady, Sjednocené demokratické strany (PYD) a Hnutí za demokratickou společnost. Milice YPG jsou do jisté míry s autonomním územím Rojava spojeny - slouží totiž v daném území jako domobrana pod vedením vedoucího orgánu oblasti.

I přesto, že jsou tak milice YPG součástí vojenského a politického uspořádání v Rojavě, nelze říci, že kanceláře v Moskvě a Praze jsou srovnatelné. Moskevská kancelář totiž oficiálně zastupuje Rojavu jako politický celek, kancelář pražská se pak pouze neoficiálně snaží získat podporu pro vojenské milice Rojavy.

Pokud jde o účast ukrajinských separatistů, je pravdou, že otevření moskevské kanceláře Rojavy se účastnil bývalý premiér Doněcké lidové republiky Alexander Borodaj. Ruská média pak tvrdí, že mezi syrskými Kurdy a proruskými separatisty na východě Ukrajiny probíhají další jednání.

Ministerstvo vnitra zveřejňuje na svém webu aktuální statistiky o počtech migrantů v detenčních zařízeních i o aktuálních počtech zadržených osob. Podleinfografiky Českého rozhlasu, která tato čísla sumarizuje, bylo od začátku roku 2016 zadrženo kvůli nelegální migraci 90 osob. Průměrně je to opravdu pod 10 lidí týdně.

Na interpelacích v Poslanecké sněmovně (dne 28.1.) řekl premiér Sobotka, že v případě uzavření hranic Německem a Rakouskem bude ČR schopna reagovat do několika hodin zesílením ostrahy hranice s Rakouskem. Ministr Chovanec při interpelaci stejný den prohlásil, že policie a armáda by rakouskou hranici měla do 5 hodin pod větší kontrolou, kdyby bylo třeba.

Doba, která by byla potřebná pro úplné uzavření hranice (tzv. zelená hranice) není z veřejných zdrojů dohledatelná. Požádali jsme o vyjádření Ministerstvo vnitra a čekáme na jeho vyjádření.

Dle dat UNHCR bylo v únoru 2016 na území Turecka více než 2.5 milionu syrských uprchlíků. Výrok je tedy pravdivý.

Na mimořádný summit v Bruselu konaný 7. března 2016 dorazil turecký premiér Ahmet Davutoglu se seznamem požadavků, sloužících k lepšímu zvládání uprchlické krize. Mezi nejdůležitější z nich patřilo rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro občany Turecka, urychlení převodu již dříve slíbených 3 miliard euro a zároveň přislíbení další takové částky, otevření nové kapitoly o vstupu Turecka do EU a v neposlední řadě také systém „jednoho za jednoho“ – za každého syrského občana, kterého Turecko převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl v Turecku.

Prezident Zeman má pravdu, že pro financování studijních programů vysokých škol existuje KEN - koeficient ekonomické náročnosti. Neexistuje ovšem souhrnný údaj pro obory "technické" a "humanitní". Pokud se ovšem podíváme na data MŠMT (.xls), tak ty uvádějí např. u oborů filozofických fakult výrazně nižší koeficient než jaký je udáván např. pro obory vyučované na ČVUT. Vysoký koeficient mají např. umělecké školy - důvodem je mimo jiné to, že se v rámci učebních programů vzdělává menší počet studentů.

Obecně data naznačují, že se prezident mýlí, ovšem nejsou k dispozici souhrnná čísla pro dané skupiny oborů, navíc nelze zcela jednoduše ani vyselektovat přesně obory, které zahrnovat pod nálepku humanitní, náročnost by navíc mohla být dále komparována i podle počtu studentů a tedy reálných nákladů. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Podobný výrok jsme u ministra Chovance hodnotili již dříve, v Otázkách Václava Moravce z 1. listopadu 2015 dokládal Chovanec svoje tvrzení i fotkami ukazovanými na kameru. I nyní hodnotíme výrok jako pravdivý, i přes výtku k časové souslednosti. Označování uprchlíků fixem v Itálii probíhalo dříve než u nás, fotografie byly publikovány v českých médiích. Je ale možné, že ministr Chovanec se o této praxi skutečně dozvěděl až po vlně kritiky, kterou vyvolal případ z Břeclavi.

Chovanec odkazuje na kritiku, které byla Česká republika podrobena v souvislosti s označováním uprchlíků čísly napsanými fixem na ruku v září 2015. Podle zpráv se jednalo o zhruba 200 uprchlíků, kteří byli takto označeni. Po vlně kritiky se policie rozhodla od této praxe ustoupit a využívat ke značení speciální pásky.

Ve svém dřívějším vystoupení na toto téma ministr Chovanec použil jako důkaz podobného chování v Itálii fotky z fotogalerie Reuters z 30. května 2015, které u nás publikoval server aktuálně.cz 10. července 2015, tedy ještě před zmíněným případem v Česku. Přitom v Itálii se jedná o mnohem větší počty, už v té době připlouvaly k italským břehům stovky uprchlíků denně. Podle fotografií jsou příchozí skutečně označeni identifikačním číslem na ruce.

Údaje České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (.pdf) potvrzují, že v běžných školách bylo v minulém školním roce 3202 žáků s lehkým mentálním postižením; z toho 1428 zcela integrovaných a 1774 ve speciálních třídách.

Novější údaje statistická ročenka školstvínenabízí.

Na konci května 2014 byla do Senátu doručena novela Ústavy ČR, jejímž smyslem je rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ. Od předloňského května se novela nedostala na pořad jednání. Na počátku ledna loňského roku navštívil předseda Senátu Milan Štěch NKÚ a nechal se slyšet, že novela má šanci na schválení, nicméně od jeho návštěvy u předsedy NKÚ Miroslava Kaly zůstala novela slovy Zbyňka Stanjury "zaparkovaná v Senátu".

Při projednávání ústavního zákona je procedura přijímání poněkud odlišná od přijímání zákonů běžných. V případě, že Senát do 30 dní návrh neprojedná a nevyjádří se, nenastává fikce souhlasu a zákon se nepostupuje dále. Podobné účinky nemá ani vyjádření vůle se návrhem nezabývat, Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Je tomu tak z toho důvodu, že dle § 39 Ústavy je ke schválení ústavních zákonů potřeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Toto ustanovení nelze modifikovat běžným zákonem (např. jednacím řádem), neboť je vůči němu vyšší právní síly. Ustanovení § 97 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tedy umožňuje zkrátit legislativní proces pouze pro zákony, u nichž to Ústava takto nevylučuje. Novela Ústavy je však ústavním zákonem a její přijetí proto zkrátit nelze. Je proto reálně možné, že bude přes dva roky ležet v Senátu.

Dodáváme, že v horní komoře má v současné době vládní koalice většinu.

Volební program ČSSD pro parlamentní volby 2013 (.pdf, str. 8, 10, 11) obsahuje ve vztahu k vyjmenovaným krokům vlády následující závazky:

“Zrušíme Julínkovy poplatky ve zdravotnictví. Zachováme pouze příspěvek na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, který bude placen nejdéle 30 dní v roce. ”

“Zastavíme vyvádění peněz z průběžného pilíře důchodového systému, druhý pilíř zrušíme a budeme motivovat občany a jejich zaměstnavatele ke zvyšování částek spořených ve třetím pilíři.”

“Pracující rodiny podpoříme zvýšením daňové slevy na dítě.”

V rámci Koaliční smlouvy (.pdf. str. 9, 15, 17) došlo k mírnému posunu závazků v oblasti poplatků ve zdravotnictví: “Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.”

“Zrušíme poplatky ve výši 30 Kč v ambulancích praktických lékařů, specialistů a lékárnách. Poplatek za pohotovost zůstane ve výši 90 Kč, a to bez ohledu na způsob dopravy do zdravotnického zařízení. Nebudeme znovu zavádět poplatek za pobyt v nemocnici.”

“Sloučíme II. a III. pilíř. Zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře.“

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou byly zrušeny poplatky ve výčtu uvedeném v koaliční smlouvě (nikoliv však ve volebním program ČSSD), byla ve třetím čtení PSP ČR podpořena poslanci všech tří koaličních stran.

Rušení 2. pilíře vláda realizovala dvěma zákony - č. 376/2015 Sb. a č. 377/2015 Sb., které ve třetím čtení PSP ČR podpořili (první a druhý zákon) poslanci všech tří koaličních stran.

Novela zákona o daních z příjmů, kterou byla zavedeno zvýšení slevy na dani na druhé, třetí a každé další dítě byla provedena zákonemč. 267/2014 Sb. pro kterou ve třetím čtení v PSP ČR hlasovali poslance všech tří koaličních stran.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou ve věci zrušení poplatků ve zdravotnictví, jehož schválená verze zcela neodpovídá volebním závazkům vyplývajícím z volebního programu sociální demokracie. Všechny schválené návrhy pak byly přijaty standardní většinou poslanců všech tří koaličních stran.