1. července 2014 nabyla účinnosti novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Robert Pelikán byl do funkce prvního náměstka ministryně spravedlnosti uveden dne 3. června 2014. Podle Lidových novin předložil návrh novely právě Pelikán, který se k novele sám hlásí.

Tato novela snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tedy návrhů podávaných "na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech" (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu). Podle modelového příkladu dluhu vzniklého jízdou načerno (ve výši 1.500 Kč) se náhrada nákladů za zastoupení advokátem po novele snížila z 5 200 Kč na 1 100 Kč. Pro dlužníky se tak skutečně jedná o výraznou finanční úlevu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

Výrok je z několika důvodů hodnocen jako neověřitelný.

Soutěž "Poznej Klasu" probíhala v Královehradeckém kraji pod záštitou poslankyně Soni Markové z KSČM v roce 2007. Krátkou zmínku o soutěži obsahují webové stránky KSČM. Výsledky soutěže byly publikovány online a podle zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu soutěž vyhrála Základní škola Opočno a Základní škola Rokytnice (.pdf, str. 1). Přihlásilo se celkem 11 škol a jejích 500 žáků.

Z principu není možné ověřit, zda rodiče hodnotili projekt pozitivně, už vůbec pak nelze říci, zda opravdu podle značky Klasa nakupovali. Ikdyby bylo možné získat čísla prodejnosti výrobků Klasa, nelze bez dalšího kauzálně spojit nárůst jejich prodeje s jednorázovou akcí pro školy v Královehradeckém kraji. Co se nákladů soutěže týče, rovněž nejde o údaje z veřejných zdrojů dostupné. Kromě ceny výhercům zahrnovaly také odměnu pro účastníky soutěže. Účastníci byli odměněni knihami, propagačními materiály s logem značky Klasa a potravinářskými výrobky. Obě vítězné základní školy pak vyhrály výlet v hodnotě 5000 korun (.pdf, str. 1). Další, například administrativní či logistické náklady, však nejsou veřejně k dispozici.

V září 2015 světová média informovala o tom, že Světový potravinový fond snížil potravinové dávky v uprchlických táborech.

O snižování dávek informoval Fond již v červenci 2015. Nedostatek financí se přitom týkal zemí Blízkého východu, konkrétně uprchlických táborů v Libanonu, Jordánsku, Egyptě, Turecku a Iráku.

Více informací o této Sobotkou pojmenované zářijové události najdete rozpracované ve výroku Milana Chovance, který jsme ověřovali na podzim minulého roku.

Na podzim 2015 se stala Radmila Kleslová terčem veřejné kritiky poté, co vyšlo najevo, že inkasuje nemalé částky z několika státních, polostátních a městských firem. V kontextu výroku nás zajímají především firmy s účastí hl. města Prahy.

Podle informací Mladé fronty DNES z konce září 2015 inkasovala Kleslová ročně jako členka představenstva Pražské teplárenské částku ve výši zhruba 750 tisíc korun. Dále Kleslová působila v dozorčí radě PRE. Kleslová sama uvedla, že od těchto společností dostává měsíčně 97 tisíc korun.

Toto kritizovala jednak opozice, tak i předseda ANO Babiš. Problémem pro Kleslovou také bylo publikování záznamu jejího telefonického rozhovoru s Lukášem Wagenknechtem (v té době býv. náměstek ministra financí, člen dozorčí rady ČEZu).

Trojkoalice, jímž je za Stranu zelených v Praze Stropnický členem, hlasovala 22. října 2015 na zastupitelstvu města pro podporu zařazení bodu Struktura příjmů Radmily Kleslové v městských firmách, který navrhoval zastupitel Zábranský (Piráti).

Kleslová o den pozdeji těchto funkcích skončila, jak uvádí ČTK. V prohlášení uvedla:

"Nechci, aby mé členství ve statutárních orgánech těchto společností sloužilo k dehonestační kampani, která je účelově vedena výhradně proti mé osobě, i když ve statutárních orgánech těchto společností zasedají i další zástupci koalice(...)Vzhledem k tomu, že zástupci Trojkoalice souhlasili se zařazením bodu projednávání mé účasti ve statutárních orgánech společností s majetkovou účastí města na program dnešního zasedání ZHMP, vyzývám je, aby rezignovali na svoje funkce stejně jako já, a prokázali tak v praxi svůj postoj k účasti politiků ve statutárních orgánech firem."

Po následné odchodu Radmily Kleslové z funkce předsedkyně pražského hnutí ANO napsal Matěj Stropnický na svůj facebook post, ve kterém se hlásí k podílu na tomto odstoupení.

Radmila Kleslová neměla oficiálně žádnou funkci ve vedení pražského magistrátu, podle Stropnického však přes své zástupce ovládala část zastupitelského klubu. Je tedy nesporné, že v průběhu podzimu 2015 Klesová odstoupila jednak z pozice předsedkyně pražského ANO a dále také rezignovala na členství v řadě (nejen městských) firem.

Pokud jde o podíl Matěje Stropnického na této věci, nejsme schopni jeho přímé zapojení a vliv prokázat. K pádu Kleslové kromě tlaku partnerů ANO v Praze (viz hlasování výše) přispěla zejména medializace jejích finačních výnosů z veřejných peněz, nahrávka s Wagenknechtem, tlak šéfa hnutí a jistě i vnitrostranické poměry v ANO v hlavním městě. Jelikož nejsme schopni korektně určit, nakolik Stropnický a Trojkoalice přispěli k pádu Kleslové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jedná se o pozměňovací návrh k novele zákona o střetu zájmů. Úplné znění tohoto návrhu však na webu Poslanecké sněmovny mezi předloženými písemnými pozměňovacími návrhy není dostupné. Z tohoto důvodu je také neověřitelný jeho případný rozpor s Ústavou nebo Listinou základních práv a svobod. Návrh již však na svém jednání podpořil ústavně-právní výbor, kde převládl názor, že ústavě neodporuje.

Česká televize ve své zprávě z 22. března 2016 uvedla, že mj. o tomto návrhu zástupci koaličních stran toho dne jednali, avšak bez přítomnosti předsedů ANO a KDU-ČSL. Další plnohodnotná koaliční rada by se dle plánu aktivit místopředsedy vlády a předsedy KDU-ČSL Bělobrádka měla konat ve čtvrtek 7. dubna.

Místopředseda lidovců Marian Jurečka pro Deník Referendum uvedl, že by do jednání koalice jeho strana měla mít vypracované právní stanovisko o možném rozporu s ústavou. Další z lidoveckých místopředsedů Jan Bartošek pro Český rozhlas (v čase 28:50) uvedl, že v případě, že toto právní stanovisko neshledá rozpor s ústavou, tak se mu návrh jeví jako smysluplný.

Česká tisková kancelář uvádí, že dle tohoto návrhu by "člen vlády nesměl být ovládající osobou ve firmách. Musel by skončit do dvou měsíců po nástupu do funkce v kabinetu Ovládajícími osobami jsou především vlastníci, kteří mají alespoň 40 procent hlasovacích práv. V případě porušení zákona by takový člen vlády navíc ztratil ve firmě podle Chvojkova návrhu hlasovací práva, neměl by podíl na zisku, společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc, například dotace. Další část poslancova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Televizní a rozhlasové společnosti by navíc mohly přijít o vysílací licenci."

Předseda poslaneckého klubu ODS vystoupil ve středu v rámci stanovení pořadu schůze a navrhl projednání následujících bodů (uvádíme pouze názvy bodů a ne čas, do kterého chtěl Stanjura body zařadit):

1. Výroční zpráva ČTK (schváleno)
2. Výroční zpráva ČT (schváleno)
3. Výroční zpráva ČRo (schváleno)
4. Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2014 (schváleno)
5. Výroční zpráva a účetní závěrka Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2015 (schváleno)
6. Zpráva o činnosti finančního arbitra za rok 2015 (schváleno)
7. Informace ministra zdravotnictví o problematice nedostatku financí při léčbě roztroušené sklerózy
8. Trestní zákoník (posl. návrh napříč kluby)
9. Návrh ODS na zrušení silniční daně

Prvních šest návrhů předsedy Stanjury bylo skutečně schváleno (konkrétně byly zařazeny na čtvrtek 5.5. jako první až šestý bod po interpelacích), další 3 body nebyly přijaty. Všechny body byly navrženy ve 2 alternativních termínech, poslední 3 body neprošly na schůzi ani v jednom z nich. Vyjma záznamů o jednotlivých hlasování to dokládá také stenoprotokol z jednání Poslanecké sněmovny ze dne 20. dubna 2016.

V současné chvíli je vysoce pravděpodobné, že zákon dozná podstatných změn v důsledku pozměňovacích návrhů a je tedy přinejmenším předčasné předpovídat platnost či obsah finálního návrhu.

Vládní návrh zákona, který upravuje původní zákon z roku 2006 o střetu zájmů, byl schválen (pdf, str. 81) v červenci 2015 s navrhovanou účinností od začátku roku 2017.

Výše zmíněný pozměňovací návrh podle stránek Poslanecké sněmovny poslanec Chvojka písemně zatím nepředložil, přesto však dle mediálních zpráv půjde o významné zostření doposud navrhovaných podmínek. ČSSD již vyjádřila tomuto návrhu podporu. Záměr platnosti tohoto zákona až na nově jmenované členy vlády avizoval poslanec i v rozhovoru pro iDNES.cz. Obecně by šlo o výjimečný případ, pokud by takový zákon nesl retroaktivní účinky.

Z principu tak musíme výrok Bohuslava Sobotky jako neověřitelný. Dodáváme, že druhé čtení vládního návrhu je na programu42.schůze vlády, a to na 22.března.

Údaj o pravděpodobném objemu čínských investic v ČR uvedl Miloš Zeman při své návštěvě Číny v září roku 2015. Za přihlížení prezidenta při podpisu smluv pak jedna největších soukromých čínských společností CEFC oznámila nákup téměř 50% podílu v české letecké společnosti Travel Service, která drží podíl 34 % (.pdf str. 3) v Českých aeroliniích.

Dále CEEF převzala podíl 79,4 procenta ve společnosti Pivovary Lobkowicz, vstoupila do českých firem Médea Group a vydavatelství Empresa Media. Právě do skupiny Empresa Media přísluší společnost Barrandov Televizní Studio a.s. provozující Televizi Barrandov. Čínská společnost taktéž koupila většinový podíl v nejstarším ligovém fotbalovém klubu v Česku - Slavii.

Předmětnou částku deseti miliard však bohužel z veřejných zdrojů nelze potvrdit, neboť z výše uvedených transakcí lze dohledat výši ceny akvizice pouze u Pivovarů Lobkowicz (hodnota 1,9 mld. Kč). S ohledem na tuto skutečnost označujeme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme schopni celkový objem investic přesně kvantifikovat.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny má tři členy za KSČM: jsou to poslanci Hana Aulická Jírovcová, René Číp a Leo Luzar.

Kateřina Konečná byla členkou zahraničního výboru do doby zisku mandátu poslankyně Evropského parlamentu.

Pokud jde o stanoviska jednotlivých těchto zástupců KSČM k sankcím vůči Rusku, tak vycházejí z celostranického postoje, který sankce EU vůči Ruské federaci opakovaně odmítá.

U jednotlivých poslanců v zahraničním výboru je patrný také odpor k sankcím, za všechny jmenujme veřejné vyjádření poslance Čípa pro server Parlamentní listy. " Co se sankcí týče, byl by pozitivní jejich rychlý konec nejen pro Rusko, ale i pro ČR. Naše obchodní vztahy s Ruskem byly na velmi slušné úrovni a sankce je omezily. "