V září tohoto roku světová média přinesla zprávu o tom, že Světový potravinový program (jedna z organizací OSN) snížil pomoc pro jednu třetinu doposud podporovaných syrských uprchlíků v rámci uprchlických táborů v okolních zemích. Je však nutné zdůraznit, že první zprávy o nedostatku a krácení potravinové pomoci v Sýrii lze zaznamenat již v září loňského roku. V prosinci 2014 se objevují další zprávy o přerušení poskytování potravin, přičemž ve stejném období lze zaznamenat i zásadní varování před scénářem, kterému Světový potravinový program čelí v současných chvílích.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v září tohoto roku vedl jednání na půdě OSN, ve kterém vyzýval členské státy OSN k tomu, aby své příspěvky agenturám (organizacím) OSN - mezi nimiž je mimo jiné klíčová organizace ve věci potravinové pomoci Světový potravinový program - více "zpravidelnily". Nutnost jednotné pozice evropských zemí s důrazem na navýšení pomoci dílčích států do válkou postižených oblastí Gutters zdůraznil např. také v srpnu tohoto roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť: 1) zprávy o krizi ve financování i plány krácení potravinové pomoci v postižených oblastech nejsou ničím novým a nečekaným, přičemž byly již dlouhodobě avizovány. 2) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres několikrát představitele západních zemí vyzval k navýšení finanční pomoci v postižených oblastech.

Že autorem medializovaného statusu na Facebooku (zde) není sám Tomio Okamura, je přiznané už v samotném jeho textu, který je podepsán " Mgr. Jiří Kobza, člen grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomat, žil více než 10 let v islámských zemích mj. jako vedoucí české ambasády v Íránu ". Autorství pak Kobzovi přisuzuje jak Česká televize, tak Český rozhlas. Vyjádření samotného Jiřího Kobzy se nám však nikde nalézt nepodařilo a na SMS s otázkou nám zatím neodpověděl.

Pokud jde o minulost Jiřího Kobzy, pak opravdu byl vedoucím OEÚ (Obchodně-ekonomický úsek) ambasády v Íránu, což potvrzuje i jeho vyjádření v této pozici z roku 2004. Na stránce Jiřího Kobzy z webu hnutí Úsvit pak nalezneme, že: " Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako Chargé d´Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu". Taktéž " pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu" a " po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další 3 roky podnikal.

O další informace jsme požádali MZV a také Jiřího Kobzu, odůvodnění bude na jejich základě doplněno.

Prominutí daně ministrem financí bylo možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo"zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení."

Tento zákon byl v roce 2009 nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech – této možnosti využil Miroslav Kalousek v roce 2013 při prominutí daně poplatníkům postiženým záplavami.

Částku 190 tisíc odpuštěních daní v loňském roce uvádí server týden.cz s odkazem na zdroj z ministerstva financí.

Jana Černochová je poslankyní od roku 2010. Ve Sněmovně byla nejdříve místopředsedkyní Výboru pro obranu a bezpečnost. Ten se v prosinci 2011 rozdělil na Výbor pro obranu, jehož byla místopředsedkyní až do rozpuštění Sněmovny v srpnu 2013, a Výbor pro bezpečnost, jehož členkou byla do srpna 2012.

V novém volebním období je Jana Černochová opět členkou obou těchto výborů.

Zároveň je starostkou Prahy 2. Na pozvánce na akci IVČRN však byla skutečně uvedená jako poslankyně.

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy představitelů státní moci určuje zákon č 236/1995 Sb. Ten byl v roce 2010 vládou Petra Nečase novelizován. Novela stanovila zmražení platů poslanců v období 1. 1. 2011 – 31. 12. 2014. Je tedy pravdou, že po tomto datu dojde v případě legislativní nečinnosti k výraznému nárůstu platů.

Nelze ovšem říci, že k tomu "dojde díky Kalouskovi". Tehdejší ministr financí pro novelu sice hlasoval, návrh však vypracoval (a vládu coby navrhovatele novely ve sněmovně zastupoval) ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pikantní je, že pro novelu hlasovala nejen většina (34 z 56) poslanců z ČSSD, ale při hlasování v Senátu ji podpořil dokonce sám Zdeněk Škromach.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý s ohledem na spor v koalici. Sobotka mluví o tom, že chce, aby všechna doporučení GRECO byla zakotvena v daném zákoně, to je v tuto chvíli neověřitelné. Nicméně je pravdou, že i přes závazek z koaliční má hnutí ANO Andreje Babiše rezistentní postoj v otázce limitu pro kampaň.

V koaliční smlouvě je uveden závazek o limitech na výdaje u volebních kampaní a sponzoringu. Ve zprávě GRECO tato doporučení uvedena nejsou. Hnutí ANO podle vyjádření předsedy Andreje Babiše, pro iDNES.cz z 26. března 2015, nevidí žádný důvod pro zavedení limitů a soustředí se spíše na kontrolu financování v průběhu volebních kampaní.

Doporučení GRECO k zákonu o financování politických stran jsou uvedena v (pdf) Hodnotící zprávě České republiky "Transparentnost financování politických stran". Konkrétně jsou uvedeny na straně 22 a 23 příslušného dokumentu. Mezi doporučeními GRECO nejsou obsaženy limity pro politické strany a hnutí na výdaje u volebních kampaní. Rovněž zde není doporučení na zavedení limitů na sponzoring.

V (pdf) koaliční smlouvě v části 9.7. Rekonstrukce státu a opatření proti korupci je na straně 25 skutečně uvedený závazek na limity na výdaje na volební kampaně a limity na sponzoring.

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně
a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích,
ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní
účty. "

KDU-ČSL nemá problém se zavedením limitů jak konstatuje zpráva z 31. ledna 2015 pro rozhlas.cz.

" Lidovci se zastropování darů politickým stranám nebrání. Není ale podle nich jisté, jestli to pomůže. Místopředseda Jan Bartošek si myslí, že by bylo účinnější třeba číslování billboardů pro volební kampaně. "

Problém se zavedením limitů má koaliční partner ANO. Jeho předseda Andrej Babiš nevidí žádný důvod pro zavedení těchto limitů jak uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.

" Dovedete si představit, že by bylo nějaké omezení pro sponzorské dary stranám, ať už od fyzických osob, nebo od firem?
Proč by mělo být omezení? V Evropě nikde není omezení. Jde o to, kdo to bude kontrolovat. My nechceme, aby to kontroloval NKÚ, protože je předseda z ČSSD (exposlanec Miloslav Kala - pozn. redakce). Měly by to kontrolovat nějaké občanské iniciativy a hlavně by to mohly kontrolovat kdykoliv v průběhu kampaně. O tom bude debata."

Poslanec Jan Volný se výrokem odkazuje na odpověď ministra financí Andreje Babiše, uvedenou pro Českou televizi.

Babiš na otázku ČT (v čase 31:14 - pozn. Demagog.cz), zda se bude elektronická evidence týkat i profesí, jako jsou kominíci, instalatéři apod., kteří nemají stálou kamennou provozovnu, odpověděl: "Nebude se jich to týkat. "

Je třeba uvést, že v předkládací zprávě návrhu zákona o evidenci tržeb z 5. 2. 2015 není explicitně uvedeno, že by živnostníci bez kamenné provozovny byli od zavedení elektronické evidence oproštěni. Na druhou stranu v předkládací zprávě je zanesena věta: " Výjimky z evidování tržeb se předpokládají pouze v případech, ve kterých s ohledem na model podnikání není evidování tržeb možné nebo účelné."

Je pravdou, že francouzský prezident Hollande nepronášel žádné "radikální antiislámské výroky" a spíše se ve svých projevech snažil zabránit propuknutí antiislámských nálad. Avšak jako pravdivé se nedá hodnotit tvrzení, že byla Francie zdrženlivá vůči tzv. Islámskému státu. Z kontextu diskuze je zjevné, že tento výrok byl myšlen tak, že Francie se vůči ISIS významně nestavěla a přesto byla napadena. Přitom to byla právě Francie, kdo od srpna 2014 zásoboval zbraněmi Kurdy bojující proti ISIS a o měsíc později se jako první připojila k americkým náletům.

Plné znění proslovu francouzského prezidenta ze 7. ledna 2015 si můžete v anglickém jazyce přečíst na webu francouzského Ministerstva zahraničních věcí. Prezident v něm atentát označil za útok na celou republiku, tedy zároveň na svobodu vyznání, její kulturu, pluralitní demokracii. Dále uvedl, že republika je ideálem spravedlnosti a míru, který Francie šíří všude na mezinárodní úrovni, stejně jako poselství míru a tolerance, jež hájí v boji proti terorismu a fundamentalismu. Zdůraznil, že svoboda je vždy silnější než barbarství a je nutné, aby Francouzi byli jednotní a věrní hodnotám, na kterých je Francie založená.

V projevu z 9. ledna 2015 řekl: „Ti, kteří spáchali tento teroristický čin, byli teroristé a fanatici a nemají nic společného s muslimskou vírou.“

V dalším projevu týden po atentátu Francois Hollande na půdě Institutu arabského světa dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz řekl, že islám je slučitelný s demokracií a je nutné nesměšovat fakta s nepravdou. Uvedl, že oběťmi islámského fanatismu, fundamentalismu a netolerance jsou v prvé řadě muslimové a vyzval k přísnému trestání protižidovských a protimuslimských činů. Vyzval, aby Francouzi rozlišovali mezi radikálními a umírněnými muslimy, kterých je podle Hollanda většina.

Co se týče postoje k Islámskému státu, prezident Hollande už v září 2014 oznámil, že se Francie připojí k náletům zaměřeným na pozice IS v Iráku. A již o měsíc dříve, tedy v srpnu 2014, začala Francie zásobovat zbraněmi Kurdy a Jezídy bojující proti tzv. Islámskému státu. Týden po útoku na Charlie Hebdo, tedy 14. ledna 2015, oznámil Francois Hollande, že Francie posílí své zapojení do boje proti IS. Informovala o tom americká televizní stanice MSNBC, která zároveň uvedla, že to byla právě Francie, která se jako první připojila k náletům USA na pozice tzv. Islámského státu.

V dubnu 2010 schválila vláda České republiky pod vedením Jana Fischera Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2010-2017, kde lze na straně 28 nalézt, že si je Česká republika: " vědoma mezinárodních závazků ohledně objemu prostředků věnovaných na rozvoj chudých zemí, které byly potvrzeny Hodnotící konferencí k Financování pro rozvoj v prosinci 2008 v Dauhá. Snaží se proto o plnění Závěrů Rady EU z roku 2005, podle kterých má jako nový členský stát usilovat o dosažení (...) 0,33 % HND v roce 2015. "

Už v tomto dokumentu je ale psáno, že: " Od roku 2010 bude ČR usilovat o zachování trendu postupného nárůstu pomoci, např. o 0,01 % HND ročně, s výhledem, že po odeznění finanční a ekonomické krize bude možno uvažovat o zrychlení nárůstu, aby se ČR výrazněji přiblížila k plnění svých mezinárodních závazků v oblasti rozvojové spolupráce. " Zároveň je nutné dodat, že se tehdejší výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) ČR stabilizovala v relativních hodnotách nad 0,11 % HND.

Pokud jde o poslední dostupná data, na základě Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2014 dosáhla celková oficiální rozvojová pomoc: " za rok 2014 objemu 4,34 mld. Kč, t.j. 208,99 mil. USD. Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA k hrubému národnímu důchodu (HND) zůstává předběžně stejný jako v roce 2013, a to 0,11 %. "

Je tedy pravda, že Česká republika neplní to, co si sama předsevzala (tedy zvyšovat ODA o 0,01% HND ročně), nelze však říci, že se vláda zavázala k ODA v hodnotě 0,33 % HND (ne HDP, jak uvádí Fiala). Stejně tak je zavádějící používat termín "vláda" ve chvíli, kdy jde o pět let starý kabinet Jana Fischera (kde měl ODS své nominanty), neboť Fiala tím spojuje závazek se současným kabinetem.