V časopisu Přítomnost v čísle ze dne 22. února 1939 opravdu vyšel Peroutkův článek Češi, Němci a Židé. Relevantní část vám zde přikládáme. Objasňuje v ní odlišný přístup k Židům v Česku a Německu a vše vysvětluje na otravě organismu cizí látkou.

Zde však toto přirovnání končí a zbytek článku je pragmatickým zhodnocením odlišného působení Židů v Česku a Německu. Druhý zmiňovaný článek vyšel ne dne 20. dubna, ale 26. dubna 1939. Citát "Hitler je největší z Němců" tam doslovně nepadl, lze tak ale interpretovat následující větu: „Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Wallhalle, ve své galerii národních hrdin postavili výše.“ Svým obsahem je skutečně oslavou narozenin Adolfa Hitlera.

Je otázkou, zda je možné vytrhnout z kontextu doby a textu 1 větu a na jejím základě vyvodit závěr nad celkovými postoji osoby v daném čase. Miloš Zeman těmito citacemi hodnotí právě Peroutku jako osobu v období let 1938-1938, nejsme schopni ovšem postihnout komplexně jeho postoje, činy a publikační aktivitu v dané době a je problematické toto uvažování zúžit na 2 citáty, z nichž jeden je navíc nepřesný. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Největší část peněz alokovaných na závazky je dle Víceletého finančního rámce (ang.) pro roky 2014-2020 vyčleněna pro udržitelný rozvoj zemědělství a rozvoj venkova (373 miliard eur). Druhá největší pak na snižování rozdílů mezi regiony (závazek 1b Koheze) (325 miliard eur).

Dá se tedy tvrdit, že tyto dvě oblasti jsou největší prioritou evropského rozpočtu.

Zároveň však existují tzv."zvláštní zdroje", které mají reagovat na nepředvídatelné události. Jsou to například Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (280 milionu eur) či Fond solidarity EU (500 milionu eur).

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.

Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "

Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "

Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).

Poslanec Stanjura se ve čtvrtek 21.4.2016 k neúčasti ministrů na interpelacích vyjádřil následovně:

"Hezké dobré ráno, tak nejdřív chci poděkovat panu premiérovi, že je přítomen. A vím i ze statistik projednávání interpelací, ať už písemných nebo ústních na pana premiéra, že on má tu docházku velmi dobrou. Na druhé straně, pane premiére, když se podíváte doprava a doleva, tak se musíte cítit jako ten pověstný kůl v plotě. Máme druhý týden řádné schůze a já nemohu projednávat - a spolu se mnou celá Poslanecká sněmovna - své interpelace, protože ministři se prostě neobtěžují chodit na interpelace. Tak já nevím, kdy to budeme projednávat. Tady vždycky slyším řeči o tom, jak opozice něco zdržuje, ale ministři neplní své základní úkoly a povinnosti, které mají v Poslanecké sněmovně. Možná příště, paní místopředsedkyně, by bylo dobré, kdybyste přečetla seznam přítomných. Ono to bude mnohem rychlejší než seznam omluvených členů vlády(...) A pana premiéra žádám, aby sjednal ve své vládě pořádek.(...)Pane premiére, důrazně vás žádám, abyste sjednal pořádek. A ještě jednou vám osobně děkuji, že tady jste. Ale ten výsledek je tristní.(...)"

Přijetím současného vládního návrhu ústavního zákona o obecném referendu se nemění základní principy zastupitelské demokracie dané ústavou. Referendum má podle zákona jasně vymezené oblasti, kterých se nebude moci týkat:

"Čl. 2 Předmět referenda

(1) V referendu lze rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu s výjimkou rozhodování o
a) základních právech a svobodách,
b) státním rozpočtu a ve věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění,
c) porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva,
d) ustanovování jednotlivých osob do funkcí a o jejich odvolávání z funkcí,
e) individuálních právech a povinnostech.

(2) Referendem nelze schvalovat právní předpisy."

Dále je podle návrhu možnost referenda podmíněna peticí s podpisy minimálně 250 tisíc občanů; k platnosti referenda je nutné, aby se pro jednu z odpovědí vyslovila nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat. I tyto podmínky by měly zaručit, že tento nástroj nebude nadužíván.

Debatou o dnech v kalendáři myslí Zbyněk Stanjura novelu zák. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech, a o dnech pracovního klidu. Původní návrh (.pdf) navrhuje přidat mezi tzv. významené dny 31. srpen jako den Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie. Zákon byl předložen jako iniciativa skupiny poslanců různých stran, poslanci ODS mezi nimi ale skutečně nebyli. Mezi navrhovateli je řada koaličních poslanců, za hnutí ANO pouze Helena Válková.

K návrhu byla připojena řada pozměňovacích návrhů (.pdf), mezi nimi například i návrh poslankyně z hnutí ANO Heleny válkové na přejmenování 17. listopadu ze "Dne boje za svobodu a demokracii" na "Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“ (strana 4).

Celý návrh pak skutečně prošel třemi čteními v Poslanecké sněmovně a Senátem - ten ho vrátil zpět k poslancům, kde byl nakonec návrh zamítnut. Sněmovna se jím zabývala v prvním čtení asi 40 minut, v druhém čtení asi 30 minut, stejně jako ve třetím čtení. Návrh podpořila řada koaličních poslanců včetně poslanců hnutí ANO. Další přibližně hodinu se pak sněmovna návrhem zabývala po vrácení Senátem, celkově jsme tedy skutečně téměř na zmíněných třech hodinách jednání.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z materiálu nazvaného Podkladový materiál Ministerstva vnitra pro poslance Parlamentu ČR 39. schůze PČR - bod Informace vlády ČR. Na základě tohoto materiálu hodnotíme výrok Matěje Stropnického jako pravdivý.

Tento materiál popisuje aktuální situaci v souvislosti s migrační krizí jak v EU, tak v samotné ČR. Vyplývá z něj, že v roce 2015 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu (tj. azyl či doplňkovou ochranu) 694 občanů Ukrajiny, což bylo 46 % všech žádostí (strana 4). Na pomyslném druhém místě jsou občané Sýrie (134 osob, 9 % všech žádostí).

Podíváme-li se pak čistě na prosinec 2015 (strana 6), bylo podáno 140 žádostí o mezinárodní ochranu, což je pouze 3,9% nárůst oproti prosinci 2014. I tady byli nejvíce zastoupeni Ukrajinci, následovaní Syřany a Číňany.

Při nelegální migraci (strana 7) bylo v prosinci zajištěno 388 osob, z toho 16 po nelegálním překročení Schengenské hranice (ve zbylých případech se často jednalo o překročení povolené doby pobytu). I v této kategorii najdeme největší podíl občanů Ukrajiny (125 osob). Na druhém místě se pak jedná o občany Kuvajtu (43 osob) a na třetím místě občané Ruska (28 osob).

Za rok 2015 bylo objasněno 50,9 % trestných případů. Jedná se o téměř 2% nárůst oproti roku 2014. Zřetelnější vzestup je pozorovatelný v porovnání s rokem 2013, kdy stoupla objasněnost o necelých 7 %.

201320142015Objasněnost případů v % 43,74950,9Zdroj: Policie ČR

V dlouhodobém horizontu se objasněnost pohybovala nad 40 %.

Pozitivní jsou i statistiky týkající se celkového počtu trestných činů, kde policie zaznamenala meziroční pokles o 14, 2 %. Trend za poslední 3 roky je tedy charakteristický tím, že ubylo trestných činů a stoupla jejich objasněnost.

Zdroj: Policie ČR

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme doposud neobdrželi odpověď ze strany Ministerstva životního prostředí na náš dotaz ohledně rozsahu staveb s udělenou EIA.

Zákon o státní službě byl jednou z podmínek našeho přistoupení k Evropské unii. Skutečnost, že Česká republika byla jedinou zemí, kde takový zákon nebyl účinným potvrzuje na svém webu např. Rekonstrukce státu. Původní zákon o státní službě (zákon č. 218/2002 Sb.) byl schválen již v roce 2002, avšak jeho účinnost byla stále odkládána až do doby, kdy byl tento zákon zrušen novým zákonem o státní službě, který je účinný od 1. ledna 2015.

Co se týče tzv. EIA (z anglického Environmental Impact Assessment, tedy vyhodnocování vlivů na životní prostředí), poprvé byla v České republice uzákoněna již v roce 1992 (zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Tento byl v roce 2001 nahrazen novým zákonem, který je účinný do dnešního dne, přičemž za vlády současné koalice byl dvakrát novelizován (viz záložka Historie). Poslední novela byla schválena v důsledku hrozícího zastavení čerpání fondů EU ve výši cca 100 miliard, jelikož zákonodárci dříve nesprávně implementovali směrnici EU do našeho právního řádu. Není však pravdou, že bychom dříve neměli EIA uzákoněnu.

ČESKO

Čísla cizinců (mimo EU) v České republice jsou dle ČSÚ následující (roky 2012, 2013, 2014):

201220132014Ukrajinci112 549105 153104 156

trvalý pobyt Ukrajinců v ČR na pracovní povolení k trvalému a dlouhodobému pobytu, potvrzení o přechodném pobytu a vízum nad 90 dní

Zdroj: Český statistický úřad

SLOVENSKO

Na Slovensko se v roce 2012 (.pdf) přistěhovalo 92 Ukrajinců, v roce 2013 (.pdf) pak 77 Ukrajinců a v roce 2014 (.pdf) dokonce 94 Ukrajinců. Čísla můžete zhlédnout také v jednoduché přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet ukrajinských imigrantů 927794

POLSKO

Dle Polského statistického úřadu (.xls) přibylo v roce 2012 v Polsku 581 Ukrajinců registrovaných s trvalým pobytem, v roce 2013 pak dalších 606 a v roce 2014 nakonec 718.

V roce 2012 (.pdf, ukr/eng, str. 468) přibylo 20 295 Ukrajinců s pracovním povolením, v roce 2013 (.pdf, ukr/eng, str. 468) pak dále 20 416 a v roce 2014 (.pdf, str. 70) dokonce 26 315.

V roce 2013 (.pdf, str. 513) se v Polsku zaregistrovalo na dočasný pobyt nad 3 měsíce 24 728 Ukrajinců, v roce 2014 (.pdf, str. 475) pak 33 492 Ukrajinců a v roce 2012 (.pdf, str. 495) 21 417. Čísla můžete opět zhlédnout v přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet Ukrajinců s trvalým pobytem581606718počet Ukrajinců s dočasným pobytem21 41724 72833 492počet Ukrajinců s pracovním povolením20 29520 41626 315celkem 42 29345 75060 525

Pro úplnost ještě dodáváme graf znázorňující celkový stav imigrace do České republiky.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)