Výrok hodnotíme na základě důvodové zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu (.pdf, str. 37). V této zprávě je zdůvodněn nárůst prostředků na platy v jednotlivých organizacích, například navýšením počtu zaměstnanců. Tato zpráva počítá se 600 novými pracovníky pro posílení kontroly a vymáhání u Generálního finančního ředitelství v kapitole Ministerstva financí.

Posílení úřadů práce o 600 terénních pracovníků schválila vláda již v červenci letošního roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u všech zmíněných zákonů byla RIA vypracována.

Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu zákona o evidenci tržeb je dostupná ke stažení (pdf). Je také dostupná jako příloha k důvodové zprávě samotného zákona ve vladních materiálech.

Asociace podnikatelů a manažerů (pdf, s. 8) podává komentáře k důvodové zprávě a RIA, návrh zákona považuje za zpracovaný nekvalitně, fakta jsou bagatelizována, zveličovány, nejsou vyčísleny náklady.

Stejně tak je dostupná RIA pro energetický zákon (pdf). I když celkový dokument, Dopadová analýza k zákonu o registru smluv, tzv. „malá RIA“ existuje, byla dokončena před několika týdny ministerstvem vnitra, nepodařilo se ji dohledat. O Dopadové studii píše např. Rekonstrukce státu. Podle Centra aplikované ekonomie (pdf) analýza operuje s řadou odhadů, které jsou podle dosavadních zkušeností a studií přehnané a nerealistické.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Po ukončení konfliktu v Libyi není bezpečnostní situace pod kontrolou státu a oblasti Libye jsou kontrolovány jinými skupinami, například skupinami organizovaného zločinu nebo jinými kriminálními skupinami (.pdf, str.7-10).

V Sýrii také není bezpečnostní situace stále pod kontrolou a přes území vedou ilegální stezky pro pašování zbraní. Zbraně jsou do oblasti dodávány jinými státy využívajícími situace s cílem podpořit jednotlivé strany konfliktu. Zbraně z Libye proudí také přímo do Sýrie.

Arabské jaro ovlivnilo stabilitu většího počtu států severní Afriky, jakoEgypt atd. Nestabilní prostředí v Sýrii je využíváno i skupinami, které zakládají výcvikové tábory pro islamisty. Jedná se většinou o podporu z jiných států, naopak v Libyi by se mělo podle zdrojů citujících amerického generála Davida Rodrigueze jednat o výcvikové tábory založené přímo Islámským státem. Zprávu přebrala i další média, např. The Telegraph nebo International Business Time.

Dalším důkazem existence výcvikových kempů v Libyi je vyhnání radikálních skupin z Mali během francouzské operace, jež se na výcviku podílejí.

Citát, který prezident Zeman premiéru Sobotkovi připisuje, není přesný a slova předsedy vlády značně posouvá.

Bohuslav Sobotka byl ve dnech 21. – 27. listopadu 2015 na návštěvě Čínské lidové republiky. V úterý 24. listopadu vyšel na oficiálním webu Úřadu vlády jeho krátký komentář s titulem

"Nebezpečí představují teroristé, ne uprchlíci".

Nebezpečí představuji teroristé, ne uprchlíci. Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci Islámského státu, ne ti, kteří před nimi utíkají. S teroristy je potřeba důsledně a tvrdě bojovat, migrační vlnu je nutno regulovat už na vnějších hranicích EU a lidem, kteří utíkají před válkou, musíme pomoci. Česká vláda přijímá všechna nezbytná bezpečnostní opatření, aby spolehlivě garantovala našim občanům bezpečí a klidný život."

Své tvrzení pak ještě v tentýž den potvrdil na svém Twitterovém účtu.

Prezident tedy Sobotkovi přisoudil výrok, který konkrétně neřekl, resp. jej upravil. Ten pak kritizuje i v Partii na Primě. Z tohoto důvodu je Zemanův výrok hodnocen jako nepravdivý.

Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý, protože ve stanovách strany jsou obsaženy pasáže, ve kterých je uvedeno, že se na výběru kandidátů do krajských voleb podílí postupně místní (článek 18, odstavec 6), oblastní (článek 17, odstavec 6) i regionální sdružení (článek 16, odstavec 6).

Aktuálně probíhá výběr lídrů jednotlivých regionálních organizací ODS. O lídrech rozhodují delegáti, kteří jsou nominování oblastními sněmy na celoregionálním zasedání. Volebního lídra do krajských voleb tak znají například občanští demokraté v Pardubickém kraji.

Vláda na jednání 8. července 2015 rozhodla o dobrovolném přijetí celkem 1 500 migrantů v rozmezí let 2015 až 2017. Sám ministr Babiš v tentýž den uvedl, že "je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky."

Premiér Sobotka 17. září 2015 v PSP zopakoval ochotu a kapacitu ČR přijmout tisíce uprchlíků na dobrovolné bázi. Podle nejnovějších statistik Ministerstva vnitra bylo v ČR jen v srpnu 2015 zaevidováno 92 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho dvěma bylo vyhověno udělením azylu a ve 27 případech bylo rozhodnuto o udělení doplňkové ochrany.

Ačkoliv ČR 22. září spolu s Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem hlasovala proti návrhu Evropské komise na přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl mezi členské státy EU, premiér Sobotka 1. října prohlásil: "Nepůjdeme stejnou cestou jako Slovensko, akceptujeme závěry ministerské rady ohledně přerozdělení 120 tisíc osob a z této pozice budeme dále jako Česká republika vyjednávat."

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Ve zmíněném usnesení poslaneckého klubu hnutí Úsvit, jehož je Marek Černoch předsedou, se skutečně striktně formálně nehovoří o případném zániku hnutí Úsvit, nicméně pokud by bylo naplněno toto usnesení, pak by do nové politické strany přešla značná část strany či lidí na ni přímo napojených.

Konkrétně ústřední věta tohoto usnesení zní takto: "Poslanecký klub hnutí Úsvit pověřuje své nezávislé poslance a aparát klubu založením nové politické strany, která kooptuje do svých orgánů poslance HÚ a VV a místopředsedy HÚ, zástupce hnutí a zástupce dalších regionálních stran."

Na to reagovalo předsednictvo (zda se jej účastnil i předseda Okamura, nelze potvrdit) hnutí Úsvit svým usnesením, ve kterém vyjadřuje svou podporu vzniku nové politické strany a rovněž souhlasí s kooptací poslanců a místopředsedů hnutí Úsvit do nové strany.

Usnesení tedy přímo neuvádí, že by mělo být hnutí Úsvit zrušeno či Okamura svržen, nicméně při naplnění usnesení (včetně apelu na přechod lidí do nové strany) především posl. klubu by hnutí bylo personálně fakticky zcela vyprázdněno (a to i s přihlédnutím k aktuální "šíři" členské základny).

Vláda, jíž je Andrej Babiš členem, je v ČR skutečně dle Ústavy (čl. 68) odpovědná Poslanecké sněmovně. Fiala má pravdu i v tom, že existují politické systémy, ve kterých ministr musí být členem parlamentu: příkladem takového systému je Indie, kde dle čl. 75 odst 5 Ústavy (.pdf) ztrácí ministr svou pozici, není-li po dobu 6 měsíců členem některé ze sněmoven.

Příklad Velké Británie pak Fiala nevolí nejlépe, jelikož tato země nemá psanou ústavu a je pouze zvyklostí, že ministr je buď zvoleným poslancem, či členem Sněmovny lordů (viz např. aktuální seznam dle webu britské vlády či archvivovaný seznam členů poslední vlády Gordona Browna). V minulosti došlo k případům, kdy ministr nebyl při vykonávání úřadu členem ani jedné ze sněmoven: posledním případem, který jsme dohledali, je ministr Frank Cousins v polovině 60. let, (historické záznamy parlamentu), jde nicméně o výjimky.

Návrh (pdf. str. 11) ministerstva explicitně uvádí, že důkazní břemeno nese daňový poplatník.

Předloha konkrétně uvádí (§ 38x): “Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.”

Návrh dále pracuje také s částkou 10 milionů (§ 38zc), ta je však vztažena k prohlášení o majetku a jde o celkovou sumu majetku, kterou má poplatník hlásit.

Obecný princip, o kterém Kalousek mluví, se týká výše 5 milionů při rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění. V tomto případě má mít skutečně poplatník nově povinnost dokládat tento rozdíl a důkazní břemeno je tak na jeho straně.

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).