Z Prahy skutečně do Číny létají či brzy budou lítat už tři linky. Od září 2015 byla naplánována pravidelná linka do Pekingu. Původně byly naplánovány tři spoje týdně, brzy po spuštění ale byla frekvence redukována na dva lety za týden.

Během roku 2016 mají začít létat také přímé lety mezi Prahou a Šanghají. Dohodu se společností China Eastern stvrdil premiér Bohuslav Sobotka během své návštěvy Číny. Dopravce China Eastern předpokládá spuštění linky od 22. června 2016. I tady se počítá se třemi lety týdně.

Třetí přímé letecké spojení dojednali představitelé Středočeského kraje s čínským partnerským regionem Sečuán, linka má létat do tamního hlavního města Čcheng-tu. První let přistál v Praze 25. února 2015. Zatím se jedná o charterové spoje, nikoliv o pravidelnou linku. Po schválení čínským Úřadem pro civilní letectví by měla linka létat dvakrát týdně.

Školský zákon v § 161, odstavci 2 explicitně zmiňuje normativy připadající na jednoho žáka nebo studenta škol zřizovaných kraji. Normativem se rozumí výše státního příspěvku. Je tedy pravdou, že rozpočet škol souvisí s tím, kolik žáků nebo studentů danou školu navštěvuje. Vzhledem k tomu, že tyto normativy jsou stanovovány každoročně, případná vyloučení budou mít na nadcházející verzi rozpočtu opravdu negativní vliv.

Podle deníku Právo, jehož informaci převzaly Novinky.cz, mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová uvedla, že ministerstvo už delší dobu připravuje nový systém financování. Ten nebude založen na financování dle počtu žáků, ale na stanoveném maximálním rozsahu vzdělávání – větší důraz tak bude kladen na počet pedagogů. Tato změna by měla zamezit případům, kdy se vedení školy zdráhá vyloučit problémového žáka z obavy nad ztrátou finančních prostředků.

Peníze ze státního rozpočtu se tedy školám skutečně vyplácejí na základě počtu žáků. To může mít za následek setrvání i ne zcela bystrých či bezproblémových žáků. Nový systém financování se v dlouhodobém měřítku připravuje, v tuto chvíli má však prezident Zeman pravdu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože kromě předsedů vládních klubů nezřídka načítají změny programu schůzí i opoziční poslanci, často se tak děje ve větší míře, než jak tomu je u předsedů klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Toto se také neděje denně, na posledních 2 schůzích navrhli vládní zástupci změny v polovině jednacích dnů.

Vládní koalice má v rámci úprav programu tu výhodu, že disponuje většinou a dokáže si tak prosadit úpravu programu (vyjma zařazování nových bodů - to mohou 2 kluby podle jednacího řádu vetovat). Opozice ale i přes tuto svou relativní slabost načítá změny v programu schůze také. Často jejich návrhy vetují kluby ČSSD a ANO.

42. schůze Poslanecké sněmovny (minulá řádná) přinesla celkem 10 jednacích dnů. Z těchto 10 jednacích dnů v 5 z nich navrhli předsedové poslaneckých vládních klubů změnu programu schůze.

1. března - návrh na zařazení jednoho bodu přednesl předseda klubu KDU-ČSL Mihola. Kromě něj však načetli změny v programu opoziční poslanci (např. Okamura, Filip, Laudát).

8. března - návrh na změnu v programu přednesl opět Jiří Mihola. Dále kromě něj vystoupili s podobným požadavkem např. poslanci Radim Fiala, Helena Langšádlová či František Laudát.

9. března - v tento den o úpravu programu žádali 2 poslanci. Za klub ČSSD předseda Sklenák, který navrhl změnu u 2 bodů a dále Vojtěch Filip s žádostí na 1 změnu v pořadu schůze.

10. března - v tento den opět vystoupil Sklenák a kromě něj ještě koaliční poslanec Klučka, který chtěl jeden z bodů vyřadit.

11. března - Tento jednací den začal přesně, jak Stanjura popisuje. Vystoupil pouze Jaroslav Faltýnek a za všechny vládní kluby navrhl řadu změn v programu schůze.

Na aktuální 44. schůzi Poslanecké sněmovny prozatím proběhlo 8 jednacích dnů. Z nich ve 3 případech (všechny v 2. týdnu vyjma dne interpelací) vystoupili předsedové koaličních klubů s žádostmi o změnu programu schůze.

19. dubna - Změny z koaličních předsedů klubů načítali zástupci ANO a KDU-ČSL. Kromě nich ovšem vystoupila i řada dalších poslanců včetně zástupců ODS. Za tuto stranu změny programu načítal sám Stanjura, dále poslankyně Černochová a Němcová.

20. dubna - Změny opětovně načítali Faltýnek a Mihola. Kromě nich ale úpravy jednání chtěla i řada opozičních poslanců. Tento den načítali poslanci několik hodin změny v programu schůze a šlo o poslance zejména z TOP 09 a ODS.

22. dubna - Při posledním jednacím dnu navrhoval změny v pořadu schůze předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Kromě něj tentokrát vystoupil s drobnou úpravou programu jako jediný i sám Stajnura.

Podle dostupných dat za leden 2016 z Úřadu pro migraci bylo v Německu nově registrováno 91 671 migrantů a z tohoto počtu požádalo o azyl 52 103 osob.

Vládní návrh novely (.pdf, str. 3) zákona, kterým se mění některé volební zákony, jsou stanoveny maximální výdaje strany na kampaň:

(2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout
a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané
hodnoty,
b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb.

Výši daru politickým stranám limituje zákon o politických stranách. V § 18 novely zákona (.pdf, str. 4) stojí, že od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč.

Projednávání této novely a postoj hnutí ANO, jsme se již věnovali. V červenci 2015 Faltýnek v rozhovoru pro Události, komentáře potvrdil, že hnutí ANO mělo vůči limitaci darů politickým stranám výhrady. Vládní návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3).

Jan Bartošek vychází ze studie (.pdf) „Ekonomické vyhodnocení členství České republiky v EU po deseti letech,“ kterou zpracovala evropská sekce Úřadu vlády ČR. Ta pak vychází z několika dalších studií.

Ta na straně 36 uvádí: „Bez účasti na vnitřním trhu by i v konzervativním scénáři česká ekonomika přišla o 100 miliardročně a bylo by až o 75 tisíc nezaměstnaných více.“

Výrok Jana Bartoška je hodnocen jako zavádějící, protože citovaná studie uvádí ve své predikci výši 75 tisíc zaměstnaných jako mezní hodnotu a netvrdí, že o místo přijde přesně tento počet lidí.

Přístupy vnitřního rozrůznění žáků ve třídách spadají do organizačních forem výuky, které jsou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity vyučovány v rámci předmětu Úvod do pedagogiky, na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v rámci předmětu Obecná didaktika, na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v rámci předmětu Obecná didaktika (.ppt). Proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se vyjádřil, že „pedagogická fakulta UP v Olomouci a předpokládám, že i ostatní pedagogické fakulty v ČR realizují opatření směřující k rozvoji kompetencí učitelů pro oblast inkluzivního vzdělávání“.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celé znění e-mailu z Univerzity Palackého:

„Dobrý den, na základě Vašeho dotazu na realizaci vzdělávání budoucích učitelů na PdF UP v Olomouci (oblast rozvoje profesních kompetencí k realizaci inkluzivního vzdělávání), Vám sděluji následující skutečnosti:

a) Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě realizuje vzdělávání učitelů mateřských škol v rámci studijního oboru Speciální pedagogika předškolního věku - učitelství pro mateřské školy.

b) Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci dále dlouhodobě realizuje vzdělávání učitelů pro 1. stupeň základních škol ve studijním oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogika

c) Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě realizuje studijní obor Speciální pedagogika pro střední školy a 2. stupeň základních škol, který je možné v rámci dvouoborového studia budoucích učitelů možné kombinovat s kterýmkoliv studijním oborem učitelství pro základní školy či učitelství pro střední školy (např. Učitelství anglického jazyka, Učitelství českého jazyka, Učitelství matematiky atd.). Uvedený studijní obor, který v rámci dvouoborové kombinace studuje cca 20% studentů učitelství pro základní a střední školy svým profilem přímo směřuje k problematice inkluzivního vzdělávání.

d) Pro studenty učitelských studijních oborů, mimo kombinaci s oborem speciální pedagogika je problematika směřující k práci s heterogenní skupinou (vnitřně diferencovaná skupina na základě individuální speciálních vzdělávacích žáků - inkluzivní vzdělávání) implementována do tzv. modulů pedagogické způsobilosti, které jsou společným základem všech studijních oborů učitelství realizovaných na PdF UP v Olomouci. K uvedené problematice v rámci modulů pedagogické způsobilosti přímo směřují následující disciplíny: Speciálně pedagogická propedeutika a Žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Kromě uvedených předmětů je problematika součástí předmětů Pedagogická diagnostika a Školní didaktika - problematika výukových forem.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci stejně tak ostatní pedagogické fakulty v ČR uvedené vzdělávání směřující k rozvoji inkluzivního vzdělávání rozvíjí, nicméně vše je limitováno následujícími skutečnostmi:

a) výhodou pedagogických fakult je silné zastoupení speciální pedagogiky (v případě Univerzity Palackého) realizované Ústavem speciálněpedagogických studií, které patří k největším a nejsilnějším pracovištím. Nicméně problém je v rámci přípravy učitelů v rámci jiných nepedagogických fakult, kde je často vzdělávání učitelů realizováno dokonce v rámci celoživotního vzdělávání, které nepodléhá schvalování Akreditační komise ČR. Jak je zajištěna kvalita tohoto vzdělávání učitelů směrem k inkluzi v této oblasti nemohu zodpovědět.

b) limitujícím pro pregraduální přípravu směrem k inkluzivní vzdělávání je zároveň prozatím nejasná koncepce realizace inkluzivního vzdělávání - tedy jeho právní a organizační rámec.

Pokud tedy budeme výrok prof. Zlatušky interpretovat na základě uvedených skutečností tak:

a) ano, pedagogická fakulta UP v Olomouci a předpokládám, že i ostatní pedagogické fakulty v ČR realizují opatření směřující k rozvoji kompetencí učitelů pro oblast inkluzivního vzdělávání

b) do praxe však odcházejí i absolventi jiných VŠ oborů, kteří získávají učitelskou způsobilost mimo pedagogické fakulty (často v rámci celoživotního vzdělávání) - zde je to problematické. Toto souvisí s dlouholetými spory mezi pedagogickými a nepedagogickým fakultami připravujícími učitele a téma rozsahu pedagogických, psychologických, speciálně-pedagogických předmětů, které směřují k rozvoji kompetencí učitele. Zatímco pedagogické fakulty prosazují důstojné zastoupení těchto disciplíny v rozsahu 25-30% výuky, nepedagogické fakulty naopak prosazují omezování rozsahu těchto předmětů ve prospěch oborových předmětů. Z tohoto je možné odvozovat, že problematika inkluzivního vzdělávání pravděpodobně je či s ohledem na rozsah musí být na nepedagogických fakultách připravujících učitele velice omezená.

S pozdravem

Pavel Neumeister“

Cechovní normy jsou inspirovány bývalými Československými státními normami a přináší způsob jak kontrolovat kvalitu potravin prodávaných českými výrobci. Potravinářská komora zřídila pro přípravu cechovních norem internetový server cechovninormy.cz, na kterém se do procesu tvorby těchto norem může připojit i nejširší veřejnost. V této době je schváleno zhruba 100 cechovních norem pro výrobky z různých odvětví. Mezi ně patří třeba Bramborák s uzeným masem, který musí mít ve složení nejméně 63 % brambor, 12 % uzeného masa, pšeničnou mouku, vejce, česnek, majoránku a na smažení řepkový olej.

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

ČSSD se ve svém dlouhodobém programu " staví za takovou úpravu všeobecného celostátního referenda., která by nezatěžovala občany častým rozhodováním o méně závažných věcech, umožnila by jim však vyjádřit právně závazný názor k zásadním otázkám vnitřní nebo zahraniční politiky státu. " (.pdf, str. 28).

Sociální demokraté navrhovali zákon o obecném referendu již v minulých volebních obdobích. V březnu 2005 předložila vláda (tvořena ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Poslaneckou sněmovnou prošel, byl ovšem zamítnut v senátu, kde měla v té době většinu ODS.

V následujícím volebním období předložila ČSSD další takový návrh. Tentokrát bylo rozložení sil v Poslanecké sněmovně takové, že daný zákon neprošel ani 3. čtením.

Ve volebním období 2010-2013 pak ČSSD předložila návrh o celostátním referendu hned dvakrát. První předložila ihned po volbách v červnu 2010, druhý návrh poté na podzim 2011. Ani jeden z těchto návrhů neprošel prvním čtením, pravicová koalice jej zamítla.

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ve svém programovém prohlášení uvádí: " Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu."

Vláda v usnesení ze dne 13. července 2015 (.pdf) schvaluje návrh ústavního zákona o celostátním referendu a ukládá vypracovat konečné znění vládního návrhu. Následně byl tento návrh předložen sněmovně 28. července 2015 jako tisk 559/00. Projednávání tohoto tisku bylo zařazeno na pořad 39. schůze (od 19. ledna 2016).