31. března přišla média (Neovlivní) s informací, že ČSSD pravomocně prohrála soud se svým bývalým advokátem Altnerem, jemuž musí podle rozhodnutí vyplatit částku bezmála 338 milionů korun.

Strana skutečně odmítá tuto částku uhradit, její postoj je doložitelný na řadě veřejných vystoupení zástupců strany k této kauze. Za všechny uveďme reportáž České televize v hlavní zpravodajské relaci.

Strana kurdských pracujících (PKK) je jako teroristická organizace uznávána např. Spojenými státy, Velkou Británií (.pdf, str. 14) či Evropskou unií (.pdf, str. 3). Na druhou stranu, Rusko například nikdy PKK za teroristickou organizaci neoznačilo, i když bylo k tomuto Tureckem vyzýváno (.pdf, str. 10).

Pokud jde o teroristický útok v Ankaře, turecký premiér Davutoglu opravdu za možného útočníka označil milice syrských Kurdů YPG v koordinaci s PKK. V pátek 19. února se však k útoku přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která byla s PKK v minulosti spojována. Premiér Davutoglu následně řekl, že odpovědnost YPG nadále nevylučuje s tím, že prohlášení TAK má být jen zástěrkou zakrývající vinu syrských Kurdů.

Faktem je, že za této situace nedokážeme spolehlivě označit organizaci PKK jako byť jen „pravděpodobné“ viníky teroristických útoků v Ankaře. Vzhledem k tomu, že toto spojení je meritem výroku, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

DOPLNĚNÍ: Dne 22. února (tedy den po samotné debatě) se ukázalo, že dle testů DNA je pravděpodobným viníkem útoku v Ankaře opravdu člen organizace TAK.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

Za dobu samostatné České republiky se vystřídalo u moci celkem 13 vlád. KDU-ČSL byla účastna obou vlád Václava Klause, dále vlády Josefa Tošovského, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, druhé vlády Mirka Topolánka a nyní je součástí kabinetu Bohuslava Sobotky. Jde tedy o 8 vlád.

Tyto vlády byly sestavovány ve volebních obdobích 1992-1996/8, 2002-2006 a 2006-2010. V opozici tedy KDU-ČSL byla v době opoziční smlouvy, neúčastnila se sestavení 1. vlády Mirka Topolánka a vlády Jana Fischera. V minulém volebním období lidovci vypadli lidovci ze sněmovny a sestavování vlád se jich netýkalo (byť členem Rusnokovy vlády byl člen KDU-ČSL Tomáš Podivínský.)

Je tedy pravdou, že KDU-ČSL nebyla členem všech vlád v době samostatné České republiky, neúčastnila se sestavování 5 vlád.

Nepodařilo se nám dohledat zmíněné výzvy ministra vnitra řeckému ministru pro imigraci stran nabídky pomoci. Je možné, že Chovanec řeckému představiteli nabízel pomoc skrze mechanismus civilní obrany během jednání ministrů EU, konkrétní záznamy však nejsou k dispozici.

Svůj zájem podílet se na pomoci s imigrační krizí ČR potvrdila (.pdf, str. 2) v říjnu 2015.

Sám Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server Idnes uvedl: " Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii. "

Je také pravdou, že Česká republika neuznala tibetskou exilovou vládu.

Druhého prosince 2015 zažaloval slovenský stát u Evropského Soudu v Lucembursku Evropskou Unii ve věci relokačního mechanismu schváleného v reakci na potřebu společného řešení současné migrační krize. Toto nařízení Rady Ministrů z 22.9.2015 ukládá členským státům unie povinnost přijmout v nejbližší době konkrétní počet žadatelů o azyl z tzv. uprchlických hot stpolů v Itálii a v Řecku (nařízení se díky vyjímkám v Evropských smlouvách netýká Velká Británie a Dánska). Dle nařízení mělo Slovensko přijmout 802 uprchlíků.

Slovenská žaloba napadá zejména legislativní proces, jakým bylo nařízení v Radě schváleno, zpochybňujíc právo Rady takovéto opatření schválit a vymáhat bez souhlasu všech hlasujících, a navrhuje, aby Soudní Dvůr prohlásil toto nařízení neplatným. Slovenský premiér Fico v této souvislosti sdělil serveru POLITICO, že navrhovaný mechanismus je " nesmyslný a technicky nemožný ". Jen o den později podal ve stejné věci žalobu na Radu Ministrů za Maďarsko i Viktor Orbán.

Právní analýzy naznačují, že je nepravděpodobné, že by Evropský Soud dospěl k rozhodnutí žaloby podpořit. Pokud by však přeci jen Soud dal Slovenské či Maďarské žalobě za pravdu, zpochybnil by tak platnost přerozdělovacího mechanismu pro všech 26 členských států, kterých se dotýká.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.

David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.

Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.

Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)

V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.

Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.

Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.

Prezident Zeman hovoří o dohodě mezi Českem a Norskem, jejíž návrh předložil Ministerstvu zahraničních věcí k posouzení. Dle ČTK jde v pořadí o druhý návrh této dohody a momentálně je analyzován pracovníky Ministerstva. Dle slov ministra Zaorálka ale „tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíše spolupráci orgánů sociálně právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu." K této věci jsme kontaktovali Ministerstvo zahraničních věcí, které se k tomu vyjádřilo následovně: " Návrh smlouvy prezidenta Zemana neřeší vydávání dětí, ale spolupráci ve věcech řízení na ochranu dětí (tj. zejména způsoby vzájemného informování orgánů sociálně právní ochrany dětí o zahájených řízeních, vstup orgánů jednoho státu do řízení druhé smluvní strany, některá pravidla pro umisťování dětí do náhradní péče apod.). K dotazu, zda je prezidentem navrhovaná verze podobná s návrhem (.pdf) Petra Macha, nám bylo odpovězeno, že nikoli.

Sami zároveň nemají v úmyslu podávat vlastní návrh, neboť: "MZV koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, není však gestorem uvedené problematiky ve smyslu Směrnice vlády pro sjednávání mezinárodních smluv. Předmětný návrh smlouvy tedy MZV s ohledem na kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., v platném znění) nepřipravuje, přípravou by se mělo zabývat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. "

Je pravdou, že Společná zemědělská politika počítá v rámci svého druhého pilíře - Program rozvoj venkova s podporou pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně příznivé oblasti, LFA). Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Nově je počítáno s prvkem degresivity, tedy snižování výše dotace dle rozlohy obhospodařované půdy.

Jsou stanoveny následující prahové hodnoty a procenta snížení (Metodika, .pdf): • výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby • výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 % • výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 % • výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 % • výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 % • výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %.

Na základě dat poskytnutých ministerstvem zemědělství je uvedená částka 142 mil. Kč přibližnou roční úsporou z degresivity plateb v opatření Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními znevýhodněními (LFA). Částka je opět využita v Programu rozvoje venkova. Tímto získané finance se vracejí, nebo zůstávají v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto souhlasíme s výrokem.