K otázce zvýšení kvalifikace sester vysokoškolským titulem a jejich následné schopnosti nahradit lékaře při jednodušších úkonech se opakovaně vyjadřoval prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Česká republika podle něj potřebuje větší počet kvalitních středoškolaček, zatímco vysokoškolačky mají být v menšině.

"Samotné změny ve vzdělávání bez zvýšení platů a mezd problém nevyřeší. Je to ale cesta správným směrem. Dnes již nikdo nepochybuje, že bylo nesmyslné po sestrách chtít, aby měly vysokou školu, když je nejsme schopni zaplatit ani jako středoškolačky. Výsledek je, že sice máme sestry s titulem, řada z nich však nemá zájem ošetřovat pacienty, protože to je pod jejich úroveň. V nemocnicích pak pacientům nemá kdo dát napít, přebalit je či dohlédnout na to, aby brali léky. Jako zdravotní sestry pak pracují Ukrajinky, s nimiž se pacient nedomluví. Situace je kritická a je třeba ji řešit i tak, že ze sestry uděláme znovu to, co má být. Nemůže konkurovat lékaři, má mu pomáhat a především má sloužit pacientům. Na to jí stačí střední škola, jako tomu bylo vždycky," uvedl Kubek v únoru 2016 pro Deník.

Podobně se vyjadřoval i v pořadu České televize 90' v dubnu 2016 (celý záznam, 45. minuta).

"Nutíme je udělat si vyšší střední školu nebo bakalářské studium na vysoké škole, ale neumíme je zaplatit ani jako středoškolačky. Utíkají proto, že práce u lůžka pacienta je těžká, vyčerpávající a špatně placená," řekl pak Právu už v dubnu 2015.

Možnost opakovat ročník na základním stupni vzdělávání ošetřuje § 52 zákona č. 561/2004 Sb. (tzv. školský zákon). Podle něj:

(1) Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Odstavec 6 tohoto zákona však dává teoretickou možnost z vážných zdravotních důvodů opakovat ročník i víckrát.

(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

Toto ustanovení je ale ve školském zákoně od počátku jeho platnosti a není to tedy věc, která by se měnila v rámci zavádění inkluze.

Ministerstvo školství přijalo Opatření(.pdf), kterým mění Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání (RVP ZV) a vydalo Vyhlášku(.pdf), která upravuje§ 16školského zákona. Výše citovaný paragraf zůstává ve znění zákona platném od 1. 9. 2016 beze změny, a ani zmíněné Opatření, ani Vyhláška o změnách v možnosti vícenásobně opakovat studijní ročník nemluví.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.

TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.

Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent.

CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.

Nepodařilo se nám dohledat zmíněné výzvy ministra vnitra řeckému ministru pro imigraci stran nabídky pomoci. Je možné, že Chovanec řeckému představiteli nabízel pomoc skrze mechanismus civilní obrany během jednání ministrů EU, konkrétní záznamy však nejsou k dispozici.

Svůj zájem podílet se na pomoci s imigrační krizí ČR potvrdila (.pdf, str. 2) v říjnu 2015.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Fiala korektně uvádí, že ODS vystupovala proti kontrolnímu hlášení a podala také jeho prostřednictvím pozměňovací návrh, není už pravdou, že by byla ve své kritice vůči návrhu osamocena. Tento systém kritizovala také TOP 09 nebo hnutí Úsvit.

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

"Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok. "

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení pro podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

Pokud se ovšem podíváme na projednávání návrhu v předchozím procesu, tak zjistíme, že např. ve 3. čtení bylo kontrolní hlášení veřejně na plénu podrobeno kritice jak TOP 09, tak např. hnutí Úsvit. Toto jednání proběhlo 7. listopadu 2014.

Miroslav Kalousek v rámci diskuze uvedl:

"Tady zatížíte tisíce lidí naprosto zbytečným hlášením, které místo jednou za kvartál by mohlo proběhnout jednou za měsíc, nic to samozřejmě nevyřeší. Myslím si, že v diskusi ve druhém čtení jsme si to řekli zcela jasně. Jenom prostě ti bílí koně budou vědět, že na to mají kvartál, že na to mají měsíc, a za ten měsíc to naprosto spolehlivě stihnou, takže ti poctiví na to doplatí, pro ty nepoctivé to nebude znamenat žádný problém navíc, ale vy budete moct slavnostně prohlásit, že bojujete s daňovými úniky, protože tisíce podnikatelů bude mít tři a půl hodiny práce navíc. Ale vy nebudete mít jednu jedinou korunu navíc."

Tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura návrh kritizoval také:

"Vidíme ten problém konkrétně v kontrolních hlášeních pro malé živnostníky. Podle analýz na základě tohoto vládního návrhu se zvýší byrokratická zátěž pro malé živnostníky, respektive pro živnostníky jako takové, o tři a půl hodiny měsíčně. To znamená, představte si člověka, který nemá zaměstnance, a teď mu vláda ukládá tři a půl hodiny měsíčně, aby vyplňoval další a další a další papíry."

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve středu 20. dubna Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR volila tajným hlasováním předsedu vyšetřovací komise k realizaci dostavby dálnice D47. Předseda volební komise Martin Kolovratník ve svém projevu zmínil, že se jedná již o čtvrtou volbu předsedy této komise, která byla ustavena již na podzim 2014.

Nyní, v dubnu 2016 byl při této čtvrté volbě pouze jeden kandidát na daný post a to kandidát za ČSSD poslanec Jan Birke. Birke potřeboval získat 78 hlasů ze 154 rozdaných hlasovacích lístků a získal přesně tento počet, což znamená, že byl zvolen předsedou dané vyšetřovací komise. Vzhledem k tomu, že toto hlasování bylo tajné, tak nelze říci kteří poslanci ze kterých stran kandidáta podpořili a kteří ne.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nemáme k dispozici konkrétní statistiku za rok 2014 a 2015. K dispozici jsou data počtu jednotlivých shromáždění - např. porádaných extremistickými subjekty (u nichž lze předpokládat monitoring PČR) či akcí organizovaných na území Prahy. Tyto statistiky ovšem konkrétně neuvádí počet shromáždění, které policie doprovázela či monitorovala.

Ve zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na územní ČR za rok 2014 (.pdf, str. 60) je uvedeno, že se konalo 291 akcí přímo organizovaných nebo s účastní extrémistických subjektů. Obdobná zpráva za rok 2015 nebyla ještě publikována.

Ve zprávě o počtu shromáždění na území hlavního města Prahy se dozvídáme, že v roce 2014 došlo k výraznému zvýšení počtu oznámení a to o 10 tisíc.

Ano, je pravdou, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádekvyjádřil podporu současné vládní koalici. V pátek 18. 3. 2016 uvedl, že i přes nesrovnalosti ohledně Čapího hnízda považuje vládní koalici za úspěšnou a má smysl, aby pokračovala i nadále.

Stejně tak je pravdou, že Andrej Babiš nejprvemluvilo předčasných volbách mimo jiné s argumentem státního rozpočtu, který vzniká již od jara, a nová vláda by tak měla vzniknout co nejdříve. V rozhovoruzveřejněném na stránkách ANO uvádí, že „…pokud se útoky [koaličních partnerů] budou před krajskými volbami stupňovat, tak koalice nemá smysl, protože už toho moc neudělá. Možná by bylo dobré udělat volby v červnu 2017, jak původně měly být.“

Pro svůj návrh všaknezískal mezi poslanci dostatečnou podporu, svůj souhlas vyslovili ústy místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše pouze komunisté. V sobotu 19. 3. 2016 v rozhovoru pro deník.cz Andrej Babiš k věci předčasných volebuvedl, že „…to asi není legislativně možné, tak to normálně doběhne až do podzimu 2017. Byla to jen taková úvaha.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika vyslala koncem minulého roku na ochranu vnější schengenské hranice celkem 95 příslušníků Policie ČR.

Konkrétně do Slovinska bylo vysláno 20 policistů, kde budou působit do konce ledna 2016. Účelem společných hlídek bude pomoc Slovinsku při zvládání aktuální migrační situace. Do Makedonie bylo vysláno 25 policistů, kteří zde budou působit od poloviny ledna do konce února 2016. DoMaďarska pak byl vyslán nejvyšší počet policistů, a to 50, kteří zde působili do poloviny prosince 2015. V Maďarsku taktéž pomáhali dvě desítky českých vojáků.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že strana TOP 09 nevlastní společnost TOP Service Management.

Pozměňovací návrh, který pracuje s kontrolou firem vlastněných stranami, byl předložen vládou. Jeho cílem je podle důvodové zprávy mimo jiné kontrolovat "finanční vazby stran a hnutí na jiné subjekty, tzn. např. na stranou a hnutím založené obchodní společnosti a družstva či na občanská sdružení založená na podporu příslušné strany a hnutí" (s. 20). Tyto změny do návrhu zanesl poslanec Radek Vondráček.

Pokud jde o firmy vlastněné stranami: ČSSD je jediným akcionářem firmy Cíl, a.s., KDU-ČSL je jediným společníkem ve firmě Nový hlas, s.r.o., ODS má stoprocentní podíl ve firmě ODS Publishing, s.r.o. Ve společnost TOP Service Management, s.r.o., která zjišťuje pro TOP 09 její připomínkové a propagační produkty (např. v e-shopu), má však podle obchodního rejstříku stoprocentní podíl Lukáš Tito, který s TOP 09 spolupracuje i na dalších záležitostech týkajících se hlavně financí: zpracovává pro ni výroční finanční zprávy (např. tato zpráva, .pdf. s. 45) apod.