Evropská unie se v listopadu 2015 dohodla s Tureckem na okamžité humanitární pomoci a přislíbila Ankaře 3 mld EUR na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku.

EU již začala poskytovat finanční podporu v rámci Turkey Refugee Facility: tyto prostředky mají podle oficiálního vyjádření po březnovém summitu sloužit na konkrétní projekty na podporu uprchlíků v Turecku, hlavně „v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“ a přesněji mají být tyto projekty “určeny do týdne“. Až tyto prostředky budou plně využity, bude EU podle dohody mobilizovat další prostředky, opět ve výši 3 miliard eur, a to do konce roku 2018.

Již podle dřívější dohody z února 2016 budou tyto prostředky z jedné třetiny získány ze společného rozpočtu EU. Zbytek prostředků poskytnou členské země v poměru, jaký ukazuje následující graf:

(zdroj: Evropská rada)

Pozměňovací návrhy (.pdf) poslanců Chvojky (str. 7-10) a Plíška (str. 10-19) jsou obsaženy v zápisu z jednání sněmovního ústavně-právního výboru z 30. března.

Chvojkův návrh uvádí například, že "Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nesmí být ovládající osobou obchodní korporace." (str. 8). Zmiňovaným funkcionářem je podle zákonač. 159/2006 Sb. o střetu zájmů právě člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády.

Přijatý návrh poslance Plíška vkládá do původního znění zákona nový bod č. 17, který se týká omezení možnosti obchodní společnosti na získání veřejné zakázky, má-li v ní zmiňovaný veřejný činitel uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů či osoba jím ovládaná podíl alespoň 25 % účasti společníka (str. 11). Oba přijaté návrhy tedy mají ambici omezit podnikání nebo držení majetku členy vlády.

Je tedy zjevné, že oba návrhy směřují k omezení možnosti podnikání pro členy vlády.

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě navrhovaného zákona o spotřebitelském úvěru, který právě rozličné poplatky a pokuty omezuje, čímž by měl předejít praktikám poskytovatelů, kterými vydělávají z větší části na sankcích a úrocích spojených s poskytováním úvěrů.

V září minulého roku předložilo ministerstvo financí vládě návrh zákona, který představuje transpozici evropské směrnice o spotřebitelském úvěru. Ve svém obsahu se zaobírá jak sjednocením regulace, tak i ochranou spotřebitele a přísnějšími pravidly pro podnikání nebankovních subjektů.

Ve své důvodové zpráv ě mimo jiné uvádí k § 122: „Cílem ustanovení je zamezení praktik, kdy poskytovatel vydělává nikoli na sjednané odměně, ale na sankcích spojených s (...) prodlením spotřebitele.“ Dále zpráva mimo jiné vysvětluje, že novela zahrnuje i omezení poplatků spojených se zmeškáním plateb, ale také strop pro smluvené pokuty a omezení jejich účtování.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože v případě schválení tato úprava skutečně výrazně posune ochranu spotřebitele při navyšování výloh úvěru.

Změnu v této oblasti přinesl zákon č.134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. S počátkem od 1. ledna 2014 se tak vyloučila forma akcií na majitele, tedy těch, které ve své podstatě umožňovaly držet akcie společnosti anonymně. Veškerá akcionářská práva byla vázána k osobě, která se akcií prokáže, tedy ani samotná společnost neměla do toho okamžiku přehled o tom, kdo akcii vlastní. Zákon č. 134/2013 Sb. však velí tyto akciepřeměnit, a to buďto na akcie na jméno (které ze své podstaty nejsou anonymní), případně je imobilizovat nebo zaknihovat. Výlučně s těmito variantami počítá i novýzákon o obchodních korporacích.

Jednou z variant je tedy cenný papírimobilizovat, tedy varianta, kdy emitent uschová cenné papíry do hromadné úschovy. Občanský zákoník v části o cenných papírech a contrario stanovuje, že pokud nejde o cenný papír na řad nebo na jméno (zbývající je tedy právě cenný papír na majitele), uvádí se na cenném papíru při předání do úschovy jméno vlastníka. Takto imobilizovaný cenný papír tedy není anonymní.

Zaknihovaný cenný papír je pak takový, který je nahrazen zápisem do evidence a nelze jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci. Listinný cenný papír pak emitent (společnost) nechá zaknihovat doCentrálního depozitáře cenných papírů (CDCP). V této chvíli je však cenný papír registrován pouze společností. Aby se dostal do dispozice konkrétního akcionáře, musí být připsán na jeho majetkový účet v tomto depozitáři. K tomu je však nezbytné uvést přinejmenším číslo majetkového účtu, kód účastníka v CDCP, rodné číslo akcionáře. Pro zřízení majetkového účtu jsou pak třeba další informace. Akcie tedy ani v tomto případě není anonymní.

Dodáváme však, že vlastnictví anonymní akcie sice už v České republice možné není, nicméně není vyloučeno takovéto akcie převést na zahraniční společnost případně na fiktivního vlastníka. Tuto skutečnost rozebírá například Aktuálně.cz Sobotka však výrok vymezil tak, že jako takový je pravdivý.

Statistiká ročenka školstvípotvrzuje, že lehké mentální postižení má 13 905 žáků na základních školách, přičemž české základní školství má 43 259 tříd.

(tabulky C1.7.1 a C1.1)

Od posledních voleb do pražského zastupitelstva v říjnu 2014 byli podle obchodního rejstříku vyměněni 3 ze 4 členů představenstva společnosti Pražské služby a.s. Místopředsedou přestavenstva se stal Karel Šašek (ČSSD), který byl dříve řadovým členem představenstva, členy představenstva se pak nově stali Martin Čáslavka (Trojkoalice) a Patrik Roman, který je již více než 11 let také generálním ředitelem společnosti. Funkce předsedy představenstva v současnosti není obsazena.

Z veřejných zdrojů se nepodařila dohledat žádná informace o tom, že by ANO nominovalo svého zástupce do tohoto orgánu společnosti. Nebudeme hodnotit, z jakého důvodu k tomu zatím nedošlo, výrok, že ANO nenominovalo svého zástupce do představenstva Pražských služeb, ale hodnotíme jako pravdivý.

Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015.

Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcíza správní delikty. Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.

Státní veterinární správavykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.

Státní zemědělská a potravinářská inspekcevykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.

V tomto případě popisuje narozdíl od svého předchozího prohlášení kroky své a svého kolegy Radima Fialy korektně. Byť opomíná, že vyjma vlády pro jejich návrhy nehlasovala ani pravicová opozice, část klubu KSČM a v jednom případě ani současný člen předsednictva SPD Jaroslav Holík. 18. června 2015 navrhl poslanec Radim Fiala (SPD) při jednání o programu schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod, ve kterém by se sněmovna usnesením vyzvala vládu k přípravě zákona o referendu o setrvání v EU.

Návrh tohoto usnesení zněl: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii."

Tento návrh podpořilo pouze 11 poslanců. Z SPD šlo pouze o Radima Fialu, dále o 2 poslance Úsvitu a také 7 členů klubu KSČM. Proti hlasovala jak vládní koalice, tak i TOP 09, ODS a návrh nepodpořila ani většina klubu KSČM a Úsvitu. Sám Okamura nebyl k danému hlasování přihlášen a tedy nehlasoval. Současný člen předsednictva Okamurovy SPD a poslanec Jaroslav Holík tento návrh také nepodpořil, při hlasování se zdržel.

7. července 2015 navrhl podobný bod i sám Tomio Okamura. Během jednání o programu jednání sněmovny načetl bod s názvem Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii. Podle představ Okamury měla v rámci projednávání tohoto bodu sněmovna přijmout následující usnesení: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje šíření extrémního islámu a nelegální migraci za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Zásadní příčinou tohoto ohrožení je politika a fungování Evropské unie.
Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky, vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii, a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

O tomto návrhu se nehlasovalo, poslanecké kluby ČSSD a ANO uplatnily veto 2 (viz Sklenák) poslaneckých klubů na zařazení daného bodu na jednání sněmovny.

15. září 2015navrhl Okamura ve Sněmovně zařadit bod Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie. V hlasování pro tento návrh nehlasovala vládní koalice, opoziční TOP 09 a ODS a také jednotlivci z klubu KSČM, Úsvit a v neposlední řadě 3 nezařazení poslanci.

Vzestup Mariana Kotleby se odehrál v roce 2013, kdy bylzvolen županem Banskobystrického samosprávného kraje. Podleserveru iDnes se na jeho vítězství podílel fakt, že v kraji s nejpočetnější romskou populací na Slovensku zaměřil svůj program právě na tuto problematiku. Již v roce 2009, kdy Kotleba neúspěšně kandidoval poprvé, probíhalo trestní stíhání jeho osoby kvůli výroku o „odstraňování výhod nejen cikánských parazitů“. Trestní stíhání bylo nakoneczastaveno. Stejně tak v roce 2009, při výročí vzniku Slovenského štátu, se účastnil Kotleba demonstrace, při níž se účastnici zdravili nacistickými pozdravy, načež byl sám Kotleba zadržen pro podezření z propagace nacismu.

Na webu Kotlebovy strany pak jsou dohledatelné texty v kategorii “cigánský extermizmus”, první byl publikován v roce 2010.

Největší úspěch však Kotleba zažil v nedávných volbách do Národní rady SR, kde jeho Ľudová strana Naše Slovenskozískala 8 % hlasů. Uprchlická krize měla na tento výsledek nemalý vliv –volební noviny (.pdf) LS NS krom připomínky „cikánských agresorů“ varují před „dovozem neevropských imigrantů, kteří budou mít na Slovensku vše zadarmo“ (str. 1) a upozorňují, že „nedovolí imigrantům obsadit Slovensko“ (str. 5).