Ukrajinská krize, která začala okolo roku 2013, je opravdu horkým tématem zejména pro Polsko a pobaltské státy. O tom, jak Polsko poukazuje na možné hrozby z Ruska v reakci na ukrajinský konflikt, píše např. Guardian, Washington Post či New York Times. Ten mimo jiné mapuje i postoj pobaltských zemí. Po vzoru těchto zemí se i Polsko chce připravit na případné hrozby ze strany Ruska v reakci na ukrajinský konflikt.

Agentura Reuters navíc informovala o požadavku polského prezidenta Andrzeje Dudy na navýšení počtu vojáků a množství vojenského vybavení ve střední a východní Evropě, zjevně pro účely zajištění bezpečnosti před agresivním Ruskem.

Pobaltské státy o stálou přítomnost sil NATO požádaly v květnu 2015, jak uvádí Natoaktual pro Idnes.cz. Web k danému uvádí: "Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent."

Ministr mluví o změnách souvisejících s návrhem novely zákona o spotřebitelském úvěru, který za sebou má první čtení v Poslanecké sněmovně. Ten v § 11 odst. 3 (.pdf) zavádí registr nebankovních poskytovatelů, kteří budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry. Tato změna by měla vést k větší ochraně spotřebitelů, neboť by spotřebitelské úvěry mohly poskytovat jen osoby, které splní určitá kritéria, obdrží licenci a budou zapsány do tohoto registru.

Pokud tedy poskytne úvěr neoprávněná osoba (nelicencovaná a nezapsaná v registru), bude se jednat o neoprávněné podnikání. Neoprávněné podnikání je trestným činem na základě § 251 trestního zákoníku. Jedná se o situaci, kdy osoba „neoprávněněve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání“. V případě škody velkého rozsahu pak za jeho spáchání hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.

Co se pak týče zmíněné neplatnosti, právní jednání je neplatné mj. za situace, kdy se příčí dobrým mravům nebo "odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje". Občanský zákoník pak dává v druhé větě § 2999 odst. 1 Robertu Pelikánovi za pravdu, neboť říká, že "bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání." Právo na náhradu tedy nevznikne, neboť poskytnutí úvěru neoprávněným poskytovatelem bude porušením zákona, což povede k neplatnosti tohoto právního jednání.

Miroslav Zámečník tento výrok použil v tom smyslu, že poslanec Okamura by byl sám proti svému zájmu, pokud bychom vystoupili z EU, což by komplikovalo turismus ze 3. zemí.

Tomio Okamura je veden v obchodním rejstříku v několika firmách. Z nich MIKI TRAVEL PRAGUE, spol. s.r.o. se zabývá přímo cestovním ruchem. Okamura je zde jednatelem, firmu tedy nevlastní. Účetní uzávěrky za roky 2012, 2013 a 2014 (poslední 3 dostupné) uvádějí následující výsledky hospodaření společnosti; za rok 2012 šlo o ztrátu 600 tisíc, v roce 2013 byl zisk 2,8 milionu a za rok 2014 skočila společnost v zisku cca 1 milion korun. Pro Českou televizi v roce 2012 Okamura uvedl, že jako jednatel získává za svou činnost v této společnosti „100 - 250 tisíc korun podle období.“

Poslanec Okamura osobně vlastní společnost MEBIUS s.r.o, ta se zabývá zajišťováním průvodcovských služeb pro výše uvedený Miki Travel Prague.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z účetních uzávěrek firem, které se zabývají cestovním ruchem a v nichž je Okamura angažován, nelze doložit, nakolik on osobně je finančně ohodnocován. Firma, v níž je jednatelem, v posledních 3 doložitelných letech vykázala zisk cca 3,2 milionu korun.

Ministerstvo vnitra zveřejňuje na svém webu aktuální statistiky o počtech migrantů v detenčních zařízeních i o aktuálních počtech zadržených osob. Podleinfografiky Českého rozhlasu, která tato čísla sumarizuje, bylo od začátku roku 2016 zadrženo kvůli nelegální migraci 90 osob. Průměrně je to opravdu pod 10 lidí týdně.

Na interpelacích v Poslanecké sněmovně (dne 28.1.) řekl premiér Sobotka, že v případě uzavření hranic Německem a Rakouskem bude ČR schopna reagovat do několika hodin zesílením ostrahy hranice s Rakouskem. Ministr Chovanec při interpelaci stejný den prohlásil, že policie a armáda by rakouskou hranici měla do 5 hodin pod větší kontrolou, kdyby bylo třeba.

Doba, která by byla potřebná pro úplné uzavření hranice (tzv. zelená hranice) není z veřejných zdrojů dohledatelná. Požádali jsme o vyjádření Ministerstvo vnitra a čekáme na jeho vyjádření.

Prezident Zeman má pravdu, že pro financování studijních programů vysokých škol existuje KEN - koeficient ekonomické náročnosti. Neexistuje ovšem souhrnný údaj pro obory "technické" a "humanitní". Pokud se ovšem podíváme na data MŠMT (.xls), tak ty uvádějí např. u oborů filozofických fakult výrazně nižší koeficient než jaký je udáván např. pro obory vyučované na ČVUT. Vysoký koeficient mají např. umělecké školy - důvodem je mimo jiné to, že se v rámci učebních programů vzdělává menší počet studentů.

Obecně data naznačují, že se prezident mýlí, ovšem nejsou k dispozici souhrnná čísla pro dané skupiny oborů, navíc nelze zcela jednoduše ani vyselektovat přesně obory, které zahrnovat pod nálepku humanitní, náročnost by navíc mohla být dále komparována i podle počtu studentů a tedy reálných nákladů. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť o farmě Čapí hnízdo skutečně již několik měsíců panovaly jisté pochybnosti, samotná kauza spojená s možným dotačním podvodem se zapojením ministra financí ovšem propukla po zveřejnění informace, že OLAF začíná vyšetřovat v této věco právě Agrofert Andreje Babiše. Tuto informaci přinesl server Neovlivní.cz 2. března, tedy necelé 2 týdny před těmito OVM.

Z přehledového článku od Jana Wirnitzera na serveru Idnes.cz je zjevné, že je o dlouhodobou záležitost eskalovanou v poslední týdnu. Jednou z (přinejmenším mediálně) výrazných událostí bylo listopadové anonymní trestní oznámení. O tom informoval server Neovlivní, který dokument také zveřejnil. Podnět k zahájení trestního řízení však může podat kdokoli, navíc takto anonymně. V prosinci poslanec ČSSD Antonín Seďa v Poslanecké sněmovně interpeloval kvůli Čapímu hnízdu přímo ministra Babiše. Odpovědi se dočká v lednu letošního roku, leč nikterak sdílná není.

Výrazný zlom však nastal v den, kdy server Neovlivní vydal zprávu o tom, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Šlo o článek z 2. března 2016. Tím kauza získala výrazně jiný rozměr, než jí do té doby dávala občasné mediální pozornost. V dalších dnech pravicová opozice deklarovala, že žádá o svolání mimořádné schůze k této věci. V posledním týdnu najdeme mediální zmínky na toto téma prakticky denně.

Ve středu 3.2.2016 opravdu premiér Velké Británie David Cameron v dolní sněmovně parlamentu hovořil (The Guardian) na téma referenda o setrvání v EU. Také komentoval svůj plán na změnu postavení Velké Británie v EU a obhajoval setrvání v Unii.

Dále opravdu došlo 3.2.2016 k posílení libry vůči americkému dolaru.

(zdroj: interaktivní grafy Financial Times)

Částka 3 biliony korun vychází z vládní analýzy k 10 letům členství ČR v EU. Tento ekonomický přínos vychází z odhadu vyššího růstu HDP, kdy podle analýzy členství v EU zvyšuje růst HDP ročně o 1,1 procentního bodu. Jak se však přiznává přímo ve studii, „i ty kvantifikovatelné aspekty členství se vzájemně překrývají či umocňují a v mnoha ohledech převládají tzv. „měkké“ a těžko vyčíslitelné dopady, např. na standardizaci státních a tržních institucí, zvýšení investičního i spotřebního potenciálu, zvýšení právní jistoty, transparentnosti a dalších špatně kvantifikovatelných parametrů.“ Jedná se tedy o čistě hypotetický model, jehož správnost nelze potvrdit či vyvrátit a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto je třeba uvést problematiku referend na pravou míru. Ve Švýcarsku se v roce 2014 konala dvě referenda, která řešila otázku migrace. V prvním se voliči těsnou většinou vyslovili pro omezení masové migrace, v druhém takřka 3/4 většinou odmítly imigrační kvóty. Ve Švýcarsku se k tématu migrace v roce 2014 konala referenda dvě. První, " proti masové migraci " se uskutečnilo v únoru 2014. K urnám přišlo 56,57% registrovaných voličů a těsnou většinou 50,33 % občané rozhodli v neprospěch migrace.

V listopadovém referendu se hlasovalo o tom, jestli by země měla ročně přijímat počet imigrantů ve výši maximálně 0,2 procenta, což představuje zhruba 17 tisíc lidí. Kromě otázky migrace voliči rozhodovali i o otázkách zlatých rezerv a zrušení rovné daně. Obálku s odpovědí na otázku týkající se imigrace vhodilo do urny přesně 50% registrovaných voličů, 74,1% z nich bylo proti zavedení limitu počtu přijímaných migrantů.

V říjnu 2015 se uskutečnily volby do dolní komory švýcarského národního shromáždění. Ve volbách zvítězila s podporou 29,4% národně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). V 200 členné Národní radě má strana 65 křesel.

Od roku 1959 funguje vládní koaliční struktura sedmi ministerstev, která se nazývá „magická formule“, tzn. pevný poměr mezi koaličními stranami, který nezohledňuje volební výsledky a poměr mezi stranami se mění minimálně. V současnosti má dvě křesla Švýcarská lidová strana, Liberálové a Sociální demokraté jedno křeslo mají Křesťanští demokraté.

Pokud porovnáme základní priority migrační a zahraniční politiky švýcarských lidovců a strany Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie (SPD), najdeme mnoho podobností. Obě strany prosazují plnou suverenitu a v případě Švýcarska neutralitu (pdf. str. 8). Lidovci odmítají hlubší zapojení Švýcarska v nadnárodních institucích - Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Severoatlantické alianci (pdf. str. 4). SPD požaduje referendum o vystoupení ČR z Evropské unie. Lidovci požadují omezenou migraci (pdf. str. 30), Okamurovci přísné podmínky imigrační politiky. Tomio Okamura se na Švýcarsko často odkazuje,imponuje mu tamější polopřímá demokracie, kterou jeho strana prosazuje zavést v České republice.

Ve středu 20. dubna na 44. schůzi poslanecké sněmovny začali opoziční poslanci vyjmenovávat opoziční návrhy, které se ještě ve sněmovně neprojednaly. Jejich cílem byla změna programu schůze a zařazení těchto návrhů na program 44. schůze. Od 9:01 do 12:30 se projednávaly návrhy na změnu schůze, poté již byly zařazeny pevné volební body.

Laudát z TOP09 konstatoval, že " jestli chcete na veřejnosti tvrdit, že se chováte vůči opozici korektně a vstřícně, tak prosím vyhraďte alespoň jeden den v každém řádném zasedání Sněmovny, kdy skutečně bude šance, aby opoziční poslanci plnili Ústavou jim danou funkci a mohli přicházet s vlastními legislativními iniciativami."