Současná vláda navrhuje (zejména ústy svého ministra financí Andreje Babiše) řadu opatření, které mají vést ke zlepšení výběru daní. Část z nich je již účinná, část teprve bude zavedena. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý a zde shrnujeme některá z těch nejvýznamnějších opatření.

Patří k nim především vlajková loď současné vlády, systém elektronické evidence tržeb, která má podle ministra financí přinést až 18 miliard ročně do veřejných rozpočtů. Zákon byl 16. března 2016 schválen Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta, účinnosti má nabýt prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy nejspíš od začátku roku 2017.

Vláda také postupně rozšiřuje tzv. režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) na další komodity. Již dříve byla zavedena pro stavební práce nebo pro dodání šrotu. Tato vláda ji rozšířila na dodání mobilních telefonů, obilovin a technických plodin nebo elektřiny a plynu obchodníkovi.

Z dalších opatření, která jsou již platná, lze jmenovat kontrolní hlášení DPH, které bylo zavedeno novelou č. 360/2014 Sb. a účinné je od ledna 2016. To má podle důvodové zprávy přinést dodatečný výběr DPH v prvních letech 5-10 miliard korun ročně.

Probíhají také opatření na Generálním finančním ředitelství, které mají vést ke zlepšení efektivity kontrol například tím, že se firmy s formálním sídlem v Praze, která byla označována jako český daňový ráj, přesunou tam, kde mají “centrum ekonomických zájmů”.

Od jara 2014 působí na ministerstvu vnitra také speciální útvar nazvaný “daňová kobra”. Tým se zaměřuje na odhalování daňových úniků a daňové kriminality.

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v tomto období došlo k prozatím unikátnímu způsobu ukončení rozpravy ke konkrétnímu projednávanému bodu během jednání Poslanecké sněmovny. Byť v minulých obdobích došlo k porušení zákona v jistých případech, postup k EET je skutečně postupem novým. Vzhledem k tomu a také ke korektnímu popisu stížnosti poslanců ODS je výrok hodnocen jako pravdivý.

O individuálních ústavních stížnostech některých poslanců za ODS a TOP 09 informovala ČTK. Bývalý ministr spravedlnosti Blažek (ODS) si stěžuje na tři sněmovní usnesení, z nichž jedno se týkalo předčasného ukončení rozpravy.

O záměru podat spolu s TOP 09 také návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona o EET informovala ODS na svém webu 12. dubna s tím, že do 14 dní tento návrh podá. Předseda strany Petr Fiala k tomu uvedl: "Není přijatelné, aby vládní většina hlasováním rozhodla o tom, že se zákon již projednával dostatečně dlouhou dobu a ti, kteří dosud nevystoupili, takovou možnost již mít nebudou. Špatný je nejenom zákon o EET, ale i samotný způsob, jakým byl schválen." Zda se tak již stalo, a strana návrh podala, nevíme. Zprávy na webu strany o této skutečnosti mlčí.

Pokud jde o podstatu věci, Stanjura mluví o předčasném ukončení rozpravy u projednávaného bodu. K tomu reálně došlo na mimořádné schůzi k EET, když 29. ledna Poslanecká sněmovna odhlasovala procedurální návrh předsedy klubu ANO Faltýnka na pevné stanovení času, kdy se bude o zákonu hlasovat. Faltýnek tehdy doslova uvedl:

" My tady dneska diskutujeme, pokud jsem to dobře počítal, 38. hodinu v rámci prvého, druhého a třetího čtení, k tomuto zákonu. A já se domnívám, že všechny argumenty ať už proti, nebo pro v této debatě, nebo většina z nich zazněla, přestože jsou opakovány stále ze strany předkladatelů stejné argumenty a ze strany odpůrců tytéž. Domnívám se, že těch 38 hodin debaty je dostatečný čas k tomu, abychom si všechny tyto vzájemné názory vydiskutovali. Proto mi dovolte, abych navrhl, abychom procedurálně bez rozpravy hlasovali, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude o vládním návrhu zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 513, třetí čtení, a o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, třetí čtení, a o podaných pozměňovacích návrzích k těmto tiskům hlasovat ve středu 10. února 2016 v 11 hodin. "

Vládní většina tento postup odhlasovala a v dalším jednacím dni se o zákonu skutečně hlasovalo, byť byli přihlášeni do rozpravy ještě poslanci se svými příspěvky.

Striktně vzato, tato situace, kdy si většina v hlasování stanovila, že se již nějaký bod projednával dlouho a přistoupí se k hlasování, se v české Sněmovně vyskytla poprvé. Objevují se ovšem argumenty, že podobného instrumentu využila pravicová vláda v minulém období, kdy prosadila mimořádnou schůzi ve stavu legislativní nouze. K tomu došlo v roce 2010.

Jednalo se o schůzi z 2. listopadu 2010, kdy se koalice rozhodla prosadit úsporná opatření ve stavu legislativní nouze (viz usnesení č. 111) dle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle nějž je možné přikročit ke zkrácenému jednání (viz usnesení č. 112). Tehdejší předseda poslaneckého klubu občanských demokratů k tomu tehdy uvedl: "Nicméně jsme přesvědčeni, že nestojí za to další hodinu nebo možná hodiny, jak plánuje sociální demokracie, zde trávit planým debatováním o tom, zda je, či není toto v souladu s jednacím řádem." Následně byla téhož dne od 16 hodin vyhlášena mimořádná schůze, na níž se v režimu legislativní nouze schválily 4 zákony.

Tento postup byl Ústavním soudem shledán jako protiústavní a úsporná opatření zrušil, resp. dal koalici čas do 31. prosince 2011 k jejich opětovnému schválení ústavně konformní procedurou. Jedním z důvodů, na které se navrhovatelé odvolávali, bylo právě vypuštění obecné rozpravy.

Situace ovšem nejsou identické. V případě pravicové vlády nebyl "při porušení" otevřen žádný konkrétní bod. Projednání čtyř zákonů v proběhlo řádně v režimu legislativní nouze na další, mimořádné schůzi, což samo o sobě má oporu v platné legislativě.

Prohřeškem proti demokratickému právnímu státu bylo nezákonné vyhlášení mimořádného legislativního stavu, nikoli neumožnění diskuze opozici. V obou případech tak došlo k porušení zákona (porušení jednacího řádu v případě EET uznává i 1. místopředsedkyně za hnutí ANO Jermanová), ale pokaždé k tomu "došlo jinak". Formálně vzato má Stanjura pravdu, neboť Poslanecká sněmovna v tomto období tedy prokázala prozatím unikátní možnost ukončení rozpravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Otázka, zda se za politikou Andreje Babiše neskrývají partikulární zájmy podnikatele,zazněla například v kontextu Elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení podnikatelů. Ty mají podle Babiše zlepšit výběr daní, hrozbou je případné zneužití dat v konkurenčním boji. Schopnost vlády ochránit citlivá data od soukromých podnikatelůzpochybnil například Miroslav Kalousek.

Z daňové legislativy pak vysloveně profitoval Babišův koncern a významný výrobce biopaliv Agrofert v souvislosti s jejich daňovým zvýhodněním, v září 2015 návrh projednávaný už od dubna odsouhlasilaSněmovna iEvropská komise. Výhodnost podpory biopaliv pro Agrofert Kalousekvyčíslil na 5 miliard. Toto tvrzení jsme v blogovém příspěvku uvedli na pravou míru, Babišův koncern sice tuto sumu fyzicky nedostane, nicméně z levnějších biopaliv profitovat bude z důvodu vyšší poptávky.

Kvůli střetu zájmů ohledně biopaliv se dokonce na28. schůzi Poslanecké sněmovny v květnu 2015 objevil neúspěšný návrh o vyslovení nedůvěry vládě ze strany opozice tvořené poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu. Nejčerstvější kauzou ministra financí Babiše je pak Čapí Hnízdo, kvůli kterému se má Sněmovna sejít namimořádné schůzi 23. března 2016.Kauza samotná se sice stala dávno před vstupem Babiše do funkce ministra financí, nicméně z titulu svého současného postavení je auditním orgánem ve věci EU fondů, což vyvolává od jeho politické konkurence také řadu výtek.

Pouze telegraficky dopňme ještě kritiku, že do Babišových firem tečou veřejné zakázky (např. z Lesů ČR), či že Babišovy firmy ve velkém objemu participují na dotačních titulech ze státních i evropských peněz.

Ne všechna kritika vlády se týká problematiky střetu zájmů. Předseda ODS Petr Fiala premiéra Sobotkukritizoval za nezodpovědné hospodaření v době ekonomického růstu. Fiala rovněžpožadoval odvolání ministra obrany Martina Stropnického poté, co veřejně potvrdil, že vláda vyměnila pět českých unesených občanů za Libanonce Alí Fajáda. Tento krok mezi jinými kritizoval opět také Miroslav Kalousek.

Z citovaných zpráv nicméně vyplývá, že se podtext střetu zájmů v oblasti biopaliv ve Sněmovně řešil už od dubna 2015. Novější problematika EET a v neposlední řadě i Čapí Hnízdo se rovněž týkají Andreje Babiše coby podnikatele. Lze tedy říci, že střet zájmů byl častým námětem kritiky vlády.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsou dostupná relevantní srovnatelná data objemu čínských investic v jednotlivých zemích, které ministr obrany vyjmenoval.

Podle interaktivní analýzy vytvořené Heritage Foundation představují čínské investice do České republiky během let 2005–2016 přibližně 0,008 % celkové výše všech investic. Ve zdrojové databázi je však uvedena jen jedna investice v částce 100 milionů dolarů z roku 2009 a je tedy možné, že další investice v ní chybí.

Oproti tomu web china.org, citující čínské ministerstvo obchodu, uvádí, že jen v roce 2015 Čína do ČR investovala 1,6 miliardy dolarů, což je značný nárůst oproti webem uváděné částce 200 milionů dolarů za rok 2013.

Analýza (.pdf) Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí podíl čínských investic na celkových zahraničních investicích v ČR 0,36 %, přičemž například podíl německých investic tvoří téměř 22 % (str. 1). Z hlediska počtu čínských investičních projektů se pak ČR umístila na 36. místě s 18 projekty – první bylo opět Německo s 442 projekty (str. 2). Z pohledu celkové sumy investovaných peněz se dle analýzy v ČR uskutečňuje 0,1 % všech čínských investic (str. 2). Číslo 0,36 % v rozhovoru pro HlidaciPes.org a Český rozhlas Plus potvrdil i generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. Konstatoval však, že je potřeba dát tato čísla do souvislostí.

Analýza čínských investic v Evropě (.pdf) poté na straně 34 ukazuje, že z hlediska částky investované čínskými investory je Česká republika opravdu za všemi zmíněnými evropskými státy. Zatímco všechny ministrem zmíněné země mají v grafu vlastní sloupec, Česká republika je zahrnuta v "ostatních".

Podle agentury CzechInvest byla Čína až na 9. místě mezi investicemi dojednanými touto agenturou, resp. na 8., pokud nepočítáme Českou republiku.

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako pravdivý, jelikož České republice tuto povinnost ukládá Dublinské nařízení, které upravuje azylové řízení v Evropské unii.

Vzhledem k tomu, že k nám iráčtí křesťané přiletěli letadlem, stala se Česká republika zemí jejich vstupu do Schengenu. Článek 4 odst. 5 Dublinského nařízení, kterým se žádosti o azyl řídí, říká: "Členský stát, u něhož byla žádost o azyl podána, je povinen za podmínek uvedených v článku 20 a s cílem ukončit řízení o určení státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl převzít zpět žadatele o azyl, který se nachází v jiném členském státě, v němž podal novou žádost o azyl poté, co vzal svou původní žádost během procesu určování příslušného státu zpět." Článek 20 pak uvádí další podmínky týkající se procesu vrácení osoby do příslušné země. Pokud se tedy stala Česká republika první zemí, v níž osoba podala žádost o azyl, je podle čl. 16 povinna přijmout zpět tohoto žadatele a provést s ním azylovou proceduru.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ve zmíněné lhůtě, kdy bylo možné žalobu podat (končila 18. prosince 2015) nebyla pozice všech členů vlády totožná. Např. ministr financí Babiš na konci listopadu vysotupil veřejně s myšlenkou, že by svou pozici vláda (tedy nepodávat žalobu) mohla přehodnotit.

Tzv. povinné kvóty na uprchlíky byly schváleny na summitu ministrů vnitra EU 22. září 2015. Proti nim se postavili ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska, Rumunska a nepodpořili je ani Finové.

V reakci na tento krok se veřejně diskutovala možnost podat žalobu k příslušným evropským institucím za Českou republiku, tento krok avizovali a následně také učinili Slováci.

Den po přijetí kvót veřejně ministr Babiš uvedl, že možnost žaloby nepodporuje. Pro ČTK uvedl: " Bránit se soudně není rozumné, protože nám to EU vrátí i s úroky. Dostáváme z EU desítky miliard Kč ročně, měli bychom na dnešním summitu dát jasný návrh, jak krizi vyřešit systémově. "

O 2 měsíce později (27. listopadu) Babiš ovšem svůj názor změnil a prohlásil, že by vláda měla zvážit možnost připojit se k žalobě na kvóty. " Zeptám se kolegů, jestli nechceme přehodnotit náš přístup. Každý ví, že to nefunguje. Nefungují hotspoty, k nám žádní uprchlíci nechtějí, všichni chtějí do Německa."

Následující den pak mimořádně jednala vláda v souvislosti s evropským summitem. Na tomto jednání se také probírala možnost připojit se k žalobě na kvóty. Na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupil předseda vlády (video - čas 2:55 a dále) a oznámil, že postoj ČR se nemění a nebudeme žalobu podávat.

2. prosice 2015 Slovensko podalo samotnou žalobu. V této době tedy pozice české vlády byla taková, že žalobu podávat nebudeme, není však pravdou, že by vláda zcela souzněla. V době podání žaloby veřejně mluvil o žalobě vicepremiér Babiš, jeho názor byl ovšem menšinový. Lhůta, do kdy bylo možno žalobu podat, vypršela 18. prosince 2015. Tato lhůta vychází z článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Aktuální návrh Evropské komise vedl k tomu, že někteří politici vyslovují názor, aby Česká republika na tento návrh žalobu podala. Mezi nimi jsou skutečně i Fiala s Babišem. Je třeba ovšem dodat, že jde prozatím o návrh Komise, schvalovat jej budou národní státy a je otázkou, v jaké podobě bude (či zda vůbec) schválen.

Výrok je označen jako zavádějící, protože dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR nemocnice v České republice hospodařily s relativně vyrovnaným a stabilním rozpočtem již od roku 2011, jak uvádí tabulka č. 2, kdy z celkových 163-167 nemocnic, které odevzdaly statistický výkaz bylo vždy více než 100 s kladným meziročním hospodářským výsledkem. Z těch, které měly záporný výsledek, se většina pohybovala v kategorii do -10 mil. Kč.

Pokud bychom se podívali na oficiální tiskovou zprávu (.doc) Ministerstva zdravotnictví, která se věnuje přímo řízeným nemocnicím (často se jedná pouze o fakultní nemocnice), tak lze v letech 2013-2015 také pozorovat vyrovnané hospodaření.

Pravdivou částí výroku je tedy to, že nemocnice v České republice mají stabilní a veskrze vyrovnaný rozpočet. Protože se však ve zdravotnictví jedná o dlouhodobější trend, kdy i navzdory hospodářské krizi zůstal sektor po finanční stránce vyrovnaný, tak nelze tyto zásluhy přičítat pouze současné vládě a ministru zdravotnictví.

Prostředky poskytované Evropskou unií Turecku opravdu mají být využity na konkrétní projekty ke zlepšení života uprchlíků v Turecku, velká část peněz jde na vzdělávání.

Podle oficiálníhovyjádření po březnovém summitu mají jít finanční prostředky hlavně do „oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“. Podledokumentu (.pdf, eng) Turkey: Refugee Crisis vydaného Evropskou komisí byl 4. března 2016 uvolněn první finanční balíček ve výši 95 milionů eur, z něhož největší část, 55 milionů eur, byla použita na oblast vzdělání (str. 2).

V Turecku je podle stejnéhodokumentu (.pdf, s. 1), citujícího odhady tureckého Ministerstva zahraničních věcí, 3,1 milionu registrovaných uprchlíků, z toho 2,9 milionů Syřanů. A dle stejného dokumentu je více než polovina syrských uprchlíků dětského věku.

Pokud se zaměříme na Gibraltarský průliv, vzdálenost mezi pevninou dosahuje v nejužším místě 14 km a samotný Gibraltar (jen část pevniny v severní části průlivu) je britskou kolonií, tedy území mimo Schengenský prostor. Je taktéž pravda, že bylo identifikováno mnohem méně nelegálních migrantů, kteří využili tuto trasu pro vstup do Evropy než na srovnatelných trasách ve středním a východním Středomoří (viz mapy níže).

Je však nutné doplnit, že pokud jde o španělské hranice s africkými státy, nejde pouze o tuto možnou migrační cestu. Španělsko má dvě kontrolovaná území přímo na severu Afriky. Tzv. enklávy Ceuta a Mellila jsou taktéž často využívány pro průnik do Evropy (konkrétně Španělska) bez nutnosti překonávat moře. Tuto možnost využívají např. i uprchlíci ze Sýrie.

Taktéž je však nutno dodat, že cesta skrze východní středomoří má pro ilegální migranty oproti západnímu Středomoří řadu výhod. Mluvčí Frontexu Ewa Moncureová k tématu řekla, že: „Je téměř nemožné kontrolovat celou rozlehlou oblast se stovkami ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a v těsné blízkosti tureckého pobřeží.“ Např. ostrov Kos je od tureckého pobřeží vzdálen jen pouhé čtyři ilometry.

Pro emigranty ze severní Afriky (Alžírska, Maroka či Tuniska), kteří by jinak mohli využít zmiňovanou západní trasu, je navíc v současné době výhodně využívat východní trasu skrze Turecko a Řecko, neboť mohou předstírat, že pocházejí ze Sýrie a žádat tak jako uprchlíci o azyl v Evropě. Na tuto strategii reagovalo např. Německo, když zmíněné tři země označilo za bezpečné a Řecko se je snaží vracet do zemí původu.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť nejde pouze o kvalitu strážení této hranice:

1. Do Španělska se dá z Afriky dostat i přes pevninu (enklávy), cesta je však bráněna mnohametrovými ploty
2. Oblast Gibraltarského průlivu je ve srovnání s řeckými ostrovy u tureckého pobřeží přehledná a hlídaná nejen Frontexem a Španělskem, ale i Velkou Británií
3. Pro migranty je tak výhodné jít jednodušší cestou přes Řecko a ztratit se v davu a šíři celé oblasti stovek ostrovů

Zdroj: BBC - Migrant crisis: Migration to Europe explained in graphics