Nalezené výsledky
Výrok jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný, neboť nedovedeme posoudit migrační úmysly a plány obyvatel černého kontinentu v dalších letech.
I tak bychom rádi uvedli pár čísel. Jen za rok 2015 přišlo do Evropy více než milion uprchlíků, z nichž tvoří uprchlická vlna z Afriky pouhých 20 %, tedy přibližně 200 000. Evropská komise odhaduje (pdf., str. 60), že mezi lety 2016 a 2017 připutují do Evropy další 3 miliony lidí. Pokud by tato struktura měla být v budoucích letech zachována, šlo by v následujících letech o dalších 600 000 uprchlíků z Afriky.
Není jasné, jaký časový horizont má Aleš Brichta na mysli. Pokud však uvážíme výše zmíněná čísla, seznáme, že je přinejmenším velmi nepravděpodobné, že by doposud přišla "čtvrtina, pětina" lidí. Migrační vlna z Afriky by ve stejném tempu musela postupovat kontinuálně následující 3-4 roky.
Milan Štěch
Otázky Václava Moravce, 17. dubna 2016Tu petici (vyzývající Senát k podání úst. žaloby na prezidenta - pozn. Demagog.cz) ze zákona projednat musíme jako Senát.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud jde o přijímání petic, obecně je Senát jako státní orgán povinen se řídit zákonem č. 85/1990 Sb. o právu petičním, který ve svém prvním paragrafu říká: "Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice")."
Dle paragrafu 7 tohoto zákona Senát ve svém jednacím řádu (zákon 107/1999 sb.) určil způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jemu adresovaných. Ve stručnosti se k tomu Senát vyjadřuje takto (zde):
"Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.
Senát rozhodl, že vyřizování petic bude příslušetVýboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem.
O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.
V případě, že je pod některou z petic podepsáno více jak 10 000 občanů, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu."
Je také pravdou, že dle ústavy (článek 65) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Příkladem takového postupu může být neúspěšná senátní žaloba k Ústavnímu soudu ohledně velezrady prezidenta Václava Klause z března 2013. Dále také petice " Prezidente, odejděte " podaná k Senátu na současného prezidenta Zemana, která měla přes 11 tisíc podpisů, ale byla uznána Senátem jako neodůvodněná.
V roce 2015 připadlo na silnice II. a III. třídy 4,4 miliardy korun (.pdf) z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Vykupování pozemků taktéž probíhá – v roce 2014 vešla v platnost novela Zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (č. 416/2009 Sb.), která zvyšuje cenu, jež může stát za pozemek nabídnout. V prosinci roku 2015 však Sněmovnou prošla další novela tohoto zákona, kterou v současné době projednává Senát, a která tuto cenu opět snižuje ze šestnáctinásobku na osminásobek znaleckého posudku. Po dvaceti letech také skončily spory o dálnici D11, kde se státu podařilo získat potřebný pozemek po stavbu.
Investiční výdaje dokládá zpráva Ministerstva financí, zmiňující kapitálové výdaje 176,25 mld. Kč, údaj z roku 2014 pak potvrzuje tato zpráva, uvádějící kapitálové výdaje 112,38 mld. Rozdíl mezi těmito čísly je opravdu necelých 64 miliard.
Dotace z evropských fondů do infrastruktury České republiky mají podobu Operačního programu Doprava, z něhož může Česká republika v období 2014-2020 čerpat až 125 miliard korun. Ministr Ťok se zároveň vyjádřil, že by tyto zdroje měly pokrýt především rozvoj dálniční a železniční sítě.
Výzvy, vyhlášené ke konci listopadu 2015, však počítají s čerpáním částky přibližně 84 miliard Kč a nelze tedy říci, že by byly z evropských fondů vyčerpány všechny peníze. Zároveň je ale jasné, že vzhledem k trvání projektu až do roku 2020 je možné, že se všechny prostředky časem vyčerpají - v minulém programovém období 2007 - 2013 byly výzvy koncipované tak, aby k tomu došlo. Zároveň byla Česká republika v roce 2015 spolu se Slovenskem podle Evropské komise nejúspěšnější zemí, co se čerpání eurofondů týče.
V neposlední řadě pak citujme prohlášení ministra dopravy z prosince 2015, v němž uvádí: "Na základě aktuální fakturace po skončení letošní stavební sezóny, kterou si příjemci vyžádali k proplacení, je zřejmé, že Operační program Doprava 2007-2013 směřuje k plnému dočerpání (...)Využití všech evropských prostředků v dopravě je reálnou prognózou, pro dosažení tohoto cíle je ale ještě nutné, schválení velkých projektů na straně Evropské komise. Přesná čísla budou během prvního čtvrtletí příštího roku, nicméně odhad jasně naznačuje, že se letos podařilo připravit a realizovat projekty v částce o cca 10 mld. Kč vyšší než bylo původně předpokládáno."
V tuto chvíli tak nejsou k dispozici tvrdá data, která by konkrétně uváděla, zda byly prostředky z daného programu kompletně vyčerpány. Je k dispozici čtvrtletní monitorovací zpráva (.pdf) za 3. čtvrtletí roku 2015, ta ovšem nedokládá finální stav v programu Doprava. Výrok po zveřejnění těchto přesných čísel budeme aktualizovat, nyní jej hodnotíme jako neověřitelný.
Petr Fiala
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Fiala korektně uvádí, že ODS vystupovala proti kontrolnímu hlášení a podala také jeho prostřednictvím pozměňovací návrh, není už pravdou, že by byla ve své kritice vůči návrhu osamocena. Tento systém kritizovala také TOP 09 nebo hnutí Úsvit.
Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.
Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:
"Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.
2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.
3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.
4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.
5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.
6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok. "
Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení pro podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.
Pokud se ovšem podíváme na projednávání návrhu v předchozím procesu, tak zjistíme, že např. ve 3. čtení bylo kontrolní hlášení veřejně na plénu podrobeno kritice jak TOP 09, tak např. hnutí Úsvit. Toto jednání proběhlo 7. listopadu 2014.
Miroslav Kalousek v rámci diskuze uvedl:
"Tady zatížíte tisíce lidí naprosto zbytečným hlášením, které místo jednou za kvartál by mohlo proběhnout jednou za měsíc, nic to samozřejmě nevyřeší. Myslím si, že v diskusi ve druhém čtení jsme si to řekli zcela jasně. Jenom prostě ti bílí koně budou vědět, že na to mají kvartál, že na to mají měsíc, a za ten měsíc to naprosto spolehlivě stihnou, takže ti poctiví na to doplatí, pro ty nepoctivé to nebude znamenat žádný problém navíc, ale vy budete moct slavnostně prohlásit, že bojujete s daňovými úniky, protože tisíce podnikatelů bude mít tři a půl hodiny práce navíc. Ale vy nebudete mít jednu jedinou korunu navíc."
Tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura návrh kritizoval také:
"Vidíme ten problém konkrétně v kontrolních hlášeních pro malé živnostníky. Podle analýz na základě tohoto vládního návrhu se zvýší byrokratická zátěž pro malé živnostníky, respektive pro živnostníky jako takové, o tři a půl hodiny měsíčně. To znamená, představte si člověka, který nemá zaměstnance, a teď mu vláda ukládá tři a půl hodiny měsíčně, aby vyplňoval další a další a další papíry."
Miroslav Zámečník
Pro členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) je nutné přijmout legislativu EU v oblasti vnitřního trhu do vlastního práva. O tom, které právní předpisy EU se začleňují do EHP, přitom rozhoduje Smíšený výbor (zástupci EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska). Tvrzení, že členové EHP musí dodržovat veškerou evropskou legislativu, tak není korektní.
Další část výroku Miroslava Zámečníka je pravdivá. Členství v EHP zahrnuje čtyři svobody vnitřního trhu (zboží, osob, služeb a kapitálu).
Prostřednictvím EHP také Norsko skutečně přispívá (.pdf) společně s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce a kontaktů se státy střední, východní a jižní Evropy.
Pravdou je i fakt, že dohodě samotné stojí, že na zemědělství a rybolov se nevztahuje. Nicméně ve skutečnosti opomíjí i jiné segmenty právního řádu EU (acquis) - jde o celní unii, společnou obchodní politiku, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, oblast spravedlnosti a vnitřních věcí a hospodářskou a měnovou unii.
Z tohoto důvodu a dále z důvodu, že státy EHS nemusí „držet veškerou evropskou legislativu,“ (rozhodují o tom, kterou přijmou a kterou nikoli) hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Miroslav Kalousek
Otázky Václava Moravce, 24. ledna 2016... pozici ministra financí, který je také podnikatelem, kterému vláda příznivě upravuje jeho legislativní prostředí v daních, který si nechal upravit dotační podmínky z Evropské unie z 20 % na 40, který má na krku Agrotec, který má na krku, který má na krku Čapí hnízdo.
Andrej Babiš je opozicí a Miroslavem Kalouskem často obviňován ze střetu zájmů kvůli souběhu politické funkce a podnikání. Že v takovém střetu zájmů je, ostatně přiznává i sám Babiš. V hodnocení se ale budeme zabývat jen konkrétními případy obsaženými ve výroku Miroslava Kalouska. Ten hodnotíme jako zavádějící, protože se jedná o buď spekulace ("dotační podmínky si nechal upravit") nebo jsou dané případy stále vyšetřovány (Agrotec, Čapí hnízdo) a není tak jasné pochybení, které Kalousek Babišovi přisuzuje.
Kalousek ve svém výroku naráží na kauzu statku Čapí hnízdo, jehož rekonstrukce na luxusní ekofarmu byla částečně financována z evropských dotací. Ty by patrně nemohly být přiděleny Agrofertu jako velké firmě, v roce 2008 při podání žádosti o dotace však firma Čapí hnízdo oficiálně součástí koncernu Agrofert nebyla, vrátila se tam až v roce 2014. Podle trestního oznámení, na základě kterého je případ nyní prošetřován, je však pravděpodobné, že firma byla součástí skupiny Agrofert po celou tuto dobu. Potvrzují to i některé veřejné výroky Andreje Babiše. "Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Byla tam obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt," říká Babiš v dokumentu Matrix AB.
Součástí skupiny Agrofert je naopak bez všech pochybností firma Agrotec, která figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. "To je nesmysl a lež. Celá kauza Agrotec je vymyšlená. Je to pro mě účelová kauza s cílem mě poškodit. Ta firma nic neudělala. Šlo o telefonní rozhovor o šesti a půl milionech korun, žádný kontrakt ovšem neproběhl. Neznám detaily. Podali jsme na to všechny možné stížnosti," řekl k tomu Andrej Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu. Dodejme také, že daná kauza proběhla před tím, než se Andrej Babiš stal poslancem a následně i ministrem. Není znám také výsledek, neboť daná věc je v běhu.
V případě zvýšení alokace dotací ze 20 na 40 % pro velké firmy se jedná o případ, na který upozornil server Neovlivní.cz. Podle něj měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájit vyšetřování ve věci zvýšení hranice čerpání eurodotací pro velké firmy, ve které měl být zapojený místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr. Ten měl v této věci z pozice prezidenta Svazu chemickému průmyslu lobbovat u náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu, které pak změnu skutečně prosadilo. Agrofert jakokoliv spojitost s touto kauzou odmítá, podle 1. místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, který měl setkání svolat, se setkání zúčastnilo přibližně dvacet sdružení, asociací a zástupců ministerstev a jednalo se o standardní a transparentní vyjednávání. OLAF pro Neovlivní odmítal případ komentovat a ani na jejich webu se nepodařilo dohledat žádné informace o vyšetřování.
Pokud jde o úpravu daní, na ty má samozřejmě Andrej Babiš z pozice ministra financí nemalý vliv, je předkladatelem změn daňové agendy. Za dosavadní dva roky však vláda nepředložila návrh, který by významně upravoval daně z příjmu právnických osob. Jediná úprava daní, která mohla výrazně přilepšit Babišovu podnikání, tak zůstává široce diskutované snížení spotřební ceny u biopaliv, které má podpořit část byznysu ministra financí. Miroslav Kalousek dokonce ve Sněmovně navrhnul zákon přejmenovat na "návrh zákona, kterým se ve prospěch skupiny Agrofert mění zákon č. 353/2003 Sb." - tento návrh samozřejmě neprošel. K tématu jsme napsali i blog, který shrnuje jak dopad na podnikání Andreje Babiše, tak sněmovní peripetie, které projednávání zákona provázely.
Jan Zahradil
Otázky Václava Moravce, 21. února 2016Já jsem byl vždy příznivcem toho, aby i na území České republiky bylo nějaké výraznější vojenské zařízení v rámci Severoatlantické aliance.
Europoslanec Zahradil se mnohokrát zastával myšlenky umístění vojenského zařízení v ČR. ODS během období 2002-2006, kdy byla v opozici, představila souhrn programových cílů strany pod názvem Modrá šance. Část k zahraniční politice sepsal Jan Zahradil jako stínový ministr zahraničí. Tento text Realismus místo iluzí obsahoval mimo jiného také tezi na podporu přítomnosti sil NATO v členských zemích Aliance:
" Americká angažovanost v Evropě v rámci NATO je pro nás zárukou obrany obecných zájmů euroatlantické civilizace a dlouhodobě nezbytnou podmínkou evropské bezpečnosti a stability. Proto existenci různých forem americkévojenské přítomnosti v členských zemích NATO budeme i nadále podporovat. " (str. 12)
K výstavbě amerického radaru v ČR Zahradil v dubnu 2008 v textu Radar a eurosmlouva - spojité nádoby napsal: „...ODS musí stejnou míru odpovědnosti požadovat minimálně od svých koaličních partnerů, ale v zásadě i od opozice. Musí jasně říci, že nepřipustí ohrožení nejdůležitějšího strategického projektu na území ČR, který se tu po roce 1989 objevil a na němž máme možnost se podílet...“
V březnu 2014 se Zahradil v Lidových novinách vyjádřil k radaru v souvislosti s krizí na Ukrajině. V článkuNATO nám ještě bude dobré píše:
" Ruská strategie je i reakcí na dlouhodobou Obamovu politiku snižování vojenské přítomnosti v Evropě, armádních škrtů i opomíjení strategického významu střední a východní Evropy, jehož výrazem bylo mj. zastavení projektu protiraketové obrany v ČR (na němž se ovšem podstatnou měrou podepsala i naše domácí pátá kolona, která nyní mlčí). Není proto náhodou, že bývalý Obamův protikandidát senátor McCain v kontextu posledních událostí myšlenku protiraketové obrany oživil. Kromě svého skutečného vojenského potenciálu – který by na současný ruský postup měl minimální dopad – by protiraketový systém měl i svou přenesenou váhu. V dobách studené války se tomu říkalo doktrína zadržování a zdá se, že tento pojem by mohl nabýt nové aktuálnosti."
Martin Stropnický
Převaděčství je velký byznys, podle nejlepších dostupných odhadů si převaděči přišli mezi lety 2010 - 2015 na 8,36 miliard eur. Nicméně konkrétní údaje za poslední dobu (např. rok) není možné dohledat. Stejně tak se nepodařilo najít spolehlivé údaje o nelegálním obchodu s drogami a zbraněmi v oblasti, ze které probíhá pašování lidí.
Informace o částkách, které převaděči vybírají za to, že dostanou lidi do Evropy, jsou spíše odhady. The Migrants´ Files (projekt novinářů z 15 evropských zemí včetně ČR, v rámci něhož sbírají a vyhodnocují data z různých zdrojů na téma migrace, primárně počítají oběti na životech) došli k závěru, že ilegální imigranti zaplatili v období 2000 - 2015 zhruba 16 miliard eur (420 miliard korun).
Tabulka "Total spent by 5 years period", zdroj: The Migrants´ Files, The Money Trail
Migrační cesty: Centrální středomořská, Východní hranice, Východní středomořská cesta, Východní středomořská cesta, Záúadoafrická cesta, Balkánská cesta, Západní středomořská cesta (mapa tras v čj např. zde); ceny jsou v eurech.
(Podívejte se na další souhrnné tabulky s údaji o cenách vzhledem k rokům, jednotlivým migračním cestám i počtu migrantů podle The Migrant´s Files.)
V případě ilegálního obchodu s drogami také není jasné, k jak velkým finančním transferům dochází v oblasti, o kterou se jedná (tedy té, ze které pašeráci převážejí lidi.) Opium vyprodukované v Afghánistánu za rok 2015 má podle zprávy (.pdf, s. 7) Organizace spojených národů hodnotu 0,85 miliardy dolarů (přes 20 miliard korun).
Objem peněz celosvětového nelegálního obchodu s drogami se rovněž pohybuje v rovině odhadů: nejnovější relevantní studii (.pdf, s.9) sestavila OSN v roce 2011, kdy odhadovala, že příjmy z drogového obchodu tvoří 20 % z příjmu organizovaného zločinu, přibližně 420 miliard dolarů (tedy 10 bilionů korun).
Roční příjem z globálního nelegálního obchodování se zbraněmi odhadovala OSN v roce 2009 na 170 - 320 milionů dolarů (zhruba 4 - 7,5 miliardy korun), přesnější údaje bohužel nejsou dostupné.
Obecně nejsou dostupná srovnatelná data o objemu nelegálního převaděčství, obchodu s drogami a zbraněmi ve srovnatelném čase a prostoru. Z výroku ministra obrany plyne, že mluví o aktuálním období a prostoru v nejbližším okolí Evropy. Odhady, které by zohledňovaly toto užší vymezení, nejsou dostupné a výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
Tomio Okamura
Vláda ČR v červenci roku 2015 schválila přijetí celkového počtu 1 500 uprchlíků v celém období let 2015-2017 (vládní web). Toto rozhodnutí stále platí. Číslo 3 500 následně zmínil ministr vnitra Chovanec (uvedly HN) jako celkový počet nelegálních migrantů, kteří měli dorazit na území ČR v r. 2015. Nejde tedy o počet přijatých uprchlíků a vláda tento počet neodsouhlasila, jak nepravdivě tvrdí Okamura.
Podle materiálů Ministerstva vnitra k migraci (.pdf, str. 5) požádalo minulý rok o mezinárodní ochranu v ČR 1 525 osob. Statistické zprávy o mezinárodní ochraně za jednotlivé měsíce roku 2015 pak uvádí, že azyl nebo mezinárodní ochrana byla poskytnuta celkem 470 lidem.
Dodejme, že moderátorka ve své otázce zmínila "necelé 3 000 uprchlíků", což je počet, který má ČR přijmout na základě kvótního mechanismu, který však Vláda ČR neschválila, nýbrž odmítla (Český Rozhlas).
Co se týká Okamurovy zmínky o „proti vůli lidu,“ je skutečností, že česká společnost podle výzkumů CVVM není většinově nakloněna přijímání uprchlíků a nepodporovala také (stejně jako vládní koalice) zavedení kvót („pro“ bylo 18 % lidí v červnu 2015).








