Novela zákona o DPH, jejíž součástí bylo i diskutované kontrolní hlášení, byla projednávána na podzim 2014, po schválení byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 31. prosince 2014.

V prvním čtení zákona vystoupili v rozpravě mimo ministra Babiše jen 4 další poslanci, mezi nimi předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který už tady vystoupil proti kontrolnímu hlášení a vybízel k další debatě nad parametry této úpravy. Rozprava ve druhém čtení už byla podstatně delší, konkrétní připomínky k zákonu měl jak předseda ODS Petr Fiala, tak zejména Zbyněk Stanjura. Petr Fiala navíc předložil pozměňovací návrh na zachování čtvrtletní povinnosti pro podnikatele, kteří mají i čtvrtletní zdaňovací období pro podání přiznání k DPH. Třetí čtení zákona pak provázela rozprava, ve které představitelé opozice v čele se Zbyňkem Stanjurou, Miroslavem Kalouskem a Tomiem Okamurou zákon důkladně rozebrali. I přesto byl zákon hlasy koalice a KSČM celkem hladce schválen. O zákonu se pak diskutovalo ještě po jeho vrácení Senátem spolu s pozměňovacími návrhy.

Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodně se nedá říct, že poslanci ODS nebo opoziční poslanci obecně o kontrolním hlášení nediskutovali, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Stanjura hovoří o návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Senát návrh předložil Poslanecké sněmovně dne 28. března 2014. První čtení návrhu proběhlo 9. prosince 2014 a byl přikázán k projednání Výborem pro sociální politiku.

Do druhého čtení se návrh zákona dostal až 22. dubna 2016. Třetí čtení zákona má být zahájeno ve lhůtě 7 dní po doručení pozměňovacích návrhů.

Podle Ministerstva zahraničí patří Turecko na seznam zemí, pro něž platí vízová povinnost ve státech schengenského prostoru. Seznam pochází z nařízení Rady (ES) č. 539/2001.

Tzv. „schengenské vízum“ opravňuje jeho držitele k pobytu na území celého schengenského prostoru pro dobu maximálně 90 dní, přičemž pouze ve výjimečných případech se toto vízum uděluje s omezenou působností pro konkrétní státy v něm vyznačené.

Podmínkami pro získání tohoto typu víza je vyplnění formuláře, doložení cestovního dokladu, fotografie, biometrických údajů, poplatku, pojištění a podpůrných dokladů prokazujících účel cesty, typ ubytování a záměr opustit schengenský prostor.

Vzhledem k aktivitám ČR během migrační krize není možné hovořit o vytvoření koridoru přes ČR, který by byl často migranty využíván. Pro migranty mohla ČR představovat jednu z rychlých možností, jak se dostat do Německa nebo Velké Británie, což jsou cílové země. Nejvyužívanějším prostředkem je vlaková doprava, která nabízí propojení mezi Maďarskem a Německem.

Po incidentu s označováním migrantů v Břeclavi byl pro migranty odsouhlasen volný průchod ČR bez jejich zadržení, jak informoval Rohlas.cz. To ovšem platilo pouze pro syrské uprchlíky, kteří požádali o azyl v Maďarsku a dále mířili do Německa. Německo projevilo o tyto lidi zájem a v České republice by byli „zdrženi“ v detenčních táborech. Takto jim po splnění podmínek nechá ČR průchod do jejich cílové země.

ČT informovala: „Policejní mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet." Nové opatření se bude týkat iSyřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.“ Díky Dublinským dohodám, dalším okolnostem, o kterých informuje Ministerstvo vnitra, a tomu, že ČR není cílovou destinací, se migranti ČR spíše vyhýbají.

Pro srovnání uvedeme částečně odhadovaná data o počtu migrantů přecházejících přes ČR a těch využívajících cestu přes Rakousko. Český rozhlas zpracoval data Ministerstva vnitra České republiky a uvádí, že za celý rok 2016 zadržela Policie ČR kvůli nelegální migraci 6 008 lidí. Naproti tomu v polovině září za jediný den dorazilo do Mnichova 12 tisíc lidí, kteří směřovali přes Rakousko. Právě průchod Rakouskem byl dominantní trasou migrantů. Jak informoval Ihned.cz v polovině minulého roku, policie zadržela v té době asi 30 nelegálních migrantů týdně.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

U Policie ČR došlo k nárůstu počtu zaměstnanců. V lednu 2015 (po pařížských útocích) vláda rozhodla, že během roku nabere 142 nových policistů. Během roku 2015 se ministr vnitra Milan Chovanec i policejní prezident Tomáš Tuhý nechali slyšet, že policie by měla přijmout zhruba 4 000 nových policistů.

V červnu minulého roku návrh o přijetí 4 000 policistů probírala Bezpečnostní rada státu, rozhodnutí ovšem nepřinesla, proti nápadu se postavilo Ministerstvo financí. O stejném návrhu pak 13. ledna 2016 rozhodovala vláda, prozatím však jednání přerušila zejména kvůli vysokým finančním nákladům, které by přijetí policistů způsobilo.

Rozpočty policie i armády mají pod Sobotkovou vládou vzrůstající tendenci.

Rozpočet Policie ČR v letech 2012–2016 rokv mld. Kč. 201228,3201327,8201428,6201529,6201631,7 *Výdaje Policie ČR obsahují i důchody, ostatní sociální dávky, výdaje na výzkum a inovace. zdroj: Vlada.cz

Tabulka ukazuje počet policistů od roku 2010 rokpočet policistů2010 43 110 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996 září 2014 39 331 2015 *40 000* Přesné udaje o počtu policistů za rok 2015 nejsou k dispozici, dle ČTK se jedná o zhruba 40 000.

V prosinci 2015 vláda schválila koncepci armády na příštích deset let, která počítá s navýšením rozpočtu resortu a rovněž s navýšením počtu vojáků.

Podle slov bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla plánuje armáda naplnit stavy zhruba do sedmi let, plný stav armády by pak byl asi 27 600 vojáků. Ministerstvo obrany rozjelo v roce 2015 kampaň, během které chce každoročně nabrat zhruba 2000 nováčků, v roce 2015 to mělo být 1800 lidí. Už v lednu minulého roku komentovala rekrutování nových vojáků pro Českou televizi náčelnice odboru doplňování personálu Lenka Šmerdová.

Tabulka níže ukazuje počet příslušníků armády ČR od roku 2010. rokpočet vojáků 201022 261201121 751201221 733201321 011201420 684201521 970zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Rozpočet Ministerstva obrany v letech 2012–2016 a návrhy na rozpočet v letech 2017 a 2018 rokv mld. Kč 201243,5201342,1201442,0201543,8201647,8201752,0201857,2zdroj: Vlada.cz

Vzhledem k bezpečnostní situaci po útoku v Charlie Hebdo, kdy hrozily teroristické útoky po celé Evropě, i Česká republika reagovala na tyto bezpečnostní hrozby a podpořila rozhodnutí vedoucí ke zvýšení bezpečnosti, například posílení vnějších hranic, jak informoval Úřad vlády. Jednání o navýšení bezpečnostních opatření i navýšení financování následovalo ihned po teroristických útocích v Paříži podle zdrojů Úřadu vlády.

Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace podle zdrojů ČT24. Zvýšená bezpečnostní opatření spojená s útoky v Paříži trvala do poloviny ledna tohoto roku podle informací iDNES.cz.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016 rokv mld. 20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499zdroj: Vlada.cz

Strana Smer-SD, v jejímž čele Robert Fico stojí, získala v nedávných volbách do Slovenské národní rady skutečně 28,28 % hlasů.

Strana vyhrála již čtvrté volby: v roce 2006 získala 29,14 % hlasů, v roce 2010 34,79 % hlasů a v předčasných volbách v roce 2012 dokonce 44,41 %. Získali 83 mandátů ve 150členné Národní radě, což jim umožnilo složit jednobarevnou vládu.

Ze zprávy Human Rights Watch (HRW) vyplývá porušení několika ze souboru práv na spravedlivý proces. Podle obhájců soud zamítl předložení klíčových důkazů obhajoby a systematicky odmítal důležité návrhy obhájců, čímž znemožnil jejímu právnímu týmu efektivně čelit obviněním, jak vyžadují standardy spravedlivého procesu. Hugh Williamson, ředitel HRW pro Evropu a střední Asii, se rovněž vyjádřil v tom smyslu, že proces byl od počátku zpolitizován, což porušuje zásadu nezávislosti soudní moci.

Savčenko se dále vyjádřila, že byla dne 17. června na týden zajata rebely v ukrajinském Lugansku. Ti ji pak dne 23. června násilně a nezákonně převezli přes ukrajinsko-ruskou hranici. Takový postup za účelem přivedení pod (v tomto případě ruskou) jurisdikci je v mezinárodním právu v převážné většině případů nepřípustná. Doktrína male captus bene detentus, podle níž lze poprávu držet a soudit osobu, přestože byla bezprávně zadržena, je mezinárodním společenstvím uznána pouze ve velmi mimořádných případech. Jde například o zajetí v případě Eichmann (.pdf), kde šlo o nacistického vůdce uniknuvšímu Norimberským procesům.

Ruské úřady ji pak měly tajně držet v hotelu, kde ji vyslýchali. Jakkoliv není znám průběh výslechu, i v této fázi mohla být porušena některá z práv na spravedlivý proces, případně základních lidských práv.

Stejně tak je prohřeškem proti spravedlivému procesu odepření přístupu k advokátu, okolnímu světu a ukrajinskému konzulu (viz například případ Avena).

Podle HRW dále nebyl rozsudek soudu řádně odůvodněn a nevypořádal se dostatečně s klíčovými důkazy svědčícími ve prospěch Savčenko, i zde de o porušení pravidel procesu.

Mezi odmítnutými důkazními prostředky byl i znalecký posudek tvrdící, že Savčenko byla zajata mezi 10:15 a 10:45, tedy hodinu před útokem, jehož se měla účastnit. Usuzují tak z videonahrávky jednoho z rebelů, na které je Savčenko zřetelně vidět. Svědčí pro to postavení slunce, s nímž je však v rozporu však čas uvedený na nahrávce. Žalobce tato tvrzení nezpochybnil, smetl však důkaz ze stolu s tím, že čočka byla poškozená a video není spolehlivé. Zamítnut byl rovněž návrh na provedení analýzy videa k určení skutečného času pořízení nahrávky. Podle soudce prý tato informace není relevantní. Ze stejného důvodu byl zamítnut i návrh na lokalizování jejího telefonu v době zadržení, který měl rovněž rozporovat její přítomnost v místě útoku. Je tedy možné (nikoli však jisté,) že na místě útoku Savčenko opravdu nebyla.

Nakonec byly evidovány rovněž rozpory ve výpovědích a stanoviscích obžaloby.Neférovost procesu odsuzuje i Amnesty International.

Na základě tohoto řízení byla Savčenko usvědčena z dvojité dokonané vraždy, pokusu o vraždu civilistů a nezákonný přechod ukrajinsko-ruské hranice. Odsouzena byla ke 22 letům ve vězení a finančnímu trestu ve výši 450 dolarů.

Výroční zpráva (.pdf) Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 2013 skutečně upozorňuje na případ, kdy byly před parlamentními volbami 2013 do televizního vysílání zařazeny reklamy na Vodňanské kuře, ve kterých účinkovali Andrej Babiš a hokejista Jaromír Jágr (str. 35). Zpráva upozorňuje, že načasování vysílání této reklamy vzbudilo velkou diváckou odezvu a Rada obdržela několik stížností, upozorňující na možné porušení zákona. Proto vypracovala analýzu, zda uvedená obchodní sdělení nemohla být odvysílána v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 písm. e) zákona o vysílání, které zakazuje, aby provozovatelé vysílání zařazovali do svých programů obchodní sdělení politických stran a hnutí.

Rada po vypracování analýzy rozhodla, že k porušení zákona nedošlo – zásadním argumentem bylo, že opačný postup by znamenal, že „ … podnikatel, který se stal politicky činný a je v pozici kandidáta ve volbách, je ve své podnikatelské roli diskriminován, jelikož nemůže využívat svého práva propagovat prostřednictvím televizní a rozhlasové reklamy produkty či služby, které jsou předmětem jeho podnikání, aby se nedostal do podezření, že ve skutečnosti propaguje sebe jako politického kandidáta“ (str. 38). Množství proměnlivých faktorů (např. obtížnost prokázaní, že cílem obchodních sdělení je co nejlepší volební výsledek, nikoli zvýšení prodeje drůbežářských produktů) však značí, že záležitost nebyla zcela jednoznačná – zmíněn je například i argument, že „propagace nemusí probíhat jen prostřednictvím politických idejí, cílů, volebního programu, ale třeba jen propagací kvalit osobnosti lídra daného politického uskupení – úspěšnost, smysl pro humor apod."(str. 38).

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že ještě na jednání V4 dne 4. září 2015 v Praze vydaly všechny členské státy společné prohlášení o odmítnutí navrhovaných povinných kvót. I tak se ale během hlasování o těchto kvótách na půdě EU na mimořádném jednání ministrů vnitra EU dne 22. září 2015 Polsko přidalo k zastáncům přijetí kvót. Proti hlasovaly jen Slovensko, Česká republika, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo.

Vyjádření předsedy vlády ČR z 1. října 2015:

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout konsensu, bylo rozhodnutí nakonec přijato po hlasování kvalifikovanou většinou. Proti se vyslovila Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo z důvodu nesouhlasu s tím, že rozhodnutí nebylo přijato formou konsensu.

Takovýto procedurální postup, který byl zvolen na jednání Rady ministrů vnitra, nepovažuji za šťastný. Ten postup je pro mě, jako pro předsedu vlády České republiky zklamáním. Silové řešení a přehlasovávání v takto citlivých věcech je podle mého názoru velmi neprozíravé.

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu předložilo hnutí Úsvit (ještě před svým rozštěpením) do Poslanecké sněmovny v lednu 2014.

Tento návrh (.pdf) obsahoval následující vymezení možných otázek:

Čl. 1(1) V celostátním referendu lid České republiky rozhodujea) o všech věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu,
b) o návrhu zákona, včetně ústavního, nebo
c) o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy
(dále jen „referendum“).(2) Otázka pro referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí
demokratického právního státu, jakož ania) ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod,
b) k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají
z mezinárodního práva, nebo
c) k zásahu do výkonu moci soudní.

Je tedy zjevné, že podle návrhu by šlo hlasovat o setrvání v Evropské unii či přijetí eura. Tuto otázku by posuzoval podle článku 5 návrhu Ústavní soud (je-li v souladu se článkem 1 tohoto návrhu zákona.)

Návrh byl v hlasování zamítnut již v 1. čtení. Proti návrhu hlasovaly strany vládní koalice, opoziční TOP 09, ODS a část klubu KSČM se při hlasování zdržela.

Článek 10 Okamurova návrhu pak řešil právě závaznost výsledku referenda.

(1) Rozhodnutí přijatá v referendu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. Okamura má pravdu, že pokud by byl přijat jím navržený zákon (a byl-li by shledán jako konformní s Ústavou České republiky), tak by podle něj šlo rozhodovat o otázkách, o kterých Okamura mluví. Stejně tak návrh popisuje závaznost případného schváleného referenda. Doplňme, že se jedná o spekulaci Okamury (především pak v otázce výsledků možného referenda), čistě teoreticky je ovšem jeho výrok pravdivý.