Služební zákon byl v souladu s požadavky Evropské unie přijat v dubnu 2002. Dle původního záměru měl účinnosti nabýt dne 1. ledna 2004 (s výjimkou některých okamžitě účinných ustanovení.) K tomu však nikdy nedošlo. Jeho účinnost byla několikrát posunuta:

zákonem č. 281/2003 Sb. na rok 2005, zákonem č. 626/2004 Sb. na rok 2007, zákonem č. 531/2006 Sb. na rok 2009, zákonem č. 381/2008 Sb. na rok 2012 a zákonem č. 445/2011 Sb. na rok 2015.

Dne 6. listopadu 2014 byl nakonec nahrazen novým zákonem o státní službě.

Ve dvanáctiletém mezidobí se pak služební zákon skloňoval hned několikrát.

Vláda Jiřího Paroubka v roce 2006 navrhla odložení účinnosti zákona jako své úplně poslední rozhodnutí. Stalo se tak z důvodů finanční nákladnosti takového kroku, s čímž se ztotožnil i nově nastupující kabinet slovy ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Z programového prohlášení Paroubkovy vlády ani jiných zdrojů však nevyplývá, že by se na toto téma vedla intenzivní politická diskuze.

Druhá vláda Mirka Topolánka k diskuzi o služebním zákonu vytvořila v roce 2007 analýzu, z níž vyplývá, že prioritou vlády není rušit již vytvořené dílčí zákony. Zaměstnanecké vztahy měl nadále řešit zákoník práce, nový zákon bude řešit jen potřebné veřejnoprávníprvky. Dále budou jednotlivé části zákona obsahovat oblasti společné a diferencované pro jednotlivé typy úředníků. Původní úmysl vytvořit nový zákon do r. 2009 se však nenaplnil a v roce 2008 byla znovu posunuta účinnost stávajícího služebního zákona.

Vláda Petra Nečase ve svém programovém prohlášení z roku 2010 deklaruje úmysl vytvořit návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy. Z usnesení č. 647 z 31. srpna 2011 pak plyne, že vláda schvaluje věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě. Zároveň zadává ministru vnitra vypracovat návrh zákona. O půl roku později schvaluje vláda teze zákona. Tento univerzální kodex byl však nakonec vyhodnocen jako nevyhovující. Účinnost zákona je naposledy odsunuta.

Výrok Jaroslava Faltýnka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V letech bezprostředně následujících po vstupu dosavadního služebního zákona v platnost nebyla diskuze nad novým služebním zákonem nikterak intenzivní, což je ovšem pochopitelné, neboť zákon v tu dobu stále nevstoupil v účinnost. V dalších letech však byla účinnost dále odsouvána nejen z důvodů finanční náročnosti provedení zákona, ale právě i kvůli diskuzi nad změnou jeho obsahu, respektive jeho nahrazením novým, rozdílně koncipovaným zákonem.

Ministerstvo vnitra zveřejňuje na svém webu aktuální statistiky o počtech migrantů v detenčních zařízeních i o aktuálních počtech zadržených osob. Podleinfografiky Českého rozhlasu, která tato čísla sumarizuje, bylo od začátku roku 2016 zadrženo kvůli nelegální migraci 90 osob. Průměrně je to opravdu pod 10 lidí týdně.

Na interpelacích v Poslanecké sněmovně (dne 28.1.) řekl premiér Sobotka, že v případě uzavření hranic Německem a Rakouskem bude ČR schopna reagovat do několika hodin zesílením ostrahy hranice s Rakouskem. Ministr Chovanec při interpelaci stejný den prohlásil, že policie a armáda by rakouskou hranici měla do 5 hodin pod větší kontrolou, kdyby bylo třeba.

Doba, která by byla potřebná pro úplné uzavření hranice (tzv. zelená hranice) není z veřejných zdrojů dohledatelná. Požádali jsme o vyjádření Ministerstvo vnitra a čekáme na jeho vyjádření.

Pro členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) je nutné přijmout legislativu EU v oblasti vnitřního trhu do vlastního práva. O tom, které právní předpisy EU se začleňují do EHP, přitom rozhoduje Smíšený výbor (zástupci EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska). Tvrzení, že členové EHP musí dodržovat veškerou evropskou legislativu, tak není korektní.

Další část výroku Miroslava Zámečníka je pravdivá. Členství v EHP zahrnuje čtyři svobody vnitřního trhu (zboží, osob, služeb a kapitálu).

Prostřednictvím EHP také Norsko skutečně přispívá (.pdf) společně s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce a kontaktů se státy střední, východní a jižní Evropy.

Pravdou je i fakt, že dohodě samotné stojí, že na zemědělství a rybolov se nevztahuje. Nicméně ve skutečnosti opomíjí i jiné segmenty právního řádu EU (acquis) - jde o celní unii, společnou obchodní politiku, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, oblast spravedlnosti a vnitřních věcí a hospodářskou a měnovou unii.

Z tohoto důvodu a dále z důvodu, že státy EHS nemusí „držet veškerou evropskou legislativu,“ (rozhodují o tom, kterou přijmou a kterou nikoli) hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Sám Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server Idnes uvedl: " Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii. "

Je také pravdou, že Česká republika neuznala tibetskou exilovou vládu.

Dohoda mezi Tureckem a EU opravdu začíná platit v den vysílání pořadu, tedy 20. 3., a obsahuje část o navracení uprchlíků.

Navracení se podle oficiálního prohlášení (čj) týká těch uprchlíků, kteří se do Řecka dostanou z Turecka. „Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka. Navracení bude probíhat plně v souladu s unijním a mezinárodním právem, čímž bude vyloučeno jakékoli hromadné vyhošťování. Všichni migranti budou chráněni v souladu s příslušnými mezinárodními normami a bude dodržována zásada non-refoulement(podle OSN nenavracení nebo vyhoštění lidí do zemí, ve kterých jim hrozí nebezpečí, pozn. Demagog.cz). Půjde o dočasné a mimořádné opatření, které je nezbytné k tomu, aby skončilo utrpení lidí a byl obnoven veřejný pořádek. Migranti vstupující na řecké ostrovy budou řádně zaregistrováni a veškeré žádosti o azyl zpracují řecké orgány individuálně v souladu se směrnicí o azylovém řízení, ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Migranti, kteří o azyl nepožádají nebo jejichž žádost bude v souladu s uvedenou směrnicí shledána nedůvodnou nebo nepřípustnou, budou navráceni do Turecka.“

Česká televize k tomu vysvětluje, že „Pro naprostou většinu migrantů by však měl proces skončit odložením žádosti jako nepřípustné, neboť Turecko bude vnímáno jako „bezpečná třetí země“ či případně proto, že už jsou v Turecku jako uprchlíci přímo registrováni.“

Za každého syrského občana vráceného do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, podle kritérií „zranitelnosti vypracovaných OSN“ a „přednost budou mít migranti, kteří do EU dříve nelegálně nevstoupili ani se o nelegální vstup nepokusili“. Tento mechanismus bude případně přehodnocen, pokud dojde k dosažení hranice 72 tisíc přemístěných lidí.

Příslib ČSSD, potažmo tedy i premiéra Sobotky, byl vydán ve formě prvomájového manifestu strany. Text jako prioritu označuje udržení kvalitních pracovníků ve zdravotnictví a školství. Navrhuje tedy navýšit tarifní platy zdravotních sester, lékařů a zaměstnanců ve školství o 10 %. Manifest zahrnuje také další pracovníky veřejného sektoru, například hasiče, policisty a lidi pracující ve sociálních službách, těm strana navrhuje navýšit tarifní platy 5 %.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR bylo schváleno navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna 2016. Dle webu Vlády ČR je to možné díky zvýšení plateb za státní pojištěnce o 1,8 miliardy korun. Zmiňované navýšení od ledna 2016 odrážejí platové tabulky, které tvoří přílohu nařízení č. 278/2015 Sb, které novelizuje nařízení vlády, respektive nahrazuje jeho dřívější novelizace.

Závěrem je třeba dodat, že daný slib nelze považovat za nic víc než předběžné plány, premiéra ani vládu nijak formálně nezavazují. Vzhledem k tomu, že neexistují relevantní statistiky o počtu pracovníků v českém zdravotnictví ani o platech jim vyplacených, není možné přesně říci, kolik peněz přineslo zdravotníkům letošní pětiprocentní navýšení a zda příští rok stejným navýšením přibude na platech 3,5 miliardy korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na jednání Evropské komise v říjnu 2015 se představitelé EU shodli na akčním plánu, ve kterém je zahrnuta i správa hranic. Konkrétně se jedná o podporu hranic mezi Bulharskem a Tureckem a dále také Řeckem, Makedonií a Albánií.

Sobotkou zmiňované záložní řešení bude hlavním tématem mimořádného summitu zemí Visegrádské skupiny dne 15. února. Cílem jednání je přitom dosáhnout společné pozice, kterou o tři dny později budou země V4 zastávat na schůzi Evropské rady v Bruselu.

Evropská unie se v listopadu 2015 dohodla s Tureckem na okamžité humanitární pomoci a přislíbila Ankaře 3 mld EUR na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku.

EU již začala poskytovat finanční podporu v rámci Turkey Refugee Facility: tyto prostředky mají podle oficiálního vyjádření po březnovém summitu sloužit na konkrétní projekty na podporu uprchlíků v Turecku, hlavně „v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“ a přesněji mají být tyto projekty “určeny do týdne“. Až tyto prostředky budou plně využity, bude EU podle dohody mobilizovat další prostředky, opět ve výši 3 miliard eur, a to do konce roku 2018.

Již podle dřívější dohody z února 2016 budou tyto prostředky z jedné třetiny získány ze společného rozpočtu EU. Zbytek prostředků poskytnou členské země v poměru, jaký ukazuje následující graf:

(zdroj: Evropská rada)

Česká republika podle Eurostatu skutečně patřila v roce 2015 mezi nejrychleji rostoucí státy. Podle zatím posledních dostupných dat za 3. čtvrtletí rostla ČR meziročně o 3,9 %, což je v EU 4. místo. Definitivní čísla za rok 2015 budou zveřejněny v průběhu roku, výrok doplníme podle nich.

Co se nezaměstnanosti týče, i tam nejnovější data (za listopad 2015) potvrzují slova premiéra, ČR najdeme na druhém místě (s mírou nezaměstnanosti 4,6 %) za Německem (4,5 %).

Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.

Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.

Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.