Muhamed Abbas, zakladatel a ředitel Muslimské unie v ČR, vystupuje v médiích jako jeden z představitelů muslimů v České republice. Vystoupil například v říjnu 2014 v pořadu TV Barrandov Týden v ringu, kde prohlásil: "My muslimové věříme, že bůh je stvořitel a lidi zná lépe než my. Jak v mém životě, tak v Evropě vidím, že mnoho věcí islámského zákona je moudrých... Právo šaría vůči ženám je velmi moudré".

V pořadu České televize Máte slovo zase obhajoval to, že podle islámského práva má svědectví ženy u soudu poloviční hodnotu než svědectví muže, poukazem na to, že mezi fungováním mužského a ženského mozku jsou rozdíly a že ženy jsou například v období menstruace nespolehlivým svědkem (video přibližně od 15:00).

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, "Muslimská unie je české občanské sdružení, jehož cíle zahrnují informování o islámu, podporu muslimů v nouzi, financování obecně prospěšných věcí v rámci unie a pomoc při zajišťování provozního zázemí pro muslimy v ČR. Kolik členů sdružuje, není z jejích stránek patrné, nicméně podle stanov by ve vedení tohoto spolku mělo být pět členů. Na stránkách jsou však uvedeni jen dva členové z celé unie: Mohamed Abbás a Petr Jahja Moravec. Nejedná se tedy o žádnou církev a o jejím všemuslimském pokrytí v rámci České republiky můžeme taktéž pochybovat, když ani nevíme, kolik lidí sdružuje."

V médiích se vůči němu vymezuje Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí, kerý v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: "Muslimská unie představuje samotného pana Abbase, byl vždycky takovým samotářem, chtěl mít jediné hlavní slovo. Nevím, kolik lidí má kolem sebe, ale možná by se to dalo spočítat na prstech. Jediná uznaná organizace je Ústředí muslimských obcí."

Je nutné dodat, že ani Ústředí muslimských obcí nezastupuje zdaleka všechny muslimy v ČR. Není ale pravdou, že by se Muslimská obec od jeho výroků nedistancovala. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

V preambuli Ústavy České republiky je výslovně uvedena formulace vztahující se k českému státu:

" ..v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobodyjako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,
kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,
jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti,
jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu... "

Je tedy zřejmé, že se Ústava odvolává k úctě k lidským právům, lidské důstojnosti a svobodě.

Slavnostní slib člena vlády podle 69. článku Ústavy zní: " Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení. "

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Volby se měly dle ukrajinského zákona № 1680-VII "O dočasném režimu místní samosprávy v určitých okresech Doněcké a Luhanské oblasti" (Článek 10, odstavec 2) konat 7. prosince 2014, konaly se však již 2. listopadu tohoto roku.

Výrok je však nutno označit jako zavádějící, neboť dle zmíněného zákona mělo jít o volby komunální, ne parlamentní a prezidentské. Taktéž jejich provedení mělo být navázáno na ukrajinskou ústavu, která existenci “Doněcké lidové republiky” a “Luhanské lidové republiky” a jejich prezidentů i parlamentů neuznává. Senátor Doubrava tak říká pravdu, když hovoří o posunutém datu voleb, zároveň však směšuje dva různé typy voleb, které si vzájemně odporují.

Data ukrajinského statistického úřadu dokazují, že Ukrajina vyvezla do Ruska v období leden–červen 2014 zboží v hodnotě přibližně 5,7 miliard dolarů, což představuje pouze 76,7 % hodnoty ze stejného období v předešlém roce.

Pokud sečteme výsledky exportu do států EU, zjistíme, že ve sledovaném období představoval ukrajinský vývoz do těchto zemí téměř 123 % hodnoty za první pololetí roku 2013. Vývoz do zemí Evropské unie však tvořil částku 9,48 miliard dolarů, což představuje narůst o více než 1,2 mld. dolarů oproti prvnímu pololetí 2013 (kdy hodnota exportu do EU tvořila přibližně 8,3 mld. dolarů).

Vývoz do Ruska se tedy snížil téměř o čtvrtinu, zatímco vývoz do EU o téměř čtvrtinu stoupl. Ovšem v absolutních číslech toto zvýšení představuje zhruba dvojnásobek Haló novinami uváděné částky, proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pozn.:Ukrajinský statistický úřad neuvádí souhrnná data pro státy EU–výsledná hodnota exportu byla zjištěna sečtením hodnot za jednotlivé členské státy, resp. (v případě roku 2013) odečtením hodnot nečlenských států EU od hodnoty “Evropa”.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.

Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.

V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. "Úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.

Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.

I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci 25. 6. 2015. 1. čtení se v Poslanecké sněmovně konalo 15. září 2015. Aby mohli důchodci dostat mimořádný příspěvek v hodnotě 600 Kč již v prosinci 2015, museli by poslanci souhlasit se zrychleným projednáváním a schválit návrh zákona již v 1. čtení. Zákon by tak vstoupil v platnost k 1. říjnu 2015.

Poslanci však zrychlené přijetí zákona neodsouhlasili (tato možnost byla vetována kluby TOP 09 a ODS) a přikázali projednat zákon výboru pro sociální politiku. Mimořádný příspěvek tak dostanou důchodci nejdříve po Novém roce. Zároveň valorizace zvýší důchody od příštího roku kvůli nízké inflaci pouze o 40 Kč. Vláda se proto rozhodla navýšit mimořádný příspěvek ze 600 Kč na 1000 Kč, návrh podpořil i sociální výbor Poslanecké sněmovny. Důchodci by měli příspěvek dostat v únoru 2016.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl po svém nástupu do vlády rozhovor serveru Idnes.cz. V tomto rozhovoru se vyjádřil i k vládní politice stran územní celistvosti Číny: "Hlavně bychom neměli připustit jakékoliv zpochybňování teritoriální integrity Číny. To není v českém zájmu. Dokonce si myslím, že v budoucnu bude součástí Číny i Tchaj-wan. Sjednocování s Hongkongem i Macaem probíhá velmi civilizovaným způsobem, s podobně vysokým stupněm autonomie bude podle mě připojen i Tchaj-wan," řekl. Proti tomu se ohradil zástupce Tchaj-pejské hospodářské a kulturní kanceláře.

Stejný postoj pak zopakoval i prezident Zeman při své říjnové návštěvě Číny.

Postoje obou mužů jsou pak v souladu s dlouhodobou politikou českých vlád, které nezpochybňují územní celistvost Číny, jak ostatně konstatuje i jeden z předchozích ministrů, Karel Schwarzenberg, během jehož působení na Ministerstvu zahraničních věcí byl důraz na lidská práva značný. Konkrétně uvedl: "Já vám něco řeknu. Jednotu Číny jsme uznávali od začátku. My jsme nikdy, ani já, přes všechno přátelství s dalajlámou, neuznali tibetskou vládu v exilu. Totéž platí pro Tchaj-wan, který je velkým investorem u nás. Ale neuznávali jsme je, protože hájíme princip jednotné Číny".

Zároveň v souladu s touto politikou podle dostupných zdrojů nedošlo k oficiální státní návštěvě vrcholného českého politika v Tchaj-wanu.

Z dlouhodobého hlediska se tedy nejedná o náhlou změnu postoje ze strany Jana Mládka nebo současné vlády ve snaze zalíbit se Číně. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura sice prohlásil, že by status formuloval jinak, avšak až po kritice, která zazněla z řad hnutí Úsvit. O tři dny dříve prohlásil pro server Idnes.cz, že se se zněním statusu "naprosto shoduje ve všech bodech", a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Medializovaný status Tomia Okamury byl zveřejněn 3. ledna 2015. Téhož dne Tomio Okamura pro server Idnes.cz prohlásil: " S panem Kobzou se ve všech bodech naprosto ztotožňuji. "

O dva dny později se vůči statusu vymezil poslanec Úsvitu Milan Šarapatka a označil ho za "nepřijatelné zlehčování". Kritiku si Okamura vysloužil také od dalšího z kolegů Marka Černocha. Následně se předsednictvo hnutí Úsvit usneslo na tom, že vyjádření týkající se zahraniční politiky budou muset v budoucnu procházet konzultací s vedením strany a poslaneckým klubem. Tomio Okamura při té příležitosti řekl: " Takový příspěvek, kde jsou prasátka a nějaké kebaby, zbytečně bagatelizuje téma, zbytečně zastírá skutečný rozsah nebezpečí. Takže já bych to formuloval rozhodně jinak. "

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

OSCE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty skutečně porušování dohod zmiňují.

Např. ve zprávě z 20. listopadu 2015 hovoří o narušení klidu zbraní mezi osmou a desátou ráno v Doněcké oblasti. Zároveň popisuje nalezení týden starého kráteru po výbuchu bomby asi 30 kilometrů západně od Doněcku.

Během listopadu zaznamenala (.pdf, str. 1) OSCE tři případy vystřelení rakety Grad ráže 122 mm a to jak z prostoru ovládaného vládou, tak i tzv. Doněckou lidovou republikou. Tyto rakety byly použity poprvé od konce srpna.

Výrok lze s ohledem na data Českého statistického úřadu označit za pravdivý.

Dle šetření ČSÚ s názvem Životní podmínky 2014 (.pdf), které probíhá v České republice od roku 2005 , přičemž jsou zjišťovány životní podmínky domácností, včetně jejich příjmové a sociální situace, patří ke dlouhodobě příjmovou chudobou nejohroženějším skupinám dle věku děti do 18 let a neúplné rodiny s dětmi (viz následující grafy).