Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.

Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.

Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “

Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.

Podle dostupných údajů roste průmyslová produkce v České republice už téměř rok a v letošním červnu dosáhl tento růst hodnoty 8,1 %.

Co se týče kondice české ekonomiky, HDP skutečně zaznamenalo v posledních dvou čtvrtletích růst (dodejme ale, že celkově česká ekonomika za rok 2013 zaznamenala :pokles o 0,9 %).

Období1. Q 20132. Q 20133. Q 20134. Q 20131. Q 2014HDP meziročně (%)-2,2-1,3-1,21,22,9*Zdroj dat: ČSÚ via Kurzy.cz; *předchozí odhad 2,5 % byl ČSÚ upraven

Podle informací ČSÚ také "výdaje domácností na konečnou spotřebu byly v uplynulém čtvrtletí meziročně vyšší o 1,5 %."

Všechny tři složky Sobotkova výroku tedy odpovídají realitě, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.

Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.

V Poslanecké sněmovně v současnosti zasedá 39 (19,5%) žen. Za KDU-ČSL nebyla ve volbách r. 2013 zvolena ani jedna žena, 2 ženy byly zvoleny za Úsvit přímé demokracie, 3 za ODS, 6 za ČSSD, 7 za TOP 09 a Starostové, 10 za ANO a 11 žen za KSČM. V absolutních číslech se tedy ČSSD umístila zhruba uprostřed. Nicméně pokud porovnáme procentuální podíl žen v jednotlivých klubech pak se ČSSD skutečně umístila na předposledním místě s 12 % žen v poslaneckém klubu a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

KDU-ČSL

ČSSD

Úsvit

ODS

ANO

TOP+STAN

KSČM

poslanci

14

50

14

16

47

26

33

muži

14

44

12

13

37

19

22

ženy

0

6

2

3

10

7

11

podíl žen

0,0%

12,0%

14,3%

18,8%

21,3%

26,9%

33,3%

Definitivní čísla kandidátních listin ještě nejsou dostupná. Podle zákona o volbách (.pdf - harmonogram pro volby z webu ministerstva vnitra) do zastupitelstev obcí skončila možnost podávání kandidátních listin v úterý 5. srpna (16:00), nicméně všechny kandidátky nejsou stále souhrnně dohledatené, nelze tedy potvrdit Sobotkův výrok.

Je však zcela logické, že ČSSD se silným personálním zázemím oproti v regionech neukotvenému hnutí ANO postaví mnohem více kandidátek (zejména v menších obcích), konkrétní čísla však chybí a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný. Po zveřejnění všech kandidátek bude výrok doplněn a hodnocení případně změněno.

Výrok odpovídá skutečnosti. Během tohoto volebního období nedošlo k žádné změně zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Výrok Bohuslava Sobotky je reakcí na to, že pravicová opozice chystá "velmi důkladné projednávání" na úterní mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Při vhodné strategii totiž může menšina ve Sněmovně na celé dny zablokovat jednání, jak dokázaly sociálnědemokratické obstrukce v roce 2011.

Aktuálně je v druhém čtení novela zákona o jednacím řádu, která se ale věnuje zejména otevřenosti legislativního procesu. Poslední změna jednacího řádu byla přitom schválena před čtyřmi lety. Omezení vystoupení poslanců prosazuje hnutí ANO, avšak ČSSD jej odmítá.

Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.

K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.

Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.

Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.

Co se finančních dopadů týče, negativně je hodnotí například KSČM. Ta se prostřednictvím poslance Klána vyjádřila, že " finanční analýza zákona je provedena velice ledabyle.“ TOP 09 pak vadí proces výběru vysokých státních funkcionářů a ODS se příčí ustavení tzv. superúředníka. Dodáváme, že finanční aspekt je dlouhodobě překážkou přijetí služebního zákona a kritizuje jej i koaliční KDU-ČSL. Už v návrhu dnes bývalého premiéra Rusnoka představoval tento aspekt zásadní problém.

Z druhé strany skutečně i odboráři trvají na " vyčíslení finančních přínosů a nákladů, a to ještě před schválením normy ve Sněmovně". P ožadovali rovněž navýšení platového tarifu o 25%. Bohuslav Sobotka tedy v tomto případě mluví pravdu.

Nový víceletý finanční rámec je připraven na roky 2014-2020, což znamená, že opravdu začal již tento rok. Z monitorovací zprávy (.pdf) čerpání evropských fondů za první čtvrtletí roku 2014 vydané 29. dubna pak vyplývá, že jsou stále čerpány prostředky z již minulého finančního rámce 2007-2013. V rozhovoru s Danielem Braunem (první náměstek ministryně pro místní rozvoj) bylo uvedeno, že první výzvy (v rámci nového finančního rámce) v některých programech budou spuštěny na konci tohoto roku.

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

" The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí" tak, jak naznačuje premiér. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.