Je pravdou, že francouzský prezident Hollande nepronášel žádné "radikální antiislámské výroky" a spíše se ve svých projevech snažil zabránit propuknutí antiislámských nálad. Avšak jako pravdivé se nedá hodnotit tvrzení, že byla Francie zdrženlivá vůči tzv. Islámskému státu. Z kontextu diskuze je zjevné, že tento výrok byl myšlen tak, že Francie se vůči ISIS významně nestavěla a přesto byla napadena. Přitom to byla právě Francie, kdo od srpna 2014 zásoboval zbraněmi Kurdy bojující proti ISIS a o měsíc později se jako první připojila k americkým náletům.

Plné znění proslovu francouzského prezidenta ze 7. ledna 2015 si můžete v anglickém jazyce přečíst na webu francouzského Ministerstva zahraničních věcí. Prezident v něm atentát označil za útok na celou republiku, tedy zároveň na svobodu vyznání, její kulturu, pluralitní demokracii. Dále uvedl, že republika je ideálem spravedlnosti a míru, který Francie šíří všude na mezinárodní úrovni, stejně jako poselství míru a tolerance, jež hájí v boji proti terorismu a fundamentalismu. Zdůraznil, že svoboda je vždy silnější než barbarství a je nutné, aby Francouzi byli jednotní a věrní hodnotám, na kterých je Francie založená.

V projevu z 9. ledna 2015 řekl: „Ti, kteří spáchali tento teroristický čin, byli teroristé a fanatici a nemají nic společného s muslimskou vírou.“

V dalším projevu týden po atentátu Francois Hollande na půdě Institutu arabského světa dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz řekl, že islám je slučitelný s demokracií a je nutné nesměšovat fakta s nepravdou. Uvedl, že oběťmi islámského fanatismu, fundamentalismu a netolerance jsou v prvé řadě muslimové a vyzval k přísnému trestání protižidovských a protimuslimských činů. Vyzval, aby Francouzi rozlišovali mezi radikálními a umírněnými muslimy, kterých je podle Hollanda většina.

Co se týče postoje k Islámskému státu, prezident Hollande už v září 2014 oznámil, že se Francie připojí k náletům zaměřeným na pozice IS v Iráku. A již o měsíc dříve, tedy v srpnu 2014, začala Francie zásobovat zbraněmi Kurdy a Jezídy bojující proti tzv. Islámskému státu. Týden po útoku na Charlie Hebdo, tedy 14. ledna 2015, oznámil Francois Hollande, že Francie posílí své zapojení do boje proti IS. Informovala o tom americká televizní stanice MSNBC, která zároveň uvedla, že to byla právě Francie, která se jako první připojila k náletům USA na pozice tzv. Islámského státu.

Dne 16. prosince 2014 byl v pákistánském Péšávaru spáchán teroristický útok na tamní školu. Útok bojovníků islamistického hnutí Taliban si vyžádal nejméně 141 mrtvých a 124 zraněných. Z toho 132 obětí a 121 zraněných byli žáci školy.

Zpráva o události se okamžitě objevila ve všech předních světových (Reuters, BBC, CNN, The New Yorker, РИА Новости,...) a českých (Český rozhlas, iDNES, Lidovky, Novinky, Česká televize, TV Nova,...) médiích.

Informaci přinesla také Česká tisková kancelář, od níž ji přebírala další česká média.

Pokud se zaměříme na česká média (v tomto případě Český rozhlas, Českou televizi, TV Prima a TV Nova): 16. prosince, kdy útok proběhl, informovala všechna tato média o události vydatně.

ČT uvedla zprávu ve zpravodajských relacích na ČT24, ve Zprávách ve 12 (1. zpráva) na ČT1. Následně bylo téma 1. zprávou hlavního zpravodajského pořadu – Událostí. Tragickou událost dále televize popisovala na ČT24 v pořadech Horizont a Události, komentáře (všechna videa z archivu ČT).

Komerční televize Nova a Prima (video – FTV Prima) o situaci v Péšávaru informovaly shodně v hlavní zpravodajské relaci dne (Televizní noviny/Zprávy FTV Prima), nadto Nova (dostupné v mediální databázi) informovala o události také v Poledních televizních novinách ve 12 hodin.

ČRo o situaci poprvé informoval ve zprávách v 9 hodin, dále v průběhu dne v dalších zpravodajských relacích či např. v pořadu Hlavní zprávy (audio) ve 12:08.

Co se týká tištěných médií (články jsme dohledali v mediální databázi Newton media), den po útoku informovaly o události následující listy:

Mladá fronta DNES: Titulní strana: " Pákistánský Beslan. Proč?", str. 6: " Má Pákistán naději? Snad když vyhlásí nulovou toleranci proti militantům.", str. 12 (komentář Teodora Marjanoviče): " Na uprchlické bárce s vrahem". Lidové noviny: str. 3: " Masakr ve škole", str. 7 : "Bezhlavě vraždili děti, rukojmí nebrali". Hospodářské noviny: str. 8: " Tálibánci zabili přes 100 školáků ".

Blesk: str. 20: " Postříleli přes 130 dětí!" Pařížské útoky byly skutečně mediálně pokrývány mnohem více – připomeňme kontinuální speciální vysílání ČT24 nebo zahraniční obdoby na CNN či BBC. Taktéž tištěná média i internetové zpravodajské servery (stejně tak uživatelé sociálních sítí) více popisovaly situaci v Paříži. Nicméně není pravdou, že by se média fakticky nevěnovala tragické události v Péšávaru.

Příklady zpráv o této události (v případě zahraničních serverů jde skutečně pouze o ilustrativní příklady, v případě českých médií nejde o vyčerpávající výčet) jsme uvedli výše a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z druhového členění nákladů státního rozpočtu, které je součástí dokumentace při předkládání státního rozpočtu. Kvůli značné nepřesnosti uváděných hodnot hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V následující tabulce jsme shromáždili data za roky 2011 až 2016 a jak z přehledu vyplývá, výdaje na platy se zvýšily o 20 miliard, neinvestiční dotace podnikatelským subjektům pak o 12 miliard, tedy zhruba o 30 %.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Karel Doležal totiž mluví o tom, že je nutné schválit zákony, které zajišťují uvedená práva pacientům. Tato práva ale již existují ve stávající legislativě.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví v § 31 povinnosti poskytovatele zdravotní péče, který podle této úpravy musí:

• zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách,

• umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Tato práva zaručuje také etický kodex Práva pacientů ČR, vydaný Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, ten však není právně vymahatelný.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Výrok je nepravdivý ve více bodech. Za prvé, není pravdou, že by Teng Siao-pching byl vězněm v koncentračním táboře. Dále pak Zeman uvádí nesprávné údaje v predikci růstu Číny, jejího světového pořadí ve velikosti HDP na hlavu i ve velikosti čínské střední třídy.

Teng Siao-pching, faktický vůdce Číny od konce 70. až do počátku 90. let 20. století, byl v roce 1966 během kulturní revoluce označen Rudými gardami za kapitalistického vyvržence. Musel odejít do továrny na traktory do odlehlé provincie a jeho syna zfanatizovaní gardisté vyhodili z okna.V koncentračním táboře však uvězněn nebyl (biography.com, britannica.com, cnn.com).

Vliv Teng Siao-pchinga na transformaci Číny do dnešního stavu zmiňují všechny výše zmíněné zdroje a v této části výroku nelze než s Milošem Zemanem souhlasit. Více viz citát z článku, jenž vznikl ve spolupráci iDnes.cz s Českou televizí: " Po mocenských šarvátkách uvnitř strany přišla Tengova chvíle až po smrti Velkého kormidelníka (...). Teng přišel s lékem na zhuntovanou ekonomiku. Chtěl uvolnit systém centrálního plánování a připravit situaci pro nástup volného trhu. (...)Jeho zásluha nespočívala v tom, že by byl architektem celé změny, ale věcem nechával volný průběh a rolníky nabádal, ať se také pustí do soukromého podnikání ".

Pokud jde o umístění Číny na druhém místě podle hrubého domácího produktu, je nutné říci, že dle expertů (ČT24, e15, iHned, anglicky např. The Economist) se již tento rok (2014) stala Čína největší ekonomikou světa a předstihla tak USA. Údaje vycházejí z dat MMF, jedná se o přepočet na paritu kupní síly obyvatelstva (PPP).

I v případě, že bychom odhlédli od přepočtu na kupní sílu obyvatelstva a dívali se na HDP jako na prostý souhrn národního bohatství, prezidentova predikce není správná. Jak ukazuje tabulka níže, Čína nepředstihne USA dle odhadů ani v roce 2019:

HDP 2014HDP 2019Čína10,355.35015,518.856USA17,416.25322,147.837 V miliardách americkýchdolarů, odhad MMF.

V žebříčku zemí dle HDP na hlavu je Čína dle MMF na 82. místě, dle WB na 84. a dle OSN na 89. místě. Zpracovaná data lze nalézt zde.

Otázka velikosti střední třídy v Číně je rozporuplná, odhady ovšem hovoří o výrazně vyšším čísle, než je 200 milionů obyvatel. CNN např. uváděla 300 mil. lidí (pro rok 2012), China Business Review uvádí pro rok 2017 odhad 340 mil. obyvatel (v roce 2005 to mělo být 89 mil.) a Forbes uvádí číslo mezi 300 až 500 mil. obyvatel.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat o pokladním plnění zveřejněných Ministerstvem financí.

Tisková zpráva o pokladním plnění uvádí vývoj salda v prvních třech měsících let 2000-2015 a podle ní byl za první tři měsíce roku 2015 přebytek rozpočtu necelých 20 milionů, v roce 2014 pak dokonce 43,59 milionů. Jsou to nejvyšší čísla za uvedených 16 let, třetí nejvyšší přebytek bylo pak 15,75 milionů v roce 2006. Nejhorší vývoj hospodaření pak byl v březnu 2010, tehdy byl po třech měsících schodek v pokladně téměř 46 milionů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, připomeňme ale, že mezi výsledkem v prvních třech měsících a za celý rok není téměř žádná korelace, pozitivní vývoj na začátku roku tedy nemusí být nutně indikátorem pro dobrý výsledek na konci roku.

(údaje jsou v mil. Kč, graf vychází z údajů za první čtvrtetí a za celý rok v letech 2000-2015, uváděných Ministerstvem financí)

Usnesení vlády České republiky č. 271 z 26. května 1993 o zásadách udělování licencí v oblasti obchodu s vojenským materiálem uvádí v bodu 6 c) následující: "Licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu je oprávněna udělit licenci při splnění těchto podmínek: (viz výše v těchto zásadách) obdrží ověření ministerstva vnitra nebo zahraničních věcí o autentičnosti konečného uživatele předloženého žadatelem o licenci".

Je tedy zřejmé, že MZV má vliv na udělení licence, a to na základě toho, kdo je konečným uživatelem získávaného vojenského materiálu.

Německá vláda je v rámci řešení otázek migrační krize po celou dobu vázána mezinárodními závazky a svým vnitrostátním právem. Jedním ze zásadních užívaných nástrojů je tzv. "návratová politika" (k pojmu více např. v naší "abecedě migrace"), tj. zajištění návratu migrantů v případě neúspěšné žádosti o azyl.

Obecný důraz na předmětný nástroj kladl ve svém projevu ke státnímu rozpočtu v listopadu tohoto roku i spolkový ministr vnitra de Maiziere, který adresoval žádost na spolkové země, aby se postaraly o to, že žadatelé o azyl, kteří nebudou úspěšní, Německo opravdu opustí - dobrovolně nebo skrz odsun. Problematika návratové politiky poměrně aktuálně (na přelomu října a listopadu tohoto roku) doznala s ohledem na svoji nepříliš vysokou úspěšnost jistých změn, které mají vést ke zvýšení jejich efektivity. Obecně však je nutné zdůraznit, že realizace návratu migrantů probíhá do zemí původu, nikoliv do tranzitních zemí, mezi něž patří i Česká republika, a to na základě tzv. readmisních dohod (seznam účinných dohod v případě Německa je k dispozici zde – .pdf).

Je sice pravda, že Německo chce efektivněji vracet neúspěšné žadatele o azyl, výrok prezidenta však musíme hodnotit jako nepravdivý, a to především s ohledem na fakt, že realizace návratu neúspěšných žadatelů probíhá pouze do zemí původu těchto migrantů. Nikoliv do tranzitních zemí, včetně uváděné ČR.

Je pravdou, že o důchodové reformě se na expertní i politické úrovni diskutuje v České republice dlouhá léta. Zmiňme např. fungování tzv. Bezděkovy komise, která fungovala dvakrát. První fungovala na základě rozhodnutí vlády sociální demokracie v letech 2004-2005. Její závěrečná zpráva (.pdf) porovnávala varianty jednotlivých politických stran a vydala své expertní stanovisko.

Druhá Bezděkova komise byla založena v lednu 2010 ministrem financí Janotou a ministrem práce Šimerkou. Jejím úkolem byla aktualizace výstupů 1. komise a příprava odborných doporučení (.pdf - závěrečná zpráva) pro politickou reprezentaci.

Obecně lze konstatovat, že výstupem komise bylo doporučení na zavedení individuálního fondového spoření na důchod, pouhé setrvání v dominantním 1. pílíři bylo shledáno jako nedostatečné a dlouhodobě neudržitelné.

Zpráva uvádí (str. 13): " PES (Poradní expertní sbor - pozn. Demagog.cz) se jednomyslně shodl na závěru, že vytvoření fondového pilíře je nezbytné pro dosaženívětší diverzifikace a pro zvýšení ekvivalence důchodového systému jako celku. "

Je třeba dodat, že na konkrétní podobě se komise nedohodla a uvádí 2 možnosti úprav. V obecné rovině však doporučila vznik 2. pilíře.

Na základě výstupů 2. Bezděkovy komise je výrok hodnocen jako pravdivý. Dodejme, že Demagog.cz nehodnotí smysluplnost či přínosy 2. pilíře ale pouze fakt, že Drábek korektně uvádí, že zavedení 2. pilíře bylo krokem, který měl oporu i v expertních doporučení komise Vladimíra Bezděka.