Při hodnocení výroku vycházíme z konsolidovaných účetních závěrek holdingu Agrofert. Jak vyplývá z dat shrnutých v tabulce níže celkový objem zaplacených daní v letech 2006–2014 byl 12,8 miliardy, přijaté dotace pak 7 miliard. To neodpovídá ani jednomu z čísel uváděných ministerem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. Neodpovídá ani poměr, podle kterého dostává Agrofert desetinu toho, co do rozpočtu odvede. Za posledních 9 let sice Agrofert na daních odvedl více, než na dotacích dostal, ale poměr dotací k zaplaceným daním činí více než 50 %.

Zdroj dat: Konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014

Ať už ruský pilot Oleg Peshkov zemřel ještě ve vzduchu či až na zemi (jak uvádí ruský velvyslanec v Paříži Alexandr Orlov v rozhovoru pro francouzskou stanici Europe 1), je pravdou, že Ženevské konvence (Protokol I, článek 42) skutečně hovoří o zákazu napadení osoby nouzově seskakující s padákem z letounu. To samé platí o útoku těsně po doskoku, neboť osobě musí být předně dána možnost vzdát se. Na videu zveřejněném CNN můžeme slyšet střelbu na dva členy posádky stíhačky v době seskoku, kdy se snášeli k zemi.

Třetím odstavcem článek 42 vyjímá z ochranného zacházení výsadkáře nasazené v akci, nicméně v kontextu daného případu tuto výjimku nelze uplatnit.

Člen záchranné mise Aleksandr Pozynich pak bohužel skutečně zahynul rukou rebelů, na základě čehož tedy můžeme mluvit o dvou mrtvých v rámci incidentu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě daňového řádu (zákon č.280/2009 Sb.). Správce daně má skutečně možnost v případě nesrovnalostí doměřit daň a případně i uložit penále.

Z § 139, odst. 3“- Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru” - se dá jasně vydedukovat, že správce daně má možnost doměřit subjektu daň a vyzvat ho k zaplacení rozdílné částky.

Sankcím se věnuje čtvrtá část zmíněného daňového řádu. Konkrétně § 251, odst. 1 říká:

“1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.”

Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.

Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):

VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443

Dle důvodové zprávy Novely zákona o daních z příjmů (.pdf, str. 69), jejíž součástí byla i úprava daní pro investiční fondy, je uvedeno, že změna je směřována na eliminaci prvků škodlivé daňové soutěže, které dle Kodexu chování pro zdanění podniků přijatého Radou EU naplňoval dosavadní stav.

Pokud jde o úpravu zdanění stavebních pozemků, novelu zdůvodňuje náměstkyně pro daně a cla na ministerstvu financí Simona Hornochová: „Situace je způsobena tím, že zdanění stavebních pozemků bylo dlouhodobě obcházeno mnohými developerskými a realitními společnosti a novela zákona o DPH od 1. ledna 2016 jen zpřesňuje definici pojmu „stavební pozemek“ tak, aby k těmto nežádoucím daňovým optimalizacím dál nedocházelo.“

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Okamura navrhoval přijmout usnesení, které by vyzvalo vládu k přípravě dané legislativy, sám žádný takový zákon nepředkládal.

Tomio Okamura navrhl v Poslanecké sněmovně 7. července zařadit na program schůze bod, ve které se mělo projednávat následující usnesení:

" Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky,(...), a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

Co se týká samotného zamítnutí, tak tento bod Okamura načetl v rámci rozpravy k programu schůze, to znamená, že se jednalo vůbec o tom, aby se k danému návrhu vyjádřila celá Poslanecká sněmovna.

K tomu, aby se tímto návrhem zabývali všichni poslanci, ovšem vůbec nedošlo. Všechny načtené změny k pořadu schůze byly totiž vetovány dvěma poslaneckými kluby (ČSSD a ANO) - viz vystoupení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Sklenáka.

Toto umožňuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v § 54 (6) uvádí: " Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců."

Ve čtvrtek v noci (22. října 2015) pražští zastupitelé nečekaně odvolali čtyři radní. Konkrétně se jednalo o Stropnického (SZ), Haška (ANO), Novákovou (ČSSD) a Ropkovou (ČSSD). Podle aktuálních vyjádření je nutné vzniklé problémy vyřešit do další schůze zastupitelstva, která bude 5. listopadu.

Trojkoalice vydala k celé věci prohlášení, ve kterém zástupci tohoto uskupení fakticky potvrzují tvrzení Miroslavy Němcové.

"Trojkoalice cítí odpovědnost za město a proto se její radní i nadále podílejí na činnosti rady. „Mezitím budeme hledat nové složení koalice. Naším zájmem je být součástí takového funkčního a stabilního uspořádání, ve kterém budeme moci prosazovat svůj program, založený především na rozvoji městských částí a jejich spravedlivějším financování,“ říká Jana Plamínková.

„Stávající koalice je mrtvá. Trojkoalice ale i přesto zůstává stabilní a bude nadále prosazovat svůj program na půdorysu nově složené koalice,“ říká Jan Wolf."

Vyjádření Adriany Krnáčové k současné situaci. " Nedostatky v jejím fungovánísamozřejmě byly a jsou. Ale při práci na tak komplikované agendě, jako je ta pražská, mohou vznikat nesrovnalosti. S nimi se musíme poprat a pak to může fungovat. Já se rozhodně nevzdávám. "

Data ukrajinského statistického úřadu dokazují, že Ukrajina vyvezla do Ruska v období leden–červen 2014 zboží v hodnotě přibližně 5,7 miliard dolarů, což představuje pouze 76,7 % hodnoty ze stejného období v předešlém roce.

Pokud sečteme výsledky exportu do států EU, zjistíme, že ve sledovaném období představoval ukrajinský vývoz do těchto zemí téměř 123 % hodnoty za první pololetí roku 2013. Vývoz do zemí Evropské unie však tvořil částku 9,48 miliard dolarů, což představuje narůst o více než 1,2 mld. dolarů oproti prvnímu pololetí 2013 (kdy hodnota exportu do EU tvořila přibližně 8,3 mld. dolarů).

Vývoz do Ruska se tedy snížil téměř o čtvrtinu, zatímco vývoz do EU o téměř čtvrtinu stoupl. Ovšem v absolutních číslech toto zvýšení představuje zhruba dvojnásobek Haló novinami uváděné částky, proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pozn.:Ukrajinský statistický úřad neuvádí souhrnná data pro státy EU–výsledná hodnota exportu byla zjištěna sečtením hodnot za jednotlivé členské státy, resp. (v případě roku 2013) odečtením hodnot nečlenských států EU od hodnoty “Evropa”.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.

Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.

V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. "Úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.

Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.

I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl po svém nástupu do vlády rozhovor serveru Idnes.cz. V tomto rozhovoru se vyjádřil i k vládní politice stran územní celistvosti Číny: "Hlavně bychom neměli připustit jakékoliv zpochybňování teritoriální integrity Číny. To není v českém zájmu. Dokonce si myslím, že v budoucnu bude součástí Číny i Tchaj-wan. Sjednocování s Hongkongem i Macaem probíhá velmi civilizovaným způsobem, s podobně vysokým stupněm autonomie bude podle mě připojen i Tchaj-wan," řekl. Proti tomu se ohradil zástupce Tchaj-pejské hospodářské a kulturní kanceláře.

Stejný postoj pak zopakoval i prezident Zeman při své říjnové návštěvě Číny.

Postoje obou mužů jsou pak v souladu s dlouhodobou politikou českých vlád, které nezpochybňují územní celistvost Číny, jak ostatně konstatuje i jeden z předchozích ministrů, Karel Schwarzenberg, během jehož působení na Ministerstvu zahraničních věcí byl důraz na lidská práva značný. Konkrétně uvedl: "Já vám něco řeknu. Jednotu Číny jsme uznávali od začátku. My jsme nikdy, ani já, přes všechno přátelství s dalajlámou, neuznali tibetskou vládu v exilu. Totéž platí pro Tchaj-wan, který je velkým investorem u nás. Ale neuznávali jsme je, protože hájíme princip jednotné Číny".

Zároveň v souladu s touto politikou podle dostupných zdrojů nedošlo k oficiální státní návštěvě vrcholného českého politika v Tchaj-wanu.

Z dlouhodobého hlediska se tedy nejedná o náhlou změnu postoje ze strany Jana Mládka nebo současné vlády ve snaze zalíbit se Číně. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.