V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidovali za hnutí Úsvit (to postavilo 6 kandidátů celostátně) mimo toto hnutí zástupci dalších 7 politických stran a také nestraníci. U těchto subjektů lze tvrdit, že to byly strany prosazující přímou demokracii (či alespoň některé její prvky – po prozkoumání dostupných programových dokumentů).

Byť šlo v rámci dalších stran na kandidátkách Úsvitu o pouhé jednotlivce, je faktem, že prostor na nich dostalo celkem 7 dalších stran.

Konkrétně šlo o tyto subjekty (v závorce počet kandidátů za hnutí Úsvit pro sněmovní volby celostátně):

– Moravané (10) – Věci veřejné (8) – Občané 2011 (5) – ČSSD (2) – NESPOKOJENÍ OBČANÉ! (2) – KSČM (1) – Balbínova poetická strana (1)

Doplatek na bydlení, jak uvádí portál Ministerstva práce, je skutečně dávkou, která je poskytována ze systému státní sociální podpory.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat konkrétní hlasování, a proto musíme hodnotit výrok jako neověřitelný. O věci ale informoval Plzeňský deník, který zmiňuje nesouhlas zástupců KSČM Jiřího Valenty a Jany Bystřické.

Kauzu podrobně popisuje portál Idnes. Společnost Penta v roce 2005 koupila pozemky v blízkosti tehdejšího ruzyňského letiště od Jana Hrnčíře 500 korun za metr čtvereční (ten je původně v roce 2003 odkoupil od Pozemkového fondu). Jednalo se přitom o pozemky, přes které měla vést nová letištní ranvej.

Vláda pak v roce 2008 skutečně přistoupila k privatizaci letiště (na návrh tehdejšího ministra Kalouska), problém ale byl odkup parcel vlastněných Pentou. Pozemky nakonec, přes neúspěšný pokus o vyvlastnění, stát odkoupil v ceně přes 4 miliardy korun za necelých 80 hektarů, tedy v ceně 5 000 Kč za metr čtvereční. Jedná se o rozdíl v hodnotě 3,5 miliardy korun.

Problém výstavby paralelní dráhy podrobně shrnuje Wikipedie. Výstavba na problematických pozemcích skutečně doposud započata nebyla. Podle stránek letiště"v současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení. Podle aktuálně platného harmonogramu letiště počítá, že by novou dráhu zprovoznilo nejdříve v roce 2020."

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo zmíněnou alokaci prostředků a Vlasákovo zapojení z otevřených zdrojů dohledat.

Ve strategickém dokumentu Transevropské dopravní sítě patří úsek Hradec Králové – Nowa Sól mezi zájmové projekty. Detailnější informace o výši částky a možném termínu čerpání nabízí bussinessinfo. K dopravním stavbám je vyčleněno celkem 15 miliard eur (jde ovšem o celkem 3 možné projekty – na Vlasákem jmenovaný úsek finance přímo popsány nejsou).

Co se týká samotného čerpání, server uvádí: " Do konce roku 2016 budou moci státy čerpat prostředky formou „národních obálek", tzn., každý stát bude mít nárok na čerpání podle stejných pravidel, stejně jako je tomu v případě Kohezního fondu. Od roku 2017 bude již o tom, jaký projekt získá podporu z CEF rozhodovat Komise a členské státy se budou muset snažit uspět v silné mezinárodní konkurenci. " Celému projektu TEN-T je věnována samostatná prezentace na stránkách Evropské komise (ang.), nicméně informace o alokaci pro ČR se nám nepodařilo nalézt. Ředitelství silnic a dálnic vede evidenci projektů financovaných z evropských zdrojů (seznam je aktuální k 12/2013), ale ani tam jsme projekt nenalezli.

Počty narozených zveřejňuje ČSÚ na svém webu (.xsls).

roknarozených v Brně20043603200539062006405620074209200844902009457820104511201144012012436520134308

Mezi lety 2009 a 2013 docházelo k souvislému poklesu počtu narozených, a to v průměru o 68 dětí ročně. František Vížďa se nemýlí v tom, že počet narozených dětí neroste.

Městská část Brno-střed se elektronického zápisu dětí do MŠ skutečně neúčastní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zápisů z hlasování a rozprav zastupitelstva HMP a informací z volebního programu KSČM.

V zápisu (.pdf) z jednání Zastupitelstva HMP (27. 2. 2014), se Marta Semelová vyslovila pro návrh opatření ukládající radě HMP “ předložit nově zpracovanou metodiku rozdělování finančních prostředků, obdržených jako odvod z loterií tak, aby motivovala městské části ke skutečnému omezení hazardu...“ (str. 6–7).

Mimo to Semelová např. na zasedání zastupitelstva (.pdf, 19. 9. 2013) uvedla následující: “ Považuji opravdu za naprosto postavené na hlavu, pokud rozdělujeme tyto peníze městským částem podle toho, kolik má která povolených výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení a podle počtu dnů, na které byla vydána povolení. My tím přece vyložena nabádáme starosty městských částí, aby tam ty herny, aby tam tyto přístroje herní měli. Čím víc jich budete mít, tím víc budete mít peněz. (...) Znovu požaduji na Radě hl. m. Prahy, aby připravila novou metodiku rozdělování těchto peněz, např. podle počtu obyvatel ” (str.101).

Pravdou také je, že součástí volebního programu KSČM pro Prahu je následující bod: Nulová tolerance k hazardu: likvidace sítě herních automatů a kasín ”.

Na základě níže uvedených informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

Přestože zákon o rodině osvojení dítěte manžela umožňuje, zákon o registrovaném partnerství tuto možnost nezná. Na tuto nesrovnalost upozorňuje i ombudsmanka Anna Šabatová, podle níž zákon o registrovaném partnerství homosexuály v tomto ohledu diskriminuje a navíc je kvůli nesrovnalosti se zákonem o rodině i protiústavní.

Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.

Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.