Výrok je neověřitelný kvůli nedostatku aktuálních údajů a rozporných vyjádřeních o funkčnosti a adekvátní podobě rozklikávacího rozpočtu.

Skutečnost, zda máme skvělou státní pokladnu neověřujeme, jelikož to u hodnotících soudů není možné. Co však ověřit můžeme, je cena, kterou Andrej Babiš uvádí. A ta je odlišná od té skutečné, která byla 4,8 miliardy korun. Jedná se však o údaj k roku 2013 a od té doby se mohly výdaje zvednout.

O rakouské státní pokladně se zmiňuje např. článek na webu iHned.cz. Ředitel sektoru veřejná správa ve společnosti SAP Jan Renc v něm uvádí: "Investice do samotného projektu se vrátily během dvou let. Zavedení těchto aplikací šetří třicet milionů eur ročně". Lze tedy spočítat, že náklady v Rakousku se v přepočtu skutečně pohybovaly kolem 1,6 miliardy korun a byly tudíž třetinové oproti českým. Nepodařilo se nám ovšem dohledat v rakouských zdrojích skutečné výdaje.

"Rozklikávací rozpočet" je aplikace, kterou Ministerstvo financí provozuje. Avšak např. podle odborníka na toto téma Michala Škopa je asi pětkrát předražený, špatně čitelný pro veřejnost a nedostatečně konkrétní a detailní. Podle Romana Řípy, jenž stojí za projektem Rozpočet obce, je cena adekvátní. Proti Škopovým připomínkám se ohradilo i Ministerstvo financí.

Ve výroční zprávě za období leden až červen roku 2014 společnosti Hamé se píše: „Tržby Hamé na všech nejdůležitějších zahraničních trzích meziročně rostly, v Rusku o 11 %". To byla situace před uvalením sankcí EU.

Již počátkem srpna letošního roku vydal ruský premiér dekret, jímž vyhlašuje embargo na dovoz některých potravin ze zemí EU a z USA. Tamní vláda tak reagovala na první vlnu ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Mimo jiné patří na seznam i maso a některé masné výrobky, mezi něž se řadí i paštiky. Takové produkty vyváží do Ruska z větších firem společnost Hamé, s. r. o. Ještě v půlce srpna roku 2014 byl přímý dopad sankcí na podnikání společnosti Hamé minimální, uvedl mluvčí Petr Kopáček. Export společnost nahrazuje rozšířením výroby ve své dceřiné společnosti přímo v Rusku. Ani další česká potravinářská skupina Agrofert nezaznamenala zásadní újmu po uvalení ruských protisankcí. Tento podnik totiž, podle svého mluvčího Karla Hanzelky, není výrazně orientován na ruský trh.

Předání první válečné lodí Mistral z Francie do Ruska je zatím pozastaveno.V červnu 2014 vzbudil úmysl Francie prodat válečné lodě Moskvě nevoli především mezi francouzskými spojenci, například USA a Polsko se přímo vyslovily proti tomuto obchodu v době, kdy Rusko porušuje mezinárodní právo. Francie proto podle webu týdeníku Le Nouvel Observateur oznámila, že by od kontraktu ustoupila, kdyby se situace na Ukrajině přiostřila tak, že by byly posíleny mezinárodní sankce proti Moskvě. K tomuto zostření sankcí došlo v září.

Smlouva o dodání těchto dvou lodí byla uzavřena v červnu 2011 a podle ruských médií mělo Rusko již v červnu zaplaceno zálohu 700 milionů eur. K ovládání lodi se přímo na nové lodi učilo i 400 ruských námořníků. Dodávka prvního plavidla měla proběhnout na podzim 2014.

Původní termín předání na konci října byl odložen. Poté uvedl francouzský ministr zahraničí Michel Sapin, že Moskva nemůže první loď jménem Vladivostok převzít, protože nesplnila dané podmínky. Paříž totiž opakovaně podmínila předání plavidla dodržováním vyhlášeného příměří na Ukrajině, kde se ale dodnes bojuje. Francouzský ministr obrany Jean Yves Le Drian nakonec 13. listopadu oznámil, že za současných okolností není možné určit datum předání sjednané dodávky. Druhá loď Sevastopol by měla být dokončena až v průběhu příštího roku.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť např. výrobce paštik Hamé "nemožnost exportovat" své produkty do Ruské federace může nahradit výrobou této komodity přímo v Rusku. Co se týče zmíněných lodí, situace je komplikovanější a Francie případné předání Rusku odkládá.

Pro informaci doplňujeme (ČTK), že předání lodi Mistral bylo odloženo na neurčito. Tato informace se ve veřejných zdrojích objevila až po vysílání pořadu a Petr Mach ji tudíž nemusel znát. Není tedy součástí hodnocení.

Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny v roce 2010 prezidentem Viktorem Juščenkem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem. Stížnosti proti tomuto rozhodnutí byly Vyšším správním soudem Ukrajiny zamítnuté a potvrdily tak odebrání titulu (podrobněji např. Kyiv Post).

Co se týká jmenování Romana Šuchevyče (ukrajinsky), ten již Hrdinou Ukrajiny jmenován byl, a to v roce 2007. Stalo se tak dekretem prezidenta Juščenka. Nicméně toto jmenování bylo zvráceno v roce 2010 Doněckým správním soudem, který tento titul zrušil s poukazem na fakt, že nebyl ukrajinským občanem.

V reakci na tento proces byl jmenován čestným občanem řady západoukrajinských měst.

Vznesené obvinění z vraždy 15 tisíc Židů ve Lvově roku 1941 je navíc neprokazatelné. V rámci Norimberského procesu byli za tento čin souzeni Němci. Dohady o ukrajinské vině se pak začaly objevovat až po roce 1959, a to především ze strany sovětské propagandy.

Čeští ukrajinisté také vydali 13. ledna 2015 otevřený dopis (dostupný na webu Lidovky.cz) prezidentu republiky, v němž uvádějí: " K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic ".

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý – jednak Šuchevyč nečeká na vyhlášení národním hrdinou, tento titul mu byl před 4 roky naopak soudem odebrán a jednak je problematické připisovat mu postřílení 15 tisíc Židů ve Lvově.

Pro informaci přidáváme fakt, že na Ukrajině probíhá iniciativa o vyhlášení titulu Hrdina Ukrajiny, a to pro Jurije Šuchevyče (ukrajinsky). Je tedy možné, že prezident spojil tuto iniciativu se jmenovcem Romanem.

Tento výrok zazněl v kontextu diskuse o plnění státní pokladny. V loňském roce došlo k tomu, že údaje o výběru DPH byly ovlivněny poměrně vysokou částkou zadržených vratek nadměrných odpočtů DPH (viz také výrok níže). Později se ukázalo, že byly převážně zadržovány neoprávněně, a byly vráceny firmám.

Pro přesné informace ohledně tohoto výroku jsme kontaktovali Finanční správu ČR. Na základě poskytnutých informací a zpráv o pokladním plnění hodnotíme výrok jako zavádějící. Zohledňujeme tak nepřesnost v uváděné částce zadržených odpočtů a především fakt, že ministerstvo již v dubnu 2014 upozorňuje na to, že údaje o výběru DPH jsou zkresleny zadrženými vratkami.

"Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. Největší zadržovaná částka nadměrných odpočtů byla v měsících leden a únor 2014 (jedná se o zdaňovací období listopad, prosinec a 4. kvartál 2013) a činila cca 12,5 mld. Kč. Jednotlivá daňová řízení probíhala v závislosti na součinnosti/nesoučinnosti daňových subjektů. K jejich ukončení docházelo zejména v průběhu roku 2014," napsala nám tisková mluvčí pro Generální finanční ředitelství Petra Petlachová.

Z tohoto vyjádření vyplývá, že uvedených 12,5 miliardy zkreslovalo údaje o celkovém výběru DPH od prvního čtvrtletí 2014. V této době převzal kontrolu nad státní kasou Andrej Babiš (do funkce byl uveden 29. ledna 2014).

Nutno však dodat, že již ve zprávě o pokladním plnění za duben 2014 ministerstvo upozorňuje, že údaje o výběru DPH jsou zkresleny vlivem těchto skutečností. "Relativně vysoký meziroční růst je způsoben i tím, že Finanční správou ČR zatím nebyla v důsledku zahájení postupu k odstranění pochybností správce daně vyplacena část nadměrných odpočtů, které souvisí se zdaňovacím obdobím z konce roku 2013," uvádí ministerstvo, nespecifikuje však, o jak zásadní částku se jedná.

Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.

Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).

Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.

Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:

Tezi, že Turecko, resp. " celý tým banditů a tureckých elit ", obchoduje s ropou pocházející z území ovládaného teroristickou organizací IS, představilo Ruské ministerstvo obranypoté, co bylo Tureckem sestřeleno ruské letadlo na turecko-syrských hranicích. Dle Ruska právě pro ropu od Dáiš. Již den poté však Kurdská regionální vláda v Iráku prohlásila, že na ruským ministerstvem prezentovaných důkazních satelitních fotografiích jsou kurdské cisterny a jde tedy o ropu, která je přepravována z území autonomního Kurdistánu do tureckého přístavu Ceyhan (HDN, Daily Sabah, The Moscow Times).

Na stránkách Radio Free Europe / Radio Liberty se naopak můžeme dočíst, že je většina ropy od Dáiš prodávána přes prostředníky, pašeráky a mafii do autonomního Kurdistánu, kde je od místních zdrojů nerozeznatelná. Jako kurdská dále cestuje do zmíněných tureckých přístavů.

Dle analýzy od Financial Times (v českém překladu zde) je většina ropy prodávána přímo v Sýrii a Iráku skrze nezávislé obchodníky, přičemž část je opravdu pašována i do Turecka. Některé zdroje dokonce mluví o tom, že Dáiš prodává přes prostředníky ropu přímo režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Na druhou stranu Nafeez Ahmed pro britský server The Middle East Eye tvrdí, že: "Kurdská regionální vláda v Iráku a Turecká vojenská rozvědka byly dle kurdských, iráckých a tureckých zástupců zapojeny do tajného pašování ropy od Dáiš a zásobování zbraněmi teroristických skupin." Dle jeho iráckého zdroje, tureckých vládních představitelů i poslanců hrají klíčovou roli v pašování ropy od Dáiš i turecké úřady a vláda, včetně prezidenta a premiéra. Opoziční turecký poslanec mluví o podezření, že je Erdoganův zeť (ministr energetiky) zapojen do obchodů s ropou, která pochází z teroristických zdrojů.

Pokud jde o další zdroje:

• Dle informací Wall Street Journal, tureckých představitelů, analytiků ropného průmyslu a nezávislých expertů neexistuje žádný důkaz, že by turecký prezident Erdogan a jeho rodina měla cokoli společného s nelegálním obchodem s ropou.
• Během posledních měsíců se turecká vláda zavázala k zátahům proti nezákonné ropě a policie svou pozornost směřovala proti pašeráckým trasám, zabavovala sudy s ropou a odhalovala nelegální ropovody. Článek BuzzFeed News však ukazuje, že obchod s nelegální ropou přes turecké hranice stále existuje a pohraniční policie před problémem zavírá oči. Důvodem má být především lokální korupce, ne role státu.
• Analytici, kteří mluvili s TIME řekli, že je velmi nepravděpodobné, že by měla Ankara cokoli společného s ropou od Dáiš.
• "Navzdory tomu, že turecká vláda proklamovala úsilí utěsnit svou hranici, bojovníci a nelegální ropa je přes ně stále s lehkostí pašována." - The New Yorker
• Zdroj z americké administrativy prohlásil, že množství ropy pašované do Turecka je ekonomicky bezvýznamné. - Al Arabia, Fox News
• Turecký prezident řekl, že má důkazy o zapojení Ruska do obchodů s ropou od Dáiš. - Daily Mail Online

Vzhledem ke složitosti tématu i množství různorodých a vzájemně si odporujících zdrojů, nelze říci, zda je obchod Turecka (tedy s vědomím státu a/nebo jeho představitelů) s ropou od IS prokázaný. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že jisté množství této pašované ropy přes turecké území prochází.

Ministr Stropnický odkazuje na rozhovor premiéra v deníku Právo z 5. září 2015 (Sobotka: Pomáháme, ale má to své meze. Okřikování odmítám; strana 7).

V rozhovoru mimo jiné zaznělo:

"Musí existovat seznam bezpečných zemí. Pokud přijdou lidé z těchto zemí, tak prostě nemají nárok na získání azylu. Když přijdete z České republiky do Spojených států, Kanady nebo do Austrálie, tak vám taky azyl neposkytnou, protože Česká republika je vnímána jako bezpečná země. Není přitom důvod, aby lidé třeba z Kosova nebo ze západního Balkánu žádali o azyl v Německu nebo u nás. Je klíčové, abychom byli schopni ekonomické a politické uprchlíky rozlišovat. Jestliže lidé utíkají ze Sýrie před válkou, jejich vesnici obsadil Islámský stát, řadu let se nebudou moc vrátit, tak je potřeba se o ně postarat, poskytnout jim pomoc. Není ale možné, aby Evropa neregulovaně přijímala neomezené množství ekonomických uprchlíků."

"V případě, že kapacity policie nebudou postačovat, budou nasazeni příslušníci armády, kteří budou mít stejné pravomoci. Zatím jsme ve fázi, kdy to není potřeba. To, co je pro nás důležité, je dostatek kapacit, kam můžeme po registraci umístit jak žadatele o azyl, tak migranty, kteří směřují jinam."

Premiér také v rozhovoru potvrzuje, že se na toto téma chystá pondělní setkání s rakouským kancléřem a slovenským premiérem.

Jak ale z výše uvedeného vyplývá, mnoho konkrétních návrhů v rozhovoru nenajdeme. Další aktivity, jako je summit V4 či setkání s představiteli sousedních zemí, však probíhají.

Z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů a rozpočty na tyto dva roky počítají s deficitním financováním rozpočtu.

Stát kromě rozpočtu disponuje také dalšími finančními aktivy a pasivy, které spravuje Ministerstvo financí ČR. Mezi státní finanční aktiva patří peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky států vůči zahraničí, majetkové účasti státu apod. Státní finanční pasiva představují v podstatě státní dluh.

Podle dat MF celkový státní dluh České republiky v roce 2014 poklesl, a to na 1 663,7 mld. Kč. Zahraniční zadlužení státu se zmenšilo (z 395,2 mld. na 300 mld. Kč), naopak domácí zadlužení vzrostlo (z 1 288,1 mld. na 1 363,7 mld. Kč), přičemž příčinou je nárůst objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Podle odhadu (.pdf) MF došlo mezi 31. 12. 2013 a 31. 12. 2014 ke snížení objemu státních finančních aktiv. Zredukovaly se zejména prostředky na umořovacích účtech státu (o 39,7 mld. Kč), cizoměnových účtech (o 22,7 mld. Kč) a objem cenných papírů a jiných finančních aktiv (o 121.2 mld. Kč). Naopak celkový objem státních finančních pasiv mírně vzrostl (na čemž se podílel převážně větší objem tuzemských státních dluhopisů – viz výše).

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že ministerstvo financí jednak substituuje zahraniční zadlužení dluhem domácím a dále pak umořuje státní dluh snižováním objemu státních finančních aktiv, zatímco absolutní hodnota státních finančních pasiv mírně vzrůstá. Výrok Miroslava Kalouska proto lze hodnotit jako pravdivý.

Ministr Chovanec požaduje v souvislosti z uprchlíky na letošní rok navýšení rozpočtu o 234 milionu korun. V příštím roce žádá navýšení rozpočtu přes jednu miliardu korun.

KDU-ČSL skutečně disponuje centrálním transparentním účtem, z něj ale nejde vyčíst, jakou částkou jednotlivým kandidátům přispěla. Účet popisuje vydané prostředky na jednotlivé položky, nicméně nespecifikuje, na čí kampaň konkrétně peníze šly.

Přesná položka na kampaň Pavla Botka včetně jeho příspěvku není dohledatelná.