Výrok předsedy ODS je hodnocen jako neověřitelný a to především s ohledem na Babišovu cestu po USA. Nejsme schopni autoritativně rozhodnout, nakolik cesta Babiše do USA byla oficiální záležitostí a nakolik šlo o PR cestu ministra financí. Necháváme toho rozhodnutí na každém čtenáři.

V úterý 31. března 2014 (na 26. schůzi) byl během jednání Poslanecké sněmovny ministr financí nepřítomen, byl omluven z rodinných důvodů, což uvedl jako důvod jeho nepřítomnosti předseda Sněmovny Hamáček. Jak vyšlo později najevo, rodinnými důvody byla v tomto případě dovolená na horách.

Sněmovna na návrh předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnka zařadila na jednání celkem 8 návrhů zákonů Andreje Babiše na 8. dubna. Tento návrh přišel z grémia Poslanecké sněmovny. Obecně lze konstatovat, že samotné přeřazení bodů na další týden není v PSP vůbec ničím neobvyklým.

Změny v programu schůze (což je naprosto obvyklá praxe) byly hlasovány jako jeden celek, proti čemuž nebylo námitek ani ze strany Fialovy ODS. Pro návrh, který zmíněné body odsunul o týden, hlasovali i všichni přítomní poslanci ODS včetně předsedy strany Petra Fialy (což je ovšem logické, opozice nemá důvod k projednávání důležitých zákonů bez přítomnosti Babiše).

Pro zajímavost přikládáme několik tweetů, které Babiš ze své dovolené zveřejnil.

Co se týká cesty do USA, tak Babiš si skutečně hradí tuhle cestu ze svého, stejně tak platil část nákladů pro členy delegace. Některé náklady platí pak pro delegaci česká ambasáda ve Washingtonu (ČTK). Petr Fiala narážkou na soukromou cestu cílí právě na fakt, že Babiš si cestu hradí sám a nejde tak přímo o oficiální návštěvu ministra financí. Babiš se jako ministr financí České republiky účastní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kde oficiálně zastupuje Českou republiku, nicméně prezentace cesty na sociálních sítích Babiše a hnutí ANO by spíše ukazovala na PR cestu.

Co se týče politiků, setkal se např. s Madelaine Albrightovou, Pan Ki-munem či Michaelem Bloombergem.

Je tedy pravdou, že Babiš svou cestu do USA hradí ze svého a také se setkává s řadou osobností mimo svůj program účasti na zasedání MMF a Světové banky, nicméně právě tato zasedání jsou součástí oficiálního programu, kdy Babiš zastupuje Českou republiku.

Zde je nutno dodat, že z této oficiální části (MMF) není dohledatelný žádný veřejný výstup, Babiš ani ANO tuto část cesty nijak nepropagovali na sociálních sítích (narozdíl např. od přetisknutí článku z Blesku, který se zabýval "partnerskými otázkami" mezi ministrem financí a jeho paní v Las Vegas).

Mluvit tedy zcela o soukromé cestě není v tomto případě zcela přesné, byť Babišova veřejná komunikace této jeho cesty na profilech na sociálních sítích (jeho a hnutí ANO) může působit jako by šlo o soukromou cestu. 22. dubna, tedy 3 dny po Otázkách Václava Moravce a 2 dny po návratu do České republiky, vyšla na webu Ministerstva financí zpráva o cestě Babiše, která uvádí i jeho oficální část.

Výzkumů ohledně výsledku případného britského referenda pro setrvání či odchod z Evropské unie je celá řada. Až na výjimky ale v aktuálních průzkumech převažují respondenti, kteří jsou pro setrvání Velké Británie v EU, podpora odchodu z Unie má spíše klesající trend. Zatím poslední průzkumy, uskutečněné těsně po volbách, ukazjí 45 % pro setrvání, 36 % (strana 5), respektive 37,5 % (strana 15) proti a 18/16 procent nerozhodnutých voličů. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Jen od počátku roku 2015 uvádí Wikipedie 21 průzkumů od různých organizací. Výsledky oscilují okolo 40 procent pro i proti setrvání v Unii, poměrně velký je i poměr nerozhodnutých respondentů (okolo 15 %, v některých průzkumech ale i 20 a více). O přibližně vyrovnaném počtu hlasů (49 % pro, 51 % proti setrvání) psal v únoru například Guardian v reakci na výzkum agentury Opinium, jednalo se ale o výsledek očištěný o nerozhodnuté voliče (výzkum, strana 53).

Veřejné mínění se v této otázce vyvíjí, ještě v roce roce 2013 ukazovala většina průzkumů, že téměř polovina respondentů podporuje takzvaný Brexit (vysoký byl ale i podíl nerozhodnutých voličů). V roce 2014 už byly průzkumy více vyrovnané, Wikipedie uvádí 43 uskutečněných výzkumů, ve 24 z nich převážil souhlas se zachováním členství, 16 z nich ukazovalo příklon k odchodu z Unie a ve třech dokonce vyšla vyrovnaná podpora příznivců i odpůrců Brexitu.

Jaký bude vývoj veřejného mínění do doby, než se uskuteční referendum, je těžké předvídat. V tuto chvíli ani není jisté, zda se referndum uskuteční v původně plánovaném roce 2017 nebo dříve, jak se nyní snaží prosadit znovuzvolený premiér David Cameron.

Dle zprávy ministerstva vnitra se 20. listopadu na jednání ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci shodli jednotliví ministři na rozšíření vyměňovaných informací v rejstřících trestů a současně na zesílení operativních opatření na vnějších hranicích Unie.

Výrok je nepravdivý, jelikož nelze tvrdit, že do programu daňového zvýhodnění budou připuštěna pouze "Babišova paliva".

Evropská unie schválila v roce 2009 finální verzi klimaticko-energetického balíčku, v němž se členské země zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Česká vláda schválila v roce 2012 materiál s názvem Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020 a uložila ve svém usnesení (2012, .pdf) ministru zemědělství Chalupovi postupovat v souladu s přijatým snižováním emisí.

Co se týče daňových slev na biopaliva, ze zákona č. 353/2003 Sb. (paragraf 49) o spotřebních daních vyplývá, že biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. V roce 2009 byl zákon novelizován a na základě zákona č. 362/2009 Sb. (.pdf) došlo ke zvýšení sazeb daně z biopaliv. 30. června roku 2015 by však daňová úleva pro biopaliva skončila. Ministerstvo zemědělství v roce 2014 vypracovalo prodloužení daňové úlevy (.pdf, str. 18), které bude prodlouží daňovou úlevu do roku 2020. Toto prodloužení následně schválila vláda.

Andrej Babiš otevřel svou továrnu na bionaftu Preol v roce 2009. Česká republika ale dotovala výrobu biopaliv již před vstupem do Evropské unie. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se na výrobě v ČR podílí minimálně 11 firem, které jsou členy sdružení. K největším výrobcům bionafty podle Dotyk.cz patří Preol, Kratolia, Oleo Chemical a Primagra, přičemž součástí Agrofertu jsou Preol a Primagra, které dohromady vyprodukují za rok 135 tisíc tun bionafty oproti 170 tisícům tun, které vyprodukují Kratolia a Oleo Chemical. Ze Směrnice 2009/28/ES vyplývá, že EU např. doporučuje, aby státy biopaliva získávaly nejen z domácí, ale i zahraniční výroby (.pdf, čl.16). Poslední část výroku, kde Miroslav Kalousek tvrdí, že se stát zavázal podporovat pouze biopaliva z továren Andreje Babiše, tak není pravdivá.

Pan vicepremiér Bělobrádek v předchozí debatě pracovní skupinu definuje v tomto rámci: " Já myslím, že tady je důležité skutečně, abysme si řekli, jak to je, aby vznikla ta pracovní skupina. A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. "

Již v srpnu 2014 ministerstvo financí však "v souladu s koaliční smlouvou" dle své tiskové zprávy (a zprávy ČT24) zřídilo pracovní skupinu pro otázky zdanění příjmů zaměstnanců a podnikajících fyzických osob. "Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání. Analýza bude zohledňovat specifické podmínky (např. náklady) jednotlivých skupin poplatníků."

Tato skupina však již v březnu 2015 (podnikatel.cz) přerušila svoji činnost, neboť prý není údajně politické zadání výdajové paušály nějak měnit. I přesto ale není není pravdou to, že by žádná skupina věnující se těmto otázkám na ministerstvu financí nevznikla.

Výrok hodnotíme na základě dat o růstu HDP v České republice a v sousedních zemích za léta 2010 - 2014 jako zavádějící.

Při hodnocení toho výroku je třeba předně uvést, že je problematické sledovat vztah jednotlivých vlád ve vybraných zemích na růst HDP, ten je ovlivňován řadou faktorů z nichž jsou kroky vlády jedním z nich. Tohle Sobotka opomíjí a popisuje vztah růstu HDP a aktuální vládu jako jediný.

Pokud se podíváme na čísla, je pravdou, že v letech 2012 a 2013 procházela Česká republika recesí, zatímco okolní státy rostly. Podíváme-li se ovšem na data z okolních zemí, tak z nich vyplývá, že i okolní země zaznamenaly v těchto 2 letech značný pokles svého růstu, byť nakonec rostly i v letech 2012 a 2013.

Ovšem na tomto faktu lze dokladovat, že vztah "pokles ekonomiky-vláda" nebyl v porovnání s okolními zeměmi vůbec unikátní a nelze se tedy domnívat, že by byla tehdejší vláda přímo zodpovědná za zpomalenim tempa ekonomiky jako unikátního jevu v oblasti střední Evropy.

Česká republikaNěmeckoRakouskoPolskoSlovensko2010 2,3 4,1 1,9 3,7 4,8 2011 2 3,6 3,1 4,8 2,7 2012 -0,8 0,4 0,9 1,8 1,6 2013 -0,7 0,1 0,2 1,7 1,4 2014 2 1,6 0,3 3,6 2,4- data pochází z Eurostatu (dostupné přes Dropbox. Pro Polsko jde o data Světové banky a serveru Businessinfo.cz pro rok 2014).

Navíc je pomerně problematické také konstatování Bohuslava Sobotky stran růstu HDP za jeho vlády. Sobotkův kabinet nastoupil (získal důvěru) v únoru 2014 a jeho "odpovědnost" resp. zásluhy na růstu jsou tedy diskutabilní.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Současná podpora biopaliv byla koncipována jako končící v roce 2015 a minulé vlády nepřistoupily k jejímu prodloužení, to provedla až vláda Bohuslava Sobotky a obě podpory prodloužila.

Zmiňované dva typy veřejných podpor se vzájemně doplňovaly a jejich efekt nebylo možné sečíst. Ve druhém programu nahrazujícím současný program pro daňové úlevy na biopaliva jsou zachovány daňové výhody, které platí i v současné době.

Daňové úlevy na čistá biopaliva v prvním programu zpracovaném ministerstvem zemědělství a schválené vládou 25. 2. 2008 usnesením č. 164/2008 bude platit do 30. 6. 2016. Tento program byl notifikován Evropskou Unií a byl implementován v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zákonem č. 292/2009 Sb. Jeho součástí bylo osvobození od spotřební daně u čistých biopaliv v paragrafu 49 (.pdf, str.83).

Bylo odsouhlaseno, že před koncem prvního programu bude schválen nový program. Tento program byl již zpracován ministerstvem zemědělství. Jedná se o Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015-2020, který vláda schválila na začátku srpna 2014.

Jak k tomu dodává ministerstvo zemědělství: "Výše uvedená biopaliva budou i nadále podporována snížením, osvobozením, nebo částečným vrácením spotřební daně z minerálních olejů. Nově je stanoveno zvýšení spotřební daně u dvou druhů biopaliv: o 0,50 Kč/l u čisté bionafty B100 a o 0,20 Kč/l u etanolového paliva E85 (v případě podílu 85 obj. % bioetanolu). Sazby u ostatních druhů biopaliv zůstávají beze změn."

Nicméně, v samotném textu je uvedeno, že vzhledem k vysoké ceně přimíchávaných látek do biopaliv bude stát schopen nabízet pouze "přiměřené daňové zvýhodnění (.pdf, str. 33). Přesná tranzici této formulace do zákona je v současné době teprve součástí diskuzí a sporů v Poslanecké sněmovně.

Povinné přimíchávání v ČR proběhlo novelou zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákonem č. 180/2007 Sb., kdy byla pro osoby uvádějící motorové benzíny nebo motorovou naftu na daňovém území ČR zavedena povinnost primíchávat stanovené množství biopaliv do pohonných hmot (.pdf, str. 7).

Další povinnost přimíchávat minerální oleje do paliv reagovala na dvě směrnice EU hodnotící přínos biopaliv a jejich vliv na životní prostředí. Bylo zjištěno, že některá biopaliva se neliší dopadem na životní prostředí od klasické nafty a benzínu. Proto byla vytvořena nová pravidla pro poměr přimíchávání a typ minerálních olejů přimíchávaných do biopaliv (.pdf, str. 9).

Směrnice jsou aplikovány v zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, kde v paragrafu 19 je zahrnuta povinnost zajistit minimální obsah biopaliv a v nařízení vlády č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv.

Kromě zbavení povinnosti na spotřební daň u čistého biopaliva byla v zákoně stanovena druhá výhoda, tedy snížená spotřební daň na směsi biopaliv. Tyto dvě výhody se doplňovaly. Byla stanovena kvóta pro distribuci určitého množství biopaliva, které mohl distributor prodat jako čisté biopalivo a nemusel vytvářet a prodávat směsi, nebo si mohl kvótu splnit při prodeji většího množství směsi biopaliva. Jako příklad uveďmě imaginárního opravdu malého prodejce biopaliva, který podle kvóty musí prodat 100 litrů minerálního oleje. Prodá tedy buď 100% biopalivo obsahující pouze minerální olej, nebo prodá 200 litrů 50% směsi biopaliva obsahující 100 litrů nafty a 100 litrů minerálního oleje. Připomínáme, že od roku 2016 by měla povinnost přidávat do směsi tento poměr minerálního oleje: 6 % u nafty a 4,1 % u benzínu.

Současná právní úprava počítá pouze s povinným přimícháváním (4,1 % z celkového objemu motorových benzínů a 6,0 % z celkového objemu motorové nafty zákon 201/2012 o ochraně ovzduší §19 odstavec 1)). Daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí pak má podle stávající legislativy vypršet k 30. červnu 2015.

Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních, který byl předložen Sněmovně 25. února 2015, zamýšlí prodloužení tohoto zvýhodnění do roku 2020. Podle Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) je cílem podpory splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů (.pdf str. 6).

Zároveň zákon ve své druhé části upravuje povinnost přimíchávání biopaliva do pohonných hmot. Zatímco dosud dodavatelé mohli splnit výše uvedených 4,1 %, resp. 6 % prodejem čistého nebo směsného biopaliva (viz předchozí výrok), podle návrhu novely zákona by tímto způsobem mohli tuto povinnost splnit maximálně do výše 1,2 % u motorových benzínů a do 1,8 % celkového objemu motorové nafty (tedy pouze do výše 30 %). Zbylý objem, chybějící do hranice 4,1 % a 6 %, by bylo nutné splnit přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože novela skutečně zavádí duplicitní podporu biopaliv. Za prvé, novela prodlužuje do roku 2020 daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí. Zadruhé, distributoři pohonných hmot by nově nemohli splnit povinnost prodeje určitého objemu biopaliv pouze prodejem daňově zvýhodněných biopaliv, ale z 70 % musí splnit předepsané hranice přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Co se týče nákladů opatření, výše citovaná zpráva RIA vyčísluje výši podpory na 1,5 - 1,8 mld. Kč ročně, kumulovaně za období červenec 2015 - 2020 pak na cca 9 mld. Kč (str. 3). Návrh bude mít podle zprávy pozitivní dopad především na podnikatelské subjekty zpracovávající biopaliva (str. 3), jelikož stoupne poptávka po jejich produktech. Lze tedy očekávat, že z navrhovaného prodloužení by skutečně profitoval pan ministr Babiš, který je současně majitelem podniků produkujících biopaliva. Podle Babišových vlastních slov jeho podíl na trhu činil v roce 2014 38 %.

Co se týká vývoje nezaměstnanosti v České republice, tak je pravda, že nezaměstnanost od zavedení minimální mzdy skutečně klesá. Její pokles probíhal již od kulminace v důsledku krize v roce 2010.

Vztah poklesu nezaměstnanosti a nárůstu minimální mzdy není zcela průkazný, významnějším faktorem poklesu je pravděpodobně růst ekonomiky v pokrizovém období. Tento vztah však nelze korektně kvantifikovat. Je ovšem pravdou, že po zavedení minimální mzdy nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy se stanovuje nařízením vlády, nejde tedy o zákon. Její vývoj pak popisuje web Ministerstva práce a sociálních věcí. Do srpna 2013 nebyla minimální mzda zvýšena 6 a půl roku a byla ve výši 8 000 korun. Rusnokova vláda od srpna 2013 navýšila minimální mzdu o 500 korun, vláda Bohuslava Sobotky pak rozhodla 15. září 2014 o zvýšení o dalších 700 korun od ledna 2015.

Aktuálně tak minimální mzda dosahuje výše 9200 korun.

Co se týče kritiky ODS, tak je pravdou, že občanští demokraté dlouhodobě tvrdí, že zvyšování minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti, resp. zhorší podmínky na trhu práce.

Při navyšování vládou Jiřího Rusnoka komentovala tento krok Lenka Kohoutová, tehdejší poslankyně ODS a stranická expertka na sociální politiku. Pro server Idnes.cz (ČTK) uvedla: " Zvýšení minimální mzdy považuji za první krok prezidentského ministra, který vede špatným směrem," uvedla Kohoutová. "Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," zdůvodnila svou kritiku."

Dále lze přidat několik dalších vyjádření politiků ODS k minimální mzdě. Předseda ODS Petr Fiala 24. července 2014 v 20 minutách Radiožurnálu uvedl například, že " ...ale minimální mzda není moc rozumný nástroj, protože zvyšuje cenu práce, komplikuje život především drobnějším a středním podnikatelům, kteří mají potom problémy zaměstnávat lidi, vytvářet nová pracovní místa. "

Dále ekonomický expert ODS Jan Skopeček 15. září 2014: " Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády. "

Jako další můžeme jmenovat poslance ODS Adolfa Beznosku a jeho text: Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost.

Hodnocení výroku bylo změněno z původní hodnoty "nepravda" na základě podkladů zaslaných Robertem Pelikánem.

Podle současné úpravy v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vláda na návrh ministra spravedlnosti jmenuje a odvolává nejvyššího státního zástupce (§ 9). V zákoně nejsou stanoveny podmínky za jakých může k odvolání dojít.

Novelizace zákona je připravována již několik let. Ministr Pospíšil předložil návrh, jehož cílem bylo posílení nezávislosti státních zástupců včetně vymezení důvodů pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Zákon ze sněmovny stáhla později ministryně Marie Benešová, která zasedala v Rusnokově vládě.

Během působení Heleny Válkové pak byl návrh výrazně přepracován a konzultován na pracovních skupinách se státními zástupci a dalšími odborníky. Během těchto setkání docházelo k dalším úpravám návrhu. Návrh kritizoval například kvůli tzv. informační povinnosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V prosinci oznámila Helena Válková dohodu na některých kompromisech, například co se týká jmenování předsedů nově zaváděných Speciálních státních zastupitelství. Zároveň dodala: "Jsme ochotni upravit způsob odvolávání nejvyššího státního zástupce - omezit ho jen na případy kárného řízení a zrušit možnost odvolání vládou pro porušení povinností."

I tento (neveřejný, zaslal nám jej Robert Pelikán) návrh ovšem obsahuje v § 18, odst. 3) oproti současné platné úpravě podmínky odvolání, konkrétně pak v případě, kdy nejvyšší státní zástupce:

"a) nevykonává-li funkci nejvyššího státního zástupce po dobu delší než šest měsíců, nebo

b) porušuje-li zákonem stanovené povinnosti nejvyššího státního zástupce."

Toto ustanovení lze brát skutečně jako principiální neodvolatelnost.

Zatím poslední informace o průběhu jednání jsou ze začátku února, z doby před odvoláním ministryně Válkové. Došlo k dalším úpravám, zejména ve věci tzv. protikorupčního speciálu. I po tomto jednání však návrh čelil výtkám. "Největší problém, který jsme viděli a vidíme ho i dnes, je ve způsobu jmenování nejvyššího státního zástupce a možnosti jeho odvolání. Je potřeba pozici nejvyššího státního zástupce posílit více, než je tomu dnes," řekl prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.

Nyní je podle Roberta Pelikána zákon ve "finální fázi vyjednávání" a bude předložen vládě nejpozději v dubnu.