Ministři zahraničí EU zahájili operaci proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Jedná se o první fázi, která je založená na sběru informací.

" Po první fázi sběru informací by měly následovat další kroky, jako například zabavování a ničení pašeráckých plavidel, které však vyžadují přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a souhlas případně dotčených zemí, jako je Libye. Takový souhlas komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta. "

Potřebu přijetí rezoluce Rady bezpečnosti upravuje Charta Organizace spojených národů (.pdf). Konkrétně se jedná o kapitolu VII, článek 39 a následující, která upravuje akce při ohrožení míru, porušení míru a útočných činech.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

Nejprve je důležité si říci, co jsou to biopaliva druhé generace. „U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, metanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.“

Nepodařilo se nám dohledat, zda v České republice skutečně existuje výrobce schopen produkovat druhou generaci biopaliv. Každopádně Kalousek má pravdu, že na jednotném evropském trhu působí řada továren, která nejrůznější technologie na výrobu pokročilých biopaliv používají, resp. ji vyvíjejí a zdokonalují, jak shrnuje podrobná výzkumná zpráva z roku 2013 (zde, .pdf), ze které vychází rovněž tato přehledová mapa.

Vliv Andreje Babiše na zmiňovanou novelu zevrubně rozebíráme v následujícím výroku.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v říjnu 2013 dostalo hnutí ANO 2011 přesně 927 240 hlasů, tedy skutečně "skoro milion". Zbytek výroku však musíme označit za nepravdivý.

Strany vládní koalice (ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL) získaly v těchto volbách 1 016 829, 927 240, a 336 970 hlasů, tedy dohromady 2 281 039 hlasů, tedy mandát 45,88 % voličů.

Opozičních stran je v PSP ČR více než dvě. Pokud bychom počítali hlasy, jež obdržela opozice jako celek, včetně hlasů pro KSČM a hnutí Úsvit, činil by jejich součet 2 063 914, tedy více než dvojnásobek hlasů získaných hnutím ANO 2011.

Předpokládejme však, že pan Babiš zmíněnými "dvěma opozičními stranami" myslel ODS a TOP 09. Ani v takovém případě by jeho výrok však nebyl pravdivý, jelikož tyto strany obdržely 384 174 a 596 357 hlasů respektive, dohromady 980 531, tedy o 53 291 více hlasů než hnutí ANO 2011.

Veškerá čísla jsou převzata z volebních stránek Českého statistického úřadu:

Strana Platné hlasy % platných hlasů ČSSD1 016 82920,45ANO 2011 927 24018,65KSČM741 04414,91TOP 09596 35711,99ODS384 1747,72Úsvit342 3396, 88KDU-ČSL336 9706,78

Strana svobodných občanů vznikla v roce 2009 a od svého počátku se vymezovala proti přijetí tzv. Lisabonské smlouvy, která novelizovala zakládající smlouvy, tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES (pdf. s. 6), viz ideový projev Petra Macha k založení Strany svobodných občanů z 14. února 2009 a následující větu: „Jsme přesvědčeni, že přijetí Lisabonské smlouvy by vedlo k úpadku Evropy, vedlo by k předstírané demokracii, k obcházení vůle voličů v jednotlivých zemích ze strany nadnárodních institucí. Nechceme Lisabonskou smlouvu, protože chceme udržet svobodu, chceme udržet funkční demokracii a chceme obnovit prosperitu.“ Lisabonská smlouva byla Českou republikou ratifikována 3. listopadu 2009.

Článek 78 odstavec 3 Smlouvy o fungování EU (původní název Smlouva o založení ES) říká (pdf. s. 76, 77): „Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.“ Což ještě doplňuje článek 79 odstavec 1 Smlouvy o fungování EU: Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Karel Doležal totiž mluví o tom, že je nutné schválit zákony, které zajišťují uvedená práva pacientům. Tato práva ale již existují ve stávající legislativě.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví v § 31 povinnosti poskytovatele zdravotní péče, který podle této úpravy musí:

• zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách,

• umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Tato práva zaručuje také etický kodex Práva pacientů ČR, vydaný Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, ten však není právně vymahatelný.

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.

Během představování priorit Republikánské strany pro volby v listopadu 2014 řekl Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner (zvolený za republikány), že: " Sankce Ukrajině nepřinesou svobodu a bezpečnost. To co potřebují, jsou zbraně a poradci. " Jeden z vedoucích představitelů republikánů senátor McCain pak před volbami zdůrazňoval, jak Obama svým chováním umožňuje ruskému prezidentu Putinovi zasahovat na východní Ukrajině tím, že jí neposkytuje potřebnou vojenskou podporu k možné obraně. Po volbách svou tezi dále potvrdil, když prohlásil, že " vyzbrojování Ukrajiny " je jedna z důležitých otázek nového období. Na druhou stranu však zahraničně-politické otázky nebyly tím nejdůležitějším, s čím republikáni do voleb šli, a Ukrajina mnohdy ani není zmiňována.

Naopak administrativa prezidenta Obamy odmítá (Forbes, The Hill, The WSJ), aby byla Ukrajina USA vyzbrojována, neboť by to mohlo potencionálně zintenzivnit probíhající konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty či dokonce vyprovokovat Moskvu k vyhrocenějším akcím. Obama dal opakovaně najevo, že se pomoc USA "omezí jen na takzvanou neletální pomoc, jako jsou třeba brýle pro noční vidění, deky či vybavení první pomoci".

Evropský postoj ke konfliktu na Ukrajině je pak reprezentován sankcemi uvalenými na představitele Ruska a východo-ukrajinských separatistických regionů (BBC, The NYT). Vojenská pomoc Ukrajině je reprezentována jen jednotlivými státy, kde příkladem je (den po výroku L. Zaorálka) uzavřená dohoda o litevské vojenské pomoci či připravované dodávky zbraní Polskem. Naopak vojenskou pomoc Ukrajině odmítá posílat i Česko nebo Německo. Premiér Sobotka k tomu přímo dodal, že: " Já bych dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, který by mohl být použit pro eventuální bojové akce, v této fázi považoval za prvek eskalace," což jsou názory srovnatelné právě se současnou americkou prezidentskou administrativou.

Na základě stenozáznamů z jednání mimořádné schůze k České poště je výrok hodnocen jako nepravdivý.

To, že se na České poště nic nekalého neděje, uvedl v rámci jednání Sněmovny ředitel České pošty Martin Elkán, který uváděl bod Informace vlády (sic) České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště s. p.

Opoziční kritika směřovala jinam. Předně opoziční zástupci kritizovali to, že jim svolavatelé schůze (tedy poslanci hnutí ANO) nejsou schopni doložit konkrétn í důvody samotného jednání.

Např. poslanec Svoboda (ODS): " Já chápu institut vyšetřovací komise jako institut mimořádný, který má nahradit nebo řešit věci, ve kterých normální systém, státní systém selhal. A tomu rozumím, to má fungovat. Ale aby takový institut mohl vzniknout, musím já jako poslanec vědět "Why? Proč? Pourquoi?" - a já to nevím. Já tady sedím a do této chvíle nevím, co je důvod pro to, abychom zřídili vyšetřovací komisi na poštu."

Dále byla kritika vedena směrem, že bod ve znění "Informace Vlády ČR" představuje generální ředitel České pošty a ne zástupce vlády.

Poslanec Benda (ODS): " Proč se nebavíme o tom prvním bodu, kde mimochodem informaci vlády podává šéf České pošty. To je tedy taky lehce pikantní, že informaci za vládu podává šéf České pošty, ale asi to tak dneska už je, že šéfové podniků, když už můžou v této zemi vládnout, tak můžou i za tu vládu podávat zprávu."

V neposlední řadě se vyjadřovali zástupci opozice v tom smysli, že schůze svolaná hnutím ANO má pouze vytvořil kouřovou mlhu nad tím, že je vyšetřována v souvislosti s manipulacemi zakázek v České poště firma patřící Andreji Babišovi, kterou v dané době řídil Faltýnek.

Např. poslanec Laudát (TOP 09): " Tady vy jste vládní koalice, která vládne bezmála již za chvíli dva roky. A po dvou letech abyste vypustili kouřovou clonu zřejmě na nějakou minulost, o které já nevím... A jestli vy něco víte, tak to máte oznámit policii. Ale to, co tady předvádíte, tzn. v okamžiku, kdy je nějaká Babišova firma, jejím statutárním orgánem byl předseda klubu hnutí ANO, vystavena vyšetřování, tak je to nestandardní a vznikne vyšetřovací parlamentní komise? Vy nevěříte orgánům činným v trestním řízení? Přece vyšetřovací komise by měla vznikat v okamžiku, kdy je jasné, že selhávají nějaké státní instituce. A vy chcete říci, že selhává policie tím, že si dovolila obvinit nebo vyšetřovat Agrotec, a už má vznikat parlamentní komise?"

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.