Dle Stanov ČSSD (.pdf, str. 4–5) existuje více možností zániku členství ve straně (úmrtí člena, přijetí do jiné politické strany, nezaplacení členských příspěvků apod.), zrušení členství je též jednou z možností, která může nastat dle následujících scénářů:

Členská schůze místní organizace (dále jen "MO") může rozhodnout o zrušení členství nadpoloviční většinou všech členů MO. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti schválením nejméně třípětinovou většinou všech členů okresního výkonného výboru (dále jen "OVV"). Proti tomuto rozhodnutí OVV je možné se odvolat k nejbližší okresní konferenci (dále jen "OK"), jejíž rozhodnutí je konečné.

Na základě návrhu OVV může rozhodnout o zrušení členství OK nadpoloviční většinou všech delegátů. Odvolání je možné podat k nejbližší krajské konferenci (dále jen "KK"), jejíž rozhodnutí je konečné.

Na základě návrhu krajského výkonného výboru (dále jen "KVV") může rozhodnout o zrušení členství KK nadpoloviční většinou všech delegátů. Odvolání je možné podat k nejbližšímu zasedání Ústředního výkonného výboru (dále jen "ÚVV"), jehož rozhodnutí je konečné.

Na základě návrhu Předsednictva strany může rozhodnout o zrušení členství kteréhokoliv člena strany ÚVV nadpoloviční většinou všech svých členů. Odvolání je možné podat ke Sjezdu ČSSD, který rozhodne nadpoloviční většinou všech delegátů s konečnou platností.

Na základě návrhu ÚVV může rozhodnout o zrušení členství kteréhokoliv člena strany Sjezd ČSSD nadpoloviční většinou všech delegátů, toto rozhodnutí je konečné.

Krom těchto procedurálních pravidel je též určeno, jaké důvody jsou přípustné pro zrušení členství:

a) pro závažné porušení Stanov ČSSD,

b) pro jednání, které zpochybňuje úsilí ČSSD o plnění jejího volebního programu,

c) v důsledku pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin, a to ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se příslušný orgán ČSSD o této skutečnosti dozví,

d) pro dlouhodobou, více jak jednoletou neomluvenou neúčast na činnosti ČSSD,

e) pro aktivní účast na činnosti jiných politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, bez souhlasu příslušného orgánu ČSSD,

f) pro opakované neplnění usnesení ÚVV nebo Sjezdu ČSSD.

V případě zániku místní organizace (str. 9) je krom usnesení samotné MO, kdy tři pětiny všech členů hlasují pro její zánik, či usnesením OVV v případě, že počet členů MO klesne pod pět a tento stav trvá více než jeden rok, možné též zrušit MO na základě rozhodnutí OVV, KVV či ÚVV, pokud svou činností závažným způsobem poruší Stanovy ČSSD nebo programové dokumenty ČSSD.

Odvolání může podat každý člen MO, v případě rozhodnutí OVV se lze odvolat ke KVV a při rozhodnutí KVV k ÚVV. Odvolání vůči rozhodnutí ÚVV není přípustné.

Ač je inherentně složité hodnotit, co je (či není) složité, na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Senátor Jaromír Štětina i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg navštívili Majdan v prosinci 2013. Schwarzenberg Kyjev navštívil 14. prosince, o jeho cestě informoval např. server Idnes.cz (částečně ČTK). Přítomnost předsedy TOP 09 přímo na zmíněném náměstí můžeme dokumentovat také snímkem fotografa Eugena Kukly přímo z místa dění. Měl zde pronést: " Skláníme se před vaší odvahou, že nejen snášíte hlad a chlad, ale že vydržíte také represe proti vám ".

Jaromír Štětina byl v této době v Kyjevě také. Mluví o tom sám ve videu uveřejněném na webu YouTube kanálu TOP 09. Mluví o tom, že v Kyjevě potkal také tehdejšího ministra zahraničí (Jan Kohout), jenž byl účasten jednání OBSE.

Na Majdanu, který začal v Kyjevě v noci 21. listopadu 2013, zpočátku demonstrovali ukrajinští studenti, kteří tak chtěli podpořit integraci Ukrajiny do Evropské unie. K protestům se postupně přidávala nejrůznější politická i nepolitická uskupení včetně ukrajinských nacionalistů ze strany Svoboda, veteránů ruské invaze do Afghánistánu či místní židovské komunity a řady dalších skupin.

Kvůli účasti pravicových radikálů na protestech začali ruští politici a ruská média označovat všechny protestující jako pravicové extrémisty. Nacionálně orientované skupiny se k Euromajdanu přidávaly především po násilném zásahu 22. ledna 2013, tedy až po návštěvě obou českých politiků. Je ale pravda, že Jaromír Štětina jel na Ukrajinu opakovaně v únoru 2014, v květnu (v těchto případech navštívil Kyjev) a také v červenci téhož roku navštívil Doněckou oblast.

V případě únorové návštěvy tehdejšího senátora Štětiny došlo k násilnému střetu mezi vládními silami a demonstranty na Majdanu. Průběh těchto bojů na svém Facebooku popisoval Štětina přímo z místa (upozorňujeme, že některé fotky obsahují poměrně drastické záběry).

Senátor Doubrava má pravdu, že v Kyjevě byli skutečně přítomni jak Karel Schwarzenberg, tak i Jaromír Štětina. Problém ovšem vystává, podíváme-li se na "časový prvek" výroku senátora Doubravy. V době, kdy byl na Majdanu Schwarzenberg (prosinec 2013), neprobíhaly na místě vážné střety (v porovnání s pozdějším obdobím - viz. níže) a nelze ani mluvit o "řádění fašistických skupin".

Slova o řádění fašistických skupin jsou tak spíše plamennou rétorikou senátora Doubravy. Pokud se podíváme na dny nejsilnějších bojů na místě, tedy kolem 20. února, tak zjistíme, že boje probíhaly mezi ozbrojenými složkami na jedné straně a mezi demonstrujícími na straně druhé (ti zajali některé policisty a měli také střelné zbraně). Ozbrojené síly však využily ostré munice pro boj proti demonstrantům a např. také odstřelovače - toto dokládá reportáž České televize přímo z místa, která byla odvysílána v Událostech 20. února.

Účast "Banderových skupin" na Majdanu potvrzují některé zprávy, především se jedná o členy pravicové strany Svoboda. Tyto skupiny, jak reportuje v uvedené zprávě Luboš Palata, patřily k těm nejradikálnějším mezi demostranty.

Bližší spojitost (verbální či jinou) mezi jmenovanými politky a skupinami kolem strany Svoboda neexistuje. Doubrava se dopouští zavádění tím, že Majdan jako celek fakticky spojuje s fašistickými skupinami, od čehož se měli podle jeho prohlášení Schwarzenberg se Štětinou distancovat, či tyto demonstrace ignorovat. Pokud se však podíváme na fotografie (reportáž) z místa, kdy tam byli oba jmenovaní, tak je jasně vidět, že Schwarzenberg je na Maidanu v době pokojné demonstrace a Štětina se mimojiné dostal do centra bojů, kde však, jak vyplývá z reportáže České televize, je "největší iniciativa" na straně vládních sil, které používaly proti demonstrantům ostrou munici.

Je nepochybně pravdou, že Schwarzenberg i Štětina podporovali hnutí na Majdanu, to však neznamená, že automaticky podporují řádění radikálů čí případné násilé činy ze strany demonstrantů.

Jak dokládá obchodní rejstřík, Agrofert má od 7. května 2010 skutečně zapsán předmět činnosti "podřízený pojišťovací zprostředkovatel".

Miroslav Kalousek spolu s dalšími opozičními poslanci kritizoval ve středu ve sněmovně duplicitní podporu biopaliv, kdy se v prvním čtení projednávala novela zákona o spotřebních daních, která tuto duplicitu zavádí (viz výrok výše "To, co vláda navrhla, navrhla pravý opak..."). To by skutečně vedlo ke zvýšení objemu spotřeby biopaliv.

Kdo přesně doprovázel Doubravu v Luhaňské oblasti nelze zjistit. Podle fotografie z profilu Ladislava Zemánka to ale mohl být Alexandr Gegalchiy, který je Ukrajinec žijící v Česku.

Slovenským pozorovatelem byl (anglicky) Viliam Longauer, jestli ale byl v tříčleném pozorovatelském týmu s Doubravou, se nepodařilo dohledat.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Při hodnocení výroku vycházíme z tiskové zprávy Ministerstva financí a z důvodových zpráv předkládaných daňových zákonů. Nakolik měly koaliční změny v daňových zákonech skutečný dopad na plnění státní kasy však nemůžeme z dostupných dat přesně vyčíslit a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Celkový výsledek státního rozpočtu za rok 2015 najdeme v tiskové zprávě, ze které vyplývá, že celostátní příjmy (to znamená státní rozpočet spolu s územními rozpočty – daňovými příjmy obcí a krajů) z daní se zvýšily oproti roku 2014 o 72,19 miliard korun. Jedná se o nárůst o 5,4 %.

Dopad Babišem zmíněných opatření kvantifikuje ministerstvo ve zmíněné tiskové zprávě. Podle něj se na uvedené částce 22 miliard vedle výše zmíněných změn, které jsou výsledkem koaliční dohody, podílí také vyplacení dlouhodobě zadržovaných nadměrných odpočtů DPH finanční správou či vracení daní z emisních povolenek.

Dopad znovuzavedení daňové slevy pro druhé a třetí dítě a možnost uplatnění odpočtu pro pracující důchodce, kvantifikuje také důvodová zpráva (.pdf, str. 75) k zákonu – předkladatel zákona (tedy Andrej Babiš) odhaduje celkový hotovostní dopad daných změn na 5,6 miliardy.

Dopad zavedení druhé snížené sazby DPH byl v důvodové zprávě (.pdf, str. 16) vyčíslen na 6,640 miliard.

Takzvané školkovné, tedy možnost uplatnění výdajů za umístění dítěte do předškolního zařízení jako odečitatelnou položku od základu daně, bylo zavedeno spolu se schválením zákona o dětských skupinách. Důvodová zpráva (.pdf, str. 50) k tomuto zákonu nevyčísluje možné snížení výběru daní na základě uplatnění této slevy, zákon naopak hovoří o nemalých přínosech díky možnosti dřívějšího návratu rodičů předškolních dětí do zaměstnání.

Nepodařilo se nám dohledat jakékoliv informace o tom, že by Petr Kellner ovlivňoval politiky, aby se na Foru 2000 nescházeli s Dalajlámou, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Přestože Martin Konvička uvedl pravdivé údaje týkající se podpory projektu, v části výroku popisující samotnou náplň programu se dopustil nepravdivých tvrzení. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Projekt Muslimové.cz byl opravdu od ledna 2014 pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je také pravda, že je financován z grantu americké ambasády.

Dále se však Martin Konvička dopustil jen nepravdivých tvrzení.

Za prvé, projekt Muslimové.cz je určen pro střední školy a gymnázia, nikoliv pro základní školy.

Dále, ačkoliv se projekt dotýká i – v České republice poměrně kontroverzního – tématu zahalování žen, není pravda, že by bylo studentům demonstrováno, jak se hidžáb váže – což potvrdila přímo koordinátorka projektu Muslimové.cz Klára Popovová. V rámci projektu jsou pouze představeny různé pohledy na zahalování a důvody, proč je některé ženy nosí. Můžeme uvést pomůcky, které se při této aktivitě využívají – sada kartiček s fotografiemi a texty, hrací kostka.

Projekt je cílen na rozvoj kritického myšlení studentů. Studenti jsou například seznámeni se specifiky bulvárních a seriózních textů. Co se muslimů v České republice týče, je kladen důraz na to, aby studenti pochopili, že v rámci muslimské komunity existuje názorová rozmanitost.

Z vyjádření koordinátorky projektu (stejně tak z nabídky pro střední školy, kterou má Demagog.cz k dispozici) citujme také vyjádření k tomu, že na školy přichází muslimky a mladí muslimové:

"Lektorky, které studentů představují jednotlivá témata v rámci interaktivního programu, nejsou muslimky. Debata s muslimem či muslimkou je v rámci projektu možná, ale pouze na výslovnou žádost školy, přičemž považuji za důležité zdůraznit, že ve většině případů si školy, zejména z časových důvodů, objednávají pouze interaktivní program bez následné debaty s muslimem či muslimkou. Muslimové jako lektoři se zapojují v seminářích a workshopech pro dospělé".

Pozn.: Při vyhodnocování výroku jsme pracovali nejen s informacemi dostupnými na stránce projektu muslimove.cz, ale i z nabídky pro střední školy, který nám zaslala koordinátorka projektu Klára Popovová.

Na webu projektu lze dohledat také vyjádření o projektu ze strany odborníků na problematiku islámu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Vysoké schodky se totiž v uplynulých letech zdaleka netýkaly jen pravicových vlád.

Jak vyplývá z přehledu vládních deficitů od roku 2000, nejvyšší deficity byly v letech 2001-2003, kdy byla u vlády Sociální demokracie (Zeman, Špidla; v této vlády byl Bohuslav Sobotka ministrem financí). Pak se převážně dařilo držet rozpočty pod 3 procenty až do roku 2009, kdy došlo k poklesu ekonomiky v důsledku krize (vláda Topolánka, Fischera, Nečase). Již v roce 2012, stále za Nečasovy vlády, se schodek podařilo dostat pod zmíněná 3 %.

Tento trend, čili udržovat schodek veřejných financí po -3% HDP, chce současná vláda udržovat i nadále.

200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014 Vládní deficit-82,3-136,8-167,7-180,3-83,4-101,3-79,7-26,9-19,4-192,4-156,4-142,8-101,0-81,3-85,3 Vládní deficit/HDP-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-0,5-5,1-4,1-3,7-2,6-2,1-2,0

Pravdou je, že v roce 2009 byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku, která byla ukončena až v roce 2014.

Miloš Zeman se v roce 1989 (konkrétně 25. sprna) veřejně vyjádřil na adresu tehdejšího československého hospodářství, a to v pořadu Československé televize Hospodářský zápisník. V rámci tohoto pořadu popsal neuspokojivý stav československé ekonomiky, která zaostávala za Západem. Ještě před vystoupením v tomto pořadu se na adresu čs. hospodářství vyjádřil v článku Prognostika a přestavba v rámci Technického magazínu, za nějž byl propuštěn ze svého tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.

Nynější prezident se tak před listopadem 1989 prognostikou zabýval opravdu četně, což ostatně dokládá oficiální internetová stránka Pražského hradu, ovšem členem Prognostického úřadu ČSAV se stal až v roce 1990, čili až po uveřejnění výše zmíněného článku a projevu. Tento fakt dokládá nejen životopis z uvedených oficiálních stránek Pražského hradu, ale i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který se v podobném duchu vyjádřil při zvěřejnění článku o prezidentově údajném popření násilí na Národní třídě v listopadu 1989.