Dle výhledu státního rozpočtu (data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč. Abychom toto číslo vyjádřili jako podíl na HDP, vycházíme z prognózy MF růstu HDP v roce 2016, podle které by HDP příští rok mohlo dosáhnout 4 647 mld. Kč, což by znamenalo, že rozpočet MO bude 1,02 % HDP. Pro ilustraci vývoje přinášíme tabulku s rozpočtem MO, HDP podle MF a vyjádřením tohoto rozpočtu jako podílu na HDP (výpočet Demagog.cz). Odhady HDP na roky 2017 a 2018 jsou vypočteny na základě prognózy Ministerstva financí, která počítá s růstem o 2,3 % pro oba roky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i přes relativně vysoké plánované navýšení rozpočtu MO v nejbližších letech bude jeho podíl na HDP stále blízko 1 % a tudíže stále daleko od koaličního cíle jej navýšit na 1,4 % HDP v roce 2020.

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Jedním z příkladů, kdy v České republice vznikla ozbrojená skupina podobná domobraně je např. skupina, která se nazývá " Českoslovenští vojáci v záloze." Ta dle reportáže České televize "vybízí k ozbrojené obraně proti uprchlíkům i vlastním politikům, k partnerství s Ruskem a vystoupení z Evropské unie i NATO." Na dotaz deníku Echo24.cz iniciativu prověřovalo i Ministerstvo obrany: „Nemá to s námi společného vůbec nic. Distancujeme se proto jak od jejich výroků, tak od jejich činnosti,“ uvedl pro ně Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Příkladem vznikající domobrany může být i tzv. Národní domobrana, spojená se stranou Národní demokracie Adama Bartoše. Dle Lidovky.cz se "krajně pravicová partaj Ne Bruselu – Národní demokracie rozhodla „ochránit“ Česko před uprchlíky a vyzvala k vytvoření lidové domobrany." Dále dodávají, že by hlídky domobrany měly procházet krajem zatím beze zbraní.

Další příklady mohou být:

• Domobrana v Chomutově, která v roce 2012 vyšla i do ulic města
• Národní domobrana založená v roce 2008 členem předsednictva Českého hnutí za národní jednotu
• Mluvilo se o vzniku domobrany v Praze-Libuši, která se však ukázala být fámou
• Vznikla např. i tzv. "Exekuční domobrana," která chce "v souladu s Ústavou, demokraticky a bez agrese" dosáhnout zrušení Exekučního úřadu

Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:

- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,

- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,

- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,

- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.

Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.

Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.

Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť konkrétní speciální referendum Úsvit/Svoboda a přímá demokracie nenavrhovali. U zákona o celostátním referendu, které Okamura a jeho poslanci neúspěšně předkládali, není automatické, že by byla daná otázka hlasovatelná.

Otázka referend a přímé demokracie je jedním ze základních deklarovaných cílů poslance Okamury. V tomto volebním období navrhl spolu se všemi ostatními poslanci zvolenými na kandidátce hnutí Úsvit (dnešní "pučisté") zákon o celostátním referendu. Tento návrh byl podán již na začátku volebního období v lednu 2014.

V 1. čtení byl zákon zamítnut a to nejen hlasy vládních poslanců, ale zástupci napříč politickým spektrem (v hlasování jej podpořili pouze poslanci Úsvitu a zhruba polovina komunistických poslanců).

Reálně šlo o jediný legislativní návrh na celostátní referendum, který Okamura (resp. jeho aktuální strana) předložil. Podle tohoto zákona (.pdf - celý návrh) - byl-li by přijat - by otázku k vypsání referenda posuzoval Ústavní soud České republiky (článek 5 návrhu), resp. posuzoval by přípustnost otázky pro referendum s požadavky v článku 1 návrhu zákona.

Návrh Úsvitu vymezoval okruh nepřípustných otázek následovně:

(2) Otázka pro referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí
demokratického právního státu, jakož ani
a) ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod,
b) k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají
z mezinárodního práva, nebo
c) k zásahu do výkonu moci soudní.

V otázce přijímání imigrantů je Česká republika vázána mezinárodními úmluvami, např. Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zcela zamezit přijímání uprchlíků by tedy ani na základě tohoto zákona nešlo.

V dalších dvou případech pak Okamura (7. července) a poslanec Radim Fiala (19. června) navrhovali zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny bod, ve kterém by Poslanecká sněmovna vyzvala vládu k přípravě jednorázového zákona o referendu k dané věci (vystoupení z EU). Oba tyto návrhy byly zamítnuty.

Tato aktivita se nedá nazvat jako "navrhovali jsme referendum", šlo o politické gesto, neboť předkladatelům muselo být jasné, že současná koalice z principu nepodpoří krok k možnému vypsání referenda o vystoupení z EU.

Na demonstraci (celý projev poslance Okamury na jeho FB profilu) na Václavském náměstí v Praze (ta s šibenicemi) pak Okamura veřejně prohlásil: " Musíme odstartovat celoevropskou vlnu odporu a donutit ty, kdo vládnou, aby začali hájit zájmy těch, kdo je živí, tedy občanů. Musíme důrazně trvat na demokracii – tedy, aby o tom, zda máme či nemáme přijímat imigranty, rozhodli ti, kterým stát a země patří - tedy občané v referendu. A samozřejmě, abychom tváří v tvář absolutní neschopnosti nejen této vlády, ale hlavně bruselské kleptokracie mohli v referendu svobodně rozhodnout, zda pod diktátem takového spolku vůbec chceme žít. "

Nicméně ani tento veřejný apel na demonstraci nelze považovat za návrh referenda, to musí být (při absenci zákona o obecném referendu) vyhlášeno prostřednictvím zvláštního zákona. Takový pak Okamura či jeho strana SPD za volební období do Poslanecké sněmovny nepředložili.

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože prezident Zeman sankce spojuje pouze se situací na východní Ukrajině a zcela opomíjí, že existují i sankce, které byly přijaty v souvislosti s anexí Krymu.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

OBSE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty porušování dohod zmiňují. Nicméně oproti období, kdy konflikt nejvíce eskaloval, se míra násilí a lidských obětí výrazně snížila.

Výrok je zavádějící tím, že prezident spojuje obecně sankce s dohodami s Minsku, ovšem ne všechny jsou závislé právě na těchto dohodách. Kromě nich byly přijaty i sankce v souvislosti s anexí Krymu, které nemají spojitost s dodržováním Minských dohod.

Na základě výsledků III. celostátního sněmu hnutí ANO hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve 13členném předsednictvu, jež zahrnuje předsedu, místopředsedy a dalších 7 členů předsednictva, zasednou zástupci většiny krajů (svého zástupce nemá Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský kraj), členové vlády, poslanci, lidé z komunální politiky i "kluci z plakátu" Martin Komárek či Martin Stropnický, jak se o nich psalo před sjezdem).

FunkceJménoKraj PředsedaAndrej BabišPraha1. místopředsedaJaroslav FaltýnekOlomoucký krajMístopředsedaPetr VokřálJihomoravský krajMístopředsedaJaroslava JermanováStředočeský krajMístopředsedaRadmila KleslováPrahaMístopředsedaJan VolnýPlzeňský krajČlen předsednictvaMartin StropnickýPrahaČlen předsednictvaRichard BrabecÚstecký krajČlen předsednictvaMargita BalaštíkováZlínský krajČlen předsednictvaMartin KomárekLiberecký krajČlen předsednictvaJan ŘehounekPardubický krajČlen předsednictvaRadek HloušekJihočeský krajČlen předsednictvaRadek PopelkaKraj Vysočina

Podle informací z médií vyslovil nizozemský politik Halbe Zijstra z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) návrh na utvoření "mini Schengenu", sestávajícího z Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemí a Lucemburska.

Existenci tohoto neoficiálního návrhu potvrdil také německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Podle Reuters mluvčí Evropské komise záležitost okomentovala vyjádřením, že komise neobdržela k této věci žádný formální návrh.

Zdroj: Stratfor.com

Co se týče druhé verze návrhu, jediný zpravodajský server, který o něm informuje, je britský Daily Mail. Bez dalšího komentáře zveřejňuje mapu Evropy, ve které jsou některé dosavadní státy Schengenského prostoru znázorněny jinou barvou, mimo jiné i ministrem Stropnickým zmiňovaná Itálie a Španělsko. Česká republika by (při intuitivním výkladu grafiky) podle tohoto návrhu v Schengenu měla zůstat.

Zdroj: Daily Mail

Daily Mail se odvolává na vyjádření nejmenovaného evropského diplomata, a tvrdí, že možné změny hranic Schengenského prostoru budou předmětem diskuze během výjimečného setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v pátek 20. listopadu 2015. Podle tiskové zpráv y z tohoto setkání žádné obdobné návrhy projednávány nebyly, ministři se shodli (mimo jiné) na posílení vnějších hranic Schengenského prostoru v existující podobě.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv návrhy na zmenšení Schengenského prostoru (případně vytvoření jakési alternativy) existují, není jasné, jak vážně jsou tyto návrhy míněny, ani kdo přesně je navrhovatelem (případně zda má navrhovatel širší podporu). Na oficiální úrovni žádný obdobný návrh vznesen nebyl.

Světová média shodně informují o ruských dodávkách zbraní a další techniky režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Tento fakt nevyvrací ani ruský prezident Vladimir Putin, který v projevu na setkání rady Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Dušanbe v září 2015 prohlásil, že " (Rusko) podporuje syrskou vládu ... v boji proti agresi teroristů. Poskytuje jí a bude nadále poskytovat nezbytnou vojenskou techniku. "

Syrský velvyslanec v Moskvě Riad Haddad toto potvrdil v reakci na kritiku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že Rusko svou podporou Asadovu režimu riskuje prodloužení a prohloubení konfliktu. Řekl konkrétně, že " s Ruskem spolupracujeme již 30 - 40 let, a to v různých oblastech včetně vojenské. Ano, dostáváme od nich zbraně a vojenskou techniku, což je vše v souladu s dohodami mezi našimi dvěma zeměmi " (vyjádření pro agenturu ITAR-TASS převzala většina světových médií včetně Reuters).

Analýza (.pdf, str. 2) amerického Institutu pro výzkum války potvrzuje a dokládá " nové rozšiřování ruských vojenských sil v Sýrii, které začalo července 2015 a výrazně zrychlilo v srpnu a září ".

Z výše uvedeného je možné vyvodit, že vyzbrojování Asadova režimu ze strany Ruska probíhá, a to dlouhodobě. Také existuje důvodné podezření, že v posledních měsících toto vyzbrojování nabralo na intenzitě.

Analýza webu Armádní noviny ve dvou dílech uvádí typ zbraní a techniky, které Rusko v posledních letech Sýrii poskytlo. V první části web popisuje zejména dodávky, modernizaci a opravy letecké techniky (vrtulníky, bojová letadla, drony), ale také pozemní techniku (transportéry). V druhé části své analýzy pak web popisuje dodávky palných zbraní, a to od samopalů po odstřelovací pušky.

Ačkoli lze těžko přesně kvantifikovat "docela masivní vyzbrojení," jak o něm Stropnický mluví, tak vzhledem k dlouhodobosti dodávek zbraní a techniky z Ruska do Sýrie a s ohledem na rozmanitost těchto dodávek (od samopalů po leteckou techniku) hodnotíme výrok jako pravdivý.