Martin Bursík zde mluví pravdu, Angela Merkel i Nicolas Sarkozy se s Dalajlamou opravdu sešli.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje ze zákona zdravotně postiženým dvojí druh pomoci.

Zaprvé, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Zadruhé se jedná o příspěvek na péči. Ten se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jej kvantifikuje:

VÝŠE PŘÍSPĚVKU§ 11(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

Zákon dále neuvádí, že by byl příspěvěk valorizován např. s ohledem na růst inflace atp., je třeba jej novelizovat a jednotlivé částky upravit či přidat jednorázovou částku dotčeným osobám stejně, jako je nyní diskutováno u penzí.

V červenci 2015 MPSV informovalo, že na rok 2016 připraví dva návrhy, které by mohly příspěvek na péči zvýšit. První návrh počítá s valorizací o deset procent od července, druhý pak počítá s valorizací od července o pět procent a od ledna 2017 také o pět procent. Proti tomu, že příspěvěk na péči nebude valorizován již od ledna 2016, se ohradila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Kdy a jestli vůbec bude příspěvěk na péči navýšen, není možné určit, návrhy nejsou ještě projednávány. Příspěvek na péči tedy reálně valorizován naní a to ani ze zákona a aktuálně ani z rozhodnutí politické reprezentace. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme ještě, že v Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh hnutí Úsvit (.pdf), který zmíněnou problematiku obsahuje. Neřeší konkrétní částky, ale upravuje počet osob, které mají nárok na pobírání příspěvku na péči. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Miroslav Kalousek coby ministr financí připravil hned několik opatření, která měla za úkol zvýšit efektivitu výběru daní. Patřil mezi ně například daňový řád, který v Parlamentu podpořila i opozice; reorganizace finančních úřadů; či lepší spolupráce daňové a celní správy a FAÚ s policií.

Tyto změny ovšem nepřinesly okamžité zvýšení efektivy, jak dokládá například článek z deníku E15 ze září 2013, tedy z období po pádu Nečasovy vlády. Podle tohoto článku Česká republika ve výběru daní pořád výrazně zaostává.

Podle zprávy Evropské komise, která zkoumá tzv. VAT gap, tedy rozdíl mezi potenciálním výběrem DPH a skutečným výběrem, se mezi lety 2011 a 2012 tento “gap” zvýšil ze 17 na 22 % (strana 16).

Na efektivitu výběru daní jako takovou se však dá nahlížet různými způsoby, které by vyžadovaly důkladnou analýzu, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Maďarsko bylo za výstavbu plotu na hranici ze Srbskem a Chorvatskem opravdu kritizováno (Denník N; AFP; The New York Times). Kritika se později promítla i do reálných činů, když např. na maďarskou ambasádu v Praze kdosi namaloval ostnatý drát.

Pokud jde o Rakousko, o plánu postavit bariéru na hranici ze Srbskem opravdu hovořila rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner. Je však nutné dodat, že tento plán následně odmítl v televizní debatě stanice ORF rakouský kancléř Werner Faymann.

Pokud jde o Německo, ministr Chovanec pravděpodobně hovoří o ultimátu, které dal německé kancléřce premiér Bavorska (a šéf koaliční CSU) Horst Seehofer, když minulý týden prohlásil, že Bavorsko udělá "jednostranné kroky" k zastavení uprchlíků na hranici, pokud se Angela Merkel nepostaví k otázce do země proudících uprchlíků čelem. Jako termín byla stanovena právě neděle 1. listopadu.

Když se 16. října setkal ministr Chovanec s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem, druhý jmenovaný opravdu poděkoval české straně za to, že "nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území."

Pan europoslanec Mach správně uvádí, že jeden z podobných případů se stal i polským rodičům. Ti nakonec své dítě dostali zpět prostřednictvím únosu, který si objednali u soukromého detektiva. Polský soud se později za rodiče postavil a uzavřel celou záležitost v jejich prospěch.

Stejně tak je pravdou, že představitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí uvedl, že kdyby byl na místě matky (paní Michalákové), tak by se pokusil z Norska své dítě/děti unést. Ačkoliv pak nelze jednoznačně určit, zdali a jak moc zkomplikoval snahu paní Michalákové získat své dítě zpět, lze i tuto část výroku považovat za možnou. Důvodem je skutečnost, že paní Michaláková musela po tomto výroku podávat norské policii vysvětlení, že nemá v úmyslu svoje dítě ze země unést.

Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo v roce 2009 bilanční zprávu, ve které zhodnotilo finanční dopady regulačních poplatků zavedených předchozí rok. První rok fungování se na poplatcích vybralo pět miliard korun a dalších pět miliard představovaly úspory uvnitř systému. Kompletní zpráva k dispozici zde.

V následujících letech bohužel ministerstvo obdobnou zprávu nepublikovalo. Vycházet lze pouze z dat Českého statistického úřadu, podle zjištění ČSÚ se příjmy nemocnic z regulačních poplatků pacientů v období 2008-2012 pochybovaly mezi 5-6 miliardami korun.

Jedním z hlavních důvodů zavedení regulačních poplatků byla snaha zamezit zbytečným návštěvám lékaře. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (viz. tabulka) spadajícího pod Ministerstvo zdravotnictví docházelo ve sledovaných kategoriích v období 2007-2013 zpravidla k nižšímu počtu návštěv lékařů a ambulantních ošetření.

2007200820092010201120122013počty ošetření

lékařská služba první pomoci

dospělí (v tis.)786463510440427432445zdroj: ÚZIS

Vláda Bohuslava Sobotky se rozhodla k 1.7. 2014 výpadky příjmů z regulačních poplatků kompenzovat zvýšením vyměřovacího základu pro platbu za státní pojištěnce, a tím k jejímu navýšení ze 787 Kč na 845 Kč za osobu na kalendářní měsíc, což mělo do konce kalendářního roku bude znamenat dodatečný příjem systému v. z. p. 2,1 mld. Kč.

Komplexní analýza dopadů zrušení regulačních poplatků na systém financování zdravotnictví a nemocnic není ve veřejně dostupných zdrojích k dispozici.

Pouze menšina (18%) EP hlasovala proti Asociační smlouvě a Petr Mach byl opravdu jedním z europoslanců hlasujících 16. září 2014 proti. Svůj postoj k věci Mach mimo jiné prezentuje na svých webových stránkách a záznam jeho projevu z EP je dostupný i na serveru YouTube.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V minulém roce bylo sice 24 hlasovacích dní, počet schůzí byl v letošním roce ale rozdílný. Pravdou také není, že by měl senátor volných 360 dní.

Hlasováními Ivo Valenta nejspíše myslí hlasovací dny, jelikož počet hlasování se pohybuje v řádu stovek. V tomto roce se prozatím Senát sešel na osmi schůzích, jež probíhaly dvanáct dní. Dvacet čtyři hlasovacích dnů bylo v roce loňském, kdy se konalo čtrnáct schůzí Senátu.

Podle mluvčí horní komory je však potřeba vzít v úvahu, že čtyři měsíce nefungovala Poslanecká sněmovna, což omezilo také práci Senátu. A dodává: „Schází se výbory, které zasedají průměrně 1,5 až 2krát častěji, než jsou schůze Senátu. Třeba hospodářský výbor se sešel 33krát, tedy průměrně jednou za tři týdny.Plus probíhají schůze podvýborů, u kterých je četnost hodně individuální. A samozřejmě ještě schůze klubů, které se schází minimálně jednou před schůzí“. Výbor pro hospodářství má pod sebou dva podvýbory – jeden se sešel 5krát a druhý 6krát. Senátoři jsou také členy různých komisí. Např. komise pro rozvoj venkova se sešla v roce 2013 sedmkrát.

Ministr Stropnický má pravdu v tom, že existuje varianta budoucnosti Sýrie pod dočasným vedením Asada. Podobné názory zaznívaly (The Economist) na Vídeňském kongresu o budoucnosti Sýrie. Na tomto kongresu došlo k dohodě (Wall Street Journal) na vytvoření nové ústavy a svobodných voleb do 18 měsíců.

Prezident Asad sice v rozhovoru pro italskou televizi Rai Uno mluvil o této dohodě a o osmnácti měsíčním časovém plánu pro tuto reformu, ale řekl, že časový plán pro tyto reformy začíná až po poražení terorismu (Syrian Arab News Agency). To znamená, že doba vlády prezidenta Assada může být výrazně delší než proklamovaných 18 měsíců až 2 roky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ještě musíme zmínit, že rozhovor s Asadem na tohle téma, který jsme našli je z 19.11 a nikoli z 21.11 jak Martin Stropnický tvrdil.

"Tento časový plán bude zahájen až poté, co bude poražen terorismus. Předtím nemá smysl žádný časový plán tvořit, protože nemůžete ničeho politicky dosáhnout, zatímco teroristé přebírají mnohá syrská území. Oni budou - oni již vlastně jsou hlavní překážkou skutečného politického pokroku."

Tento případ dokládá server Idnes.cz, který rozšiřuje zprávu ČTK. Jednalo se o cukrárnu Donat ve městě Zadar. Podnik byl zavřen na 5 dní uprostřed turistické sezónu s odkazem na přebytek v kase ve výši 7 kun.

Dodejme, že nejsme schopni posoudit, nakolik jde o ojedinělý exces (odkazovaný text popisuje 3 případy včetně zmíněné cukrárny) a nakolik o obvyklou praxi chorvatských berních úřadů.

V tomto výroku ovšem dokládáme pouze, že se stal výše uvedený případ a nikoli obecnější přístup chorvatských úřadů a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.