Prezident ve svém výroku neuvádí, z jakého indikátoru vychází. Jedním z nejpoužívanějších ukazatelů je pak hodnota HDP, která se ale může lišit podle toho, k čemu je vztažena.

Z tabulek vytvořených na základě dat Mezinárodního měnového fondu za říjen 2015 vyplývá, že Čína v hodnotě HDP dle současných cen skončila až druhá. Oproti Spojeným státům na první příčce s 17 986 miliardami USD dosáhla 11 385 miliard USD.

Ve výši HDP dle parity kupní síly je s 19 510 miliardami mezinárodních dolarů Čína skutečně první. Ani tak výrok ale není pravdivý, v HDP dle parity kupní síly předběhla Čína USA již v roce 2014.

Faltýnek v diskuzi reaguje na Danu Váhalovou, která uvádí, že pravomoci předsednictva ANO jsou větší, než pravomoci předsednictva ČSSD.

Její výrok byl označen za pravdivý, protože, jak bude dále demonstrováno, pravomoci předsednictva ANO jsou skutečně větší než v případě stejnojmenného orgánu ČSSD.

Jelikož tyto rozdíly nemohou být ani v kontextu celých stanov považovány za minimální, Faltýnkův výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující :

– rozhoduje o veškerých otázkách členství v Hnutí (v ČSSD má otázku členství v případě přijímání člena v kompetenci místní organizace – .pdf, str.3, článek 4 (5). V případě zrušení členství mohou návrh na odnětí členství podávat místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), okresní výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (3) , krajské výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (4) nebo i předsednictvo (.pdf, str. 4, článek 8 (5)). Rozhodnutí je v kompetenci jednotlivých místních konferencí, v případě návrhu podaném předsednictvem má v rozhodnutí pravomoci Ústřední výkonný výbor).

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, .pdf, str. 9, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15 článek 30 (3l)).

– rozhoduje o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, .pdf, str. 16, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15, článek 30 (2p)).

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135), dochází k navýšení počtu funkčních míst na Ministerstvu financí oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 o 638 osob.

Přesněji dále návrh zákona mluví o tom, že se počítá s 354 novými místy v Generálním finančním ředitelství na řešení elektronické evidence tržeb a 168 novými místy u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu elektronické evidence tržeb v kapitole Ministerstvo financí, celkem tedy 522 daňových úředníků.

Z návrhu není jisté, jaké bude přesné zařazení dalších nových úředníků v kapitole ministerstva financí, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Informaci o pouhých devíti členech hnutí reprezentanti Úsvitu potvrdili. Od té doby se neobjevila žádná informace o změně tohoto čísla a obě strany současné roztržky se na údaji shodují.

Jak informovala ČTK, na ideové konferenci (kterou Černoch nepřesně označuje za členskou) konané v září minulého roku Okamura prohlásil, že by hnutí do konce roku mělo mít sto členů (je třeba podotknout, že již tehdy Tomio Okamura ale nepravdivě uváděl, že počet členů Úsvitu je 35). Tato informace podle tiskové kanceláře zazněla před konáním konference.

Je ovšem třeba podotknout, že se nám nepodařilo dohledat, že by tento údaj pak oficiálně dále padl během konference samotné. Předseda hnutí Tomio Okamura hovořil ve svém projevu o nárůstu počtu členů pouze v obecnosti, tj. bez uvedení konkrétního čísla. Takový údaj se neobjevil ani v projevech samotného Marka Černocha nebo Radima Fialy. Pouze v obecné rovině je tento cíl obsažen také v usnesení vzešlém z konference. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý

Z jednotlivých programů a záznamů jednání vlády vyplývá, že se vláda pravidelně zabývá otázkami, které souvisí s čerpáním evropských peněz. Není však pravdou, že by šlo o každé (řádné) jednání vlády. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

I přes velmi široké spektrum souvisejících témat, které tato definice poskytuje, se však nedá říci, že by se vláda tímto tématem zabývala na každém svém zasedání během 14 měsíců jejího působení. Nepočítáme mezi tato zasedání první zasedání vlády, dále zasedání vlády týkající se programového prohlášení či také mimořádná zasedání kabinetu ke konkrétní věci (např. ke smlouvě se společností Hyundai a nominaci Věry Jourové do Evropské komise z 24. července 2014).

Co se týká jednání vlády, kde není problematika čerpání fondů diskutována, tak taková jednání jsou skutečně dohledatelná. Uvádíme několik příkladů takových jednání, na kterých se vláda těmito otázkami nezabývala - jedná se například o jednání z 16. března 2015. V pozvánce na jednání vlády je uvedeno, že " Schůzi vlády bude předcházet jednání Výboru pro Evropskou unii". Tohle spojení je častější. Byť se problematika evropských záležitostí a fondů diskutovala na zmíněném výboru, na níže uvedených jednáních kabinetu se problematika podle zápisů z jednání vlády neprobírala a výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Zmíněná jednání proběhla namátkou 8. dubna 2015, 16. února 2015, 10. října 2014 nebo 17. března 2014

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).

Zadržené uprchlíky vrací ČR do zemí, na jejichž hranicích je zadržela, nebo podle Dublinského systému do země jejich prvotního zadržení. Ne všechny osoby, které jsou v ČR zadrženy, se však dostávají do detenčních center. Detenční zařízení slouží primárně pro zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a zajištění. Na základě veřejně dostupných inforací však nelze potvrdit ani vyloučit, že jsou v detenčních zařízeních také osoby, které žádají o azyl, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle Dublinského systému je určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne, ať už je žádost o mezinárodní ochranu podána kdekoliv na území těchto států (Ministerstvo vnitra).

Pro Syřany byla odsouhlasena výjimka zajišťující, aby se nemuseli příliš dlouho zdržovat na území ČR. Jedná se o tzv. humanitární víza. (Více k tomuto tématu bylo zpracováno v rámci Abecedy migrace.) Současná regulace upravující vízové zákony států EU (tzv. Visa Code) doporučuje státům udělování humanitárních víz v případě, že je situace „dostatečně vážná” (článek 22, str. 51, .pdf). Posouzení vážnosti situace je však již ponecháno na jednotlivých státech, které se doposud zdráhají možnosti humanitárních víz využít.

Návratová politika je jednou z nedílných součástí migračního managementu každého státu. Jedná se dobrovolný nebo nucený návrat (vyhoštění) cizince z konkrétní země poté, co mu nebyla schválena žádost o mezinárodní ochranu, nebo pokud z jiného důvodu přišel o právo v zemi pobývat (IOM, str. 108, .pdf). Na evropské úrovni návraty upravuje směrnice č. 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (.pdf). V České republice upravuje tuto otázku zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (.pdf). Rozhodnutí o vyhoštění však ne vždy vyústí v opuštění prostoru Evropské unie. Například mezi roky 2010 a 2013 opustilo EU jen mezi 35 % držitelů rozhodnutí o návratu (Eurostat, str.3, .pdf).

Další informace k této otázce nabízí Abecede migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Dublinská úmluva, Dobrovolný návrat, Princip nenavrácení.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Poslanec Jan Volný se výrokem odkazuje na odpověď ministra financí Andreje Babiše, uvedenou pro Českou televizi.

Babiš na otázku ČT (v čase 31:14 - pozn. Demagog.cz), zda se bude elektronická evidence týkat i profesí, jako jsou kominíci, instalatéři apod., kteří nemají stálou kamennou provozovnu, odpověděl: "Nebude se jich to týkat. "

Je třeba uvést, že v předkládací zprávě návrhu zákona o evidenci tržeb z 5. 2. 2015 není explicitně uvedeno, že by živnostníci bez kamenné provozovny byli od zavedení elektronické evidence oproštěni. Na druhou stranu v předkládací zprávě je zanesena věta: " Výjimky z evidování tržeb se předpokládají pouze v případech, ve kterých s ohledem na model podnikání není evidování tržeb možné nebo účelné."

Vycházíme-li z údajů (.pdf, str. 6) publikovaných Ministerstvem financí v rámci studie z r. 2013, představují nedoplatky na dani z přidané hodnoty více než polovinu celkového objemu nezaplacených daní a cel v ČR. Tato nepřímá daň tak opravdu představuje “větší problém” než např. daně z přijmu.

Stejná studie přitom odkazuje na příklad Velké Británie, kde je situace opačná, jak potvrzují i pravidelně publikované statistiky (.xls, list “Table 1.3”) britské daňové správy. Nedoplatky (“tax gaps”) na přímých daních (IT, NIC, CGT, corporation tax) pravidelně představují více než polovinu úniků ve VB.

Předloni publikovaná zpráva (.pdf, str. 29) pro Evropskou komisi pak ukazuje, že úniky na DPH (hlavní složka nepřímých daní) se mezi evropskými zeměmi zásadně liší a představují od 0,6 % HDP země (Irsko, Slovinsko) až po odhadovaných 5,4 % (Rumunsko).