Hranice tolerance alkoholu v krvi je u cyklistů v Rakousku 0,8 promile, horní strop pokuty při jeho překročení je 3 600 eur. V Německu je skutečně horní hranice na 1,6 promile.

Zákon v ČR nerozlišuje jízdu na kole a řízení motorového vozidla –platí nulová tolerance alkoholu, přičemž horní hranice pokuty je skutečně 50000 Kč. Situace v České republice a Irsku není totožná už z důvodu. že v Irsku neplatí nulová tolerance. Otázka pokut je ošemetná, zvolení výše pokuty záleží na zasahující hlídce a dalších faktorech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajině administrativně předal (dříve spadala pod Rusko). V rámci SSSR tehdy šlo spíše o formální záležitost. Krym zůstal Ukrajině i po rozpadu SSSR, což v tzv. Budapešťském memorandu potvrdila i Ruská federace. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 zástupci Ukrjainy, Ruska, Velké Británie a USA. Ukrajině, která se vzdala svých jaderných zbraní, byly poskytnuty bezpečnostní záruky ostatních signatářů, včetně garance jejích existujících hranic - tzn. včetně Krymu. Rusko znovu potvrdilo teritoriální integritu Ukrajiny v článku 2 Dohody o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou (.pdf, str. 84-91) z května 1997. Rusko tedy ukrajinské vlastnictví Krymu do jeho anexe nerozporovalo.

Že anexe Krymu bylo porušením mezinárodního práva, se domnívají různé právní autority, jako Mezinárodní advokátní asociace (International Bar Association -IBA), která poukazuje zejména na porušení 2. článku Charty OSN, který zapovídá použití síly proti teritoriální integritě jiných států. University of Cambridge publikovala text, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek může být odtržení části území v souladu s mezinárodním právem (tj. nebyl by porušen princip teritoriální integrity), a proč tyto podmínky nejsou v případě Krymu splněny.

Podobně jako u hodnocení výroku o podpoře velmocí válčícím stranám v Sýrii, i zde jsme pro hodnocení použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP). Podle dat * UCDP byly povstalci na východní Ukrajině podporováni Ruskem formou dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Poskytnuta byla také finanční a potravinová pomoc. Dále byly podporováni ruští dobrovolníci, aby bojovali ve východní Ukrajině. UCDP se nepodařilo spolehlivě ověřit spekulace, že ve východní Ukrajině operují přímo jednotky ruské armády.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položky Ukraine: Donetsk, Ukraine: Lugansk a Ukraine: Novorossiya a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions"vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2014, potvrďte tlačítkem Add to query a pokračujte tlačítkem Proceed3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě výzkumů preferencí hnutí Úsvit v období od předčasných sněmovních voleb. Průzkumy v čase od sněmovních voleb naznačují pokles hnutí Úsvit, byť u některých z nich nejde o pokles příliš razantní.

Na tom, že počet členů hnutí Úsvit byl konstantní (tj. 9 členů), se shodují všichni aktéři současné roztržky.

Co se týká preferencí hnutí Úsvit, jako výchozí bod budeme brát volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013, kdy zisk toho uskupení činil 6,88 %. V mezidobí proběhly dvoje volby (evropské a komunální), v nichž Úsvit neuspěl. V evropských získal 3,12 % a v obecních utrpěl drtivou porážku.

Preference (je třeba rozlišovat stranické preference, volební preference a volební model, který různé agentury sledují – nejde totiž o identické termíny a druhy výzkumů) politických stran sleduje např. CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademií věd České republiky), TNS Aisa pro Českou televizi nebo společnosti Median a SANEP.

CVVM (.pdf) sleduje stranické preference a volební model (jak by dopadly volby v daný den – přihlíží se pouze k rozhodnutým voličům). Na grafu níže jde právě o volební modely. Hnutí Úsvit zde dlouhodobě oslabuje, a to až na zisk 2 % v lednu 2015.

Dalším zdrojem "preferencí" jsou výzkumy TNS Aisa pro Českou televizi. Ta zveřejňuje každý měsíc v Otázkách Václava Moravce aktuální výzkum. Graf níže (poslední publikovaný – zdroj ČT) dává Úsvitu 4,5 % v říjnu 2014. Další výzkumy této společnosti pak hnutí přisuzují 3 % v listopadu 2014 a 4,5 % v lednu 2015.

Výzkumy společnosti Median (do listopadu 2014) přisuzují Úsvitu preference v rozmezí cca 4–6 %. Výrazný propad ani nárůst preferencí data nedokládají.

Jako poslední uveďme průzkumy SANEPu, podle nichž Úsvit příliš v dlouhodobém pohledu neztrácí.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, není zcela jasný profil přijímaných uprchlíků, nicméně Ministerstvo vnitra již veřejně popsalo některé mantinely, které budou muset tito lidé splňovat.

Je pravdou, že není doposud známo, kdo ze syrských uprchlíků z oněch 15 rodin bude moci přicestovat v rámci humanitární pomoci do České republiky z utečeneckého tábora v Jordánsku, nicméně na základě souhlasu vlády s tímto krokem veřejně informovalo Ministerstvo vnitra České republiky o mantinelech výběru jednotlivých rodin.

MVČR konkrétně na svém webu uvádí: " Vláda dnes, ve středu 14. ledna 2015, rozhodla o přijetí syrských dětí i s rodinami jednomyslně. Účelem přesídlení je pomoci těm nejpotřebnějším, tedy dětem, a dát jejich rodinám možnost integrovat se do společnosti a získat azyl. ‚ Jde o rodiny s malými dětmi, které se v Jordánsku, kam uprchly, nemohou na dostatečné úrovni léčit. Jde o jasné humanitární gesto a akt solidarity. Není to začátek žádné velké přesídlovací vlny. Stále platí, že vláda je proti povinným kvótám v přijímání uprchlíků, ‘ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že do Česka přijedou rodiny s velkým integračním potenciálem.Spolu s bezpečnostními složkami vznikne speciální pracovní skupina, která bude během celého průběhu operace úzce spolupracovat se všemi zainteresovanými stranami. Pracovníci Ministerstva zahraničí děti vytipují přímo na místě, kritériem bude preference osob, které vyžadují okamžitou lékařskou péči, míra integračního potenciálu, vzdělání nebo náboženství. Prověřování rodin bude důsledné a tajné služby budou od počátku dohlížet na to, aby vybraní občané Sýrie neměli např. napojení na teroristické buňky". Dodejme ovšem, že vláda má na výběr konkrétních lidí pouze omezený vliv. Při procesu přesídlování (.pdf, bod 2) je to "UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pozn. Demagog) , jež určuje, že někteří uprchlíci / skupiny uprchlíků mají potřebu ochrany a mohli by být nejlépe ochráněni po přesídlení: UNHCR sestaví roční přehled potřebných k přesídlení nebo, obzvláště v akutních případech, vyzve k pohotovostní operaci. (...) Výzvy na resettlement jsou postoupeny členským státům OSN."

Následně pak "země, jež přijímají uprchlíky k přesídlení provádějí samy výběr. Země pracují se dvěma metodami výběru uprchlíků k přesídlení: jedna je založena na zkoumání spisu a druhá na pohovoru –přestože často se použije kombinace těchto dvou. Nevládní organizace a místní partneři hrají v prvotním doporučení také čím dál tím větší roli." Česká strana tak provádí výběr konkrétních lidí až z jakéhosi "předvýběru", který provádí OSN, navíc do procesu vstupují další, hlavně nevládní aktéři. Není tedy zaručeno, že požadavky vytyčené vládou bude skutečně beze zbytku naplněny. V každém případě ta ovšem má poslední slovo a může navržené "kandidáty" odmítnout.

V tomto případě se jedná o dlouhodobý slib, který David Cameron vyřknul již v roce 2013, kdy slíbil, že pokud konzervativci vyhrají příští volby, uspořádají do roku 2017 referendum o setrvání Velké Británie v EU.

Slib referenda je pak také zahrnut v podrobnějším volebním manifestu strany pro rok 2015.

Svůj slib Cameron zopakoval ještě v týdnu před volbami, nedá se však potvrdit či vyvrátit, že toto je opravdu slib, který konzervativcům vyhrál volby. Přestože evropské otázky byly jedním z témat kamapně a televizní debat, voliči se rozhodují na základě mnoha faktorů a důkladná analýza jejich motivací překračuje rozsah tohoto hodnocení. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek přesne zmiňuje současnou úpravu daňového řádu: § 5 “(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.” V předkládaném návrhu se ale nejedná o pokutu pro vyměření majetku.

Návrh (doc. str.3) Ministerstva financí: “§ 38zb - Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %, nebo 100 %, pokud nesoučinnost poplatníka závažně ztížila nebo bránila stanovení daně.”

Ministerstvo k věci také uvádí: “Sankční rovina navrhovaného postupu by měla být zajištěna nikoliv prostřednictvím „konfiskačního zdanění“, ale formou zvýšeného penále, které může dosáhnout až 100 % vyměřené daně (tedy ve výsledku 30% zdanění).” Nejedná se tedy o propadnutí majetku, protože se jedná o penále z vyměřené daně, ne majetku.

Irácký velvyslanec ocenil českou pomoc při jednání s ministrem Stropnickým. Nepodařilo se nám však v dostupných zdrojích najít informace o možné budoucí spolupráci při rekonstrukci Iráku.

Ministr obrany přijal 18. listopadu 2015 nového velvyslance irácké republiky Walida Hamed Shiltaga, který je ve funkci od srpna letošního roku. Na společném jednání velvyslanec ocenil českou pomoc v boji s ISIL. " Velvyslanec Shiltagh dále zdůraznil zájem Iráku na rozvoji spolupráce v obranné oblasti, mj. ve výcviku, obranném průmyslu nebo v dodávkách vojenského materiálu. " Rovněž bylo konstatováno, že obě strany budou o společných oblastech zájmu dále jednat.

Přímá spojitost mezi dodávkami a dalšími zakázkami pro české firmy však není průkazná a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Česká Wikipedie definuje termín finlandizace jako pojem odvozený od postavení Finska vůči Sovětskému svazu v období po druhé světové válce, kdy Finsko pro udržení své vlastní státní suverenity podřídilo svoji zahraniční politiku Sovětskému svazu. Obecně pak Wikipedie finlandizaci definuje jako vliv velmoci na politiku malého sousedního státu.

Anglická Wikipedie definuje finlandizaci jako rozhodnutí země nezpochybňovat v zahraniční politice sousední velmoc, přičemž velmoc mu ponechá jeho národní suverenitu.

Pojem finlandizace podle výkladu brněnského politologa Tomáše Šmída znamená faktické podřízení jednoho státu geopoliticky či geograficky blízké velmoci, kdy menší stát podřizuje svoji zahraniční politiku zájmům velmoci výměnou za její nevměšování se do jeho vnitropolitických událostí. Šmíd zdůrazňuje, že finlandizace neznamená neutralitu.

V definici finlandizace autora výroku je tedy problematická absence zmínky o vlivu a podřízení se geopolitické či geografické velmoci. Znaky finlandizace popsané ve výroku výše zmíněným definicím pojmu neodporují, nicméně z hlediska všech tří definic nevystihují význam pojmu přesně, jelikož absentují elementární definiční znaky " vlivu velmoci ". Definice autora výroku je tudíž tímto neúplná a nepřesná.

Jak vyplývá ze stenozáznamu z jednání této mimořádné schůze (resp. v diskuzi o programu), do diskuze vstupoval (celkem dvakrát) ministr vnitra, v jehož gesci Česká pošta je. Přítomen tudíž byl.

Při hlasování o programu schůze bylo v sále přítomno nejméně 5 ministrů - Babiš, Stropnický, Chovanec, Jurečka, Herman (někteří členové vlády nejsou poslanci, nejsme schopni zjistit jejich přítomnost - jde o Valachovou, Marksovou, Šlechtovou, Pelikána a Dienstbiera). Předseda vlády této diskuzi přítomen skutečně nebyl.

Pokud se dále podíváme na procedurální hlasování 8 minut před ukončením schůze, tak najdeme aktivní hlasování ministra vnitra.

Obecně lze konstatovat, že pokud by nebyl z vlády přítomen skutečně nikdo, jednání by vůbec nemohlo probíhat.

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.