Jak píše portál EurActiv " odborníci upozorňují, Česká republika je oproti velkému počtu států EU v regulaci držení zbraní v mnohém napřed, a to například v oblasti registrace a evidence. "

Historické zbraně jsou zákonem vymezeny tak, jak uvádí předseda Filip. Jde o zbraně, které byly vyrobeny nejpozději do 31. prosince 1890 a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890. To vše podle zákona o střelných zbraních a střelivu, kdy jsou tyto zbraně řazeny do skupiny D a vymezení je upraveno v příloze zákona.

Co se týká zneschopnění historických zbraní, nepodařilo se nám dohledat komplexní srovnání v této věci v rámci zemí EU, nejsme tudíž schopni posoudit, nakolik je Česká republika oproti ostatním členským zemím v této věci napřed. Výrok Vojtěcha Filipa tak hodnotíme jako neověřitelný.

Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.

Článek Are Czechs giving up on moral responsibility ? ze dne 16. listopadu napsal Carl Gershman, který je prezidentem organizace National Endowment for Democracy. Autorem druhého článku o České republice, jenž uvádí, že Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím (virtual mouthpiece) Kremlu, je však redakční rada deníku Washington Post.

Podle veřejně dostupných životopisů jejich členů, žádný z nich ani v minulosti nepracoval pro uvedenou organizaci. National Endowment for Democracy se sama prezentuje jako soukromá nezisková organizace, podporující růst a posilování demokratických institucí ve světě. Její aktivita je z velké části financována americkým Kongresem. Byla založena v roce 1983 jako součást snahy Reaganovy administrativy o podporu demokracie prostředky tzv. soft power.

Od počátku je však koncipována jako dvoustranická a v její radě jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci republikánů i demokratů. Autor zmiňovaného článku Carl Gershman prohlásil roku 2006 v interview pro australský rozhlas, že i když má blízko k demokratům, je nestraníkem a snaží se sdružovat demokraty a republikány.

Tvrzení Hynka Kmoníčka, že NED má jednostranné politické zaměření, se tedy nezakládá na pravdě, stejně jako výrok, že oba články byly napsány členy této nadace. Agendu podpory demokracie a lidských práv podporuje řada českých stran, jako je TOP 09, ČSSD či Strana zelených. NED tedy není možné spojovat s jedním konkrétním subjektem.

Jiří Pospíšil se narodil 24. listopadu 1975. Poprvé byl ministrem spravedlnosti v první vládě Mirka Topolánka, která vládla v období 4.9. 2006−9.1. 2007.

Když se tedy stal poprvé ministrem, bylo mu skutečně 30 let.

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť„v § 148 daňového řádu je stanoveno, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky.“

Sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze Opencard na své 7. schůzi v březnu 2014 - 5 let po podání trestního oznámení a měsíc poté, co byly vyneseny rozsudky nad pěti bývalými úředníky z magistrátu. Kauza dosud nebyla definitivně uzavřena, v červnu 2015 například bylo doplněno původní trestní oznámení. Ovšem je zřejmé, že "kauza Opencard" je ve zcela jiné fázi trestního řízení, než je "kauza České pošty".

Úkolem (.pdf) poslanecké vyšetřovací komise bylo zpětné prověření způsobu vyšetřování kauzy opencard (str. 3). Komise dospěla k závěru, že došlo k pochybením orgánů v trestním řízení (str. 4), a doporučilo nové šetření (str. 10). Popud k šetření kauzy Opencard na sněmovní půdě dal Ing. Jiří Chytil (str. 3), který původně pomáhal polici jako utajený svědek rozkrýt celou kauzu. Vyšetřovací tým ale v srpnu 2011 jeho identitu odhalil a vznesl proti němu obvinění. V únoru 2015 pak byl mezi 5 odsouzenými (viz výše). Po tomto rozsudku pan Chytil požádal o pomoc poslance, kteří reagovali právě zřízením vyšetřovací komise, která poukázala na pochybení ve vyšetřování.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se snaží srovnávat dvě kauzy, které jsou ve zcela jiné fázi vyštřování. Navíc, sněmovní vyšetřování kauzy Opencard bylo iniciováno osobou, která mohla být neprávem poškozena výsledkem případných pochybení, zatímco v případě kauzy České pošty se sami poslanci staví do role, ve které by de facto suplovali práci orgánů činných v trestním řízení.

Při hodnocení výroku vycházíme z výročních zpráv společnosti Synthesia, a.s., které jsou dostupné ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Z nich se dají vyčíst mimo jiné následující údaje:

2010201120122013CelkemSnížení základního kapitálu150 0001 355 948

1 505 948Vyplacená dividenda

239 981869 765200 0011 309 747Zisk před zdaněním253 5191 037 105251 543330 9901 873 157Zaplacená daň z příjmu00000

Ke snížení základního kapitálu ve prospěch jediného akcionáře, společnosti Agrofert Holding, a.s., došlo v tomto období dvakrát. V roce 2010 se jednalo o 150 milionů korun.

V roce 2011 pak byly uvolněny další prostředky ve prospěch jediného akcionáře ve výši 1,3 miliardy

I přes vyprodukovaný zisk neplatila podle výročních zpráv společnost Synthesia v uvedeném období daň z příjmu právnických osob. K tomu vedlo uplatnění zákonných odpočitatelných položek, například odečtu ztráty z předchozích let či odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o zcela legální postup.

Společnost Synthesia má se státem smlouvu o likvidaci ekologické zátěže, náklady jsou odhadovány na 3,12 miliardy korun. Je nutné dodat, že závazek státu vůči Synthesii vznikl již v roce 1997. Nejedná se tedy o nový závazek, o kterém by rozhodoval Andrej Babiš v pozici ministra financí.

Dle důvodové zprávy Novely zákona o daních z příjmů (.pdf, str. 69), jejíž součástí byla i úprava daní pro investiční fondy, je uvedeno, že změna je směřována na eliminaci prvků škodlivé daňové soutěže, které dle Kodexu chování pro zdanění podniků přijatého Radou EU naplňoval dosavadní stav.

Pokud jde o úpravu zdanění stavebních pozemků, novelu zdůvodňuje náměstkyně pro daně a cla na ministerstvu financí Simona Hornochová: „Situace je způsobena tím, že zdanění stavebních pozemků bylo dlouhodobě obcházeno mnohými developerskými a realitními společnosti a novela zákona o DPH od 1. ledna 2016 jen zpřesňuje definici pojmu „stavební pozemek“ tak, aby k těmto nežádoucím daňovým optimalizacím dál nedocházelo.“