Údajný citát představitele ISIS zmínil Miloš Zeman již ve svém rozhovoru pro deník Právo z 3. ledna 2015. Tato citace však není pravdivá.

Citace se pravděpodobně odvolává na materiál, který natočil německý novinář Jürgen Todenhöfer, který strávil deset dní s islámskými bojovníky v Sýrii a Iráku. Natočil tam rozhovory s některými z bojovníků. Jedním z nich byl německý bojovník, který hovořil za vedení ISIS.

Tento muž prohlásil: "Jednoho dne si podrobíme Evropu. Otázkou není jestli, ale kdy k tomu dojde. Ale je to jisté".

Německý novinář pokračuje v rozhovoru otázkou ohledně 150 milionů ší'itských muslimů, co se s nimi stane, pokud odmítnou konvertovat k sunnitskému vyznání. Na to bojovník odpovídá: "150, 200 nebo 500 milionů, na tom nezáleží, zabijeme je všechny" (záznam rozhovoru v čase 3:17).

Miloš Zeman však ve svém citátu směšuje tyto dvě odpovědi a vytváří tak mylný dojem, že bojovník ISIS prohlásil, že se chystají vyvraždit miliony Evropanů. To ale není v tomto případě pravda, ačkoliv hrozby útoků na Evropu ze strany ISIS přicházejí (například v srpnu loňského roku, nebo video z listopadu 2014, které vyzývá k útokům na Francii).

Ukrajinský parlament se skládá ze 450 členů, kteří jsou voleni smíšeným volebním systémem – 225 členů poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 % a 225 členů většinově systémem relativní většiny.

Pravý sektor získal v ukrajinských parlamentních volbách jedno křeslo. To získal Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti v jednomandátovém obvodu jako nezávislý. Další politickou stranou, která se dostala do ukrajinského parlamentu a která bývá označována jako krajně pravicová, je strana Svoboda, jež ískala 6 mandátů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý ze dvou důvodů. Jednak je výsledek krajně pravicových stran a jejich síla v ukrajinském parlamentu takřka zanedbatelný. Dále je z politologického hlediska sporné označení Pravého sektoru jako strany podporující „fašismus“ jako takový. Ideologie Pravého sektoru není fašismus, nýbrž ukrajinský radikální nacionalismus.

Poslanec Fiala pravděpodobně naráží na to, že schválení zákona o EET se nedalo stihnout před koncem roku 2015 s ohledem na to, kdy koalice začala projednávání ve 3. čtení. Právě o to přitom Babiš usiloval, protože zákon měl být schválen ještě před rozpočtem na rok 2016.

Vládní koalice chtěla začít projednávat EET ve sněmovně 27. listopadu, avšak na toto jednání nedošlo. Projednávání zablokovala opozice svou obstrukcí, kdy poslanci načítali během doby vyhrazené pro 3. čtení změny v programu schůze a neumožnili tak otevření samotého bodu.

K projednávání se tak zákon o EET dostal až na schůzi 18. prosince 2015 a rozpočtový zákon byl schválen již 9. prosince 2015. Zda se schválení zákona o EET dalo stihnout před schválením rozpočtu nelze ověřit.

Zda se EET dala schválit ještě v minulém roce, je dnes již spekulativní, ovšem s přihlédnutím ke všem lhůtám v legislativním procesu se dá konstatovat, že to stihnout šlo. Pokud by opoziční strany připustily projednání a schválení zákona (pomíjíme politickou realitu) 27. listopadu, zákon by putoval do Senátu, který má na projednání 30 dnů. I s podpisem prezidenta tedy není vyloučeno, že by zákon mohl být schválen již před koncem roku. Na druhou stranu může Fiala myslet stihnutím fakt, že rozpočet by měl být konstruován na platnou legislativu, což se u EET nestalo. V tomto případě skutečně nešlo stihnout schválit a uvést EET v platnost před schválením rozpočtu. Jelikož jde ovšem o ex post spekulaci, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Robert Pelikán patrně naráží na § 8b a 8c trestního řádu v návaznosti právě na § 180 trestního zákoníku, podle nějž:

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Zejména z odstavce druhého plyne, že novináři a jiné osoby vázané profesní povinností mlčenlivosti budou potrestány odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, pokud bez souhlasu zdroje uveřejní osobní údaje, které získali v souvislosti s výkonem jejich novinářského povolání. Podmínkou je ovšem způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, což může spočívat v narušení rodinných vztahů, poškození v zaměstnání, újmě na pověsti apod. (viz Jelínkův komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu s poznámkami a judikaturou).

Vedle toho připadá v úvahu potrestání správního deliktu porušení zákazu zveřejnění osobních údajů dle § 44a a 45a zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, za nějž hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Pelikán má tedy pravdu, když tvrdí, že v trestním zákoníku je sazba (až tříletá) za uveřejnění osobních údajů uniklých ze spisů.

Korán (.pdf) doslova uvádí (Súra 8: Kořist. 65 - str. 62): " Proroku, povzbuzuj věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich mezi vámi sto, porazí tisíc nevěřících, neboť to jsou lidé nechápaví."

Interpretace Martina Konvičky je v kontextu tohoto verše problematická. Nejde v něm o konkrétní míru penetrace ze strany muslimů v rámci populace nutné k " převzetí moci nebo něco takového ". Korán neobsahuje žádnou hranici mezi muslimy a nemuslimy v populaci (Konvičkou stanovenou na 10 %), při které by docházelo k "prudkému nárůstu agresivních požadavků" a výrok je tedy nepravdivý.

Zahájení postupu k odstranění pochybností (kontrola) proběhlo v prvních měsících roku 2014. V dalších měsících docházelo k postupnému vyplácení zadržených nadměrných odpočtů. Tvrzení o termínu rozhodnutí zahájení kontroly je pravdivé, stalo se tak v listopadu 2013. Část výroku ohledně personálních změn hodnotíme rovněž jako pravdivou – v době prováděné kontroly již byl ministrem financí Andrej Babiš.

Vyjádření tiskového odboru Finanční správy ČR, Ing. Petra Petlachová:

" Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. "

" Jde především o kontrolní akci, zaměřenou na daňové subjekty, které nemají sídlo v ČR, přestože zde podnikají (tito plátci uplatňují nadměrné odpočty v řádech miliard korun) a často se správcem daně při prověřování dostatečně nespolupracují. Proto u těchto plátců přistoupila Finanční správa v roce 2014 ke speciální kontrolní akci. "

Co se týče personálních výměn, Babiš po svém nástupu dělal změny na samotném ministerstvu a také na Finanční správě, na což Miroslav Kalousek naráží. Změny na MF popisuje server České souvislosti následovně: "Druhým nejčinorodějším v personálních změnách byl ministr financí Babiš. V prvním roce vlády dokázal vyměnit až na jednoho všechny své náměstky, ale dokázal rovněž provést změny v rozsahu 85,4 % na úrovni odborů a sekcí. To v praxi znamená, že drtivá většina vyššího i středního managementu nejdůležitějšího vládního resortu byla vyměněna (...) Souvislost s poklesem výběru daní a dalšími problematickými aspekty fungování resortu se proto může nabízet."

Graf: České souvislosti

Došlo také k výrazným personálním změnám na Generálním finančním ředitelství, o čemž informoval server Echo24:

"Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství(GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát."

Při hodnocení výroku vycházíme ze zpráv z médií a stenoprotokolu z jednání Poslanecké sněmovny, ty potvrzují slova ministra financí.

Babišova tvrzení o karuselových obchodech zpochybňoval přímo na této schůzi nejen Miroslav Kalousek, ale i František Laudát (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně místopředseda TOP 09 Kalousek prohlásil: "Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu".

Zmiňované případy jsou mediálně známé kauzy daňových úniků. Případ tzv. lihové mafie, skupiny firem okolo podnikatele Radka Březiny, byl v září vyšetřovateli uzavřen a předán k soudu. Škoda byla vyčíslena na 6,7 miliardy korun.

Případ společnosti Ecoll Invest byl zmapován v létě v pořadu Reportéři ČT, kde jako klíčovou osobu v případu uvádějí podnikatele íránského původu Shahrama Abdullaha Zadeha. Při obchodování s pohonnými hmotami měla státu vzniknout škoda více než 4 miliardy korun.

Dodejme, že ani v jedné kauze zatím nepadl pravomocný rozsudek.

Výroční zpráva byla zveřejněna dne 27. října 2014. Nepodařilo se nám však dohledat, k jakému datu byla tato zpráva předložena vládě. Datum zveřejnění by naznačovalo, že by již Jiří Rusnok k neveřejné části zprávy přístup mít neměl, na druhou stranu je nutné podotknout, že v tomto dokumentu je uvedeno následující:

"O konkrétních zpravodajských zjištěních a výsledcích analýz, z nichž rámcový přehled o činnosti BIS v této veřejné výroční zprávě vychází, informovala BIS v průběhu roku oprávněné adresáty podle § 8 zákona č. 153/1994 Sb.

V průběhu roku 2013 předala BIS prezidentovi a členům vlády téměř 400 dokumentů. Dalších více než 300 informací zaslala BIS příslušným státním orgánům, Policii ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenskému zpravodajství."

Výše zmíněná formulace by ve svém důsledku mohla znamenat, že ač by Jiří Rusnok neměl již přístup k neveřejné části výroční zprávy, mohl by ze svého působení jako předseda vlády znát analýzy a podklady vypracované BIS, ze kterých výroční zpráva vychází a které shrnuje.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Tezi, že Turecko, resp. " celý tým banditů a tureckých elit ", obchoduje s ropou pocházející z území ovládaného teroristickou organizací IS, představilo Ruské ministerstvo obranypoté, co bylo Tureckem sestřeleno ruské letadlo na turecko-syrských hranicích. Dle Ruska právě pro ropu od Dáiš. Již den poté však Kurdská regionální vláda v Iráku prohlásila, že na ruským ministerstvem prezentovaných důkazních satelitních fotografiích jsou kurdské cisterny a jde tedy o ropu, která je přepravována z území autonomního Kurdistánu do tureckého přístavu Ceyhan (HDN, Daily Sabah, The Moscow Times).

Na stránkách Radio Free Europe / Radio Liberty se naopak můžeme dočíst, že je většina ropy od Dáiš prodávána přes prostředníky, pašeráky a mafii do autonomního Kurdistánu, kde je od místních zdrojů nerozeznatelná. Jako kurdská dále cestuje do zmíněných tureckých přístavů.

Dle analýzy od Financial Times (v českém překladu zde) je většina ropy prodávána přímo v Sýrii a Iráku skrze nezávislé obchodníky, přičemž část je opravdu pašována i do Turecka. Některé zdroje dokonce mluví o tom, že Dáiš prodává přes prostředníky ropu přímo režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Na druhou stranu Nafeez Ahmed pro britský server The Middle East Eye tvrdí, že: "Kurdská regionální vláda v Iráku a Turecká vojenská rozvědka byly dle kurdských, iráckých a tureckých zástupců zapojeny do tajného pašování ropy od Dáiš a zásobování zbraněmi teroristických skupin." Dle jeho iráckého zdroje, tureckých vládních představitelů i poslanců hrají klíčovou roli v pašování ropy od Dáiš i turecké úřady a vláda, včetně prezidenta a premiéra. Opoziční turecký poslanec mluví o podezření, že je Erdoganův zeť (ministr energetiky) zapojen do obchodů s ropou, která pochází z teroristických zdrojů.

Pokud jde o další zdroje:

• Dle informací Wall Street Journal, tureckých představitelů, analytiků ropného průmyslu a nezávislých expertů neexistuje žádný důkaz, že by turecký prezident Erdogan a jeho rodina měla cokoli společného s nelegálním obchodem s ropou.
• Během posledních měsíců se turecká vláda zavázala k zátahům proti nezákonné ropě a policie svou pozornost směřovala proti pašeráckým trasám, zabavovala sudy s ropou a odhalovala nelegální ropovody. Článek BuzzFeed News však ukazuje, že obchod s nelegální ropou přes turecké hranice stále existuje a pohraniční policie před problémem zavírá oči. Důvodem má být především lokální korupce, ne role státu.
• Analytici, kteří mluvili s TIME řekli, že je velmi nepravděpodobné, že by měla Ankara cokoli společného s ropou od Dáiš.
• "Navzdory tomu, že turecká vláda proklamovala úsilí utěsnit svou hranici, bojovníci a nelegální ropa je přes ně stále s lehkostí pašována." - The New Yorker
• Zdroj z americké administrativy prohlásil, že množství ropy pašované do Turecka je ekonomicky bezvýznamné. - Al Arabia, Fox News
• Turecký prezident řekl, že má důkazy o zapojení Ruska do obchodů s ropou od Dáiš. - Daily Mail Online

Vzhledem ke složitosti tématu i množství různorodých a vzájemně si odporujících zdrojů, nelze říci, zda je obchod Turecka (tedy s vědomím státu a/nebo jeho představitelů) s ropou od IS prokázaný. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že jisté množství této pašované ropy přes turecké území prochází.

Skutečně byl přijat zákon o státní službě a novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době jsou rovněž účinné. Přijetí těchto zákonů bylo předběžnou podmínkou pro čerpání fondů EU. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise nelze ale stoprocentně konstatovat, že bez přijetí těchto zákonů by po 1. lednu 2015 nemohlo dojít k čerpání fondů EU. Čerpání fondů EU by bylo však opožděné.

Ke kompromisu s opozicí ohledně zákona o státní službě skutečně došlo z důvodu rychlejšího projednávání zákona v parlamentu. Kompromisu předcházelo vyhrožování opozice, že bude provádět obstrukce, pokud nebudou jejich návrhy brány v potaz.

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. byla představena ve Sbírce zákonů č. 39/2015 ze dne 10. února 2015. Tato novela nabyla účinnosti 1. dubna 2015.

Jak vyplývá ze zápisu (pdf) z jednání 20. schůze výboru pro evropské záležitosti konané dne 8. října 2014, je novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nutnou podmínkou pro čerpání ze všech operačních programů. O této podmínce Evropské komise informoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. byl přijat parlamentem 1. října 2014 a je účinný od 1. ledna 2015.

Podle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové v listopadu 2014, je nutnou podmínkou pro schválení jednotlivých operačních programů přijetí a účinnost zákona o státní službě a všech prováděcích předpisů.

"P odle Šlechtové EK tento závazek připomíná opakovaně. "Evropská komise svůj požadavek na platný, potažmo i účinný zákon o státní službě - mající vydefinované parametry například ve smyslu odměňování a výběrových řízení opakuje dlouhodobě a požaduje i přijetí všech relevantních prováděcích předpisů nejpozději do konce roku 2015," doplnila Šlechtová. "

Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz ale tato kategorická tvrzení nepotvrdil.

" Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz včera v Bruselu ČTK potvrdil, že přijetí služebního zákona je pokládáno za takzvanou předběžnou či "ex-ante" podmínku pro čerpání fondů. Zmiňují jej například letošní doporučení komise Praze ke zlepšení ekonomické situace země. "Říkat, že z fondů nepřijde 1. ledna ani jedno jediné euro je trochu přemrštěné. Ale na druhé straně teď není chvíle rušit poplach a tvrdit, že vše je naprosto v pořádku," poznamenal Adamowicz."

Nepřijetí výše uvedených zákonů by tak neznamenalo zastavení přijímání žádostí o dotace. "Aktuální problémy však neznamenají, že by se oddálilo přijímání prvních žádostí o dotace. Jejich financování má totiž několik stupňů, přičemž EK schválené projekty proplácí většinou až zpětně. Právě k tomu je nutné mít schválené dokumenty k jednotlivým operačním programům. Česko však může za určitých podmínek spustit programy i bez finální dohody s EK."

"MMR už k tomu připravuje podklady. "Vyhlašování nových výzev nemusí byt nutně neschválením nových programů dotčeno. MMR připravilo takzvaná Kritéria pro zahájení implementace programů před schválením ze strany Evropské komise, která budou v horizontu několika málo dnů předložena vládě," uvedla Šlechtová."

Lze označit za pravdivé tvrzení o kompromisním návrhu zákona o státní službě. " Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prosadila v Poslanecké sněmovně celkovou novelu zákona o státní službě, jejíž poslední verze vyplynula z dohod koaličních partnerů s opozicí. Pro novelu služebního zákona hlasovalo 127 poslanců, proti 12, a novela tak získala širokou podporu napříč politickým spektrem."

Důvodem ke kompromisu byl strach vládní koalice z avizovaných obstrukcí, které chtěla provádět opozice u projednávání zákona o státní službě. "Ačkoliv vládní trojkoalice tvrdí, že cílem služebního zákona je odpolitizovat státní správu, opozice je zcela opačného názoru. Proto chce konečnou podobu zákona projednat a v případě neshod je připravena i natahovat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny."