Návrh zákona poslance Jana Volného (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 3) má uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2016.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 51) má uvedené jako datum nabytí účinnosti datum 1. ledna 2017.

Pokud jde o zmíněné sazby daně z hazardních her, jde o jiný návrh, konkrétně o návrh zákona o dani z hazardních her. Jeho projednávání však bylo stejně jako v případě výše zmíněného vládního návrhu zákona na 31. schůzi Poslanecké sněmovny 30. 09. 2015 přerušeno. I tento zákon však má (na rozdíl od návrhu zákona Jana Volného) uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2017. Ve sněmovním tisku (.pdf, str. 13) se pak uvádí, že: " Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. "

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Cituje přitom údaje o Estonsku (str. 12) a Polsku (str. 6). Ve Francii (str. 7–8) a v Německu (str. 4–5) je doba rozpravy dle této studie skutečně stanovena a rozdělena předem a Babiš pak cituje údaje o tom, jak byl v r. 2012 čas rozpravy standardně rozdělován mezi jednotlivé kluby v Bundestagu.

Babiš ve výroku vychází z relevantního zdroje, který správně cituje, k našemu hodnocení však musíme dodat výhradu: údaje, které Babiš uvádí, již nejsou aktuální. Standardní rozdělení času mezi strany v Bundestagu se měnilo po posledních volbách (.pdf, údaje Spolkového volebního úřadu) a FDP tam již není vůbec zastoupena.

Ministerstvo financí zveřejnilo jako první ze všech ministerstev svá open data, a to 15. ledna 2015 na portálu Otevřená data Ministerstva financí ČR. Jsou zde k dispozici i platné smlouvy.

Mezi dalšími ministerstvy, která zveřejnila svá open data, jsou například Ministerstvo dopravy (5. března 2015). Ministerstvo spravedlnosti (17. března 2015) a Ministerstvo vnitra (10. června 2015).

Babiš porovnává 30 hodin rozpravy v rámci celého legislativního procesu s omezením délky rozpravy pouze ve třetím čtení návrhu.

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Ta zmiňuje, že v německém Bundestagu je délka rozpravy pro jednotlivé body vč. třetího čtení stanovena předem a rozdělena proporčně dle zastoupení jednotlivých parlamentních frakcí. Často přitom činí méně než Babišem uvedených 90 minut.

Babiš pak zavádí tím, že toto omezení rozpravy k jednomu bodu srovnává s hodnotou 30 hodin, což je celková délka rozpravy ve všech dosavadních krocích projednávání Elektronické evidence tržeb (EET). I v Bundestagu přitom projednávání věci může trvat déle, zvláště když započítáme délku tzv. velkých rozprav (web parlamentu, něm.), které nejsou časově omezené a mohou se danému tématu věnovat řadu hodin (srov. debatu k eutanázii, něm.).

Třetí čtení EET (tisky 513 a 514) trvalo k datu pořadu 8,5 hodiny, ke kterým můžeme přičíst i 5 hodin, po které se projednával program schůze zahrnující pouze EET. Z tohoto času přitom celkem 3, nikoli 4 hodiny hovořil Miroslav Kalousek vesměs o skladu ve Vrběticích. Spolu s délkou rozpravy k prvnímu čtení (7 hodin) a druhému čtení (7,5 hodiny) pak dojdeme k úctyhodným 28 hodinám, po které se EET ve Sněmovně zatím projednává.

Andrej Babiš ve svém výroku zaokrouhluje a mýlí se v delce projevu Miroslava Kalouska, nicméně skutečným zaváděním je, že srovnává hodnoty, které nejsou ekvivalentní: 1) hodinu a půl rozpravy pouze ve třetím čtení z německého Bundestagu a 2) 30 hodin, které zatím Poslanecké sněmovně zabralo projednávání EET ve třech čteních.

Jak jsme již uvedli v jednom z předchozích výroků, v současné době ministerstvo obrany a generální štáb armády ČR vypracovali koncepční materiál nazvaný Koncepcevýstavby Armády České republiky do roku 2025, který spolu s předcházejícím dokumentem nazvaným Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, řeší problematiku výstavby Armády ČR a obrany státu v kontextu praxe kolektivní obrany.

Náčelník GŠ AČR (.pdf) k tomu uvedl 22. října:

"Hlavním cílem Koncepce výstavby AČR je stanovit rozsah a způsob dosažení schopností, které jsou požadovány ke splnění všech úkolů a závazků AČR do konce roku 2025. Strategie dosažení cílového stavu vychází z následujících priorit:1. Výstavba AČR k obraně ČR a kolektivní obraně v rámci NATO.2. Výstavba AČR k naplnění mezinárodních závazků mimo obrany ČR a kolektivní obrany NATO.3. Výstavba AČR k plnění úkolů, které přímo nesouvisí s obranou státu proti vnějšímu vojenskému napadení a s mezinárodními závazky."

V obecných rysech lze tedy popsat základní cíle koncepce, nicméně ta není celá veřejně dostupná, nelze tedy potvrdit konkrétní body, jak o nich Marek Ženíšek mluví. V tuto chvíli tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, po zveřejnění koncepce výrok dopracujeme.

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Prezident především navštěvuje členské země EU. Země na Východ od ČR navštěvuje v menší míře. Jeho poslední cesta vedla do Číny (ve dnech 1.- 6. září 2015). Zde prezident dojednával obchodní investice. " Zhruba deset miliard korun, tak odhadl prezident Miloš Zeman objem peněz, které přijdou z Číny do České republiky v rámci první investiční vlny. Za všemi investicemi je čínská společnost CEFC. "

Byly zde podepsány smlouvy, " na jejichž základě čínská finanční a energetická skupina CEFC převezme podíl ve společnostech Travel Service a Pivovary Lobkowicz a stane se strategickým partnerem mediální společnosti Médea. CEFC kromě toho koupila fotbalový klub Slavia a také významné nemovitosti v Praze. "

Během první prezidentovy návštěvy Číny (ve dnech 24. - 27. října 2014) podpořil české investice v oblasti odstraňování znečištění ovzduší, vody a dodávek letadel. Dále propagoval Home Credit (vlastní investiční společnost PPF). Rovněž propagoval projekt animovaného seriálu Krteček a panda.

Prezident v Afghánistánu (ve dnech 24. - 25. ledna 2015) přijel podpořit české vojáky a podepsal memorandum o výstavě, " které umožní historicky první výstavu buddhistických památek Afghánistánu v Národním muzeu ČR, jež byly objeveny na území Afghánistánu českými archeology."

Z prezidentovy cesty do Kazachstánu a Tádžikistánu (ve dnech 23. - 27. listopadu 2014) rovněž vyplynuly nové obchodní příležitosti. " České firmy tam (Kazachstán - pozn. Demagog.cz) dnes podepsaly dohody za asi 450 milionů dolarů. Týkají se dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní. Ve většině případů se jednalo o memoranda předpokládající další jednání o spolupráci. " Na návštěvě v Tádžikistánu se " podle prezidenta Zemanapodařilo vyřešit dluh tádžické firmy vůči Česku v řádu milionů dolarů, který blokoval vzájemný obchod obou zemí."

Na prezidentově návštěvě Ruska (ve dnech 8. - 9. května 2015) u příležitosti 70. výročí vítězství nad Německem " Vladimir Putin mu slíbil pomoc při vymáhání pohledávek českých firem v Rusku ve výši přes devět miliard korun. " Mluvili také o pětimiliardové české pohledávce z výstavby elektrárny na severu Ruska.

Vláda ČR má na programu svého jednání 9. září 2015 návrh na uskutečnění státní návštěvy prezidenta republiky Miloše Zemana v Ázerbájdžánské republice ve dnech 14. až 17. září 2015.

Mapa zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana.

Faltýnek v diskuzi reaguje na Danu Váhalovou, která uvádí, že pravomoci předsednictva ANO jsou větší, než pravomoci předsednictva ČSSD.

Její výrok byl označen za pravdivý, protože, jak bude dále demonstrováno, pravomoci předsednictva ANO jsou skutečně větší než v případě stejnojmenného orgánu ČSSD.

Jelikož tyto rozdíly nemohou být ani v kontextu celých stanov považovány za minimální, Faltýnkův výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující :

– rozhoduje o veškerých otázkách členství v Hnutí (v ČSSD má otázku členství v případě přijímání člena v kompetenci místní organizace – .pdf, str.3, článek 4 (5). V případě zrušení členství mohou návrh na odnětí členství podávat místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), okresní výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (3) , krajské výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (4) nebo i předsednictvo (.pdf, str. 4, článek 8 (5)). Rozhodnutí je v kompetenci jednotlivých místních konferencí, v případě návrhu podaném předsednictvem má v rozhodnutí pravomoci Ústřední výkonný výbor).

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, .pdf, str. 9, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15 článek 30 (3l)).

– rozhoduje o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, .pdf, str. 16, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15, článek 30 (2p)).

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v případě absence ambasády musí cizinci přicestovat ilegálně, přičemž po udělení mezinárodní ochrany se jejich pobyt legalizuje.

Např. vyhláška ministerstva vnitra stanovuje seznam zemí, jejichž občané mohou žádat o udělení dlouhodobého víza i na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt.

Františkem Bublanem zmiňovaná Sýrie však v tomto seznamu nefiguruje, tudíž občané tohoto státu mohou využít pouze výše zmíněných možností (přičemž Česká republika má na území Sýrie jedno velvyslanectví a dva honorární konzuláty). V této souvislosti je však důležité podotknout, že uprchlíci většinou do České republiky nechtějí, tudíž se jeví jako bezpředmětné, aby vyhledávali český zastupitelský úřad.

V situaci, kdy v dané zemi zastupitelský úřad není, nelze tedy postupovat jinak, než postupem zmíněným bývalým ministrem. S uděleným vízem lze následně cestovat také v rámci Schengenu.

V případě, že je imigrantovi udělena na základě jeho žádosti mezinárodní ochrana (tj. azyl nebo doplňková ochrana), je mu umožněno legálně pobývat na území České republiky. Dle § 3d zákona o azylu je na území České republiky až na výjimky oprávněn pobývat také cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.

Možnosti podání žádosti o mezinárodní ochranu také nebrání fakt, že cizinec na území ČR pobývá nelegálně. Azylovým řízením se zabývá také např. zmiňovaná Dublinská konvence, která řeší především příslušnost států při řízení o udělení víza, a to i v případě nelegálních imigrantů. Pravdou je také tvrzení, že po udělení azylu je cizinec na území České republiky legálně. Ministerstvo vnitra k tomu na svém webu uvádí: “V případě udělení azylu obdrží azylant průkaz povolení k pobytu azylanta, který jej opravňuje trvale pobývat na území ČR. Zároveň má možnost požádat na cizinecké policii o speciální druh cestovního dokladu pro uprchlíky.”

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.