Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Světová média shodně informují o ruských dodávkách zbraní a další techniky režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Tento fakt nevyvrací ani ruský prezident Vladimir Putin, který v projevu na setkání rady Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Dušanbe v září 2015 prohlásil, že " (Rusko) podporuje syrskou vládu ... v boji proti agresi teroristů. Poskytuje jí a bude nadále poskytovat nezbytnou vojenskou techniku. "

Syrský velvyslanec v Moskvě Riad Haddad toto potvrdil v reakci na kritiku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že Rusko svou podporou Asadovu režimu riskuje prodloužení a prohloubení konfliktu. Řekl konkrétně, že " s Ruskem spolupracujeme již 30 - 40 let, a to v různých oblastech včetně vojenské. Ano, dostáváme od nich zbraně a vojenskou techniku, což je vše v souladu s dohodami mezi našimi dvěma zeměmi " (vyjádření pro agenturu ITAR-TASS převzala většina světových médií včetně Reuters).

Analýza (.pdf, str. 2) amerického Institutu pro výzkum války potvrzuje a dokládá " nové rozšiřování ruských vojenských sil v Sýrii, které začalo července 2015 a výrazně zrychlilo v srpnu a září ".

Z výše uvedeného je možné vyvodit, že vyzbrojování Asadova režimu ze strany Ruska probíhá, a to dlouhodobě. Také existuje důvodné podezření, že v posledních měsících toto vyzbrojování nabralo na intenzitě.

Analýza webu Armádní noviny ve dvou dílech uvádí typ zbraní a techniky, které Rusko v posledních letech Sýrii poskytlo. V první části web popisuje zejména dodávky, modernizaci a opravy letecké techniky (vrtulníky, bojová letadla, drony), ale také pozemní techniku (transportéry). V druhé části své analýzy pak web popisuje dodávky palných zbraní, a to od samopalů po odstřelovací pušky.

Ačkoli lze těžko přesně kvantifikovat "docela masivní vyzbrojení," jak o něm Stropnický mluví, tak vzhledem k dlouhodobosti dodávek zbraní a techniky z Ruska do Sýrie a s ohledem na rozmanitost těchto dodávek (od samopalů po leteckou techniku) hodnotíme výrok jako pravdivý.

MS2014+ je informační systém strukturálních fondů a je tak základním nástrojem pro sledování využívání finanční pomoci z investičních fondů EU v programovém období 2014-2020 a pro vyhodnocování realizace kohezní politiky na národní úrovni. Právě začátek čerpání dotací z fondů EU na následující programové období je však závislý na existenci tohoto monitorovacího systému. Tento sytém, připravený Ministerstvem pro místní rozvoj, je však prozatím spuštěn pouze v jakési cvičné verzi. Systém již prošel 21 kontrolami, audity a znaleckými posudky, včetně dohledu Evropské komise a také průběžným auditem Ministerstva financí. Nicméně závěrečná auditní zpráva byla k tomuto systému mimořádně kritická. Tuto kontrolu provedl nezávislý Auditní orgán zřízený pod ministerstvem financí. Protože však předchozí zprávy nebyly zdaleka tak kritické, požádala 17.dubna ministryně Šlechtová o provedení nezávislého přezkoumání této zprávy. Vzhledem k této skutečnosti proto hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož monitorovací systém evidentně připraven není, zvláště pak v posledních dnech.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Ministr Zaorálek má tedy pravdu v tom, že jeden typ sankcí byl uvalen v souvislosti s anexí Krymu a další kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, i v tom, že opatření zůstávají v platnosti.

Podle informací z médií vyslovil nizozemský politik Halbe Zijstra z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) návrh na utvoření "mini Schengenu", sestávajícího z Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemí a Lucemburska.

Existenci tohoto neoficiálního návrhu potvrdil také německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Podle Reuters mluvčí Evropské komise záležitost okomentovala vyjádřením, že komise neobdržela k této věci žádný formální návrh.

Zdroj: Stratfor.com

Co se týče druhé verze návrhu, jediný zpravodajský server, který o něm informuje, je britský Daily Mail. Bez dalšího komentáře zveřejňuje mapu Evropy, ve které jsou některé dosavadní státy Schengenského prostoru znázorněny jinou barvou, mimo jiné i ministrem Stropnickým zmiňovaná Itálie a Španělsko. Česká republika by (při intuitivním výkladu grafiky) podle tohoto návrhu v Schengenu měla zůstat.

Zdroj: Daily Mail

Daily Mail se odvolává na vyjádření nejmenovaného evropského diplomata, a tvrdí, že možné změny hranic Schengenského prostoru budou předmětem diskuze během výjimečného setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v pátek 20. listopadu 2015. Podle tiskové zpráv y z tohoto setkání žádné obdobné návrhy projednávány nebyly, ministři se shodli (mimo jiné) na posílení vnějších hranic Schengenského prostoru v existující podobě.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv návrhy na zmenšení Schengenského prostoru (případně vytvoření jakési alternativy) existují, není jasné, jak vážně jsou tyto návrhy míněny, ani kdo přesně je navrhovatelem (případně zda má navrhovatel širší podporu). Na oficiální úrovni žádný obdobný návrh vznesen nebyl.

V roce 2015 bylo zatím přijato celkem 53 rezolucí. Seznam všech vetovaných rezolucí Rady bezpečnosti je k nahlédnutí zde. V roce 2015 bylo právo veto použito zatím dvakrát, v obou případech Ruskou federací. Poslední veto v Radě bezpečnosti padlo na konci července 2015, kdy Rusko vetovalo návrh rezoluce OSN o zřízení tribunálu pro vyšetřování katastrofy letu MH17. Právo veta bylo tedy naposledy použito před čtyřmi měsíci. Od této chvíle do současnosti však bylo jednohlasně schváleno více než 10 rezolucí.

Jen dodáme, že výrok padl v souvislosti s otázkou, zda může rezoluce o prodloužení sankcí proti Rusku až do července 2016 (kvůli krizi na Ukrajině), na které se domluvily některé západní země na summitu G20, rozředit mezinárodní jednotu v boji proti Islámskému státu.

Předně je třeba říci, že zápis z tohoto jednání bohužel ještě není k dispozici. Ze zvukového záznamu (.mp3) tiskové konference po posledním zasedání vlády neplyne uložení tohoto úkolu ani jednomu z ministerstev. Nicméně z programu (.pdf) jednání vlády vyplývá, že body č. 4 a 5, které shodně předložilo Ministerstvo vnitra, jsou " Zřízení Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů" a " Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců – Společné soužití v roce 2015 ".

Oba tyto body byly vládou schváleny. Dá se očekávat, že při těchto činnostech bude třeba spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí, přesto není nijak doloženo, že tyto úkoly byly oběma ministerstvům uloženy. Z tohoto důvodu je nezbytné výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ve Švédku neexistují podle zákona oficiální statistiky, které by etnicitu pachatelů sledovaly. Z tohoto důvodu upozorňujeme, že zmíněnou informací nemůže disponovat ani poslanec Okamura.

Zpracování osobních údajů je v daném případě ve Švédsku ošetřeno zákonem Personal Data Act (švédsky) z roku 1998. Týká se zpracování a nakládání s osobními informacemi (.pdf, anglicky).

Švédské statistiky, ani mezinárodní statistiky se také nevyjadřují k původu pachatelů znásilnění. Není tak jasné, z jakého zdroje poslanec Okamura čerpal, oficiální statistiky využít nemohl.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože prezident Zeman sankce spojuje pouze se situací na východní Ukrajině a zcela opomíjí, že existují i sankce, které byly přijaty v souvislosti s anexí Krymu.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

OBSE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty porušování dohod zmiňují. Nicméně oproti období, kdy konflikt nejvíce eskaloval, se míra násilí a lidských obětí výrazně snížila.

Výrok je zavádějící tím, že prezident spojuje obecně sankce s dohodami s Minsku, ovšem ne všechny jsou závislé právě na těchto dohodách. Kromě nich byly přijaty i sankce v souvislosti s anexí Krymu, které nemají spojitost s dodržováním Minských dohod.

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.