Výrok Bohuslava Sobotky o znovuzavedení porodného na druhé dítě hodnotíme jako pravdivý. Záměr zrušit porodné na další dítě byl zveřejněn v Koaliční smlouvě (pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV z roku 2010. Konkrétně se o něm píše na straně 5: "Porodné bude vypláceno pouze na první dítě a pouze u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobek životního minima." Konkrétně se pak jednalo o zákon č. 347/2010 Sb., § 44 (Sbírka zákonů, pdf).

Současná vláda Bohuslava Sobotky rozhodla o změně ve vyplácení porodného. Tisková zpráva MPSV (pdf) z 2. července 2014 uvádí, že rodiny budou mít nárok na porodné i na druhé narozené dítě. Zároveň se má zvyšovat koeficient pro výplatu porodného ze současných 2,4 násobku životního minima na 2,7 násobku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.

Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.

Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jak lze vidět z následující tabulky, v roce 2013 byl deficit skutečně menší než 100 miliard.

Saldo státního rozpočtu:

2010-156,4 mld. Kč

2011-142,8 mld. Kč

2012-101,0 mld. Kč

2013-81,3 mld. Kč

Petr Fiala také pravdivě uvedl, že v době, kdy byl Bohuslav Sobotka ministrem financí (tedy v letech 2002-2006), se státní dluh zvyšoval. Je také pravdou, že v této době ekonomika rostla.

K prvnímu zvýšení DPH Nečasovou vládou skutečně došlo ještě před krizí.

K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla - krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.

K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).

Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).

Jak ukazuje následující tabulka, koaliční vláda ODS opravdu zvyšovala sníženou sazbu DPH v období, kdy krize v Česku ještě nepropukla. Dáváme tedy premiérovi za pravdu (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):

Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH

1993-20075 %

---

Od 1.1.2008

9 %

+3,1; -4,5Od 1.1.2010

10 %

+2,5; 1,8Od 1.1.2012

14 %

-1,0Od 1.1.2013

15 %

-0,9

Je pravdou, že do jmenovaných státních podniků, tedy ČEPRO a MERO, dosadilo členy dozorčích rad ministerstvo financí, jež je vykonavatelem akcionářských práv ČR u těchto podniků. Do jaké míry ovšem tyto kroky projednal Andrej Babiš s dalšími členy vlády, respektive ostatními představiteli vládní koalice, a zdali bral na jejich nominace ohled, nelze jednoznačně určit. V dalších dnech by na toto téma mělo proběhnout vyjádření představitelů KDU-ČSL a ČSSD, dle kterých tento výrok případně upravíme.

Co se týká druhé části tvrzení, můžeme konstatovat, že do koncernu Agrofertu, jehož vlastníkem je Andrej Babiš, patří tři firmy, a to konkrétně Preol, Primagra a Ethanol Energy. Všechny tři jsou zcela závislé na obchodní spolupráci s firmou ČEPRO. Obavy opozice z konfliktu zájmů jsou tak v tomto případě zcela na místě.

Podrobně se střetem zájmů Andreje Babiše (jeho firem) zabýval také pořad Reportéři ČT (video − čas 12:30 a dále), který zmapoval všechny možné průniky zájmů Babiše politika a Babiše podnikatele.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou. Prezentovaný konflikt zájmů je sice zřejmý, nicméně je nutné doplnit, zdali daní jedinci jsou z větší části lidé nominovaní Andrejem Babišem, nebo koaličními partnery.

Zda ODS byla nebo nebyla oslovena s dodáním portfolia odborníků do dozorčí rady ČEZ, není možné ve veřejně dostupných materiálech dohledat. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Kohout působil jako ministr zahraničních věcí ve vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka. Do srpna 2013 byl členem dozorčí rady ČEZu. Jan Kohout je spojen s Českou stranou sociálně demokratickou.

V podobném duchu se již vyjadřoval v námi sledované relaci Miroslav Kalousek, který tvrdil, "že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho." Ačkoliv jsme kontaktovali příslušné politiky, nedostalo se nám od nich odpovědi, tudíž i toto tvrzení zůstává neověřitelné.

Ačkoliv lze vysledovat trend obsazování opozičních politiků do dozorčích rad státních a polostátních firem, nepodařilo se nám ověřit, zda ODS a další opoziční strany někdo oslovil či nikoliv.

Vznik nového občanského zákoníku má poměrně dlouhou historii, neboť věcný záměr nového občanského zákoníku (NOZ) byl zpracován již v roce 2000 Legislativní radou vlády Miloše Zemana. Avšak je pravdou, že Jiří Pospíšil měl na prosazení NOZ zásadní vliv, neboť byl od 4. září 2006 do 9. ledna 2007 a od 13. července do 13. července 2011 předsedou Legislativní rady vlády a především od 4. září 2006 do 8. května 2009 a od 13. července 2010 do 27. června 2012 ministrem spravedlnosti. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou 9. listopadu 2011 a ve třetím čtení pro něj mimo vládní koalici hlasovali také dva poslanci ČSSD (Stanislav Křeček a Miroslav Svoboda). Je však pravdou, že byl prosazen Jiřím Pospíšilem, potažmo ODS. NOZ je platný od 22. 3. 2012.

Výrok však musíme hodnotit jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by NOZ vyhodil zaměstnance z dozorčích rad akciových společností. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přijatý v návaznosti na NOZ pouze změnil praxi, kdy dvě třetiny radních volila valná hromada a třetinu zaměstnanci. Od 1. 1. 2014 volí celou dozorčí radu pouze valná hromada. Mandáty radních zvolených před účinnosti zákona však platí i nadále. Tomuto tématu se ve svém článku věnoval také týdeník Euro, kterému vyjádření poskytl mj. také právník odborů Vít Samek a řekl: "Zákon jasně uvádí v přechodných ustanoveních, že funkční období těchto členů má doběhnout jako za starých pořádků." Zaměstnanec se může stát členem dozorčí rady společnosti i nyní, avšak musí být zvolen valnou hromadou.

V plánu legislativních prací vlády na rok 2014 je zmíněn návrh zákona o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem. Tento návrh zákona by měl zahrnovat i část upravující způsob jejich odměňování. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Na základě informací ze stránek Českého Aeroholdingu hodnotíme výrok jako pravdivý,

Podle shrnutí historie Českého Aeroholdingu na jeho webových stránkách došlo k rozhodnutí o prodeji majetkové účasti v Českých aeroliniích, respektive o případném vstupu strategického investora, v listopadu 2012. Závaznou nabídku předložil Korean Air v březnu 2013. Předseda vlády ČR Petr Nečas, ministr financí ČR Miroslav Kalousek a zástupci Českého aeroholdingu a Korean air podepsali smlouvu o koupi v dubnu.

Podle webové prezentace skupiny aeroholdingu k jiným prodejům nedošlo, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.