Věra Kovářová
Poslankyně
Hodit něco po politikovi? Myslím, že to je sen nejednoho občana.
Český národ skutečně dlouhodobě projevuje sympatie k házení různých objektů na své volené zástupce. V hlavním městě má dlouholetou tradici dokonce i vrhání samotnými lidmi z oken.
Vajíčkové útoky
Věra Kovářová svým výrokem zachycuje pravou podstatu českých občanů, jejichž oblíbenou kratochvílí je metání všemožných předmětů na politiky. Příkladem za všechny je rok 2009, kdy se cílem házečů stali tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a šéf ČSSD (nyní SOCDEM) Jiří Paroubek. Zatímco Topolánek čelil vajíčkům a štěrku, Paroubek byl terčem pro vajíčka a rajčata. Na něj a další představitele sociální demokracie se přitom vejce snášela opakovaně a v tak neuvěřitelném měřítku, až tyto události pro některé komentátory vešly do dějin jako „vaječná intifáda“.
Lidé na politiky rádi házejí věci také v zahraničí. Jedním z pravděpodobně nejslavnějších případů je kousek iráckého novináře, který v roce 2008 mrštil své boty na tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe. V nedávné době byl na Nigela Farage hozen pro změnu milkshake. Pozoruhodné je, že nešlo o první takový případ.
Terčem nemilosrdného vajíčkového útoku se v roce 2018 před komunálními volbami stal i Andrej Babiš, kterému se ale podařilo mistrně uhnout, respektive stát na správném místě, jelikož vejce od něj přistálo ve vzdálenosti asi deseti centimetrů. Hnutí ANO tehdy v rámci kampaně pořádalo sousedské večeře, kde se rozdávalo občerstvení, káva i pivo. Vzhledem k tomu, že se muž vajíčkem netrefil, můžeme v dobré víře předpokládat, že chtěl do jídla pouze přidat nepostradatelnou ingredienci a vylepšit kulinární zážitek pro přítomné účastníky.
Pozorovat, jak letí vajíčko, ovšem není výsadou pouze výše uvedených pánů. Vajíčka byla v minulosti vrhána i na prezidenta Václava Havla a Miloše Zemana či na někdejší americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. V Zemanově případě nicméně přišli filutové z ochranky s geniálním řešením a hlavu státu před náletem uchránili pomocí roztažených deštníků.
Defenestrace aneb když házení věcmi nestačí
Že Češi rádi házejí vším, co mají po ruce, dokazují i tři historické pražské defenestrace. První předznamenala husitské nepokoje, na druhou se neustále zapomíná (dokonce ji ve svých textech opomenul i největší český génius Jára Cimrman) a třetí vedla k třicetileté válce. Je tak vcelku pochopitelné, že se kvůli negativním důsledkům Pražané tohoto koníčku časem vzdali. Evidentně ale některým lidem chybí – jak jinak bychom si mohli vysvětlit video vygenerované umělou inteligencí, které sdílela Zuzana Majerová a na němž její političtí konkurenti vyletěli z okna, než touhou obnovit toto zapomenuté umění?

