Přehled ověřených výroků

Poslanec Martin Kupka (ODS) reaguje na zmínku o tom, že Piráti na své tiskové konferenci uvedli, že dle nich by Andrej Babiš buď neměl být premiérem, nebo by měl prodat svou společnost Agrofert. Odpověď na otázku, jestli existují i jiné varianty řešení Babišova střetu zájmů, je dle Kupky na právnících. V této souvislosti pak Kupka zmiňuje, že podle nálezu Ústavního soudu z roku 2022 existuje možnost slepých fondů, využívaných v zahraničí. 

Klasické svěřenské fondy nestačily

Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš.

Krátce před nabytím účinnosti novely se tehdejší ministr financí Andrej Babiš snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Pravidla fungování svěřenských fondů, která obsahuje český občanský zákoník, ale přímo nestanovují, že správci tohoto druhu fondů musí být nezávislí na zakladateli. Andrejem Babišem zřízené svěřenské fondy tak spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy ve střetu zájmů byl. K rozpuštění obou svěřenských fondů nakonec došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.

Nález Ústavního soudu a slepé fondy

Novelu zákona o střetu zájmů v roce 2017 napadl tehdejší prezident Miloš Zeman u Ústavního soudu a podobný podnět na zrušení některých částí novely tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud v únoru 2020 tyto návrhy zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Kromě toho nález Ústavního soudu zmiňuje i způsoby, jak střet zájmů řeší legislativa v zahraničí. Konkrétně uvádí příklad občanského zákoníku z Québecu, který pracuje s pojmem slepý svěřenský fond (tzv. blind trust) (.pdf, str. 80).

Podle quebecké legislativy má majitel firmy možnost vložit aktiva právě do slepého fondu, který musí splňovat zvláštní podmínky místního zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 80). To znamená, že slepý fond musí být pod kontrolou nezávislého správce, který je zároveň pod pravidelnou kontrolou zvláštního úřadu. Funkci tohoto zvláštního úřadu zpravidla zastává bývalý soudce, „kterého jmenuje po konzultaci se všemi parlamentními stranami a konfirmaci parlamentem guvernér“. K aktivům uloženým ve slepém fondu nemá jeho zakladatel přístup a informace dostává jen přes komisaře (.pdf, str. 80).

Kromě Kanady mají slepé fondy tradici v USA či ve Velké Británii. Česká legislativa ale tento pojem skutečně nezná. V minulosti tak někteří právní experti uváděli, že by Andrej Babiš mohl vytvořit slepý fond v zahraničí.

Závěr

Slepé fondy, jejichž základním parametrem je naprostá nezávislost správce na zakladateli fondu, mají tradici v Kanadě, Spojených státech či Spojeném království. České právo pojem slepý fond nezná a stanovuje jen podmínky fungování klasických svěřenských fondů, u kterých nezávislost správců nevyžaduje. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Boris Šťastný (Motoristé sobě) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by klub Motoristů hlasoval pro Víta Rakušana (STAN) ve volbě místopředsedy Sněmovny. Šťastný říká, že nejdřív proběhne porada poslaneckého klubu a že se domnívá, že Motoristé pro Rakušana spíše hlasovat nebudou. Dodává, že volba je tajná a definitivní rozhodnutí je tak na jednotlivých poslancích.

Hlasování ve Sněmovně a tajnost volby místopředsedů

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedů či místopředsedů dolní komory. Ti se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako předsedové výborů a komisí. Při volbě tedy není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Průběh volby

Sami poslanci místopředsedy volí na ustavující schůzi poté, co na návrh předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Každý poslanec může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.

Volba místopředsedů je, stejně jako u volby při obsazování ostatních sněmovních postů, maximálně dvoukolová. Při obou kolech přitom platí, že se kandidát může stát místopředsedou jen tehdy, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Jestliže tedy po prvním kole zůstává některý z místopředsednických postů neobsazený, koná se druhé kolo volby. Pokud nejsou ani ve druhém kole obsazena všechna stanovená místa, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.

Volba Víta Rakušana

V aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. První dva zvolila na ustavující schůzi v prvním kole. Druhé kolo poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které jedno místo místopředsedy Sněmovny zůstalo volné.

O poslední neobsazený post místopředsedy Sněmovny se uchází předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Ten je však zároveň i ministrem vnitra v demisi. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí není dle Ústavy možné, aby byl člen vlády předsedou nebo místopředsedou Sněmovny. Mohl by tak být případně zvolen až po jmenování nové vlády.

Závěr

Volba místopředsedy Sněmovny je tajná, stejně jako volba předsedy. Sněmovna si nejdříve určí počet místopředsedů a poslanci pak při volbě vybírají tolik kandidátů, kolik je volných míst. Na rozdíl od běžného hlasování, kdy poslanci hlasují elektronicky a zvednutím ruky, probíhá volba místopředsedy pomocí hlasovacích lístků, které poslanci upravují samostatně v odděleném prostoru a následně je vhazují do urny. Výrok poslance Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (AUTO) odpovídá na otázky týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím předsedou vlády a zároveň majitelem koncernu Agrofert, což by ho v roli premiéra postavilo do střetu zájmů. Podle Šťastného jsou Motoristé přesvědčeni, že Andrej Babiš střet zájmů v pravý čas vyřeší. Tvrdil také, že se Babiš zavázal prezidentovi i veřejnosti k tomu, že transparentně sdělí, jakým způsobem tak učiní.

Babišova vyjádření

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s prezidentem Petrem Pavlem mj. na téma svého střetu zájmů hned po volbách 5. října. Prezident po schůzce uvedl: „Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem.“ Pavel také dodal, že mu Babiš nastínil možná řešení střetu zájmů.

Babiš s prezidentem na toto téma mluvil i 12. listopadu. Po jednání Babiš řekl, že neočekával, že po něm bude Pavel požadovat, aby své řešení sdělil veřejně. Hned následující den po jednání koaliční rady komentoval požadavek větou: „Pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně. Řešení zveřejním těsně předtím, než mě pan prezident jmenuje předsedou vlády.“ Zároveň Babiš zopakoval, že střet zájmů vyřeší (video, čas 2:30), a uvedl, že se jedná o citlivou a osobní záležitost a že nebude podnikat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že bude jmenován premiérem (video).

Závěr

Andrej Babiš vícekrát řekl, že svůj střet zájmů před jmenováním do pozice premiéra vyřeší. Z vyjádření hlavy státu vyplývá, že to řekl také přímo Petru Pavlovi. Později Babiš zmínil, že pokud si to prezident Pavel žádá, řešení sdělí veřejnosti. Dle svých slov tak chce učinit těsně předtím, než bude jmenován předsedou vlády. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Nově zvolený předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v kontextu rozhovoru kritizuje případné navyšování schodku státního rozpočtu na rok 2026 nově vznikající vládou Andreje Babiše. Tvrdí, že navyšování není na místě, protože Česko je v dobré ekonomické kondici. To ilustruje na vývoji schodku veřejných financí, který se podle něj během Fialovy vlády snížil z 5 na 1,9 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého, kromě hospodaření vládních institucí, spadá také hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP. V následujících letech klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu se v letošním roce tento deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11). V roce 2026 by měl deficit v poměru k HDP dle predikce zůstat stejný, tedy 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11).

Závěr

Vláda Andreje Babiše skončila v úřadu v roce 2021, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5 % HDP. V průběhu dalších let postupně klesal a v roce 2024 odpovídal 2 % HDP. Za rok 2025 tento deficit podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu činí 1,9 % HDP. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vyspělé země

Vyspělost států lze posuzovat z několika hledisek. K nejběžněji používaným indikátorům, jejichž pomocí lze srovnat situaci v jednotlivých zemích, patří zejména výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Jelikož ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomickém rozvoji státu, používají se ke srovnání vyspělosti zemí i jiné ukazatele životní úrovně. Tím nejčastěji využívaným je tzv. index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje např. i délku života.

Jednou z dalších definic vyspělé země je členství (.pdf, str. 13) v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které Česká republika patří. Právě OECD zveřejňuje porovnání ekonomik členských zemí, a to včetně růstu HDP. V tomto žebříčku za rok 2024 se Česká republika umístila na 21. místě z celkem 38 zemí.

Predikce MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) v říjnu publikoval podzimní výhled globální ekonomiky, ve kterém uvádí odhadovanou výši HDP jednotlivých zemí v roce 2025. Podle dat MMF (.pdf, str. 42) by mělo HDP v ČR v letošním roce vzrůst o 2,3 %, o čemž v říjnu informovala například ČTK. V tomto žebříčku se tak Česko mezi zeměmi OECD nachází na 10. místě.

MMF ve svém výhledu uvádí mimo jiné srovnání vývoje HDP v zemích, které označuje jako „vyspělé ekonomiky“ světa (.pdf, str. 125). V předpokládaném růstu HDP za rok 2025 je Česko v tomto seznamu celkově na 12. místě, pokud započítáme i Macao a Hongkong, které náleží Číně a nejsou např. členy OSN. Pokud je z žebříčku spolu s Taiwanem (který jako stát neuznává většina států OSN) vyřadíme, ČR by se nacházela na devátém místě.

Na šestém místě se Česká republika nachází jen ve srovnání zemí OECD, ve kterém MMF vyjadřuje HDP v tzv. paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele. Toto vyjádření zohledňuje, že je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz. Parita kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Jak jsme ale zmínili, tato statistika vychází z přepočtu HDP na obyvatele. Pokud bychom srovnali růst HDP v paritě kupní síly, tedy růst ekonomiky jako celku bez přepočtu na populaci, statistika MMF umisťuje Česko v roce 2025 na 10. místo mezi zeměmi OECD.

Závěr

Dle nejnovějších údajů OECD mělo Česko v roce 2024 až 21. nejvyšší nárůst HDP. Nejvíce vzrostlo HDP v Kostarice, Dánsku a Španělsku. Predikce růstu HDP pro rok 2025 od Mezinárodního měnového fondu řadí ČR na desáté místo mezi státy OECD a na deváté místo mezi státy označované měnovým fondem jako „vyspělé ekonomiky“. Na šesté příčce mezi zeměmi OECD se Česko umisťuje jen ve statistice, která vyjadřuje predikovaný růst HDP v paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele. Musíme tedy postupovat velmi selektivně, abychom našli metriku, v níž je ČR šestá nejrychleji rostoucí země, a to pouze v odhadu pro letošní rok. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako zavádějící.

Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o státním rozpočtu na rok 2026 a reaguje na otázku, zda očekává, že hnutí ANO v příštím roce navýší jeho schodek. Havel odpovídá, že už plánovaných 286 miliard je podle něj vysoký deficit. Podotýká však, že jeho další zvyšování je možné, protože ANO mělo ve svém předvolebním programu finančně náročné závazky, které podle jeho slov někteří odborníci vyčíslili na 100 miliard korun.

Program hnutí ANO

Ve volebním programu hnutí ANO pro sněmovní volby 2025 se nacházel například slib zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, rozšíření daňových úlev nebo navýšení rodičovského příspěvku (.pdf, str. 10, 19, 20). Dále program počítal např. s investicemi do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury nebo s podporou dostupného bydlení.

Podle ekonoma Daniela Münicha takový program může celkem stát stovky miliard. Dodal, že pouze kapitola snížení daní může vyjít na 75 až 82 miliard korun ročně. Komentář šéfredaktora deníku Právo Petra Šabaty uvádí, že při dalším jednání o státním rozpočtu na rok 2026 bude koalice muset najít minimálně 100 miliard korun, aby pokryla závazky z programu ANO. Výpočet Seznam Zpráv odhadl, že plánované výdaje by mohly zvýšit státní deficit přibližně o 100 miliard korun. Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil pro ČTK uvedl, že negativní dopad na rozpočet by se v prvních letech vyšplhal do desítek miliard korun ročně a později až do stovek miliard za rok.

Závěr

Volební program hnutí ANO obsahuje sliby, jejichž pokrytí podle některých ekonomů a novinářů vyžaduje navýšení státních výdajů zhruba o 100 miliard korun. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany hnutí ANO. Dodává, že nastupující vláda může rozpočet odmítnout a připravit vlastní, protože stát může v mezičase hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Havel uvedl, že na tomto postupu nevidí nic špatného, jelikož provizorium podle jeho slov funguje jinak než americký shutdown.

Rozpočtové provizorium v Česku

Rozpočtové provizorium nastává v případě, kdy zákon o státním rozpočtu není schválen k 1. lednu nového roku. Stát potom hospodaří v nouzovém režimu podle posledního schváleného rozpočtu. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kapitoly závazné měsíční limity a platí pravidlo, že v každém měsíci se může čerpat nejvýše jedna dvanáctina celkových ročních výdajů předchozího státního rozpočtu.

Cílem provizoria je udržet plynulý chod státu do doby, než bude schválen nový rozpočet (.pdf, str. 17). Během této doby pokračuje hrazení mandatorních výdajů (.pdf, str. 24), které je stát povinen zajišťovat dle zákona. Patří sem např. dávky důchodového a nemocenského pojištění, sociální dávky nebo podpora v nezaměstnanosti. Platy státních zaměstnanců spadají do tzv. kvazimandatorních výdajů, které nejsou stanoveny zákonem, ale jsou považovány za nezbytné, protože zajišťují chod státu (.pdf, str. 2). Státní zaměstnanci svůj plat během provizoria dostávají, není ale možné jej zvyšovat.

Shutdown v USA

Ve Spojených státech dochází k tzv. shutdownu, pokud Kongres včas neschválí, nebo prezident odmítne podepsat zákon o rozpočtu nebo dočasné financování na další období. V důsledku zákona proti rozpočtovému deficitu (Antideficiency Act) nesmí federální úřady utrácet peníze, které nebyly schváleny, a velká část činnosti federální vlády se proto musí zastavit.

Někteří zaměstnanci federálních úřadů a organizací jsou posláni na nucenou dovolenou bez vyplácení platů. Zaměstnanci institucí nutných pro ochranu zdraví a bezpečnosti jako je například armáda či policie, musí stále chodit do práce, ale po dobu trvání shutdownu nedostávají výplatu (.pdf, str. 18; .pdf, str. 3).

Závěr

V Česku se při rozpočtovém provizoriu každý měsíc hospodaří podle jedné dvanáctiny rozpočtu z předchozího roku, takže stát dál funguje v omezeném režimu a některé výdaje včetně platů státních zaměstnanců se vyplácejí. Oproti tomu americký shutdown představuje nucené přerušení financování vlády, během kterého federální zaměstnanci nedostávají plat. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který připravil Fialův kabinet. Podotýká, že vláda podle něj v minulosti několikrát Poslanecké sněmovně předložila zvládnutelný rozpočet. Dodává, že kromě roku, kdy se schodek zvýšil kvůli povodním, vždy dokázala naplánovaný deficit dodržet, přičemž v některých případech byl nakonec nižší, než se původně plánovalo.

Státní rozpočet během působení Fialovy vlády

Původní návrh rozpočtu na rok 2022 připravila ještě druhá vláda Andreje Babiše, která plánovala deficit ve výši 376,6 mld. korun. Fialova vláda se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun.

Vláda v červenci 2022 schválila úpravu rozpočtu, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Vláda zvýšení deficitu odůvodnila mj. válkou na Ukrajině, kompenzací za vysoké ceny energií nebo mimořádnou valorizací penzí.

Konečný schodek za rok 2022 dosáhl 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52), a byl tedy nižší než v novelizovaném rozpočtu. Oproti původnímu plánu se ale zvýšil zhruba o 80 mld. Kč.

Rozpočet na rok 2023 počítal se schodkem 295 mld. Kč. V průběhu roku nedošlo k novelizaci rozpočtu a konečný deficit nakonec činil 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71). V tomto roce byl tedy přibližně o 6,5 mld. korun nižší, než vláda původně plánovala.

Pro rok 2024 vláda nejprve prosadila rozpočet se schodkem ve výši 252 mld. Kč. Po povodních v září a říjnu ale připravila novelu rozpočtu, která plánovaný schodek navýšila o 30 mld. Kč. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73), a byl tedy vyšší než původně.

Rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 241 mld. Kč a nebyla k němu přijata žádná novela. Konečný údaj za celý rok ještě není znám, podle nejnovějších údajů Ministerstva financí odpovídal schodek ke konci října 183,1 mld. Kč.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2023 dodržela plánovaný schodek státního rozpočtu, který byl dokonce nižší. V letech 2022 a 2024 ovšem původní deficity navýšila novelami a konečné schodky byly nakonec vyšší. Matěj Ondřej Havel přitom ve výroku zmiňuje jako výjimku jen povodňový rok 2024, přestože už v roce 2022 došlo k navýšení schodku o desítky miliard korun oproti původnímu plánu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na otázku moderátora ohledně kritiky návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany hnutí ANO. V návrhu, který připravila končící Fialova vláda, totiž podle zástupců ANO chybí prostředky na mandatorní výdaje některých resortů. Havel zmiňuje, že opozice vznášela podobné výhrady každý rok během celého volebního období 2021–2025, přičemž Fialova vláda podle něj rozpočty vždy zvládla dodržet.

Státní rozpočet na rok 2022

Vláda Petra Fialy byla prezidentem jmenována v prosinci 2021. Bylo to až poté, co předchozí vláda Andreje Babiše dvakrát schválila návrh rozpočtu na rok 2022, jelikož mezitím proběhly volby, a odeslala ho Poslanecké sněmovně. Vláda Petra Fialy původní návrh po svém nástupu přepracovala, Poslanecká sněmovna pak upravený rozpočet schválila v březnu 2022. Rozpočet počítal se schodkem 280 mld. Kč (.pdf, str. 1), vláda ale v červenci téhož roku schválila úpravu (.docx), na základě které plánovaný schodek narostl na 330 mld. Kč. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) úpravu okomentovala na svém facebookovém účtu slovy, že škrty v rozpočtu Fialovy vlády „neměly nikdy oporu v realitě“. Původní verzi rozpočtu Fialovy vlády z března 2022 označila za „cár papíru s imaginárními čísly“, nový schodek pak za „astronomický“.

Státní rozpočet na rok 2023

Rozpočet na rok 2023 z pera vlády Petra Fialy počítal se schodkem 295 mld. Kč, což podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové neodpovídalo skutečnosti. Schillerová během roku 2022 vícekrát zmínila, že deficit státního rozpočtu bude v následujícím roce činit 470 mld. Kč. Během projednávání návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně jej označila za rozpočet „na hranici legálnosti“ a o odhadovaných příjmech prohlásila, že „stojí zcela na vodě“.

Statní rozpočet na rok 2024

Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 mld. Kč. Alena Schillerová varovala, že vláda podle ní nadsadila očekávané příjmy nejméně o 7,5 miliardy korun a reálný schodek je už kolem 270 mld. Kč, což označila za „vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy“. Karel Havlíček návrhu vytýkal, že rozpočet není protiinflační a „hlavní úsporou je přesun výdajů na spotřebitele“. Klára Dostálová označila rozpočet ministerstva pro místní rozvoj, který dříve vedla, za naprosto nereálný, protože plánované výdaje podle ní neodpovídaly úkolům ministerstva. ANO také neúspěšně navrhovalo vrátit rozpočet k přepracování.

Státní rozpočet na rok 2025

Podobně ostrou rétoriku nasadilo ANO i o rok později vůči návrhu rozpočtu na rok 2025. Vláda koncem září schválila návrh státního rozpočtu, který počítá s deficitem ve výši 241 mld. Kč. Alena Schillerová v listopadu 2024 označila návrh za „neopravitelný“ a „postaven na písku“, protože podle ní obsahuje nadhodnocené příjmy ve výši 40 až 50 mld. Kč. Odkazovala se na stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), jehož závěry podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala zlehčovali. Mezi konkrétní nedostatky rozpočtu zařadila chybějící miliardy obnovitelné zdroje, nedostatečné financování nepedagogických pracovníků a nedostatek prostředků na výstavbu silnic druhé a třetí třídy.

Státní rozpočet na rok 2026

Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025 návrh státního rozpočtu na rok 2026. Představitelé hnutí ANO ho opět označovali za nerealistický. Andrej Babiš v listopadu 2025 tvrdil (video, čas 0:16), že „v návrhu chybí 85,4 miliardy na výdajích“ a „je v něm 15 miliard nafouknutých příjmů, které vlastně neexistují“. Alena Schillerová navržený rozpočet označila za „děravý jak cedník“ a prohlásila, že schodek je „desetinásobně vyšší než před covidem“, a naznačila tak, že schodek navrhovaného rozpočtu je ve skutečnosti výrazně vyšší, než návrh deklaruje. Karel Havlíček v září 2025 varoval, že rozpočet je neudržitelný a pro resort dopravy v něm chybí tolik financí, že by se podle něj zastavila výstavba.

Závěr

Hnutí ANO skutečně každý rok od nástupu vlády Petra Fialy kritizovalo předkládané rozpočty a zpravidla tvrdilo, že deklarované příjmy jsou nadhodnocené a neodpovídají realitě. Dále opakovalo, že plánované schodky rozpočtů mají být ve skutečnosti daleko vyšší, než je uvedeno v samotných rozpočtech. Nenalezli jsme vyjádření, kde by zástupci ANO explicitně označili schodky za „neudržitelné“, nicméně z jejich vyjádření toto tvrzení vyplývá. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu rozpočtu na rok 2026, který vláda Petra Fialy už jednou Sněmovně předložila, a to na začátku října 2025. Jelikož však mezitím skončilo volební období, nově složená dolní komora ho nemohla projednat. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dříve vyzval končící kabinet, aby návrh předložil podruhé. Dosluhující vláda jej předložit nejprve nechtěla, nakonec tak ale učinila 12. listopadu.

Havlovy výroky

Matěj Ondřej Havel komentoval situaci týkající se předložení rozpočtu například 22. října v pořadu Interview ČT24, kde nejdříve uvedl, že předložit návrh rozpočtu zatím nemá smysl, protože ještě nebyl ustanoven rozpočtový výbor. Zároveň ovšem dodal, že „by ho poté vláda poslat měla a nevidí důvod, proč by tak neměla činit“ (video, čas 20:03).

Havel se k rozpočtu vyjadřoval také 10. listopadu v debatě na CNN Prima News, kde řekl, že chce, aby ministr financí Zbyněk Stanjura rozpočet poslal i do nové Sněmovny (video, čas 13:18). Zmínil také, že doufá, že končící vláda rozpočet předloží, aby na něm Sněmovna mohla případně dál pracovat (video, čas 8:33). Stejný den Havel komentoval jednání o předložení rozpočtu také na České televizi, kde řekl, že se rozpočet zcela jednoznačně má poslat i do nové Poslanecké sněmovny (video, čas 10:09). Novinky.cz později napsaly, že „Matěj Ondřej Havel předpokládá, že vláda rozpočet pošle“.

Závěr

Matěj Ondřej Havel opakovaně vyjádřil svou podporu tomu, aby končící Fialova vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2026 nové Poslanecké sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.