Přehled ověřených výroků

V první části analýzy se budeme zabývat tím, zda výši dotace ovlivňuje druh pěstované zemědělské kultury.

Hlavním zdrojem přímých plateb, které formou dotací dostávají čeští zemědělci z prostředků EU prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, je ministrem zmiňovaná SAPS, tedy tzv. jednotná platba na plochu.

Výše této dotace skutečně není závislá (.pdf, str. 10) na konkrétním druhu pěstované zemědělské kultury.

Pro letošní rok tato sazba ještě stanovena nebyla, v loňském roce však šlo o dotaci 6 068,88 Kč na hektar zemědělské půdy.

Co se týče druhé části tohoto výroku, potvrzujeme, že vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva jsou osvobozeny od spotřební daně a s jejich alespoň minimálním zdaněním se počítá až v dlouhodobějším horizontu.

Uveďme ještě pro úplnost, že tzv. zelená nafta, u níž mají zemědělci nárok na vrácení části spotřební daně, měla o své zvýhodnění letos přijít, ale vláda se nakonec rozhodla toto opatření prodloužit.

Fiskální pakt (pdf.) neboli Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byl podepsán 25 členskými státy Evropské unie na zasedání Evropské rady v březnu 2012. Pakt tehdy odmítla podepsat pouze Velká Británie a Česká republika.

Účelem fiskálního paktu je zajistit, aby členské státy dodržovaly přísnější rozpočtovou kázeň, vzájemně koordinovaly své hospodářské politiky a celkově, aby se zlepšila správa eurozóny. Podrobněji o jednotlivých požadavcích zde.

Tento pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. Vláda nakonec schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU na konci března tohoto roku. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.

Celkový státní dluh Česka je dle Eurostatu (pdf.) v rámci členských zemí EU osmým nejnižší (nikoli tedy nejnižší, jak Kalousek v pořadu uvedl) a dosahuje 47 % k HDP. Nejnižší státní dluh má Estonsko (10,0%) následované Bulharskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Rumunskem, Litvou a Švédskem.

Zároveň míra nezaměstnanosti v České republice je šestá nejnižší z osmadvaceti zemí Evropské unie. Informace zveřejnil Eurostat ve své aktuální zprávě o regionální nezaměstnanosti v EU, kde se mj. uvádí, že průměrná nezaměstnanost v Česku je 7%.

Podle stejného zdroje (pdf.) má Česká republika ze všech zemí EU nejmenší procentu obyvatel ohrožených chudobou (15,4%). Téměř stejná situace panuje i v Nizozemsku (15,7 %) a ve Švédsku (16,1 %). V osmadvacítce států Evropské unie je ohroženo chudobou průměrně 24,3 % obyvatel.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý na základě Kalouskova prohlášení o tom, že Česká republika je nejméně zadluženou zemí v EU.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."

Podle analýzy (.pdf, str. 4) České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z roku 2013 je roční podpora biopaliv úlevou na spotřebních daních ve výši 1 068 mil. Kč (údaje k roku 2011). Podle informací, které nám poskytlo Ministerstvo životního prostředí, byla tato částka v roce 2012 1 390,03 mil. Kč.

Zvýšení podílu biosložky povinně přimíchávané do paliv bylo schváleno novelou zákona o ovzduší z roku 2010, referovala o tom i ČTK například prostřednictvím portálu Idnes. Ondřej Liška pak pro tento návrh skutečně hlasoval.

Připomeňme ovšem, že zavedení biopaliv není otázkou roku 2010. Povinné přimíchávání biologických složek do nafty a benzínu bylo zavedeno (nyní již neplatnou) novelou zákona o ovzduší 180/2007 Sb. Ondřej Liška na tomto hlasování přítomen nebyl.

Kromě této jedné miliardy korun se dozajista přimíchávání biosložky do pohonných hmot promítlo do konečné ceny těchto produktů. Nepodařilo se nám dohledat relevantní statistiku či informaci, která by Johnovo prohlášení podporovala/vyvracela. Oslovili jsme také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ovšem podle svých slov podobnými informacemi nedisponuje.

Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Česká republika stejně jako zmíněné západoevropské země staví svoji politiku vůči Číně na pragmatických základech se snahou především zajistit ekonomickou spolupráci a vzájemný fungující obchod. S tímto cílem všechny země do jisté míry přivírají oči nad otázkou lidských práv, která bývá při jednáních zmíněna většinou jen deklaratorně, případně vůbec. České ministerstvo zahraničí však v jemném diplomatickém jazyce postoupilo na další stupínek, když oficiálně prohlásilo, že Čínu v těchto otázkách kritizovat nebude. Vzhledem k této skutečnosti tak výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zmíněné země také kladou větší důraz na ekonomické cíle než lidská práva, ale zároveň nevydávají podobná progresivní vyjádření.

Kritizovaná část společného tiskového prohlášení ministerstev zahraničních věcí České republiky a Čínské lidové republiky je konkrétně tato: "Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě." Nepodařilo se nám najít prohlášení v podobném duchu, které by podepsala Francie. Francie nedávno slavila 50 let (ang.) diplomatických vztahů s Čínou. Při té příležitosti navštívil (ang.) Paříž čínský prezident Xi Jinping. S francouzským prezidentem Francois Hollandem podepsali několik především obchodních dohod. Nepodařilo se nám dohledat žádnou deklaraci týkající se Tibetu nebo politiky jedné Číny. Lidská práva však byla v jednáních zmíněna, Francois Hollande apeloval na jejich dodržování například u přípitku (fr.) při oficiální večeři.

Detailní porovnání zahraničních politik Německa, Francie, Velké Británie a Česka vůči Číne, respektive srovnání, do jaké míry jsou nebo nejsou stejné, není v možnostech naší práce. Omezíme se tedy na zkratku v podobě porovnání postoje k Tibetu. Porovnatelné prohlášení žádná ze zemí nepodepsala. Nicméně David Cameron (ang.) se ve snaze zlepšit vztahy s Čínou na konci lonského roku rozhodl nesetkat s Dalajlámou. Stejně tak Německo (ang.) od roku 2009 deklaruje podporu politice jedné Číny a vysocí představitelé státu se nesetkali s Dalajlámou na jeho návštěvě země. Žádná ze zemí však nevydala oficiální stanovisko vysloveně odmítající samostatnost Tibetu.

Z toho důvodu, že jsme nedohledali konkrétní text, který měla Francie podepsat, a z nějž mělo vycházet i české prohlášení, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o sněmovních i veřejných diskuzích o situaci ve Vězeňské službě ČR.

Ministryně spravedlnosti Válková odvolala generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala na začátku dubna letošního roku. Tento krok byl skutečně vnímán kontroverzně a vyvolal diskuzi ve sněmovně.

Předně o této věci jednal 11. dubna Bezpečnostní výbor PSP (.pdf), jak dokládá pozvánka na toto jednání. Zápis z tohoto jednání není k dispozici, nicméně o průběhu výboru referovala např. Česká televize /ČTK. V pozvánce (.pdf) na jednání výboru, které se uskuteční v úterý 6. května, je bod k situaci ve Vězeňské službě obsažen také.

Jednání výboru nebylo jedinou reakcí poslanců na odvolání Dohnala. 29. dubna navrhla poslankyně ODS Jana Černochová zařazení bodu Stanovisko předsedy vlády k situaci ve Vězeňské službě. Tento návrh obhajovala (stenoprotokol s celým vystoupením poslankyně Černochové) mimo jiné následovně:

" Důvody, které mě k mému návrhu vedou, jsou ty, že si paní ministryně spravedlnosti pranic nedělá z usnesení výboru pro bezpečnost, který opakovaně paní ministryni vyzýval, aby pozastavila výběrové řízení na funkci ředitele Vězeňské služby a zdržela se všech kroků vedoucích k destabilizaci Vězeňské služby České republiky a vězeňství. Rovněž žádal vládu, aby se neprodleně zabývala problematikou Vězeňské služby České republiky a aby kroky ministryně spravedlnosti nějakým způsobem pozastavil pan premiér."

Pro doplnění uvádíme, že tento bod nebyl schválen o 2 hlasy.

Za Válkovou se postavil poslanecký klub hnutí ANO, když po jednání 8. dubna médiím toto stanovisko prezentoval předseda tohoto klubu Faltýnek (ČTK/Deník).

O jistých tenzích mezi koaličními poslanci, které krok Válkové vyvolal, svědčí také server Týden.cz.

Předseda vlády mluví rovněž o veřejných diskuzích ohledně tohoto rozhodnutí ministryně spravedlnosti. 4. dubna (tedy v den odvolání) v hlavní zpravodajské relaci ČT Události byla o tomto kroku ministryně odvysílána reportáž (video). Zmiňme některé další veřejné debaty, které celou kauzu doprovázejí. Sama Válková o této otázce diskutovala 13. dubna 2014 v pořadu Partie na TV Prima s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem. Ten k tématu uvedl:

" Já si myslím, že pokud paní ministryně říká, že je uvážlivá, tak tu, ten krok, to znamená, odvolání pana brigádního generála mohla přinejmenším konzultovat s právníky, já vím, že tam je teď zbytečný spor mezi služebním zákonem o služebním poměru a Vězeňskou službou, aspoň v rozkladu pana odvolaného ředitele, mohla to konzultovat s bezpečnostním výborem, který si stěžoval, že byl zaskočen, prostě té uvážlivosti celkově by mohlo být víc, možná, že by pak se minimalizovaly třecí plochy. Já, prosím, aby se paní ministryně na mě nezlobila, ale ona prostě, zdá se, že někdy velmi rychle jedná a ne vždy domýšlí konců svých kroků."

Ve stejném pořadu svůj krok Válková obhajovala. Konkrétně např. uvedla: " My tam máme i určité podezření, ale to neříkám, že jde za panem Dohnalem, za panem Dohnalem jde nedostatek kontrolní činnosti. A to nemluvím třeba o spisové službě, tam proběhla kontrola, kdy jsme zjistili, že vůbec nejsou spisy vkládány v té digitalizované podobě do takzvané spisovky 3, že tam v podstatě došlo k porušení licenčních smluv. Teď, jaké byly způsobeny škody, vyplácely se peníze za služby, které nemusely se honorovat, naopak, ta licenční smlouva je postavena tak, že se nesmí, že se všechny úkony musí dělat bezplatně, čili když bych to shrnula, definitivně jsem si jistá tím, že generální ředitelství kontrolní činnost nevykonávalo. "

Na situaci veřejně reagoval také poslanec ODS Blažek, když v tiskovém prohlášení doslova uvedl: " Z dosavadních vyjádření paní ministryně Válkové plyne, že se jedná o rozhodnutí manažersky nesprávné, nezákonné, pokrytecké a zbabělé. Ačkoliv má hnutí ANO plná ústa Zákona o státní službě, který má zaručit, aby úředníci státu byli chráněni před výměnami politiků, dělá ministryně spravedlnosti pravý opak. A to dokonce tam, kde to již stávající právní úprava nedovoluje."

Lze tedy konstatovat, že odvolání šéfa Vězeňské služby skutečně vyvolalo značný ohlas v rámci Poslanecké sněmovny i ve veřejných debatách, výrok premiéra tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je pravda, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pracuje na návrhu zákona o zrušení poplatků ve zdravotnictví. Plánuje, že tento zákon zruší poplatky za recept a za návštěvu lékaře. Zůstanou tak pouze platby za ošetření na pohotovosti.

Ministr Němeček minulý týden sám uvedl, že tento návrh zákona chce co nejdříve poslat na vládu. Zda ho k rychlejšímu podání nabádal Bohuslav Sobotka, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Tzv. zelená nafta již byla předmětem jednání Sobotkova kabinetu. Konkrétně 2. dubna byl na vládě přijat návrh na zachování zmíněné vratky daně. Premiér sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády, že by vláda chtěla znovunastavení tzv. zelené nafty již během tohoto roku, ministr zemědělství upřesnil termín tak, že by to mělo být do žní, kdy je spotřeba nafty největší. Již 2. dubna Sobotka mluvil o tom, že zmíněná novela bude " brzy předložena do legislativního procesu ". Mimo výše uvedeného Babiše je zmíněn jako spolugestor také ministr Jurečka.

V obou případech je dohledatelná skutečnost, že dané návrhy by měly být zavedeny v poměrně krátkém časovém horizontu. Nepodařilo se nám ovšem dohledat informace o Sobotkově osobním zapojení, resp. o jeho urgencích směrem k oběma ministrům. V případě zelené nafty by měl být jmenován také ministr zemědělství.

Evropská centrální banka skutečně snížila na zasedání 13. listopadu 2013 svoji hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %. Touto sazbou se úročí likvidita poskytnutá bankám ve formě úvěrů.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství nový ředitel Lesů ČR Daniel Szórád skutečně za první dva měsíce ve funkci snížil o 40 procent hodinovou sazbu za právní služby, které pro podnik dělají externí právní kanceláře.