Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na následující informace. Hampl je kandidátem v senátním obvodě Praha 1 za koalici KDU-ČSL a Strany zelených.

Strana zelených podporuje (.pdf, bod 79 a 80) zavedení stejné legislativy v oblasti vztahů stejnopohlavních a různopohlavních párů a odstranění diskriminace sexuálních menšin. Strana zelených také prosazuje novelizaci zákona o registrovaném partnerství umožňující individuální adopci.

Na rozdíl od SZ má KDU-ČSL vůči adopci registrovanými partnery značně negativní postoj a odmítá ji.

K prvnímu navýšení DPH Nečasovou vládou došlo ještě před krizí.

K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla − krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.

K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).

Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).

Jak ukazuje následující tabulka, s krizí se Česká republika potýkala až o rok později, než došlo k prvnímu navýšení DPH (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):

Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH

1993-20075 %

---

Od 1.1.2008

9 %

+3,1; -4,5Od 1.1.2010

10 %

+2,5; 1,8Od 1.1.2012

14 %

-1,0Od 1.1.2013

15 %

-0,9

Starostou Ostravy-Poruby je skutečně Lumír Palyza. V Moravské Ostravě a Přívozu, kde je Lukáš Semerák členem zastupitelstva, jsou skutečně tito "prachožrouti" využíváni ke sběru prachu. Pravdou také je, že technika na snížení prašnosti, kterou pořídily Technické služby Moravská Ostrava a Přívoz, p.o., byla z velké části kofinancována z dotací (.xls) ze Státního fondu životního prostředí a Fondu soudržnosti, jehož realizačním orgánem je také SFŽP.

Mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková popsala fungování prachožroutu následovně: "Místa, kde uklízí, nejdříve pokropí, poté je zamete a následně vysaje." Dochází tedy také k postřiku chodníků vodou. Ve dnech, kdy panovalo tropické počasí, byl využíván také stroj „prachostřik“, který kropil chodníky a silnice. Podle slov místostarosty Dalibora Mouky je však k tomuto účelu v Moravské Ostravě a Přívozu využívána užitková voda.

O kropení silnic informovala radnice na svém webu například v roce 2010, zde se však informace o tom, jaká je k těmto účelům využívána voda, neobjevila. Tato informace se vyskytuje ve zprávě z roku 2009, kdy výrobní náměstek Ostravských komunikací Antonín Bína řekl: "Ke splachování silnic využíváme vodu z vlastní vodárny, která se kvalitou blíží pitné vodě.“ O kropení silnic v Porubě informovala např. i Česká televize v roce 2008, kdy jí náměstek měl sdělit, že se ke kropení používá pouze pitná voda a ke splachování vozovek voda užitková. Naše hodnocení vychází z těchto informaci, jelikož aktuálnější zprávy o využívání vody v Porubě jsme nenalezli. Výrok Lukáše Semeráka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ve svém sobotním vyjádření pro novináře skutečně premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že se v případě dodržování příměří na Ukrajině nemusí nové sankce začít hned uplatňovat. Pravdivé je pak i konstatování, že kancléřka Angela Merkelová patří mezi politiky, kteří zastávají stanovisko, že Rusko se novým sankcím může vyhnout, pokud se viditelně zapojí do řešení krize na východní Ukrajině.

Výrok je označen jako zavádějící. Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají."

Systém financování tedy není postaven tak, že by si kandidát financoval kampaň v libovolné výši a hnutí ANO by stejnou částku doplácelo. Reálně je to tak, že hnutí dává na kampaň částku ve fixní výši a tutéž částku pak doplácí sám kandidát.

Díky tomu, že senátní kandidáti nevlastní transparentní účty, nemůžeme ověřit, kolik peněz bylo vydáno na předvolební kampaň Antonína Prachaře a jaký podíl z částky pocházel z jeho vlastních zdrojů.

Vládní koalice skutečně odmítla návrh novely zákona, který by obnovil slevy na dani pro pracující důchodce a jehož tvůrcem byla ODS. Daný návrh zákona byl podle vyjádření vlády (pdf.) pouze dílčí změnou a strany vládní koalice připravily vlastní novelu (pdf.), která by měla jít 15. července tohoto roku do poslanecké sněmovny k prvnímu čtení a jež by v rámci fiskální politiky tyto výdaje státu měla někde nahradit. Tato novela by měla platit od 1. ledna příštího roku. Zmiňovaný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.

Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.

Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.

Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.

Je pravdou, že to byla koaliční vláda Petra Nečase, která v roce 2012 v rámci úsporného balíčku zrušila od roku 2013 slevu na dani z příjmu pro pracující důchodce.

Ovšem je třeba poznamenat, že tato vláda zmiňovanou slevu nezavedla. Důchodci ji mohli uplatňovat již od roku 2008 na základě reformy, kterou připravila druhá vláda premiéra Mirka Topolánka − konkrétně ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:

"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."

V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:

• doplatek na bydlení bude podle návrhu nově ubytovnám poskytován na prostor, nikoliv na počet lidí žijícím v bytě
• provozování ubytoven bude vyňato ze živnostenského zákona
• bude stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé

Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.

Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.

Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".

Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.