Miroslav Kalousek
Ten malý problém je velmi zajímavá informace o tom, že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho.
Trend zastoupení opozice v orgánech státních podniků potvrzuje i Bohuslav Sobotka a Petr Nečas.
Pro potvrzení jsme však kontaktovali několik bývalých předsedů vlád, na jejichž vyjádření nyní čekáme. Po jeho obdržení pak hodnocení upravíme.
Úplný seznam členů orgánů například státního podniku ČEZ můžete najít po jeho vyhledání v online obchodním rejstříku. Politické složení jeho orgánů však nic nevypovídá o tom, zda opozice byla či nebyla vyzvána k účasti ve společnostech.
Miloslav Ludvík
Pokud vím, tak těmi náborovými testy projde každý sedmý (k pražské městské policii – pozn. Demagog.cz).
Weby Echo24.cz a Idnes.cz informovaly v dubnu a květnu tohoto roku, že výběrovými testy k pražské městské policii prošlo pouze 27 osob z 470 uchazečů pozvaných k výběrovému řízení, což je značně méně než každý sedmý.
Většina dotyčných vypadla na psychotestech. Web regiony.impuls.cz v článku z prosince 2013 uvádí úspěšnost kandidátů okolo 8–9 %. Podle Idnes letos uspělo pouhých 49 uchazečů z 2 100 zájemců.
Lumír Palyza
Z pozice starosty městského obvodu, kde jsem starostou, taky sbíráme prostřednictvím Ostravských komunikací a jejich strojů prach, samozřejmě ta voda, která by měla spláchnout prach, tak je přece úplně jedno, jestli je používána a využita na strojích, které jsou sice starší, ale ten účinek udělají taky.
Lumír Palyza je starostou městského obvodu Ostrava-Poruba. O kropení silnic, které v Porubě zajišťují Ostravské komunikace, radnice informovala v roce 2010. Aktuálnější informace se nám na webu Ostravy-Poruby ani v médiích nalézt nepodařilo. Ostravské komunikace podle svého webu skutečně "zajišťují čištění komunikací samosběry, kropícími vozy a strojní sečení travních porostů na místních komunikacích I. a II. tříd, silnicích I.- III. tříd na území Statutárního města Ostrava."
Palyza ve svém výroku reaguje na předchozí tvrzení lídra hnutí Ostravak, který srovnával využití tzv. prachožroutů s využíváním cisteren s vodou v Porubě. Nejsme schopni posoudit efektivitu obou přístupů a srovnat jejich účinnost a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Lubomír Zaorálek
Vy dobře víte, že já jsem nebyl v exekutivě, ani jsem nebyl v době (Zaorálek mluví jednak o letech 2000 a 2001 a následně o konfliktu v Iráku - pozn. Demagog.cz) toho konfliktu třeba, které vy popisujete, součástí exekutivy. A přesto vám mohu říci, že v roce 2003, což bylo asi klíčové, protože tam došlo k tomu, že se disponovalo údajnými informacemi o chemických zbraních Saddáma Husajna, v té době vlastně, ať už probíhalo cokoliv, v každém případě akce 2003 proti Iráku nebyla akcí Severoatlantické aliance. To znamená, tam nedošlo k tomu, co tady popisuju, že se vyhodnocovaly zprávy všech členů aliance. Víte, že to byla koalice ochotných.
Současný ministr zahraničních věcí je v roce 2014 ve vládní funkci skutečně poprvé. Doposud bylo jeho nejvyšší funkcí předsednictví v Poslanecké sněmovně v letech 2002−2006.
Informacemi o chemických zbraních v rukou Saddáma Husajna údajně disponovaly Spojené státy americké. Oznámil to v roce 2003 tehdejší ministr zahraničních věcí Colin Powell ve svém známém projevu (přepis v angličtině zde) v návaznosti na své inspektorské mise. Ohlasy na toto téma se objevily i v českém tisku.
Co se týče akcí proti Iráku, NATO samo se v roce 2012 zprostilo odpovědnosti za akci v roce 2003. Připouští, že se jí účastnily některé členské státy, ne však organizace jako subjekt. Nevyhodnocovaly se tedy zprávy jednotlivých členů, jak je tomu v případě jednotného postupu celé Severoatlantické aliance. Obecně se invaze přisuzuje právě takzvané koalici ochotných (seznam viz odkaz dole) , tedy třiceti státům, které invazi podpořily. Je mezi nimi i Česká republika.
Lubomír Zaorálek tedy mluvil pravdu ve všech bodech výroku.
Tomio Okamura
Stejný zákon poslanec Šincl s panem Urbanem navrhovali v minulém volebním období. (...) On byl spolupředkladatelem již v minulosti (jedná se o návrh snížení spotřební daně z pohonných hmot, pozn. Demagog).
Tomio Okamura mluví o návrhu, který vyvolal v Poslanecké sněmovně procedurální spory. Tento návrh se týkal snížení spotřební daně na pohonné hmoty a byl předložen jako pozměňovací návrh u tzv. zelené nafty poslancem ČSSD Milanem Urbanem (.pdf).
V minulém volebním období předložila skupina poslanců ČSSD (celkem 40), mezi nimiž byli oba jmenovaní, zcela identický návrh (.pdf).
Pro informaci doplňujeme také výsledek hlasování o tomto návrhu mezi poslanci ČSSD: v minulém volebním období 12. června 2012 hlasoval klub ČSSD pro tento návrh (resp. proti jeho zamítnutí), zatímco nyní se poslanci sociální demokracie až na Urbana postavili v opakovaném hlasování proti tomuto identickému návrhu.
Zajímavostí je také postoj pravicové opozice, která v minulém období tento návrh zamítla a nyní jej podpořila (původní hlasování, jež bylo poslancem Šinclem zpochybněno).
Počkejte, dokonce je to tak, že i když se vlastně zmrazily vojenské vztahy s Ruskem, tak se ani nedošlo k tomu, že se definitivně by zrušil ten akt zakládací NATO - Rusko. Řeklo se, komunikační kanál zůstává otevřen.
K zmražení civilně-vojenské spolupráce NATO a Ruské federace došlo 1. dubna v souvislosti s odmítnutím anexe Krymu a dalšího narušování státní suverenity Ukrajiny. V daném prohlášení se rovněž uvádí: "politický dialog v Radě NATO - Rusko může dále pokračovat, jak je to nutné na úrovni velvyslanců a výše, který nam umožní výměnu pohledů, především na tuto krizi." Tento postoj NATO opětovně deklarovalo i v oficiální deklaraci ze summitu ve Walesu (bod 22. a 23).
O tomto multiplikačním efektu vůbec Ministerstvo financí nehovořilo, ani v tom zdůvodnění, proč jsou vlastně proti, naopak o tom hovoří špičkoví čeští ekonomové. (jedná se o návrh snížení spotřební daně z pohonných hmot, pozn. Demagog).
Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu poslance Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, který byl předložen v průběhu projednávání návrhu zákona o tzv. zelené naftě.
Smyslem Urbanova návrhu bylo snížit spotřební daň (viz. důvodová zpráva návrhu) – na naftu o 2,50 Kč za litr a na benzín o 1,50 Kč za litr – a tím i cenu pohonných hmot. Urban počítal s tím (odvolávajíc se na analýzu Národohospodářské fakulty VŠE), že díky snížené ceně budou motoristé a přepravci tankovat v České republice a výběr spotřební daně se zvýší. Okamura k tomu dodává, že zůstane lidem více peněz a utratí je za jiné komodity, což může pomoci české ekonomice.
Během projednávání ve sněmovně Babiš skutečně o zmíněném možném efektu nemluvil. Jeho vyjádření se odvolávalo na neslučitelnost s právem EU a absenci analýzy, která by dopředu následky přijetí Urbanova návrhu reálně popsala.
Je také pravdou, že někteří ekonomové o potřebě snížení spotřební daně veřejně hovoří. Například v listopadu 2012 se pro snížení vyjádřil Aleš Rod, v lednu 2013 Miroslav Ševčík, oba pro Český rozhlas. Netroufáme si však hodnotit, zda jde o ekonomy špičkové, jak Okamura uvádí. Jejich erudici nehodnotíme.
Oba ekonomové společně v listopadu 2010 vydali publikaci zabývající se touto problematikou s názvem "Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně" (.pdf).
Oldřich Vlasák
Mně nezbývá než jednat s protikandidáty, což už se samozřejmě stalo, většina těch protikandidátů mě podpořila do druhého kola. Jsem velmi rád, že mě podpořil vítěz komunálních voleb v Hradci Králové, pan primátor Fink.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Část výroku o jednání s protikandidáty nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Před druhým kolem senátních voleb Oldřicha Vlasáka podpořil kromě nově zvoleného primátora Zdeňka Finka i Pavel Křížek, jenž kandidoval za SZ. Na webové stránce Oldřicha Vlasáka mu vyjadřuje podporu také Jiří Oliva z TOP 09. Podpořili jej tedy pouze 3 z 10 protikandidátů prvního kola senátních voleb, což nelze považovat za většinu.
Martin Piperek
Pokud jsou hygienické zákony nastavené tím způsobem, že opravdu je možné, aby na ploše průměrného dvoupokojového bytu žilo 11 lidí, tak opět ta místní samospráva s tím může dělat jenom vemi málo.
V současné době stále neexistuje samostatný zákon o sociálním bydlení, je však mezi prioritami MPSV. Jeho potřebu zdůrazňovala a vznik iniciovala již vláda Mirka Topolánka, jak prohlášení MPSV zdůrazňuje. Je třeba proto vycházet z obecných zákonů, vztahujících se na byty a ubytovací zařízení.
Počet osob na určité ploše však neupravuje ani zákon o ochraně veřejného zdraví, ani vyhláška o hygienických limitech chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (včetně ubytovacích zařízení) a vyhláška o technických požadavcích na stavby, ani zákon o sociálních službách.
(Nejen) o "bezzubosti" obce v případě sociálních ubytoven pak obsáhle pojednává analýza ing. Lubora Hrušky a kol. z roku 2013 (.pdf, str. 10-15).
Martin Piperek má tedy pravdu, když říká, že zákony umožňují soužití např. 11 lidí na ploše dvoupokojového pokoje.
My jsme to v tom našem návrhu měli, co vláda zamítla (možnost hlasovat v referendu o ústavních změnách, pozn. Demagog).
30. ledna předložila skupina poslanců hnutí Úsvit návrh zákona o celostátním referendu. V první části (.pdf) " celostátní referendum " čl. 1 b) se uvádí, že " v celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".
Vláda České republiky tento návrh projednala na svém zasedání 26. února a vyslovila s ním nesouhlas – celé vyjádření vlády je dostupné na webu Poslanecké sněmovny.
Dodejme, že návrh zamítla Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda (což vychází z ústavního pořádku České republiky), a to již v 1. čtení. Proti zamítnutí tohoto návrhu hlasovalo 33 poslanců (převážně Úsvit a KSČM).
