Přehled ověřených výroků

Jiří Pospíšil odkazuje na studii (.pdf) publikovanou Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. Součástí této studie skutečně bylo testování vlivu členství České republiky v EU na růst HDP. Vedle samotné studie byla též k tématu vydána přehledná infografika (.pdf).

Autoři studie daný přínos vyčíslili tak, že "[p]odle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do EU spojen s vyšším růstem HDP o 2,0 procentní body pro průměrnou přistupující zemi. Ačkoli tento model bere do úvahy různé exogenní efekty, model byl uzpůsoben konzervativnímu scénáři pro zemi typu České republiky a efekt byl rozložen do delšího časového rozmezí a byl postupně snižován až do úplného vymizení. V tomto konzervativním rozložení modelu Česká republika v letech 2002 až 2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostlabez vstupu do EU." (s. 7).

Model byl navíc konstruován tak, že zohledňoval také odeznění pozitivního efektu příspěvku k růstu po roce 2011 (s. 17). Na to Jiří Pospíšil ve svém výroku taktéž poukazuje.

Premiér skutečně korektně pojmenovává stav, který nastal v souvislosti s kolapsem informačních systémů na úřadech práce na začátku roku 2012. Server Idnes.cz 1. března 2012 referoval:

"Systém se zlepšil v tom, že podporu v nezaměstnanosti již lze vypočítat v případech, které jsou jednoduché. Tedy takových, kdy uchazeč v posledních dvou letech pracoval nejméně 12 měsíců a doložil to v evidenci. Pokud je to ale komplikovanější, tak to program nevypočítá a musíme to dělat ručně. A těch druhých případů je strašně moc," popsal jeden z úředníků.Redakce má také k dispozici dopis, ve kterém zaměstnanci jednoho z úřadů na severu Čech sepsali všechny nedostatky systému, uvádějí jich na tři desítky.
Úředníci proto sahají po tužce, papíru a kalkulačce. Právě používání tužky a papíru poradil jejich nadřízeným 26. ledna interním dopisem ředitel odboru koncepcí trhu práce MPSV Štefan Duháň. "Musíme si otevřít starý program, vypsat si na kus papíru historii zaměstnání dotyčného uchazeče. Pak si otevřeme novou aplikaci a opakovaně to zadáme," popsal Neuman."

Výhled na míru nezaměstnanosti v letech 2014 a 2015 byl zpracován například ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2014 a 2015 (.pdf), ve kterém je predikováno, že v roce 2012 stoupne nezaměstnanost na 7 %, v letech 2013 a 2014 dosáhne hodnoty mírně nad 7 % a v roce 2015 se vrátí mírně pod úroveň nezaměstnanosti v roce 2012 (graf 9, str. 19).

Dle měsíčního přehledu (.zip, soubor 2. Nez 2012_2014) podílu nezaměstnaných, vydávaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo dosaženo podílu nezaměstnaných ve výši 8,6 % v lednu 2014, což byla nejvyšší měsíční hodnota od roku 2012. V absolutním vyjádření se jednalo o 629,3 tis. nezaměstnaných, což překonalo nejvyšší počty v prosinci a únoru roku 2013 - 596,8 tis., resp. 593,7 tis. nezaměstnaných.

Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9 %. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zahraniční a bezpečnostní politikou se zabývá hned několik orgánů Evropské unie. Mimo některých výborů a podvýborů Evropského parlamentu je to Rada EU, mezi jejíž hlavní úkoly patří rozvíjení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a v jejímž rámci působí Rada pro zahraniční věci (Foreign Affairs Council, FAC; Radě předsedá Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v současné době baronka Catherine Ashtonová), a Evropská komise, jejímž úkolem je mimo jiné zastupovat EU na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi.

Tyto orgány tedy skutečně mají v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky větší prostor než výbory Evropského parlamentu, které se spíše podílejí na tvorbě příslušné legislativy, dávají stanoviska a pozměňovací návrhy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s jedinou výtkou, Vysoká představitelka pro zahraniční politiku je členkou Rady, nikoliv Komise.

Marian Jurečka mluví o období sestavování současné vládní koalice. KSČM návrh na zrušení tzv. lustračního zákona předložila do Poslanecké sněmovny 27. listopadu 2013.

Poslanci tento návrh v 1. čtení drtivou většinou hlasů zamítli a to konkrétně 11. února 2014.

Sobotkova vláda se formovala po předčasných volbách v říjnu 2013, ustavena byla na konci ledna 2014, tedy Jurečka zasazuje návrh zákona z dílny KSČM do správného období. Jeho výrok je tedy pravdivý.

Výrok zazněl z úst Jaroslavy Jermanové v pořadu Události, komentáře 4. března 2014 a z důvodu neexistence srovnávací studie, která by zahrnovala všechny evropské státy, ho musíme hodnotit jako neověřitelný.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozlišuje několik typů jednání. Obecná rozprava pak v České republice skutečně není konkrétně časově omezena, nicméně interpelace členů vlády jsou ošetřeny tak, že např. délka ústní interpelace by neměla přesáhnout 2 minuty (§ 111, bod 6).

Studie (.pdf) Parlamentního institutu z února 2012 porovnávající ošetření obecné rozpravy v ČR a dalších 17 zemích Evropy, dělí parlamenty do tří skupin:

-parlamenty s proporciálním přístupem k rozpravě, kde čas vyhrazený pro jednotlivé body je rozdělen podle síly mezi jednotlivé frakce (Německo, Rakousko, Polsko,...)

- parlamenty s anglickým přístupem k rozpravě, kde se střídají řečníci z vlády, opozice a nezávislí poslanci a každý dostane stejný, přesně vymezený čas podle typu rozpravy, případně může být na žádost udělen čas navíc (Maďarsko, Malta,...)

-parlamenty s omezenou řečnickou dobou, kde je pevně stanovený časový limit pro vystoupení (Slovensko, Švédsko, Estonsko,...) Česká Poslanecká sněmovna se podle § 59 Jednacího řádu může na podobném omezení usnést k jednotlivým bodům. Podobný přístup funguje např. v Dolní sněmovně britského parlamentu (House of Commons, strana 4), kde je však stanovení limitu pro rozpravu poměrně časté.

Počet evropských zemí záleží na tom jak definujeme její hranice, nicméně i při užším pojímání hranic má stále kolem 40 států. Uvedená studie srovnává pouze 17 evropských zemí, což není dostatečně velký vzorek pro celoevropské srovnání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Díky podpoře vlády v Německu skutečně stoupá zájem o lokální a organické produkty, což dokumentuje například marketingová studie (.pdf) Technické univerzity v Mnichově. Podle ní je "lokálnost" produktu druhým kritériem při nákupu potravin u 89 % obyvatel.

Podle výsledků tzv. Eco-barometru ze srpna 2013 lokální německé potraviny preferuje 92 % respondentů.

Vláda rovněž podporuje například lokální zdroje elektrické energie.

Ve Švýcarsku v poslední době výrazně stoupla spotřeba lokálního vína oproti ostatním zemím původu.

Celkově se ale dostupné údaje vztahují spíš k dílčím teoretickým výzkumům (zde např. maso, .pdf, str. 9) než k monitorování skutečné poptávky.

Zda existuje skutečně vztah mezi "regionálním patriocismem" a ekonomickou vyspělostí daných zemí a event. jaká je jeho konkrétní síla, není v našich silách hodnotit.

Výrok pronesl prezident Zeman při návštěvě Jihočeského kraje 17. února 2014.

Tvrzení, že Budějovický Budvar je jediným národním podnikem, deklarovala i Česká televize. Obchodní rejstřík ale subjektů této právní formy (národní podnik) registruje vícero. Je to například Žatecký chmel sídlící v Žatci, dále KOMENIUM či TIPOS se sídlem v Praze. Dva posledně jmenované jsou sice v likvidaci, ale stále existentní.

Speciální formu Budějovického Budvaru potvrzuje i to, že je vyňat z působnosti zákona o majetku ČR (§54 odst. 1,) který nahradil dřívější hospodářský zákoník a nejspíš pro něj předpokládal zvláštní právní úpravu. Judikatura Vrchního soudu ale potvrdila, že jen kvůli zániku či nahrazení zákoníku, který dal národním podnikům vzniknout, není třeba tuto právní formu, respektive společnosti této formy, rušit.

Status národního podniku byl Českému akciovému pivovaru (přímému předchůdci Budějovického budvaru) přidělen Benešovými dekrety při vlně znárodňování roku 1945, konkrétně dekretem č. 100/1945 (§12an), což potvrzuje i sám Budějovický Budvar. Stalo se tak poté, co jej během války spravovali nacisté.

K tomu, proč si Budvar ponechává právní formu národního podniku, se generální ředitel pro Českou televizi vyjádřil takto: „Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku." Obává se tedy nikoliv privatizace ze strany Anheuser Busch, ale toho, že by (například i v dlouhotrvajícím sporu (pdf) s touto společností) podnik neobstál v ochraně značky.

Na základě výše zmíněných faktů tedy musíme hodnotit výrok jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť Miroslavem Kalouskem uváděné údaje se nedají spolehlivě dohledat.

Strukturální deficit je deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o různé mimořádné a jednorázové položky. Jediná zmínka o strukturálním saldu se nachází ve Fiskálním výhledu České republiky (.pdf, s. 3), kde je za rok 2013 opravdu uváděno strukturální saldo ve výši 0,3 %. I z této tabulky je ale patrné, že hodnota vypočtená ESCB (Evropský systém centrálních bank) je odlišná, protože metodika výpočtu se liší v závislosti na tom, jaké agregáty jsou zahrnuty.

Podrobněji se strukturálním deficitem a jeho výpočtem zabývá Jiří Táborský v Lidových novinách ze 24. května 2014, kde mimo jiné píše: "Touto veličinou zabývá nespočet lidí nejen v Česku, ale napříč celým světem v různých institucích tak zvučných jmen jako Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada dalších. 'Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republiceaOECD, jsou všechna tři odlišná. Strukturální deficit netřeba přeceňovat,' uvedl na již zmíněném výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor."

Výrok Ondřeje Lišky o investicích do golfových hřišť hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatku upřesňujících informací.

Z výroku není jasné, o kterých golfových hřištích Ondřej Liška hovoří.

Ministerstvo zemědělství má na starosti vyplácení dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

V seznamu příjemců dotací z těchto fondů je osm záznamů golfových společností. Jejich výše čerpání dotací činí 2 082 201.

Ze strukturálních fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo čerpání výrazně vyšší. Podle údajů z prosince 2013 se jedná o více než 350 milionů (pokud počítáme všechny společnosti čerpající peníze na aktivity spojené s golfem).