Já když jsem nastoupil do Evropského parlamentu před deseti lety, tak tématem dne byl boj s nezaměstnaností. Asi za dva za tři roky se to přetavilo v boj s klimatickými změnami, boj za snížení emisí CO2 a teď, dejme tomu v průběhu posledních dvou tří let, je to boj s finanční krizí.
Na základě přehledu významných témat Evropské unie za poslední dekádu hodnotíme výrok Jana Zahradila jako pravdivý.
V roce 2000 schválená Lisabonská strategie skutečně akcentovala zaměstnanost, respektive boj s nezaměstnaností, a jejím dlouhodobým cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
O pár let později byla schválena nová celková strategie, Evropa 2020 (ang.), která mezi hlavní cíle zařadila kromě zaměstnanosti i zmiňovaný boj s klimatickými změnami. Společně s vývojem evropského systému obchodování s emisními povolenkami a aktivitami Evropské unie v oblasti globálního boje proti klimatickým změnám, lze dát Janu Zahradilovi za pravdu.
Důležitost tématu boje s finanční krizí a jejími následky asi není třeba zdůrazňovat.
BK: Jak se Andrej Babiš na vládě věnoval projednávání této věci? Znovuzavedení zelené nafty? MJ: Tak on vždycky říkal, že se bude zdržovat hlasování u tohoto tématu, což vždy dodržel.
Byť Jurečka korektně uvádí, že Babiš se při projednávání znovuzavedení tzv. zelené nafty na vládě zdržel, výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to je sám Babiš, který z pozice ministra financí konkrétní řešení předkládá.
Prvně se o znovuzavedení tzv. zelené nafty jednalo 2. dubna letošního roku z popudu ministra zemědělství. Kabinet přijal rozhodnutí, že tuto vratku daně obnoví, a pověřil vypracováním návrhu Babiše a Jurečku, a to v poměru 15 pro, 1 se zdržel.
Dohledáme-li záznam (.doc, str. 4, usnesení 201) z tohoto jednání vlády, zjistíme, že Babiš se skutečně ze zmíněného hlasování zdržel s odkazem na svůj střet zájmů, který vyplývá z vlastnictví největšího agrokomplexu v zemi a na znovuzavedení zelené nafty by mohl mít podnikatelský záměr.
Záznam uvádí: " b) vzala (myšlena Vláda ČR) na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasováníz důvodu možného střetu zájmů." Opětovně se vláda věnovala tématu tzv. zelené nafty 28. května. Ministr Babiš předložil (předkladatelem je Ministerstvo financí) z pověření vlády materiál (.doc), v němž bylo znovuzavedení vratky daně zpracováno. Vláda tento návrh přijala poměrem 11 pro, 1 se zdržel (celkem 12 přítomných). Záznam z jednání neuvádí, kdo se zdržel. Nicméně vzhledem k Babišově prohlášení z 2. dubna lze usuzovat, že se zdržel opět on.
Dále spíše pro informaci k Babišovým postojům k věci dodáváme poměrně slavný záznam jeho vystoupení v pořadu Máte slovo z roku 2012, který se tzv. zelenou naftou zabýval.
V případě vstupu do Eurozóny musíme okamžitě zaplatit 40 miliard a potenciálně garantovat 310 miliard.
Ministerstvo financí a Česká národní banka za schválení vlády ČR vydaly v prosinci 2013 dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf), kde na straně 24 uvádí následující: „…členové eurozóny mohou svůj souhlas s přijetím eura v České republice vstupem do mechanismu podmiňovat. Vstup do ESM (pozn. autora: čti jako Evropský mechanismus stability) by pro Českou republiku bezprostředně znamenal povinnost vložit cca 40 mld. Kč do jeho základního kapitálu. Odhadovanou výši tohoto vkladu vyčíslilo MF ČR na základě klíče pro upisování základního kapitálu ECB, podle nějž se v tomto případě postupuje. V případě nesplacení některých půjček poskytnutých ESM či významného snížení bonity smluvních stran by navíc mohla České republice vzniknout povinnost dodat do tohoto mechanismu další vklad. … Při plném využití výpůjční kapacity ESM v budoucnosti by se pak tento podmíněný závazek České republiky mohl vyšplhat do výše cca 310 mld. Kč.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření.
Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.
Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.
Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.
Švédsko má taky obecný závazek, jednou budeme mít euro, ale o tom, kdy konkrétně to bude, si Švédové rozhodnou v referendu, jednou už ho odmítli.
Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.
Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.
Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.
Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Tato vláda se zavázala všechny ty koaliční strany ve vládním prohlášení, že bude zvyšovat důchody o ten koeficient, který je tam napsaný, to znamená, 100 % růstu cen a třetina růstu reálných mezd
V kapitole 3.2 programového prohlášení vlády mezi prioritami Ministerstva práce a sociálních věcí první bod zní (zvýraznění Demagog.cz):
Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Ustaví odborné komise jak k ukončení II. pilíře a návrhům změn důchodového systému, tak k návrhu dlouhodobého a systémového řešení rodinné politiky v České republice. Vláda připraví detailní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jeho účastníků a dále komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání a přiměřenost poskytovaných dávek."
V Řecku máte neonacistickou stranu v parlamentu.
Neonacistickou stranou měl Martin Schulz na mysli Zlatý úsvit, který je v současnosti opravdu jednou z řeckých parlamentních stran (ang.). Strana získala ve volbách v roce 2012 6,9 % hlasů a obsadila tak 18 křesel v řeckém parlamentu.
Zlatý úsvit bývá označován za neonacistickou stranu jak médii (ang.), tak vědci (.pdf, ang.). Strana používá nacistickou symboliku (ang.) a její členové se ostře vymezují proti imigrantům (ang.) - oblíbeným sloganem strany je "Zbavme se té špíny". Členové Zlatého úsvitu byli také zapleteni do násilností proti imigrantům a někteří z nich kvůli tomu stanuli i před soudem.
My jsme se dohodli v koalici, já to pokládám za velmi rozumné, aby ten deficit veřejných rozpočtů, teď se nebavím o schodku státního rozpočtu, ale o celkovém deficitu veřejných rozpočtů, ve vztahu k problémům domácího produktu, byl pod třemi procenty HDP.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož koaliční smlouva obsahuje dohodnuté vymezení deficitu veřejných rozpočtů.
V koaliční smlouvě (pdf. kap. 1.1) mezi ANO, ČSSD a KDU-ČSL se skutečně píše:
Zdroje na tyto investice budou získány restrukturalizací výdajů veřejných především na úkor provozních výdajů při dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí.
Deficitem veřejných financí se myslí deficit všech veřejných rozpočtů, ne pouze státního rozpočtu.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V roce 2006 proběhla reforma celé kohezní politiky EU (...) a ten nový princip, který tam byl vnesen, tak se jmenoval princip partnerství. To znamená, že ti, kdo čerpají, zvláště veřejná správa, samospráva atd. mají žádat občany o konzultaci o zjišťování na co čerpat, co skutečně občané potřebují, co chtějí.
Výrok je hodnocen na základě dostupných informací jako zavádějící, protože princip partnerství byl zaveden již dříve než v Ondřejem Liškou zmíněném roce 2006.
Kohezní politika EU (nebo také Regionální politika či Politika hospodářské a sociální soudružnosti) v roce 2006 prošla v pořadí čtvrtou reformou (.pdf; str. 1-2), vztahující se k letem 2007-2013. Princip partnerství však do ní nebyl vnesen jako nový princip, nýbrž byl pouze reformován. K jeho zavedení došlo již v roce 1988 v rámci reformy strukturálních fondů. Spolu s ním byly vytvořeny principy adicionality, programování a koncentrace jakožto čtyři základní principy regionální politiky.
V rámci zmíněné reformy principu partnerství (článek 11) také nebyla zavedena povinnost veřejné správy či samosprávy žádat občany o konzultaci, co se týče čerpání finančních prostředků z EU. Jednalo se o rozšíření definice principu partnerství, kdy za partnery pro spolupráci byly uznány také subjekty zastupující občanskou společnost a nevládní organizace. Tato reforma tak konzultace se zástupci občanů nevynucuje, nýbrž umožňuje jejich zapojení se do spolupráce.
V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit.
Aktualizováno 2. 7. 2014
Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.
Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
