Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na minulé mediální výroky Vladimíra Duchka.

Ten z role opozice varoval před obrovskými náklady (13,6 mld. Kč) pro městskou pokladnu spojenými s vybudováním nového depa. Tyto náklady byly podle něj za hranicí schopností plzeňského rozpočtu.

Sám Duchek přitom navrhoval alternativní variantu v podobě jednoduchého zázemí pro trolejbusy a autobusy, které by vyšlo na 300 mil Kč.

Aleš Jakubec v obou případech uvádí nepřesná čísla již mimo toleranci stanovenou Demagog.CZ a zároveň těmito čísly vylepšuje svůj obraz, výrok je proto nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě schválenéhostřednědobého rozpočtového výhledu (.xls) na roky 2015 a 2016.

Tam na kartě "Souhrnná rekapitulace" najdeme plánované kapitálové výdaje (řádek 54) pro rok 2015 ve výši 266 milionů korun. Z této sumy má 226 milionů jít na investice zahájené již v roce 2014 (řádek 52) a zbylých necelých 40 milionů (řádek 53) pak na nové investice. Kvůli těmto nepřesnostem v uváděných částkách výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Částky v tisících KčUpravený rozpočet 2014 po ZMO 1.3.

Rozpočtový výhled 2015Rozpočtový výhled 2016Investiční výdaje – zahájené v roce 2014

226 438

Nové investice

39 907

CELKEM KAPITÁLOVÉ VÝDAJE621 350266 345128 854

Ve volebním období 2010–2014 vládne v Olomouci koalice (.pdf) ODS – TOP 09 – KDU-ČSL. Pro analýzu zvýšení zadlužení města a souhrn investic vycházíme jednak z výročních zpráv Olomouce za roky 2011–2013, z rozklikávacích rozpočtů za léta 2012–2014 a také ze schváleného rozpočtu na rok letošní. Rok 2010 není započítán, neboť rozpočet města koalice v tomto roce ještě nesestavovala.

Koalice Olomouc 2010-2014Deficit rozpočtu v KčKapitálové výdaje/investice v Kč2011 (.pdf - str. 14) 128 078 277,84 480 774 521,78 2012 (.pdf - str. 32) 210 736 941,50 714 287 349,21 2013 (.pdf - str. 32) 214 151 036,17 682 390 927,69 2014 (.xls - tab. Část A rekap.) 108 959 000,00 615 848 000,00 Celkem661 925 255, 51 Kč2 493 300 798, 68 Kč

Jakubec nepočítá do zadlužení dlouhodobou investici do aquaparku, která byla uskutečněna již před nástupem této koalice, nicméně přináší dlouhodobé závazky.

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 - .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.

Pokud se tedy zaměříme na zadlužení města současnou koalicí bez započítání ročních výdajů na aquapark města, dojdeme k údaji cca 320 milionů Kč. Výše investic udělaných koalicí je pak zhruba o 100 milionů nižší, než Jakubec uvádí. Výrok však hodnotíme jako pravdivý, kandidát TOP 09 popisuje obě částky vcelku korektně.

Koalice Deficit Deficit bez akvaparkuInvestice2011-2014 661 925 255,51 Kč 319 825 255,51 Kč2 493 300 798,68 Kč

Možnost vytvoření samostatného Kurdistánu byla po skončení první světové války garantována dohodou ze Sèvres. V článku 64 této smlouvy bylo stanoveno, že po uplynutí jednoho roku její platnosti může být konán plebiscit o nezávislosti oblastí obývaných Kurdy. Tato podoba smlouvy však nakonec nebyla ratifikována a byla nahrazena smlouvou z Laussane, která ale práva Kurdů nijak nezohledňovala. Tento rozdíl je jasně patrný z dobových map zde a zde.

V současnosti je velikost kurdské populace odhadována v rozmezí 25 až 35 milionů osob. Určení přesnějšího počtu je vzhledem k vnitřní heterogenitě tohoto etnika a teritoriálnímu rozdělení jeho příslušníků do několika nezávislých států velmi problematické. Kurdskou menšinu (AJ) lze tedy nalézt zejména na východě Turecka, v Iráku, Íránu, Sýrii a Arménii.

Jelikož Kurdům bylo vytvoření nezávislého státu skutečně přislíbeno, hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Drobnou nepřesností v argumentaci je pouze zmínka o tom, že by si úředníci evropských velmocí nebyli této problematiky vědomi, což lze při bližším pohledu na citované mírové smlouvy vyvrátit.

V rozhovoru pro Mladou frontu mluví lídr Změny pro Plzeň obecně o kandidátkách a míní nimi kandidátky této formace na plzeňský magistrát a také do zastupitelstev městských částí 1–4. Prvních 7 kandidátů na těchto listinách by tedy nemělo mít "kandidátskou zkušenost". Pro potřeby hodnocení výroku jsme zúžili analýzu na volební obvody "na magistrát" a do zastupitelstva Plzně 1. Je patrné, že kandidáti Změny pro Plzeň (prvních 7) mají v řadě případů kandidátskou minulost, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zastupitelstvo statutárního města

Analýzou dat ze serveru Volby.cz jsme zjistili, že prvních 7 kandidátů na kandidátce Změny pro Plzeň (Renáta Zoubková, Monika Adéla Šindelářová, Štěpán Esterle, Martin Marek, Jiří Novotný, Petr Baierl a Zdeněk Jůza) v roce 1994, 1998, 2002, 2006 ani 2010 nekandidovali do zastupitelstva magistrátu města Plzně ani do zastupitelstev městských částí.

Ovšem s jednou výjimkou. Tou je Petr Baierl, který v roce 2010 kandidoval do zastupitelstva městské části Plzeň 3.

Podíváme-li se na další typy voleb (Marek nespecifikuje druh voleb, mluví o kandidatuře obecně), zjistíme, že kandidátskou minulost má (z předčasných parlamentních voleb 2013 v dresu hnutí Změna) sám lídr Marek, dále Zoubková, Šindelářová a opět Baierl.

V krajských volbách v roce 2012 pak do zastupitelstva Plzeňského kraje kandidoval za Stranu zelených opět Petr Baierl.

Plzeň 1 V první sedmičce kandidátů najdeme již zmíněnou Moniku Šindelářovou a opět Martina Marka, u nichž kandidatura reálně proběhla zhruba před rokem.

Dále pětka na kandidátce, Štěpánka Balcarová, kandidovala v roce 2012 v krajských volbách za Stranu zelených.

Vzhledem k nemožnosti zjistit, jak moc se jednotliví kandidáti znají nebo neznají, tuto část výroku nehodnotíme. Co se jádra výroku týče, není pravdou, že prvních sedm kandidátů nikdy nekandidovalo, proto je výrok nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož v lednu roku 2014 brněnští zastupitelé schválili novelu vyhlášky o regulaci hazardu. Již v roce 2003 byly ve vyhlášce (.pdf, str. 3) stanoveny vzdálenosti, ve kterých nesmí být žádné zařízení.

Pravdou také je, že konkrétně ve zmiňovaných Kohoutovicích jsou v blízkosti dvou heren, zdravotnická zařízení, což znázorňuje i následující mapa hazardu. Tyto herny se zde nachází i přes neslučitelnost s blízkostí zdravotnického zařízení, a dokonce i přes to, že byl vyhláškou hazard v této oblasti celoplošně zakázán.

Není pravdou, že by Úsvit jako jediný kritizoval absenci zastropování příspěvků na bydlení. V předvolební debatě na Českém rozhlasu se např. na nutnosti zastropování příspěvků na bydlení shodli kandidáti napříč politickým spektrem (hosty byli Martin Komárek z ANO 2011, Jan Bartošek z KDU-ČSL, Soňa Marková z KSČM, Helena Langšádlová z TOP 09, Jaroslav Foldyna z ČSSD, Yvona Legierská ze SPOZ a Drahomíra Miklošová z ODS).

Na únorové schůzi Poslanecké sněmovny byl skutečně projednáván návrh na změnu zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého by doplatek na bydlení bylo možné poskytnout jen „do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného“.O tom, že tento doplatek bývá skutečně zneužíván, informovalo na svém webu i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento návrh byl skutečně zamítnut. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier při projednávání prohlásil: „Je to priorita a předpokládáme, že z resortu by to mělo jít do meziresortního připomínkového řízení nejpozději do dvou měsíců“.

Avšak tvrzení, že byli ministři přinuceni hnutím Úsvit, aby na mikrofon odpověděli, musíme hodnotit jako zavádějící. Jednalo se totiž o dotaz poslance ČSSD Jaroslava Foldyny, který řekl: „Chtěl bych tedy od paní ministryně slyšet, kdy předloží nová vláda, současná vláda, legislativní návrh svého řešení, kde budou zohledněny výtky, které tady zřejmě oprávněně byly vůči návrhu Úsvitu vzneseny. Pro mě je důležité slyšet, kdy se ty věci budou řešit, protože situace v mém volebním obvodu je už strašná“. Později se o slovo přihlásil Jiří Dienstbier, kterého předseda Poslanecké Sněmovny Jan Hamáček uvedl slovy: „Nyní má slovo pan ministr Dienstbier, který chtěl právě odpovědět formou faktické poznámky na dotaz pana poslance Foldyny. Prosím, pane ministře“. Na to Jiří Dienstbier odpověděl onou výše citovanou větou o dvou měsících.

Vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi byl projednáván v prvním čtení 17. července, což je od 12. února bezmála pět měsíců a nikoliv čtyři, jak říká Tomio Okamura. Navíc vláda Bohuslava Sobotky dostala důvěru až 18. února. Mohla tedy jen stěží před tímto datem předkládat jakékoliv návrhy zákonů.

Jak lze vidět z následující tabulky, v roce 2013 byl deficit skutečně menší než 100 miliard.

Saldo státního rozpočtu:

2010-156,4 mld. Kč

2011-142,8 mld. Kč

2012-101,0 mld. Kč

2013-81,3 mld. Kč

Petr Fiala také pravdivě uvedl, že v době, kdy byl Bohuslav Sobotka ministrem financí (tedy v letech 2002-2006), se státní dluh zvyšoval. Je také pravdou, že v této době ekonomika rostla.

Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.

Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.

Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.

Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.