Přehled ověřených výroků

Jitka Seitlová je kandidátkou KDU-ČSL a Strany zelených. Dne 10. 7. 2014 obdržela na svůj účet 200 000 Kč od Strany zelených na senátní kampaň a 20 000 Kč na volební kauci. Na tomto účtu, jehož vlastníkem je Strana zelených, se sama Seitlová na kampani nepodílela.

Informace o druhém účtu, jehož vlastníkem je KDU-ČSL, nejsou v tento moment k dispozici. Na naši žádost se na oficiálních stránkách objevil dokument, v němž jsou uvedeny výdajové položky z tohoto účtu. Jedná se však o měnitelný dokument, který nemůžeme považovat za oficiální zdroj.

Výrok tedy může být pravdivý, prozatím jej však hodnotíme jako neověřitelný.

Aleš Jakubec v obou případech uvádí nepřesná čísla již mimo toleranci stanovenou Demagog.CZ a zároveň těmito čísly vylepšuje svůj obraz, výrok je proto nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě schválenéhostřednědobého rozpočtového výhledu (.xls) na roky 2015 a 2016.

Tam na kartě "Souhrnná rekapitulace" najdeme plánované kapitálové výdaje (řádek 54) pro rok 2015 ve výši 266 milionů korun. Z této sumy má 226 milionů jít na investice zahájené již v roce 2014 (řádek 52) a zbylých necelých 40 milionů (řádek 53) pak na nové investice. Kvůli těmto nepřesnostem v uváděných částkách výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Částky v tisících KčUpravený rozpočet 2014 po ZMO 1.3.

Rozpočtový výhled 2015Rozpočtový výhled 2016Investiční výdaje – zahájené v roce 2014

226 438

Nové investice

39 907

CELKEM KAPITÁLOVÉ VÝDAJE621 350266 345128 854

Informace o tom, kdy je na programu projednávání této novely, není bohužel veřejně dostupná. Tato informace nicméně není podstatou výroku.

Je pravdou, že v Poslanecké sněmovně je návrh novely občanského soudního řádu (.pdf), jejímž hlavním autorem je Jeroným Tejc (viz první strana dokumentu) a spolupředkladatelem Tomio Okamura. Tato novela skutečně konkretizuje věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí (tedy není možné je „zabavit”), neobsahuje však taxativní výčet. Návrh novely operuje například s pojmy „jiné předměty podobné povahy ” (§ 322 odst. 1 písm. d) či „jiné věci, které povinný... potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě " (§ 322 odst. 1 písm. e,) což značí, že tento výčet je možné ad hoc podle dané situace rozšířit a není tedy čistě taxativní.

Navíc nahlédnutím do momentálně účinné právní úpravy zjistíme, že neobsahuje údajně vágní spojení věci nutné k denní potřebě. Je nutné dodat, že v praxi se takto věci vyloučené z výkonu rozhodnutí souhrnně nazývají. Vzhledem k obsahové podobnosti dosavadní úpravy a návrhu novely (ke srovnání viz str. 9–10 návrhu novely) lze však očekávat, že toto označení by v praxi setrvalo.

Okamura tedy skutečně ve spolupráci s poslancem Tejcem předkládá zmíněný návrh. Výrok je ale hodnocen jako zavádějící, neboť návrh novely neobsahuje čistě taxativní výčet a zároveň dosavadní úprava nepracuje s „vágním” výrazem věci nutné k denní potřebě.

Výrok jako celek musíme označit jako nepravdivý, protože hnutí Úsvit nebylo jediné a ani první, které by navrhovalo novelu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Vláda navíc boj proti exekucím slíbila ve svém programovém prohlášení a se schvalováním příslušných zákonů počítá v legislativním plánu vlády. Programové prohlášení, v němž se zavazuje bojovat i proti exekucím, přijala vláda na svém zasedání 12. února 2013 a hnutí Úsvit předložilo svůj návrh zákona do Poslanecké sněmovny až 21. února 2013. Neplatí tedy, že by vládu přiměl něco dělat s exekucemi až návrh hnutí Úsvit.

Není pravdou, že by hnutí Úsvit bylo jediné, které navrhovalo novelu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Poslanecká sněmovna se totiž zabývala dvěma návrhy zákonů skupiny poslanců – v obou případech byla zástupkyní navrhovatele Helena Langšádlová z TOP 09 (mimo tuto stranu návrhy podali i poslanci ODS, KDU-ČSL a ČSSD). První i druhý návrh byl předložen 23. ledna.

Poslanci hnutí Úsvit ve spolupráci s poslanci Václavem Snopkem, Kateřinou Konečnou (KSČM) a Stanislavem Berkovcem (ANO) předložili svůj návrh (.pdf) na změnu tohoto zákona až o necelý měsíc později.

Vláda vydala k návrhu zákona negativní stanovisko, tudíž nebyl později zákon vládními poslanci schválen. Na návrh Jeronýma Tejce byl návrh zákona hlasováním č. 185 vrácen zpět k dopracování. Poslanec Hnutí Úsvit Radim Fiala navrhoval zřízení expertní komise, která by se tímto problémem zabývala, avšak návrh byl zamítnut.

Pracovní skupina však nakonec zřízena byla, a to usnesením (.pdf) ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny z 21. května, kterým byl zároveň poslanec Marek Černoch zvolen jejím předsedou.

Nepodařilo se nám však dohledat zápis, který by potvrzoval či vyvracel slova Tomia Okamury o analýze z ministerstva a o vypracování novely. V plánu legislativních prací na rok 2014 je však novela tohoto zákona zařazena až na prosinec. Vláda také vyhlásila "nesmlouvavý boj proti zneužívání exekucí" mezi svými prioritami v programovém prohlášení.

Dále tento bod rozvádí v resortních prioritách Ministerstva spravedlnosti: "Vláda posílí dozor nad činností exekutorů s cílem zabránit zneužívání exekucí a vymáhání dluhů, a zajistí, aby exekutor jako zástupce státu své právo vykonával způsobem garantujícím jak práva věřitele, tak dlužníka. Náklady exekuce a odměna exekutora musí odpovídat jeho skutečnému výkonu. Exekuce podle exekučního řádu bude nepřípustná v případech, kdy je možné vymáhat splnění povinností správní exekucí".

Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "

Rada města Plzeň byla v období let 1994–1998 skutečně jedenáctičlenná (.doc, str. 1), složená z těchto radních: Zdeněk Prosek (ODS), Zdeněk Grundman (ODS), Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň), Roman Dohnal, Marie Kulawiaková (ODS), Jiří Bláhovec (ODA), Marcel Hájek (ODS), Jiří Šneberger (ODS), Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL), Emanuel Chán (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD). Podle složení můžeme vidět i převahu pravicových stran, doplněnou středovými křesťanskými demokraty a poté dva zástupce sociální demokracie. Průmyslová zóna Borské pole byla otevřena v roce 1998.

Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu poslance Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, který byl předložen v průběhu projednávání návrhu zákona o tzv. zelené naftě.

Smyslem Urbanova návrhu bylo snížit spotřební daň (viz. důvodová zpráva návrhu) – na naftu o 2,50 Kč za litr a na benzín o 1,50 Kč za litr – a tím i cenu pohonných hmot. Urban počítal s tím (odvolávajíc se na analýzu Národohospodářské fakulty VŠE), že díky snížené ceně budou motoristé a přepravci tankovat v České republice a výběr spotřební daně se zvýší. Okamura k tomu dodává, že zůstane lidem více peněz a utratí je za jiné komodity, což může pomoci české ekonomice.

Během projednávání ve sněmovně Babiš skutečně o zmíněném možném efektu nemluvil. Jeho vyjádření se odvolávalo na neslučitelnost s právem EU a absenci analýzy, která by dopředu následky přijetí Urbanova návrhu reálně popsala.

Je také pravdou, že někteří ekonomové o potřebě snížení spotřební daně veřejně hovoří. Například v listopadu 2012 se pro snížení vyjádřil Aleš Rod, v lednu 2013 Miroslav Ševčík, oba pro Český rozhlas. Netroufáme si však hodnotit, zda jde o ekonomy špičkové, jak Okamura uvádí. Jejich erudici nehodnotíme.

Oba ekonomové společně v listopadu 2010 vydali publikaci zabývající se touto problematikou s názvem "Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně" (.pdf).

Výrok je označen jako pravdivý, jelikož v září roku 2014 byla schválena územní studie „Plzeň, Rokycanská – Spolková“. Tento projekt řeší lokalitu podél Rokycanské ulice, v rozmezí mezi mostem přes řeku Úslavu a křižovatkou U Pietasu a dále jsou zahrnuty i bloky po obou stranách ulice, jež jsou vymezené korytem řeky a ulicemi Spolková a Živnostenská.

Studie, jež je závazným podkladem pro další rozvoj tohoto území, mimo jiné řeší revitalizaci městské zeleně v této oblasti, nahrazení podchodu v Rokycanské ulici pěší lávkou a také doplnění středového pruhu Rokycanské ulice stromořadím.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dohledat informace o efektivitě a provozu samosběrných vozů na prach v Ostravě.

Nejstarší částí Ostravy je Moravská Ostrava. V zastupitelstvu tohoto městského obvodu je skutečně nejvíce členů hnutí Ostravak, které pořídilo tři samosběrné vozy na prach (prachožrouti). Bohužel se ale nepodařilo z veřejných informačních zdrojů zjistit, jak často a jaké množství prachu tyto vozy v Ostravě sbírají.

Tkaninové filtry, které instalovala ocelářská firma ArcelorMittal, by měly snížit emise prachu až o 270 tun ročně.

Výrok je označen jako pravdivý, protože na základě zákona 172/1991 Sb. byl převeden rozsáhlý bytový fond z majetku státu do majetku obcí. Pro obce byl provoz obecních bytových domů velmi nákladnou záležitostí, která přesahovala možnosti obecních rozpočtů, a z toho důvodu se obce rozhodly (kapitola č. 4) prodávat části bytového fondu do soukromých rukou. Za počáteční rok privatizace obecních bytových fondů lze tedy označit rok 1991, i když do roku 1994 byl její rozsah marginální. Největší dynamiku (tab 4.1.) prodej obecních bytových fondů zaznamenal na konci 90. let.