Kateřina Konečná
Byla to právě Evropa, která donutila Řecko k tomu, že třetinu svého rozpočtu dávalo na výdaje na zbrojení.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.
Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:
2003
2004
20052006
2007
2008
2009
2010
20112012
7,837,03
6,73
5,51
5,68
5,93
6,48
4,67
4,62
4,48
Data: Eurostat
Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.
Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.
Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.
V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).
Řecko předběhla pouze Velká Británie.
Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.
Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.
Jiří Dienstbier
Já jsem měl nabídku kandidovat jako lídr sociální demokracie do europarlamentu a já jsem dal přednost možnosti pracovat v české vládě, to jsou dvě varianty, které přede mnou ležely.
Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Marian Jurečka
Ve srovnání se zahraničním my máme někdy i konkurenční výhodu, protože máme velké pozemky, tím pádem zemědělci mají třeba nižší náklady, než zemědělci v Rakousku
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Eurostatu a dostupných analýz.
Podle evropské statistické ročenky za rok 2013 je skutečně průměrná rozloha farem (str. 24) největší v Evropské unii (v průměru 152,4 hektarů na hospodářskou jednotku). Další publikace Eurostatu pak ukazuje graf rozdělení zemědělské půdy (str. 351), podle něhož je drtivá většina půdy v České republice obhospodařována zemědělskými jednotkami, které hospodaří na více než 200 hektarech (jedná se však o starší data z roku 2007).
Takto velké hospodářské jednotky pak při své činnosti realizují úspory z rozsahu, při větší výrobě jsou náklady rozpočítány mezi více výrobků a výsledný jednotkový náklad je nižší. Zároveň je možné sdílení jednotlivých činností v rámci větší firmy (příklad).
Miroslav Kalousek
Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.
Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.
"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."
Problém je v tom, že víme, jakým způsobem fungovalo v minulosti státní zastupitelství, zejména to vrchní v Praze, a díky tomu i často policie nekonala, protože nechtěla pustit státní zástupce ke svým spisům, protože měla pocit, že v tu chvíli by v podstatě informaci pustila těm osobám, které by měly být předmětem trestního řízení, případně následně stíháni.
Byť skutečně existují pochybnosti o správnosti fungování MSZ v Praze, nejsme schopni korektně posoudit, zda policie záměrně nekonala z obavy, že by se výsledky vyšetřování dostávaly ke stíhaným osobám. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Kolem Vrchního státního zastupitelství v Praze se skutečně vyskytla řada informací, které upozorňovaly na nestandardní chování toho úřadu. Podezření se týkala působení vrchního státního zástupce Rampuly a jeho náměstka Grygárka.
Nicméně se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující podezření ministra Dienstbiera o tom, že policie nekonala z důvodu obav o úniky informací směrem ke stíhaným osobám. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Jiří Pospíšil
Švédsko má taky obecný závazek, jednou budeme mít euro, ale o tom, kdy konkrétně to bude, si Švédové rozhodnou v referendu, jednou už ho odmítli.
Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.
Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.
Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.
Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ondřej Liška
V Irsku existovaly ještě v tom předminulém období 2 operační programy. My jsme jich měli přes 20 operačních programů.
Výrok Ondřeje Lišky v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý s ohledem na přesnou formulaci výroku. V předminulém finančním období Evropské unie (tedy roky 2000-2006) fungovalo v Irsku celkem 6 operačních programů (nepočítáme-li přeshraniční spolupráci), zatímco v ČR celkem 5 operačních programů.
Ondřej Liška v případě termínu " období " s největší pravděpodobností hovoří o tzv. víceletém finančním rámci (nebo také finanční perspektivě) Evropské unie, který je uzavírán ve formě meziinstitucionální dohody na dobu sedmi let. V současné době je aktuální finanční rámec na období mezi lety 2014-2020. Hovoří-li tedy Ondřej Liška o " předminulém období", rozumíme tím z dnešního pohledu (rok 2014) perspektivu pro léta 2000-2006. Česká republika se do tohoto období zapojila svým vstupem do EU v roce 2004.
Pokud jde o samotné operační programy v tomto období, nezazněly ve výroku pravdivé informace ani v jednom případě. Přestože Irsko v rámci svých operačních programů evidovalo (angl.) dva regionální operační programy (Southern and Eastern Region a Border, Midland and Western Region), rovněž zde fungovaly také tři vnitrostátní (Productive Sector, Technical Assistance, Economic and Social Infrastructure) a jeden multiregionální program týkající se Severního Irska.
V České republice v tomto období fungovaly " čtyři sektorové operační programy a jeden regionální " - Infrastruktura, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání a Společný regionální operační program.
Pro úplnost dodáváme, že situace v období 2007-2014 se blíží znění výroku Ondřeje Lišky o něco více. V České republice bylo v tomto období naplánováno celkem 26 operačních programů (rozdělených do tří oblastí), zatímco v Irsku existovaly (.pdf, angl.) operační programy tři: dva regionální (viz výše) a jeden zaměřený na sektor lidských zdrojů (Human Capital Investment OP). Toto období je nicméně obdobím minulým, což formulaci výroku neodpovídá, a výrok jsme nuceni hodnotit jako nepravdivý.
Martin Schulz
..spoustu lidí ztratilo důvěru jak v evropské instituce, tak i v instituce národní..
Eurobarometr (.pdf, str. 5) potvrzuje, že důvěra v Evropskou unii i národní parlamenty a vlády výrazně za posledních deset let poklesla.
Zatímco na podzim 2004 se ještě EU těšila 50% a národní parlamenty 38% důvěře, nyní Unii důvěřuje 31 % a parlamentům 25 % občanů.
Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření.
Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.
Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.
Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.
Lenka Kohoutová
Není ani z roku 2012, ani z roku 2013 závěrečný účet, tak vám nemůžu říct přesně, jak to je úplně na korunu
Při vyhledávání na stránkách Ministerstva financí skutečně Státní závěrečný účet pro roky 2012 a 2013 zatím nejsou k dispozici. Pro úplnost ale dodáváme, že přinejmenším pro rok 2012 existuje Návrh (.pdf) státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012, kde se o Aktivní politice hovoří například na stranách 98, 110, 353 a 576. V případě posledních dvou jmenovaných stran se jedná o tabulky (Souhrn výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění a Plnění závazných ukazatelů: Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí), které již zmiňují podrobné částky. Projednávání sněmovního tisku návrhu bylo ukončeno s koncem volebního období, nicméně například na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se s těmito podrobnými čísly operuje (viz rozpočet (.pdf) za rok 2012).
