Ale ČR má v EU nejnižší míru chudoby.
Výrok byl publikován 3. října na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a hodnotíme ho proto k tomuto datu. Na základě dat Eurostatu z r. 2011, která byla tehdy dostupná, lze tento výrok hodnotit jako pravdivý. Je však nutné podotknout, že podle nových dat za r. 2012, jež byly publikované v prosinci 2013, byla ČR na místě druhém.
Miroslav Kalousek ve výroku podle svého propagačního videa vychází z průzkumu podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením provedeným Eurostatem v roce 2011. Tehdy na tom bylo Česko skutečně nejlépe s 15,3 %.
V prosinci 2013 byla zveřejněna (.pdf) data za rok 2012. V tomto roce předstihlo Českou republiku Nizozemí s 15 %. Na posledním místě se umístilo Bulharsko s 49,3 % a průměr EU činil 24,8 % osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.
Dle Eurostatu byla tato míra prozatím v Česku nejnižší v roce 2009, kdy dosáhla 14 %, od té doby stoupala až na dnešních 15,4 %.
Eurostat měří i samostatný podíl osob ohrožených chudobou (nikoliv „nebo sociálním vyloučením“), který se rovněž může považovat za míru chudoby. Tento podíl je v ČR dlouhodobě nejnižší ze zemí EU – aktuálně činí 9,6 %, zatímco průměr EU je 17 %. I při použití tohoto výpočtu by tedy výrok byl pravdivý.
Za mě žádní policisté do funkcí náměstků, dokonce, dokonce poradců nebo bývalí policisté do funkcí ministrů nejmenovali.
Langer korektně uvádí část výroku o funkci náměstků ministra, nicméně jsme nebyli schopni dohledat profesní minulost poradců ministra. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Na základě dokumentu Parlamentního institutu, který vypracoval přehled (.pdf) náměstků na ministerstvech až do roku 2009, mediálních informací a tiskových zpráv Ministerstva vnitra ČR jsme zjistili, že za ministra Langera působili na ministerstvu následující náměstci:
Jaroslav Salivar - dříve působil jako krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje
Zdeněk Zajíček - bývalý poslanec za ODS
Vladimír Zeman - dříve náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a bývalý senátor
Blanka Vysoužilová - dříve ředitelka Finančního úřadu v Prostějově
Jiří Jirka - kvestor Univerzity Palackého v Olomouci
Lenka Ptáčková-Melicharová - dříve náměstkyně na Ministerstvu informatiky ČR
Podle veřejně dostupných informací ani jeden z nich dříve nepůsobil na žádné pozici v Policii ČR.
Langerem zmíněné pozice poradců v souvislosti s profesní příslušností (či minulostí) se nepodařilo dohledat.
Pak Klak přednáší, nevím, jestli ještě dneska, ale před několika lety, nejméně tak zhruba před dvěma lety, přednášel policistům na policejní škole, jak mají vybírat daně.
Jana Lorencová policejní školou zřejmě myslela Policejní akademii České republiky. Na základě vyjádření personálního oddělení PA ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Vedoucí personálního oddělení nám napsal:
" Dobrý den, K Vašemu dotazu mohu uvést pouze to, že pan Jan Klak nebyl a není v žádném pracovněprávním vztahu k Policejní akademii České republiky v Praze. S pozdravem Mgr. David Dlouhý vedoucí personálního oddělení PA ČR v Praze "
Je však možné, že se Jana Lorencová spletla a měla na mysli Vysokou školu finanční a správní, na které Jan Klak opravdu v minulosti působil. Na této škole vyučoval předměty Daňová teorie a politika a Bakalářský seminář.
Evropský parlament tento týden přijal zprávu, podle níž by měl mít právo rozhodovat o tom, kde a kdy zasedá. Parlament se současně zavázal, že bude v tomto ohledu iniciovat revizi základních smluv.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý, Evropský parlament skutečně přijal dne 20. listopadu 2013 na svém plenárním zasedání Usnesení o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)).
Český text usnesení (.pdf, str. 588) hovoří o přesvědčení Evropského parlamentu ohledně práva samostatně rozhodovat o " organizaci své práce, a tedy i o tom, kde a kdy se budou konat jeho zasedání ". V bodě č. 4 se také zavazuje iniciovat " řádný postup pro přijímání změn smlouvy ... s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřníorganizaci ". SFEU neboli Smlouva o fungování Evropské unie patří mezi tzv. zakládající smlouvy, které definují základní prvky Evropské unie.
Podrobná procedura přijímání tohoto usnesení je dostupná v angličtině na stránkách Evropského parlamentu.
Během českého předsednictví byla shozena vláda.
Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.
Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.
Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.
Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.
„V Anglii si musí každý policista dvakrát do roka vyslechnout krátké školení, kde mu tlučou do hlavy, že on je placen daňovým poplatníkem a slouží daňovému poplatníkovi.“
K výroku ministra Žáka existuje analogie v systému policejního výcviku v Britském království.
Jedním z hlavních prvků pravidelného výcviku policistů je (dle zprávy — .pdf, str. 6 — Asociace policejních šéfů) tzv. PDR, tedy pravidelné posudky výkonu policisty. Proces PDR (dle webu — .pdf — Kentské policie) pak zahrnuje povinně dva posudky do roka a spočívá ve stanovení osobních a pracovních cílů, kterých má policista dosahovat, v kontrole jejich naplňování a v pohovorech se školitelem/zkoušejícím.
Materiály k PDR, které jsme dohledali (zejm. referenční pomůcka PDR, .pdf, str. 10-12), však ukazují, že cíle nemusejí vždy zahrnovat vnímání služby daňovému poplatníkovi, jak popisuje ministr Žák. Školitel může stanovit cíle jako např. zlepšení práce s IT, či zlepšení schopnosti řešit problémy a policistovo školení se pak věnuje těmto úkolům.
Ministr tedy poukazuje na skutečně existující proces školení, nicméně zavádí, když říká, že koncept služby daňovému poplatníkovi je tam policistům dvakrát do roka “ vtloukán do hlavy ”.
Tady jde o tři miliardy peněz, které tečou ze státního rozpočtu do sportu (...) Na, na reprezentaci je miliarda 62 milionů korun...
Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako nepravdivý, neboť jím udávaná částka na reprezentaci je ve skutečnosti o 180 milionů korun odlišná. Babiš nezapočítal do této sumy výdaje 3 kapitol rozpočtu ČR, nýbrž pouze jedné z nich.
Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).
Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.
Obrana (str. 13) 129 mil.
Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní - 3160 mil.
Celkem ze státního rozpočtu jde do sportu ve třech kapitolách 1,242 miliardy, což je o 180 milionů víc, než ministr financí uvádí. Rozdíl vzniká lehkým podhodnocením těchto výdajů v kapitole školství a nezapočítáním výdajů z kapitol resortů vnitra a obrany. Souhrnný výdaj na sport pak Babiš v rámci tolerance popisuje korektně.
Pro ilustraci dodáváme bližší popis výdajů v rámci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, tedy těch, které lídr hnutí ANO opominul.
Vnitro za peníze mu určené provozuje Centrum sportu Ministerstva vnitra, to především připravuje sportovce pro reprezentaci ČR. Web ministerstva přímo uvádí například nejúspěšnější resortní sportovce roku 2013.
Ministerstvo obrany pak výdaje do sportu směruje také k reprezentaci ČR, pro představu dodáváme seznam členů týmu pro nadcházející hry v Soči, kteří jsou zastoupeni v armádním klubu Dukla.
Kriminalita v České republice neroste. Je pořád stejná.
Kriminalita v ČR skutečně neroste, s výjimkou roku 2011 se počet zjištěných trestných činů dokonce snižuje. Neplatí tedy, jak tvrdí Jiří Pospíšil, že by byla stále stejná a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Vývoj kriminality za posledních šest let vypadá následovně:
2008
343 799
2009 332 829
2010 313 387
2011 317 177
2012 304 528
2013277 399*
Údaje pro rok 2013 (.xls) jsou zatím dostupné jen do října 2013 včetně.
V některých resortech jsou připraveny novely zákonů, které už byly v minulosti v podstatě ve sněmovně a potom spadly pod stůl, čili prošly všemi těmi kolečky vnějších připomínkových řízení a zdá se, že jsou to naléhavé věci. Příkladem to byly teď ty zákony z oblasti vojenské legislativy, ale určitě takových věcí bude vícero.
O schválení zmiňovaných novel vojenské legislativy informovalo Ministerstvo obrany ČR prostřednictvím svých webových stránek.
Jednou ze zmiňovaných novel vojenské legislativy je novela zákona o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb. Její projednávání bylo v minulosti přerušeno v prvním čtení rozpadem Poslanecké sněmovny a dnes skutečně znovu prochází vládním projednáváním. Dalším z takových návrhů je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., která neprošla ani prvním čtením a v téměř nezměněné podobě momentálně čeká na postoupení na Ministerstvu zdravotnictví.
Na základě toho tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Protože byl to v tu chvíli z mého pohledu, a nejenom z mého pohledu, myslím si, že to byl opravdu jediný možný způsob, jak zabránit nepodpisu koaliční smlouvy mezi tehdejší Paroubkovou ČSSD a Topolánkovou ODS, ta smlouva byla přichystána, odkazuji i na to, že to později přiznal Zdeněk Škromach ve svých, ve svých memoárech.
Oprava (4. května 2018): Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože Kalouskovy tehdejší kroky a jejich popis jsou spíše jeho interpretací dané situace. Jaké byly reálné motivace a zda to měl být krok k zabránění konkrétního vládního uspořádání, je pohled, který nelze objektivně zhodnotit. Škromachův popis dané věci je také spíše jeho pohledem na věc. Původní odůvodnění (2013) ponecháváme v kompletním znění.
Situace po volbách v roce 2006 se skutečně kvůli volebnímu patu, kdy obě hlavní strany získaly velmi podobný počet mandátů, vyvíjela k dohodě na menšinové vládě ODS tolerované ČSSD. O vyjednávání informoval například server aktuálně.cz, ihned.cz pak přinesl znění připravené smlouvy. V té situaci zahájil tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyjednávání s Jiřím Paroubkem (ČSSD) o společné vládě tolerované komunisty.
Na tuto situaci vzpomínal Zdeněk Škromach v roce 2011 v rozhovoru pro server Parlamentní listy. „My jsme vlastně tehdy s Nečasem a se Sobotkou dojednávali poslední podmínky dohody o toleranci vlády ODS, což bylo velmi reálné. Kalousek si spočítal, o co jde. Věděl, že konzervativní křídlo u lidovců mu nedovolí do té koalice s podporou komunistů jít, ale vyvolal v Paroubkovi pocit, že bude opět premiérem. To bylo to, jak tam Paroubek s Kalouskem šli vítězně s těma cigárama. Jirka nám před tím poslal zprávu: ´ukončete jednání s ODS a přijeďte okamžitě do Kramářovy vily´. Tak jsme ukončili jednání a přijeli do Kramářovy vily a řekli nám: ´máme vládu´," řekl serveru tehdejší místopředseda ČSSD.
Nepodařilo se nám dohledat informaci o tom, že by Zdeněk Škromach vydal memoáry, ale zmíněné vzpomínky na danou situaci slova Miroslava Kalouska potvrzují a na jejich základě hodnotíme výrok jako pravdivý.
