Michaela Marksová
Já vidím, že třeba na veřejně prospěšné práce jsme vydali 1,7 miliardy nebo tady máme určeno, na společensky účelná pracovní místa, což jsou místa pro skupiny ohrožené na trhu práce, takové ty kategorie padesát plus, matky po rodičovské dovolené, mladí lidé a tak dále, jedna miliarda.
Pod Aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) patří"podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným". Pod konkrétní opatření APZ spadají i veřejně prospěšné práce i společensky účelná pracovní místa jak zmiňuje Michaela Marksová-Tominová. Kompletní seznam nástrojů pak obsahuje
a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, g) poradenství.
Konkrétní čísla, která budou součástí Plánu boje proti nezaměstnanosti, jsou ovšem prozatím nedohledatelná. Plán má být, podle slov Michaely Marksové-Tominové dříve v této debatě, zveřejněn v horizontu měsíců a dílčí akční plán předložen již na dubnové jednání tripartity.
Andrej Babiš
V případě vstupu do Eurozóny musíme okamžitě zaplatit 40 miliard a potenciálně garantovat 310 miliard.
Ministerstvo financí a Česká národní banka za schválení vlády ČR vydaly v prosinci 2013 dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf), kde na straně 24 uvádí následující: „…členové eurozóny mohou svůj souhlas s přijetím eura v České republice vstupem do mechanismu podmiňovat. Vstup do ESM (pozn. autora: čti jako Evropský mechanismus stability) by pro Českou republiku bezprostředně znamenal povinnost vložit cca 40 mld. Kč do jeho základního kapitálu. Odhadovanou výši tohoto vkladu vyčíslilo MF ČR na základě klíče pro upisování základního kapitálu ECB, podle nějž se v tomto případě postupuje. V případě nesplacení některých půjček poskytnutých ESM či významného snížení bonity smluvních stran by navíc mohla České republice vzniknout povinnost dodat do tohoto mechanismu další vklad. … Při plném využití výpůjční kapacity ESM v budoucnosti by se pak tento podmíněný závazek České republiky mohl vyšplhat do výše cca 310 mld. Kč.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Miroslav Kalousek
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
Bohuslav Sobotka
No, tak my jako sociální demokraté jsme v minulých letech několikrát předložili konkrétní návrhy zákonů, které řešily otázku prokazování původu majetku.
Tento výrok premiéra je hodnocen jako pravdivý, neboť ČSSD skutečně opakovaně předkládala zákon o prokázání původu příjmů a to již od volebního období 1998-2002.
ČSSD skutečně o přijetí tohoto zákona usiluje dlouhodobě. Již Zemanův kabinet se pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí a to celkem dvakrát. První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.
V minulém volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy neprošel přes hlasy tehdejší koalice. Hlasování dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.
Jenom k tomu snížení daně z přidané hodnoty. My jsme před volbami navrhli jako sociální demokraté, aby se u léků a knih snížila sazba daně z přidané hodnoty, protože jsme v minulosti vždycky byli proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky.
Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť ČSSD v roce 2009 pomohla přijmout v souvislosti s rozpočtem na rok 2010 tzv. Janotův balíček, který obsahoval mimo jiné zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod.
ČSSD návrh na snížení DPH na léky a knihy měla ve svém volebním programu (.pdf, str.8) do předčasných parlamentních voleb. Sociální demokraté doslova uváděli: " Budeme usilovat o zlevnění léků snížením daně z přidané hodnoty na léky nebo jejich osvobozením od tétodaně."
Před volbami také sociální demokraté (konkrétně šlo o senátora Chládka, nynějšího ministra školství) navrhli snížit spodní sazbu DPH na 10 %, ve zkratce jde o knihy, noviny, časopisy a zdravotnické pomůcky a služby. Kompletní seznam obsahuje příloha 2 návrhu.
Pokud budeme sledovat, zda byla ČSSD vždy v minulosti proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky, zjistíme, že snížená sazba byla zvyšována za vlády Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase.
Za úřednické vlády (v níž měla ČSSD své nominanty a jíž vyslovila důvěru) byl schválen tzv. Janotův balíček, který mimo jiné zvyšoval obě sazby DPH o 1 procentní bod. Pro tento návrh, jenž byl předložen v době ekonomické krize a jehož cílem bylo "zalátat" státní rozpočet, hlasoval celý klub ČSSD (mimo 2 poslanců, kteří se zdrželi) - a to včetně Bohuslava Sobotky.
I když se jednalo o složitou politickou a ekonomickou situaci, není jednoduše možné říct, že ČSSD byla vždy proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky. V roce 2009 totiž hlasovala pro zvýšení obou sazeb o 1 procentní bod.
Evropská unie dlouhá léta ignorovala daňové ráje, které přitom jsou uprostřed Evropské unie, uvnitř jednotlivých členských zemí. Teprve velká finanční krize v minulých letech Evropu přiměla, aby se pohnula.
Mezi takzvané daňové ráje se skutečně často počítají i některé z členských zemí EU, především Nizozemsko, Kypr či Lucembursko. Podle portálu Euroskop.cz sice Unie "již v roce 2007 deklarovala, jaké kroky k potírání daňové kriminality zvolí", konkrétní kroky však byly definovány až v akčním plánu z roku 2012.
Uvedená data tedy dávají Bohuslavu Sobotkovi za pravdu. Krize v eurozóně začala již kolem roku 2009.
Lenka Kohoutová
My se musíme na to podívat ne, že to je otázka této vlády, ale vysoká nezaměstnanost je problém ekonomické krize a my jsme již předloni říkali, že ten problém se nezaměstnaností bude nejenom v roce 2014, ale ty predikce byly i rok 2015, což se v podstatě promítlo v lednu, kdy historicky byla nejvyšší nezaměstnanost.
Výhled na míru nezaměstnanosti v letech 2014 a 2015 byl zpracován například ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2014 a 2015 (.pdf), ve kterém je predikováno, že v roce 2012 stoupne nezaměstnanost na 7 %, v letech 2013 a 2014 dosáhne hodnoty mírně nad 7 % a v roce 2015 se vrátí mírně pod úroveň nezaměstnanosti v roce 2012 (graf 9, str. 19).
Dle měsíčního přehledu (.zip, soubor 2. Nez 2012_2014) podílu nezaměstnaných, vydávaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo dosaženo podílu nezaměstnaných ve výši 8,6 % v lednu 2014, což byla nejvyšší měsíční hodnota od roku 2012. V absolutním vyjádření se jednalo o 629,3 tis. nezaměstnaných, což překonalo nejvyšší počty v prosinci a únoru roku 2013 - 596,8 tis., resp. 593,7 tis. nezaměstnaných.
Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9 %. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Třetí pilíř není povinné pojištění. Tam, když chci a mám na to zdroje, tak si spořím. Můžu si spořit jakkoliv jinak, nemusím do třetího pilíře, ale ten druhý pilíř má půvab v tom, že to je v rámci toho povinného odvodu, z těch 28 %, těch 28 % buď odevzdáváte celé a nikdy z nich nic neuvidíte, protože ty odevzdáváte v tu chvíli té ekonomicky neaktivní generaci, anebo odevzdáváte jenom 25 % do toho společného, solidárního kotle a ty 3 % si spoříte sám pro sebe.
Sociání pojištění činí 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů, pokud se zaměstnanec nezúčastní druhého pilíře, a 25 %, pokud se do něj zapojí.
Zbývající 3 procenta jsou odváděna prostřednictvím ČSSZ příslušné penzijní společnosti (spolu s dalšími dvěma procenty, která si musí přidat zaměstnanec „ze svého“).
Takzvaný třetí pilíř pak tvoří dobrovolné penzijní spoření v soukromých penzijních fondech, které existovalo již před důchodovou reformou.
Jiří Pospíšil
Já jsem po kongresu ODS, když jsem dostal, teď to zjednoduším hodně, červenou kartu od svých spolustraníků, se rozhodl víceméně odejít z vrcholné politiky a pak jsem dostal nabídku od Karla Schwarzenberga, abych zvážil kandidaturu jako nezávislý za TOP 09 od Evropského parlamentu. Musím říci, že jsem o tom delší dobu uvažoval právě z toho důvodu, že je určitá, řekněme, disbalance mezi programem ODS a TOP 09.
Jiří Pospíšil dostal skutečně nabídku na kandidaturu za TOP 09 do Evropského parlamentu. Podle informací České televize byl osloven poslancem a místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a později i místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Podle deníku Právo s Pospíšilem měl jednat také zmiňovaný Karel Schwarzenberg.
Jak dlouhou dobu Jiří Pospíšil již o této možnosti uvažoval, se nám nepodařilo dohledat.
Rozdíly mezi jednotlivými programatikami :
Jako hlavní rozdíl v programech ODS a TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu se jeví názor na přijetí Eura, kdy ODS je proti a TOP 09 pro. V ostatních bodech programů proti sobě nijak výrazně nestojí, spíše se zaměřují na částečně odlišná témata. ODS je například pro vytvoření jednotného sídla Evropského parlamentu a TOP 09 klade velký důraz na podporu vzdělání, vědy a výzkumu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, Pospíšil skutečně dostal nabídku od Schwarzenberga a dalších členů TOP 09, jistou "disbalanci" mezi programy obou stran můžeme také vysledovat.
To je, vidíte, že český zákoník, ale stejně ty cizí mají několik tisíc paragrafů. Na tom se neshodneme, protože jako, uvedu vám příklad. V České republice máte už spoluvlastníka nemovitosti, upraveno předkupní právo. Němci to mají také, Francouzi to, myslím, nemají, jiné státy to taky nemají. Už vidím tu politickou debatu kolem jedné drobné věci, který jako jeden paragraf z 3 tisíců.
V první části výroku se exministr Pospíšil nemýlí. Například německý občanský kodex BGB (anglická verze,) ze kterého český občanský zákoník vychází, či například španělský kodex (.pfd) čítají rovněž přes dva tisíce paragrafů.
V české právní úpravě je od 1. 1. 2014 aplikován institut zákonného předkupního práva u spoluvlastníků nemovitosti zejména u rodinných závodů (§ 70 4) či spoluvlastnictví pořízených pro případ smrti (§ 1124). Obdobně je tomu podle důvodové zprávy (.pdf, str. 256) k § 1125 nového občanského zákoníku v Rakousku či Německu. Oproti váhavé domněnce Jiřího Pospíšila, i francouzský Code civil (.pdf, str. 117, článek 815-14) zná zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovitostí. Důvodová zpráva však také popisuje nejednotnost evropských států v úpravě předkupního práva. Jak zdůrazňují například advokáti z renomované kanceláře bvp Braun Partners, v některých evropských státech ani zákonné předkupní právo neexistuje.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
