Některé procesy se táhnou strašně dlouho. (...) Někdy to za nás řeší švýcarský soud jako v případě Mostecké uhelné.
Pravdivost výroku Martina Komárka potvrzují zpravodajské články k tématu, projev bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka v Poslanecké sněmovně ČR a doplňující informace poskytuje Český statistický úřad.
Martin Komárek ve svém výroku uvádí, že se některé soudní procesy " táhnou strašně dlouho " a zmiňuje také případ Mostecké uhelné společnosti. Je jistě na subjektivním zvážení čtenáře, jaký časový interval považuje za "strašně dlouho". Nicméně ke zmíněné kauze MUS (od r. 1996), kde zapojení švýcarského soudu v Bellinzzoně dokládají články z českých, anglických (eng) i švýcarských (eng) zdrojů můžeme přidat například také případy firmy H-System (od r. 1999), CS Fondy (od r. 1997), investiční fond Trend (od r. 1997), kauza Union banky (od r. 2003) a další (výčet jiných kauz lze dohledat například v projevu Pavla Blažka v Poslanecké sněmovně ČR ze dne 17. ledna 2013 nebo webových zpravodajských stránek ČTK ceskenoviny.cz).
Pro doplnění uvádíme informace ze statistické ročenky ČR 2012 Českého statistického úřadu. Ten uvádí ve svém dokumentu (.xls) "SOUDNICTVÍ, KRIMINALITA, NEHODY: Pravomocná rozhodnutí soudu a průměrné délky soudního řízení" průměrné délky soudních řízení rozdělených podle druhů.
...díky ODS nemáme finanční policii. To nám ODS zrušila.
Útvar odhalovaní korupce a finanční kriminality SKPV (zkráceně Finanční policie nebo FIPO) byl rozpuštěn k 1. lednu 2007, tedy v ministerském období Ivana Langera, člena ODS.
O tom, že by si mě dovedl představit v bankovní radě pan prezident, mluvil už jako kandidát na prezidenta dávno před tím, než byl zvolen prezidentem, na to je mnoho i mediálně zaznamenaných dokladů, čili, a v té době nikdo z nás, ani on, ještě nevěděl, jestli vůbec bude prezidentem. Zaznělo to v jakési předvolební debatě.
Fakt, že Miloš Zeman ještě jako prezidentský kandidát mluvil o osobě Jiřího Rusnoka ve spojitosti s místem v radě České Národní Banky, je pravdivý a potvrzujte ho hned několik zdrojů.
O ČNB se mluvilo například v předvolební diskusi Českého rozhlasu mezi 1. a 2. kolem volby prezidenta v duelu Zemana se Schwarzenbergem. Konkrétně tehdejší kandidát Zeman uvedl: „Myslím si, že v bankovní radě by byl velice prospěšný bývalý ministr financí v mé vládě Jiří Rusnok. Dovedl bych si tam představit i pana profesora Jana Švejnara. Vážím si ho jako ekonoma. A domnívám se, že minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí Konfederace odborových svazů – například Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungerman ".
Krátce po zvolení M. Zemana prezidentem byly tyto úvahy opakovaně potvrzeny, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Současně bych chtěl poblahopřát více než 110 poslancům, kteří se sem dostali poprvé.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle reportáže České televize zasedlo v tomto volebním období v poslaneckých lavicích 118 nováčků.
Máme zde země, kde je 50 % mladých lidí bez práce.
Data Eurostatu (.pdf) za rok 2013 ukazují, že v Řecku (58,6 %) a Španělsku (55,7 %) přesáhla úroveň nezaměstnanosti mezi lidmi do 25 let polovinu v celé sledované skupině, Chorvatsko je pak těsně pod touto hranicí (49,9 %). Výrok Schulze je tedy pravdivý.
Ale na druhou stranu také bych chtěla zamezit tomu, aby se tady na Evropskou unii kde kdo vymlouval, že nám to zlý Brusel přikazuje a vlastně to velmi často vůbec není pravda a je to jenom potupná záminka.
Klára Samková ve svém faktickém výroku naráží na problematiku tzv. gold-platingu. Ten popisuje stav, kdy dochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu Směrnic Evropské unie.
Důvody pro tuto cestu "implementace" evropské legislativy shrnuje článek uveřejněný na serveru EurActiv.cz. Jedná se např. o situaci, ve které Unie i národní vláda připravují ve stejné době předpis v totožné oblasti. Dále pak dochází ke gold-platingu v souvislosti s tím, že řada směrnic výslovně počítá s možností přísnější úpravy oblasti ze strany členského státu. Méně častým je pak stav, kdy EU řeší určité vztahy ve vymezené oblasti a české právo dosud nemá předmětnou úpravu ani v širší oblasti.
Článek také zmiňuje samostatnou oblast snah o to "schovat" za evropskou legislativu jinak obtížně prosaditelné vnitrostátní záměry.
Jako klasický příklad "českého" gold-platingu poslouží např. "koblihová vyhláška" (nutně upozorňuje tento článek na serveru Idnes.cz, či komentář uveřejněný na E15) či problematika "poplatků za prázdná média".
Dále, jak upozorňuje ve sledovaném článku serveru EurActiv.cz Petr Valenta z Hospodářské komory: "Samostatnou kapitolou jsou požadavky na podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kde byla doporučení daná EU realizována v České republice velmi důsledně a ve velkém časovém předstihu".
A pak jsou tam v zásadě dvě otázky, je jich tam víc, ale jsou tam v zásadě dvě otázky zásadní politické a sice jakou sílu bude mít generální ředitel státní služby, pokud vůbec bude, a jakou sílu bude mít státní tajemník na ministerstvu, protože ten bude určitě. A v tom původním, v tom Nečasově návrhu bylo, že snad ten generální ředitel vůbec nebude nebo byla to jedna z variant.
Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě srovnání návrhů služebních zákonů.
V rámci výroku hodnotíme fakt, zda skutečně na rozdíl od původního (platného) zákona o státní službě v návrhu Nečasovy vlády absentuje pozice generálního ředitele státní služby.
V původním návrhu zákona, který předložila Zemanova vláda - byla jasně definovaná funkce (.doc, str.7) generálního ředitele.
Návrh služebního zákona předložený Nečasovým kabinetem neoperuje (.doc, str.3, hlava II. § 5 ) s pojmem generální ředitel státní služby, ale s pozicí "vedoucího úřadu státní správy".
Fakticky má tedy Pecina pravdu, neboť generální ředitel jako takový skutečně v návrhu Nečasovy vlády není. Pokud srovnáme generálního ředitele s vedoucím úřadu státní správy, mají každý jiné kompetence, resp. jsou jinak vymezeny. V případě "návrhu Nečas" je vymezení pravomocí oproti původnímu návrhu relativně vágní. Výrok tedy hodnotíme na základě tohoto porovnání jako pravdivý.
...musím citovat ještě jeden oficiální dokument, tentokrát to je Písemné memorandum USA ze 17. dubna 2009, předložené témuž Mezinárodnímu soudu v souvislosti se slyšením ohledně Kosova. Opět budu citovat: „Deklarace nezávislosti mohou, a často se to stává, porušovat vnitřní legislativu. To však neznamená, že dochází k porušování mezinárodního práva“.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Putin korektně popisuje část memoranda, které USA předložily Mezinárodnímu soudu v otázce Kosova.
Ve zmiňovaném memorandu (.pdf, str. 51) USA se uvádí doslova toto:
"It is certainly the case that declarations of independence may - and in their nature often do - violate domestic law. However, that does not mean that there has been a violation of international law." ("Je jistě pravdou, že deklarace nezávislosti mohou být – a ve své podstatě často jsou - v rozporu s domácí legislativou. Nicméně, to neznamená, že zde došlo k porušení mezinárodního práva.")
Pro porovnání uvádíme citaci z anglického překladu projevu Vladimira Putina, který byl zveřejněn na oficiálních stránkách Kremlu:
I quote:“Declarations of independence may, and often do, violate domestic legislation. However, this does not make them violations of international law.” ("Deklarace nezávislosti mohou, a často se to stává, porušovat vnitřní legislativu. To však neznamená, že dochází k porušování mezinárodního práva.“)
Za tu dobu, co jsme byli ve vládě, jsme prosadili zrušení losovaček, prosadili jsme výměnu policejního prezidenta.
„Věci veřejné nechtějí bojovat proti korupci jenom slovy,“prosazovala strana novelu zákona o veřejných zakázkách. Tato novela, která mimo jiné zrušila „losovačky“, byla schválena v roce 2011 celým poslaneckým klubem Věcí veřejných (mimo omluvených poslankyň).
Při projednávání novely vládu zastupoval ministr pro místní rozvoj za VV Kamil Jankovský a Deník.cz při příležitosti schvalování novely uvedl, že „Věci veřejné ve vládě prosadily návrh zákona o veřejných zakázkách.“
Tehdejší předseda strany a ministr vnitra Radek John rovněž jmenoval do funkce policejního prezidenta Petra Lessyho.
Já si pamatuju, když jsme projednávali snad tu nejsložitější směrnici (...) REACH, tak s tím svazem českého chemického průmyslu jsme komunikovali snad všichni velice intenzivně a tam to mělo opravdu vysokou úroveň.
Na základě e-mailové odpovědi Ing. Ladislava Nováka, ředitele Svazu chemického průmyslu České republiky (SCHP), hodnotíme výrok jako pravdivý. K tomuto hodnocení připojujeme odpověď na náš dotaz v plném znění:
Dobrý den
mohu potvrdit, že ke komunikaci Svazu s našimi europoslanci docházelo v průběhu projednávání Nařízení REACH v letech 2004-2006 naprosto pravidelně a často – jednal jsem s nimi převážně já, jak formou zasílání emailů, tak formou osobních schůzek v Bruselu, Štrasburku i v ČR. Osobních schůzek bylo nespočet a vždy byly konstruktivní a věcné.
S pozdravem
Ladislav Novák
Nařízení (.pdf) Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals, tzv. REACH) sjednocuje a přibližuje legislativu týkající se chemických látek a posuzuje jejich vliv na zdraví a životní prostředí.
Látky budou muset být také registrovány v databázi nově zřízené Evropské chemické agentury v Helsinkách. Nařízení bylo podepsáno 18. prosince 2006 a v platnost vstoupilo dne 1. června 2007 (str. 69). Pokud jde o termín "nejsložitější směrnice", toto nařízení nahrazuje (.pdf) 45 současných předpisů. Server EUobserver toto nařízení skutečně označuje jako " nejkomplexnější v evropské historii " (cit. z angl. originálu).
