Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že Nečasova vláda plánovala použít až 15 miliard z dividendy ČEZ k pokrytí schodku na důchodovém účtu, informoval o tom např. Ihned nebo Novinky.

Nemělo se ovšem jednat o celkové dividendy, ty za rok 2010 činily (.pdf, str. 2) 28,5 miliard korun, přičemž český stát vlastní přibližně 70 % akcií firmy. Zisk pro stát by tak činil přibližně 20 miliard korun, nikoliv 15.

Nepodařilo se nám ovšem dohledat, zda tyto plánované prostředky tehdejší vláda skutečně použila. Výrok je proto neověřitelný.

Pospíšil skutečně několikrát prohlásil, že požaduje vypsání referenda o přistoupení Česka k euru. Pro Idnes například uvedl: "Na některé věci (v rámci TOP 09) mám odlišné názory. Před přijetím eura by mělo být referendum." Podobně se vyjádřil i pro Českou televizi, když tvrdil: "Kdy občané budou mít euro, by si měli sami říct. Když se ukáže, že je to pro ČR výhodné, já jsem připraven pro euro hlasovat." TOP 09 pak rovněž ve svém předvolebním programu deklarovala, že "budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Stojíme za naším závazkem přistoupit k euru, a proto podmiňovat přistoupení k euru referendem považujeme za jednu z forem zpochybnění tohoto závazku."

Výrok ministra financí Andreje Babiše hodnotíme na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR jako zavádějící. V roce 2009 byl schodek státního rozpočtu skutečně téměř 200 miliard. Nicméně od té doby se jej až do roku 2013 dařilo postupně snižovat až na částku 81,3 mld. Kč. Navrhované schodky pro rok 2014 i pro nadcházející léta 2015–2017 se pohybují ve vyšších částkách. Nejedná se tedy navíc o kontinuální snižování. Andrej Babiš zmiňuje u schodku státního rozpočtu pro rok 2009 číslo " skoro 200 miliard ". Ministerstvo financí ve svých statistikách eviduje schodek rozpočtu ve výši 192,4 mld. Kč, což skutečně odpovídá zmiňovanému údaji. Podle závěrečného účtu pro rok 2009 (kapitola I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu) byl původně schodek státního rozpočtu plánován na výši 38,1 mld. Kč a později schváleno navýšení na 52,2 mld. Kč. Do takové situace však zasáhla světová ekonomická krize, jak také uvádí zmíněný závěrečný účet: " Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009." Vývoj schodku státního rozpočtu je patrný v následující tabulce:

Rok 200920102011201220132014201520162017 Saldo v mld. Kč -192,394*-156,416*-142,771*-101*-81,264*-112**-100***-100***-95***Zdroje: * Tisková zpráva Ministerstva financí ČR ze dne 7. ledna 2014 ** Podle zákona 475/2013 o státním rozpočtu ČR (.pdf, str. 2, §1) *** Návrhy podle informací ze stránek Vlády ČR Přehlednou tabulku se zdroji od roku 1990 uvádí také Wikipedie. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ačkoliv se skutečně jedná v letech 2015–2017 o nižší schodek státního rozpočtu oproti uvedenému roku 2009, patrné je jeho snižování již za předchozích let. Přestože navrhované schodky státního rozpočtu na roky 2015–2017 jsou nižší než v roce 2009, nejedná se o kontinuální snižování. Nejnižší výše od roku 2009 schodek prozatím dosáhl v roce 2013. Výrok na základě výše zmíněných údajů hodnotíme jako zavádějící. Na závěr připojujeme funkční období jednotlivých ministrů financí od roku 2007:1. Miroslav Kalousek: 9. ledna 2007 – 8. května 2009 (II. vláda Mirka Topolánka)2. Eduard Janota: 8. května 2009 – 13. července 2010 (vláda Jana Fischera)3. Miroslav Kalousek: 13. července 2010 – 10. července 2013 (vláda Petra Nečase)4. Jan Fischer: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 (vláda Jiřího Rusnoka)5. Andrej Babiš: 29. ledna 2014 – současnost (vláda Bohuslava Sobotky)

Dle odvětvového rozklikávacího rozpočtu pro kapitolu 313 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) byly v roce 2012 navrženy výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) ve výši 6 098 786 tis. Kč, po změnách v rozpočtu byla tato částka snížena na 5 492 941 tis. Kč. Skutečné výdaje v tomto roce dosáhly hodnoty 2 595 621 tis. Kč (shrnuto v Tabulce č. 1), což odpovídá 42,56 % (navržené výdaje), resp. 47,25 % (výdaje po změnách). V rámci návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2012 (.pdf, str. 110-110, dle číslování v rámci kapitoly str. 73-74) je výše zmíněná změna rozpočtu o 605,8 mil. Kč uvedena ve prospěch neinvestičních nedávkových transferů. Samotné čerpání bylo zároveň nižší oproti roku 2011 o 32 % (v absolutním vyjádření o 1,2 mld. Kč).

Tabulka č. 1: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2012

Navržené výdaje na APZNavržené výdaje na APZ po změnách státního rozpočtuSkutečné výdajeVýdaje za rok 2012 (v tis. Kč)6 098 7865 492 9412 595 621

V rámci společné evropské politiky skutečně funguje Evropská obranná agentura (EDU). Agentura spadá pod baronku Ashtonovou v rámci její pozice vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Cílem agentury je spolupráce členských zemí, například v koordinaci armádních nákupů či spolupráci na rozvoji technologií.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť bylo podle vyjádření generálního ředitele Daniela Szóráda [1] [2] původně plánováno 18 územních jednotek, nikoliv 16. Nově však soutěž proběhne skutečně na 33 jednotkách.

Obecně má Babiš pravdu v nákladnosti celého projektu i v tom, že NKÚ ve své zprávě uvedl pochybení ministerstva financí stran porušení zákona o veřejných zakázkách. Popsal také další problémy.

Podle zprávy (.pdf) Nejvyššího kontrolního úřadu náklady na zřízení projektu Státní pokladny dosáhly 4,8 miliard korun.

Na straně ministerstva financí bylo opravdu shledáno porušení zákona o veřejných zakázkách, a to konkrétně v případě, kdy "MF neprovedlo zadávací řízení před uzavřením odatků č. 1 až 5 ke smlouvě o dodávce IISSP (Integrovaný informační systém Státní pokladny – pozn. Demagog.cz) ani před uzavřením smlouvy o poskytování služeb ze dne 3. listopadu 2010."

Zda a nakolik je projekt reálně funkční, nejsme schopni zcela konkrétně posoudit. Nicméně samotný web projektu Státní pokladna (a jeho dalších podprogramů) informuje o řadě výpadků, resp. odstávek.

Zpráva také hovoří o porušení rozpočtových pravidel ze strany ministerstva financí: "MF nepostupovalo v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), když dodavateli IISSP poskytlo v roce 2011 dvě zálohy v celkové výši 248 776 tis. Kč na období delší než jedno čtvrtletí a když jejich část ve výši 159 676 tis. Kč nevyúčtovalo ke konci rozpočtového roku, tj. k 31. prosinci 2011. Poskytnutí zálohových plateb dodavateli IISSP v částce 159 676 tis. Kč k 31. prosinci 2011 MF neuvedlo v závěrečném účtu kapitoly 312 Ministerstvo financí za rok 2011."

Bohužel se nám nepodařilo najít v dostupných zdrojích zmínku o mateřských školách v programu či vystoupení členů Strany zdravého rozumu v roce 2002. V programových bodech představených na stránkách této strany v daném roce je pouze uvedena obecná podpora vzdělávání. První dohledatelná zmínka je spojena s představením programu k volbám do zastupitelstev krajů v roce 2004, ve kterém je v sekci Školství uvedeno:

Strana zdravého rozumu prosazuje, aby obec (ne ministerstvo) měla pravomoc ponechat si MTŠ a základku bez ohledu na počet dětí.

S ohledem na neúspěšnost nálezu zmínky o mateřských školách v roce 2002 hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy vláda Mirka Topolánka, které se opozice snažila vyjádřit nedůvěru celkem pětkrát - vyšlo to právě napopáté a to 24. března 2009. Topolánkova vláda zůstala v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval novou vládu, úřednickou.

Protože pád vlády během předsednictví byl neobvyklý (ačkoliv Unie podobné případy pamatuje), reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Zahraniční média jako Financial Times nebo BBC označila pád vlády za chybu a očekávala, že to obrazu Česka uškodí. Evropští politici se navíc obávali, že nastálá situace poškodí celou Evropskou unii.

Otázce vlivu Evropské unie na národní legislativu se věnovalo několik zahraničních článků. Vzhledem k tomu, že je obtížné definovat onen „vliv“, natož vyrukovat s konkrétními čísly, která by průkazně dokazovala konkrétní závěry, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Annette Elisabeth Toellerová ve svém článku zmiňuje fakt, že konkrétní hodnoty dávají smysl pouze v případě, že rozlišíme různé oblasti politiky. Dále tvrdí, že: „Současnéúdaje o evropeizaci v různých oblastech nejsou srovnatelné mezi zeměmi, protože jsou založeny na různě postavených portfoliích.“

Ve Velké Británii se touto otázkou zabýval také fact-check FullFact.org, který vycházel mj. ze studie knihovny Dolní sněmovny, která konstatuje, že „je možné odůvodnit jakoukoliv míru mezi 15 % a 50 %.“ A dodává: „Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií.“