Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to na základě dohledaných informací o různých faktorech, které jsou v gesci MO a o kterých Stropnický mluví (byť i nejasně). Výhrada se týká faktu, že nejméně 1 případ velkých sporných zakázek již byl vyšetřen a probíhá soudní proces. Nicméně v této části výroku nastupující ministr své tvrzení relativizuje, tudíž je výrok i tak hodnocen jako pravda.

Ministerstvo obrany (MO) vypisuje značné množství nákladných veřejných zakázek spojených např. s nákupem vojenské techniky, údržbou a zabezpečením objektů apod. (viz přehled veřejných zakázek MO od roku 2007). Mezi nejdiskutovanější zakázky spojované s možným korupčním jednáním patří především rozsáhlé pronájmy a nákupy vojenské techniky.

Jako první můžeme uvést desetiletý pronájem stíhacích letounů Gripen v ceně 19,6 mld. Kč. S průběhem výběrového řízení je však spojována rozsáhlá korupční kauza vyšetřovaná v několika evropských zemích. V České republice však bylo vyšetřování kauzy několikrát odloženo a ani v současné době není nikdo obviněn.

Dalším známým případem může být nákup obrněných vozidel Pandur v hodnotě 14,4 mld. Kč. V této souvislosti je pro podezření z korupce vyšetřován lobbista Marek Dalík.

Mezi sporné zakázky dále patří např. nákup dopravních letounů Casa v hodnotě bezmála 3,6 mld. Kč nebo v současné době soudně prošetřovaný nákup nákladních vozidel Tatra v ceně přesahující 2,6 mld. Kč. Právě v kauze Tatra jde již konstatovat, že vyšetřování případu bylo ukončeno, což je v kontrastu s tvrzením Stropnického, že se nedošetřilo nic.

Nevyjasněné okolnosti a úmrtí, na něž Martin Stropnický odkazuje, se opět mohou týkat několika kauz. V letech 2000 a 2001 došlo k úmrtím několika vojenských pilotů, přičemž jako možná příčina byly identifikovány vadné výškoměry zakoupené v rámci neprůhledné veřejné zakázky.

Podobným případem může být též nákup nekvalitních padáků firmy Anex, kdy při cvičném seskoku došlo k úmrtí jednoho z výsadkářů. Mediálně známou kauzou je také úraz Pavla Musely, vlivného zbrojaře spojovaného s významnými zakázkami pro MO, který po pádu utrpěl poškození mozku a následnou ztrátu paměti. Jednou z vyšetřovacích verzí celé události byl i pokus o vraždu, konkrétní okolnosti se však objasnit nepodařilo.

Na základě níže předložených informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý. V Okamurově návrhu figuruje tzv. péče řádného hospodáře, která ovšem představuje nižší úroveň, než jaká je v současné právní úpravě požadována.

V tomto případě Jiří Dienstbier hovoří o návrhu (.pdf) na změnu v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který podal Tomio Okamura a další poslanci. Dle tohoto návrhu (str. 1) by zástupci státu a zástupci územních samosprávných celků měli jednat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře. Jak je ale uvedeno ve stanovisku vlády k tomuto návrhu (.pdf), v současné právní úpravě je v případě hospodaření s majetkem vyžadována vyšší míra odbornosti, než jakou navrhuje Okamura (str. 1).

V zákoně 219/2000 Sb. je v § 47 uvedeno následující: " Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí ". Je tedy nutná odborná péče.

O péči řádného hospodáře hovoří Nový občanský zákoník v § 159 následovně: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky ". Péče řádného hospodáře sice není přesně popsána, ale obecně se má za to (stanovisko vlády ji tak pojímá – str. 2), že vyžaduje znalosti informovaného laika. Díky této navrhované úpravě by tedy místo odborných znalostí stačily znalosti řádově nižší.

Skupina Európskych konzervatívcov a reformistov (EKR) skutočne nominovala Malalu Yousafzai na Sacharovovu cenu 2013, výrok teda hodnotíme ako pravdivý.

Portál Európskeho parlamentu,16. september 2013:

"Malala Yousafzai - nominated jointly by 3 political groups:

• for the EPP group, by José Ignacio Salafranca (ES), Elmar Brok (AT), Michael Gahler (DE), Arnaud Danjean (FR), Joseph Daul (FR), Gay Mitchell (IE) and Mairead Mc Guinness (IE),
• for the S&D group, by Hannes Swoboda (DE) and Véronique de Keyser (BE),
• for the ALDE Group, by Guy Verhofstadt (BE), Sir Graham Watson (UK), and Annemie Neyts-Uyttebroeck (BE), and also by Jean Lambert (Greens, UK) and the ECR group. "

Jako třetí nejdůležitější obchodní partner EU je Rusko označeno serverem Euroskop.

Co se druhé části výroku týče, Rusko v roce 2011, který server Eurostat monitoruje jako poslední, bylo dovozcem přibližně 32,5 % plynu a 25 % ropy dovážených do EU.

Evropská komise pak doplňuje dokumenty za rok 2012, které hovoří stran ropy o 31.38 % (soubor eu-coi-for-extra-eu-2012-01-12.xls), hodnotu dovozu plynu však nezmiňuje.

Za rok 2013 ještě data nejsou dostupná. Nejnovější dostupná data však výrok Libora Roučka potvrzují.

Výrok můžeme zhodnotit jako pravdivý. Ve volebním programu strany Úsvit za přímou demokracii předsedy Tomia Okamury se opravdu můžeme dočíst (bod 4): "Budeme prosazovat snižování DPH a spotřební daně u pohonných hmot.".

Pravdivost toho výroku potvrzuje článek 68Ústavy ČR: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Podle dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt se prokazoval, že má vystudované dvě vysoké školy – Právnickou fakultu UK a mnichovské Ludwig-Maxmilians Universität.

Právnickou fakultu na naší nejstarší univerzitě skutečně studoval, ale pouze 2 roky a studia zanechal.

Mluvčí mnichovské vysoké školy uvedla, že Forejt ke studiu nebyl ani připuštěn.

Forejt, který pracuje také jako lektor etikety v agentuře Aktuální paragrafy, používal titul JUDr.

V současnosti v referencích lektorů agentury Forejt již tento titul postrádá.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok moderátora Moravce jako pravdivý.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Například v roce 2005 hlasovali koaliční lidovci společně s opoziční ODS ohledně zřízení komise v Unipetrolu. 20. září 2005 navrhla ODS zařadit tento bod do programu poslanecké sněmovny, ale byl zamítnut. ODS hlasovala pro zařazení bodu (52 hlasů) společně s lidovci (17 hlasů) a částí KSČM (21 hlasů).

Dalším příkladem je návrh nového Zákoníku práce, který ČSSD prosadila ve vládě, i přes odpor koaličních lidovců. Třetí čtení a následné hlasování na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 2. února 2006, kdy pro návrh hlasovala vládní ČSSD (65 hlasů) společně s opoziční KSČM (38 hlasů). Proti hlasovala ODS (50 hlasů), KDU-ČSL (10 hlasů) a US-DEU (3 hlasy). V podobném duchu se neslo i hlasování 21. dubna 2006 poté, co návrh zákona vrátil Senát, i hlasování z 23. května 2006 po vetu prezidenta.

Podľa Zmluvy o fungovaní Európskej Únie (.pdf) a jej dodatkových protokolov je naozaj definované sídlo EP v Štrasburgu s pravidelnými zasadaniami raz za mesiac:

Článok 341
,,Sídlo orgánov Únie sa určí po vzájomnej dohode vlád členských štátov."

Protokol (č. 6)
,,Európsky parlament má svoje sídlo v Štrasburgu, kde sa koná 12 mesačných plenárnych
zasadnutí, vrátane zasadnutia o rozpočte. Dodatočné plenárne zasadnutia sa konajú v Bruseli.
Výbory Európskeho parlamentu zasadajú v Bruseli. Generálny sekretariát Európskeho parlamentu
a jeho oddelenia zostávajú v Luxemburgu."

Podľa Európskych novín až 88% poslancov podporuje myšlienku jednotného sídla EP, vrátane slovenských reprezentantov. Tvrdia, že realizácia takého riešenia pravdepodobne stroskotá na neochote Francúzska:

Eduard Kukan (SDKU-DS) považuje za rozumné, aby mal Európsky parlament (EP) iba jedno sídlo. Táto myšlienka je však podľa neho nerealistická. “Je potrebné zmeniť dohody o fungovaní Európskej únie, a na to treba súhlas všetkých štátov. Taký súhlas nebude, pretože Francúzi s tým nikdy nebudú súhlasiť,” ozrejmil s tým, že pre Francúzov je Štrasburg symbol európskeho uzmierenia.

Rovnako Vladimír Maňka (Smer-SD) si myslí, že postačuje jedno sídlo EP. Presadiť to, označil za veľmi ťažké. “Európski poslanci na to tlačia, ale riešenie je v rukách hláv štátov. Musia sa na tom jednomyseľne zhodnúť všetci, aj francúzsky prezident, a to je možné jedine vtedy, ak dostane takú ponuku, aby sa mu to oplatilo,” uviedol.

Podobný názor má Jaroslav Paška (SNS), ktorý dlhodobo podporuje myšlienku jedného sídla. V ktorom meste by mal byť, necháva na rozhodnutí európskych lídrov. “Z hľadiska operatívnosti spolupráce medzi Európskou komisiou, Európskou radou a EP je Brusel výhodnejší, pretože tam sídli aj Rada aj Komisia. Ak by Francúzi trvali na tom, že chcú ponechať parlament v Štrasburgu, tak nemám problém akceptovať toto rozhodnutie,”

Podľa Hlavných správ prišiel s iniciatívou One Seat (Jedno Sídlo) český europoslanec Edvard Kožušník (ODS), ktorý rozposlal výzvu všetkým, vtedy ešte 27, štátom EU. ,,Zo 14 štátov, ktoré poskytli svoje stanovisko, deväť krajín podporuje želanie väčšiny poslancov rozhodovať o svojom sídle a programe a tri tento nápad odmietajú. Okrem Francúzska a Luxemburska je to aj Estónsko. Polovica členských krajín sa k iniciatíve Kožušníka vôbec nevyjadrila." Nenašli sme žiadne informácie o tom, že by sa proti zmene sídla stavalo Nemecko, napriek tomu označujeme výrok za pravdivý.

Na základě dostupných údajů o účasti na meziparlamentních setkáních pořádaných IMCO a aktivitách poslance Benešíka hodnotíme výrok jako pravdivý.

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation" (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace) Účast (.doc; ang.): Jiřina Rippelová (Senát)

26. ledna 2010: "Combating late payment in commercial transactions" (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích) Účast (.doc; ang): Jaroslav Kubera (Senát)

27. dubna 2010: "Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians" (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů) Účast (.doc; ang.): Luděk Sefzig (Senát)

26. října 2010: "The internal market for professionals: How to make it work?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?) Účast (.pdf; ang): Miroslav Krejča (Senát)

Ondřej Benešík (KDU-ČSL), současný předseda výboru pro evropské záležitosti (VEZ), se dlouhodobě zabývá tematikou evropské unie, vedle funkce předsedy VEZ byl například již dříve jako starosta členem Výboru regionů.

V rámci svého nynějšího působení se osobně zůčastnil setkání s českými poslanci EP, pracovní schůzky předsedů výborů pro evropské záležitosti národních parlamentů členských a kandidátských zemí EU a zástupců EP sdružených v organizaci COSAC nebo Evropského parlamentního týdne v Bruselu.