Tak třeba naším partnerem na sociální problematiku jsou třeba celostátní odbory zdravotní a sociální péče, proto třeba náš lídr, je to Jana Hnyková z Liberce, tak to je vedoucí představitelka těchto obrovských odborů, které mají 40 tisíc členů.
Hnyková není vedoucí představitelka OZSP a rovněž členstvo organizace nedosahuje 40 000 členů.
Jana Hnyková je členka výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Není tedy přímo ve vedení, vedoucími představiteli jsou Dagmar Žitníková, Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR na svých stránkách neuvádí informaci o počtu jeho členů. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů má tento odborový svaz přes 30 000 členů.
Zdravotnické odbory jsou partnerem na sociální problematiku Úsvitu.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako zavádějící. O doplnění údajů o počtu členů jsme požádali OS zdravotnictví a sociální péče a po jejich obdržení údaje upřesníme.
A on (Kalousek – pozn. Demagog.cz) dokonce i podepsal internetové vsázení bez souhlasu KDU-ČSL.
Pravdou je, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dne 17. prosince 2008 povolil internetové sázení v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL.
O tom, že by si mě dovedl představit v bankovní radě pan prezident, mluvil už jako kandidát na prezidenta dávno před tím, než byl zvolen prezidentem, na to je mnoho i mediálně zaznamenaných dokladů, čili, a v té době nikdo z nás, ani on, ještě nevěděl, jestli vůbec bude prezidentem. Zaznělo to v jakési předvolební debatě.
Fakt, že Miloš Zeman ještě jako prezidentský kandidát mluvil o osobě Jiřího Rusnoka ve spojitosti s místem v radě České Národní Banky, je pravdivý a potvrzujte ho hned několik zdrojů.
O ČNB se mluvilo například v předvolební diskusi Českého rozhlasu mezi 1. a 2. kolem volby prezidenta v duelu Zemana se Schwarzenbergem. Konkrétně tehdejší kandidát Zeman uvedl: „Myslím si, že v bankovní radě by byl velice prospěšný bývalý ministr financí v mé vládě Jiří Rusnok. Dovedl bych si tam představit i pana profesora Jana Švejnara. Vážím si ho jako ekonoma. A domnívám se, že minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí Konfederace odborových svazů – například Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungerman ".
Krátce po zvolení M. Zemana prezidentem byly tyto úvahy opakovaně potvrzeny, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Loni německé domácnosti zaplatily za podporu obnovitelných zdrojů 597 miliard korun. To je ekvivalent poloviny českého státního rozpočtu.
Radim Fiala publikoval 16. ledna 2014 na webových stránkách Úsvitu přímé demokracie příspěvek o zelené energii. Srovnával přitom výdaje na zelenou energii v Německu a v České republice. Mimo jiné také uvedl, že německé domácnosti loni vydaly na podporu obnovitelných zdrojů 597 miliard korun.
Výrok Radima Fialy je hodnocen jako zavádějící, neboť zmíněná částka skutečně představuje výdaj na podporu OZE, nicméně nejen pro domácnosti, jak poslanec uvádí, ale také pro malé podniky.
Podle nejnovějších údajů německých distributorů energie činily výdaje na podporu obnovitelných zdrojů v minulém roce 21,8 miliard eur. Tuto částku však zaplatily (zdroj Spiegel online; 9. ledna - něm.) nejen domácnosti, ale i malé podniky. Stejnou informaci např. převzaly také české servery, kdy 10. ledna informovaly o zmíněné částce 21,8 mld. eur - tedy 597 mld. Kč. Zprávu vydaly české servery - např. Novinky.cz a Idnes.cz (obojí také ČTK).
V druhé části výroku uvedl Fiala s jistou mírou tolerance přibližný popis toho, že ona částka je ekvivalentem poloviny státního rozpočtu ČR. V roce 2013 činily příjmy rozpočtu 1076 367 603 000 korun, výdaje potom 1176 367 603 000 korun. Polovina příjmů ani výdajů státního rozpočtu, tedy 538, resp. 588 miliard korun, zhruba odpovídá s tolerancí Fialovým 597 miliardám.
Především jsem se chtěl s těmi kandidáty na ministry setkat a to bude samozřejmě probíhat i nadále, i když jsou ministři, protože podle ústavy má prezident právo povolávat ke konzultacím jednotlivé členy vlády.
Na základě faktu, že se Miloš Zeman skutečně setkal se všemi kandidáty na ministerské posty, a článku 64, bodu 2 Ústavy České republiky ve znění: " Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti," hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podstatná je interpretace toho maastrichtského kritéria 3 % deficitu vůči HDP. Ta správná interpretace je, že musí být deficity dlouhodobě a věrohodně udržitelné pod 3 %.
Maastrichtská kritéria na webu České národní banky: “ Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě ”.
Prosím vás, víte, za kolik pracují ukrajinští dělníci nekvalifikovaní, kteří jsou tady ilegálně? Za 40 korun. Jsou nepojištění, jsou bez zdravotního pojištění, pracují 12 a víc hodin denně.
Výrok Kláry Samkové hodnotíme jako neověřitelný. Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu žije v České republice přes 124 tisíc Ukrajinců. Jedná se o ty, kteří zde přebývají legálně. Většina informací o ilegálních přistěhovalcích z Ukrajiny je zastaralá a ani neuvádí všechny údaje, jež zmiňuje Klára Samková (viz článek, .pdf) Evy Janské z PřF UK z roku 2007). Novější studie či statistiky mapující problematiku ilegálních ukrajinských imigrantů není dostupná. Dostupné jsou alespoň celkové statistiky o nelegální migraci do ČR.
Pro dokreslení obrazu o situaci nelegálních přistěhovalců v ČR můžeme uvést příklad zotročování dělníků z Rumunska a Bulharska, kteří pracovali až šestnáct hodin denně a nedostávali skoro žádnou mzdu. Trojice otrokářů z Ukrajiny byla nakonec pravomocně odsouzena.
Ano, zatímco jiné strany hovoří, že by, že by všelijak navýšily příjmy státního rozpočtu, tak my říkáme ne. Cílem Svobodných je snížit příjmy státního rozpočtu. Takže my chceme, aby stát o těch 100 miliard korun vybíral méně, aby těchto 100 miliard korun zůstalo v kapsách občanů a chceme o to snížit dotace, chceme rušit všelijaké podle nás zbytečné úřady, které vlastně ani stát ani občané nepotřebují.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě programů politických stran a hnutí kandidujících ve volbách 2013, zvolených podle preferencí voličů podle volebních průzkumů.
Strana svobodných občanů ve svém politickém programu skutečně prosazuje omezení státního přerozdělování. Za svůj nejzásadnější návrh v oblasti daňové a rozpočtové politiky považují Svobodní zrušení daně z příjmu fyzických osob (DFPO - VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2.). Zrušit plánují i další typy daní, které státu " vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu ". Kompenzování úbytku příjmů po zrušení DPFO má být provedeno " rušením státních výdajů, zejména dotací. " Co se týče rušení úřadů, za zbytečné podle politického programu považuje strana např. úřady práce (XI. Sociální politika - 5. Politika zaměstnanosti). Celkově mají Svobodní v plánu zrušit 26 úřadů (Bod 2.).
Petr Mach ve svém výroku hovoří o navyšování příjmů státního rozpočtu různými způsoby v politických programech dalších stran. Postoje těchto stran (ČSSD (.pdf), ODS (.pdf), KSČM, ANO, TOP09 (.pdf), KDU-ČSL, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených (.pdf), Hlavu vzhůru, Piráti, SPOZ (.pdf) - zvolených podle průzkumu veřejného mínění) se pochopitelně různí. Některé strany uvádí opak - TOP09 považuje dosaženou míru přerozdělování za maximální (str. 21) a zavazují se nepřipustit zvyšování. Za štíhlým státem stojí také strana Hlavu vzhůru.
V jiných programech (např. ČSSD, KSČM) se zase objevují návrhy na zavádění nových daní. Ty posilují příjmovou složku státního rozpočtu. ČSSD plánuje snížit " daně chudším " (str. 15), v případě daně z příjmu právnických osob plánuje její zvýšení o 1 až 2 procentní body, zvýšení podílu majetkových daní. KSČM plánuje například zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží, zavedení dalšího pásma u daně z příjmu právnických osob.
Celkově je tak vyjádření Macha korektní. Svobodní skutečně mají v plánu snížit příjmy státního rozpočtu a rušit řadu úřadů (jejich "zbytečnost" neposuzujeme), zatímco některé ostatní strany chtějí vybrat od občanů na daních více, neboť je chtějí zvyšovat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ty tanky se kdysi modernizovaly za cenu poměrně vysokých nákladů, měnil se pancíř, měnil se ten hlavní i ty střelecké, veškeré to střelecké vybavení nebo ta, ta průraznost toho, modernizovalo se to, elektronika se tam měnila... Ujede to asi jenom 400 kilometrů, pak musíte tankovat.
Podleinformacídostupných na webu Ministerstva obrany probíhal projekt modernizace tanků T-72M4 CZ mezi lety 1994–2006 a během této doby došlo k úpravě celkem 30 tanků. Projekt modernizace stál podle údajů armády zhruba 4 miliardy korun. Náklady na vylepšení jednoho tanku se tak pohybují kolem 140 milionů. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Modernizace byla realizována s cílem:
– podstatného zvýšení palebné síly a možnosti pozorování ve dne i v noci, vedení účinné palby z místa i za pohybu a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli – výrazného zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a zlepšení vybraných provozně-technických vlastností – zvýšení pasivní a aktivní ochrany tanku v boji
Dojezd modernizovaných tanků na polní cestě by pak měl být až 430 km, což je číslo blízké tomu, které uvádí Martin Stropnický.
Podrobný výčet modernizačních prvků naleznete zde.
Paní redaktorko, to je taky nefér. Kdybyste ten návrh citovala celý, tak tam se zvyšuje počet těch sprch pro každého. Ale denně by si ji mohl, čili zvyšuje se to na čtyřikrát týdně zadarmo ze stávající jedné až dvou a kdo by chtěl víc než čtyřikrát, a zase pro mě by bylo nejlepší, kdyby to bylo každý den, protože to beru jako normální, že se člověk umyje.
Podle návrhu novely Davida Ratha by mělo dojít k navýšení počtu bezplatných sprch pro každého na čtyři týdně, výrok je tedy pravdivý.
David Rath ve svém návrhu novelizace zákonů č. 293/1993 Sb a č. 141/1961 Sb. (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."
Týdenní počet bezplatných sprch ve výkonu trestu odnětí svobody by měl být pět. Nad tento počet by si obdobně obviněný platil sprchy sám, viz § 16 (.pdf) bod 6 zmíněné novely zákona č. 141/1961 Sb.
