Přehled ověřených výroků

Technicky kontrolu kvality potravin na území České republiky skutečně zajišťují místní orgány (viz např. zde), a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro doplnění však můžeme uvést, že zde existuje poměrně vysoká míra zapojení těchto orgánů do právního a institucionálního rámce nastaveného EU.

Provázanost funguje například ve vztahu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) k zajištění bezpečnosti potravin. Zde se SZPI například podílí na přípravě kontrolních misí z Potravinového a veterinárního úřadu spadající pod SANCO (Generální ředitelství EK pro zdraví a spotřebitele; ang.). Způsob prováděných kontrol je navíc pravidelně auditován (ang.).

SZPI dále spolupracuje s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA; ang.) a podílí se na činnosti Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva koordinovaného prostřednictvím SANCO.

EU taktéž formuluje vlastní politiku zaměřenou na kvalitu potravin, přičemž definuje kategorie (.pdf; ang.) Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení nebo Zaručená tradiční specialita. Kontrolní funkce je pak na základě čl. 36 nařízení (.pdf) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin delegována na jednotlivé členské státy, kdy "[...]členské státy určí orgán nebo orgány příslušné k provádění úředních kontrol za účelem ověření toho, zda jsou dodržovány právní požadavky týkající se režimů jakosti zřízených tímto nařízením".

Ústava Ruské federace z roku 1936, platná právě i v roce 1954, kdy došlo k připojení oblasti Krymu k Ukrajině, vysvětluje ve svém článku 18, že ke změně území nemůže dojít bez souhlasu dané svazové republiky.

Jakkoliv byl v té době právní systém relativní, vedení SSSR deklarovalo souhlas obou stran (ukrajinského i ruského parlamentu), tudíž připojení neodporovalo ústavním normám. Zdroje se ovšem v této oblasti rozchází, objevují se jak souhlasné názory, tak ty, které tvrdí, že k souhlasu nedošlo a jednání bylo jen jednostranné.

Nebyla porušená žádná jiná norma tehdejší ústavy, ústavně vyžadováno nebylo ani referendum. Přesto hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme v tomto případě korektně schopni posoudit, zda bylo připojení Krymu v roce 1954 konformní se sovětskou ústavou.

Z výroku usuzujeme, že Jana Lorencová má na mysli Miloslava Bačiaka, který byl zvolen coby dvojka kandidátky Hnutí ANO v Kraji Vysočina.

Těsně před volbami upozornily Jihlavské listy, že kandidát “pracoval i jako politruk a v sedmdesátých letech byl evidován v seznamu Archivu bezpečnostních složek jako důvěrník u vojenské kontrarozvědky“. Zároveň měl straně zatajit vlastnictví titulu RSDr., udělovaný pouze za minulého režimu převážně stranickým hodnostářům.

Na základě tohoto odhalení Bačiak vystoupil ze strany a slíbil, že v případě svého zvolení se vzdá poslaneckého mandátu, což také učinil.

V roce 2011 a 2012 činily příjmy z ropy a plynu 1/2 příjmů ruského federálního rozpočtu.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě předpovědi Eurostatu jako pravdivý.

Tabulka ukazuje růst HDP v % v rámci celé EU, v rámci eurozóny a u některých vybraných zemí. Těchto zemí je ve skutečnosti více, kompletní data pro všechny země EU přikládáme přímo z dat Eurostatu (data za roky 2013 - 2015 jsou odhadem Eurostatu; tučně je vyznačen růst HDP).

Růst HDP v %2012201320142015EU28 -0,4 0 1,41,9 Eurozóna -0,7 -0,4 1,11,7 ČR -1 -1 1,82,2 Španělsko -1,6 -1,3 0,51,7 Itálie -2,5 -1,8 0,71,2 Portugalsko -3,2 -1,8 0,81,5 Finsko -0,8 -0,6 0,61,6

Z tohoto výběru je patrné, že Vlasák má pravdu. Dostupná data pro celou EU ukazují, že jak ČR, tak i některé další členské země EU mohou očekávat spíše růst HDP.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů z dílny bývalého ministra Kalouska transformoval celou Finanční správu ČR. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2013.

Největší změnou v něm obsaženou je rozpuštění dosavadních 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nahrazení 14 finančními úřady (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností v krajích České republiky) a Specializovaným finančním úřadem s působností na celém území České republiky, který vznikl již k 1. 1. 2012.

Nepopulárními opatřeními v oblasti DPH je myšlen nárůst její sazby. Její vývoj je znázorněn v následující tabulce:

Datum platnosti od – doVyšší sazba

Nižší sazba

01. 01. 2010 – 31. 12. 201120%

10%

01. 01. 2012 – 31. 12. 201220%14%

od 1. 1. 201321%15%

Růstu se nevyhnuly ani spotřební daně. Hlavně ty uvalené na tabákové výrobky. Například spotřební daň na jednu cigaretu má vzrůst z 2,10 Kč pro rok 2012 na 2,25 Kč pro rok 2014.

Charta OSN říká o právu na sebeurčení v článku 1: " Cílem činnosti Spojených národů je rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, přijímat vhodná opatření k posilování světového míru".

Prohlášení nezávislosti Autonomní republiky Krym a Sevastopolu se skutečně odkazuje na Chartu OSN: "My, členové parlamentu Autonomní republiky Krym a Rada města Sevastopol, s ohledem na Chartu OSN a celé řady dalších mezinárodních dokumentů a s přihlédnutím k potvrzení statusu Kosova ze strany Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne července 22, 2010, který říká, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany části země neporušuje žádné mezinárodní normy, ..." (původní text zde) . Totéž odvoláni na Chartu OSN nalezneme i v deklaraci o nezávislosti Ukrajiny .
Deklaraci o nezávislosti Ukrajiny ale předcházelo prohlášení státní suverenity z 16. července 1990. Proces osamostatnění Ukrajiny urychlil pokus o státní převrat tvrdého jádra komunistické strany v Moskvě, na což se odvolává i samotná Deklarace nezávislosti ze srpna 1991. Po vyhlášení nezávislosti následovalo referendum, které potvrdilo osamostatnění Ukrajiny. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Státní občanství České republiky může Ministerstvo vnitra udělit při splnění stanovených podmínek, jednou z nich je, že žadatel „prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky)”.

Pro získání trvalého pobytu na území ČR, což je další podmínkou pro podání žádosti o udělení občanství, je pak nutné ve zkoušce prokázat znalost na úrovni A1 (viz vyhláška MŠMT), což mimo jiné zahrnuje schopnost

a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech,
b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije,
c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech,
d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích a
e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná hovorová témata a na podobné otázky odpovídat.

K dispozici je i vzorový test, který testuje schopnost porozumět krátkému psanému i mluvenému textu a základní slovní zásobu ohledně orientace, jednání na úřadech či u lékaře, vyplňování formulářů či základní časové údaje.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Předkládání lustračního osvědčení bylo opravdu až dosud u kandidátů na pozice ministrů zvykem, přičemž se však interpretace lustračního zákona skutečně liší.

Podle ihned.cz bylo negativní lustrační osvědčení vyžadováno od všech ministrů předchozích vlád. K lustracím se vyjádřil i bývalý prezident Václav Klaus, který potvrdil, že dokládání lustračního osvědčení bylo vždy považováno za samozřejmost.

Tzv. lustrační zákon - zákon č. 451/1991 Sb. stanovuje předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České republiky. Podmínkou pro výkon funkcí uvedených v tomto zákoně (tedy i v orgánech státní správy) je, že občan nesměl být v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 mj. příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo příslušníkem Lidových milicí.

Názory odborníků na lustrační zákon se liší. Proděkan olomoucké právnické fakulty Filip Dienstbier uvedl, že u vlády lustrace výslovně stanovena není. Na druhou stranu, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch řekl, že ministři, jako vedoucí jednotlivých ministerstev, jsou představitelé řídících funkcí ve státních orgánech a těchto se zákon týká. Stejné stanovisko jako Gerloch zastává i ústavní právník Jan Kysela, který prohlásil, že požadavek prezidenta je v tomto případě zcela logický, neboť má oporu v zákoně a navíc odpovídá dosavadní praxi. Podle Kysely však ze zákona existuje určitá výjimka: když se politik stane vicepremiérem nebo ministrem bez portfeje, pod kterého nespadají správní úřady, negativní lustrační osvědčení prezidentovi předkládat nemusí.

Vedení KSČM (VV ÚV KSČM) se skutečně v roce 2003 vyjádřilo proti vstupu ČR do EU. Cit. " Nemůžeme brát zodpovědnost za to, jakým způsobem vyjednala současná koaliční vláda podmínky vstupu do EU," řekl v pátek Právu předseda KSČM Miroslav Grebeníček.” Doporučující stanovisko následně potvrdil i ÚV strany.