Přehled ověřených výroků

Petr Pavel

Petr Pavel

Pravda
Prezident Miloš Zeman se v průběhu své politické kariéry zasazoval o naplnění dvouprocentního závazku výdajů na obranu. Jako premiér jej sám realizoval. Výrazně podporoval například i zapojení NATO v Afghánistánu.

Miloš Zeman obecně podporuje členství Česka v NATO včetně plnění aliančních závazků. Ve funkci prezidenta Zeman například vedl českou delegaci v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu, kde čelní představitelé členských států Aliance potvrdili platnost a aktuálnost závazkuroku 2006 vydávat na obranu nejméně 2 % HDP.

Kabinet Miloše Zemana, který vládl v letech 1998 až 2002, ve svém programovém prohlášení ze srpna 1998 uváděl (.pdf, str. 23), že „bude realizovat závazek postupného zvyšování vojenských výdajů o 0,1 % ročně tak, aby dosáhly v roce 2000 výši 2 % HDP“.

Z dat (.pdf, str. 5) Severoatlantické aliance pak vyplývá, že Zemanova vláda svůj vláda závazek skutečně naplňovala. Od roku 1999 do roku 2002 se totiž výdaje na obranu pohybovaly těsně nad dvěma procenty. Pro srovnání: za následujících vlád Vladimíra ŠpidlyStanislava Grosse se České republice podařilo 2% hranici překročit v letech 2003 a 2005, od roku 2006 už výdaje na obranu 2 % HDP nedosáhly.

Podpora misí

O zmíněném závazku však prezident Zeman mluvil kriticky v roce 2021, a to kvůli stažení vojsk NATO z Afghánistánu. Dokazuje to ale jeho kladný vztah k zahraničním misím českých vojáků. „Dokud tyto mise existovaly, podporoval jsem i zvyšování našeho obranného rozpočtu na ta mystická dvě procenta HDP, a jestliže se situace změnila, logicky se změnil i můj postoj,řekl Miloš Zeman.

Miloš Zeman také v minulosti podpořil účast českých vojáků v zahraničních misích. „Víte, že jsem vždy podporoval naše mise, zejména misi v Afghánistánu, ale i na Sinaji, na Golanských výšinách a jinde. Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční, uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové Severoatlantické aliance za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,řekl v projevu na loňském velitelském shromáždění Armády ČR.

Miloš Zeman je prvním úřadujícím prezidentem, který osobně navštívil české vojáky v Afghánistánu. Na cestu se vydal v utajení v roce 2014. Podle tehdejšího náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého byla návštěva „jednoznačným signálem, že se prezident o problematiku armády zajímá a že české zahraniční mise mají jeho podporu“.

Miloš Zeman v Afghánistánu v roce 2014
Zdroj: Zemanmilos.cz

Z výše uvedených informací je tak patrné, že prezident byl ve vztahu k NATO aktivní. Sám Miloš Zeman za svoji kariéru podporoval nejen splnění závazků na výdaje, ale i zahraniční mise. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

 

 

 

 

Pravda
Z vyšetřování GIBS vyplývá, že došlo k úniku informací ze spisu k případu výbuchů ve Vrběticích, které pak Miloš Zeman zmínil ve svém televizním projevu. Jakým způsobem informace o roli pracovníků společnosti Imex Group v celém případu unikly, není jasné.

Pavel Fischer mluví o vyjádřeních Miloše Zemana v době po odhalení tzv. kauzy Vrbětice, respektive zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchů muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku. 17. dubna 2021 informovali veřejnost o „ruské stopě“ ve Vrběticích na základě zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) tehdejší premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček.

O 8 dní později, 25. dubna, se k novým skutečnostem vyjádřil v mimořádném projevu také Miloš Zeman. Právě v tomto Zemanově vystoupení mělo dojít k údajnému vyzrazení utajovaných informací. Uvádí to např. analýza (.pdf, str. 36–37), kterou pro senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vypracoval sám senátor Pavel Fischer.

V následujících odstavcích se proto zaměříme na jednotlivá vyjádření Miloše Zemana z 25. dubna 2021 a také na to, zda je lze označit za „vyzrazení utajovaných skutečností z utajovaných spisů“. Na úvod je nicméně třeba zdůraznit, že nám nepřísluší hodnotit to, zda se Miloš Zeman nebo kdokoliv jiný dopustil trestného činu ohrožení utajované informace. Budeme se zabývat pouze tím, jestli lze na základě dohledatelných informací říct, že Miloš Zeman veřejně zmínil takové informace, které byly či jsou tajné.

Vyzrazení informací z vyšetřování

Miloš Zeman mluvil ve svém projevu o policejním vyšetřování celé kauzy a mj. se zmínil také o společnosti IMEX Group, která si sklady ve Vrběticích v době výbuchu pronajímala. Konkrétně uvedl, že „policejní vyšetřování pracuje s hypotézou, že je (dva ruské agenty, pozn. Demagog.cz) tam mohl provést jeden z majitelů firmy Imex (…). Toto podezření je zapotřebí buď vyvrátit, nebo potvrdit“. (video, 6:03). Právě tímto tvrzením měl Miloš Zeman dle senátní zprávy Pavla Fischera vyzradit informace z vyšetřování (.pdf, str. 36–37). Doplňme, že prezident následně v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS, který byl vysílán také 25. dubna 2021, uvedl, že majitel firmy Imex Group (Petr Bernatík) odmítl výpověď na detektoru lži. (video, 13:26)

Dle serveru iRozhlasHospodářských novin následně obdržela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podněty, na jejichž základě začala prověřovat možný únik informací z utajených spisů. Hospodářské noviny uvedly, že jeden z podnětů k vyšetřování poskytl GIBS právní zástupce firmy Imex Group Radek Ondruš. „Někdo to vynesl prezidentovi a pan prezident to obratem sdělil dál,“ uvedl pro iRozhlas. Jeho trestní oznámení směřovalo na tehdejšího policejního prezidenta Jana Švejdara, s nímž se podle svých slov Miloš Zeman setkal před svým mimořádným projevem.

Podezření, že policejní prezident vynesl informace z vyšetřovacího spisu prezidentu Zemanovi, který je pak zmínil ve svém projevu, začala GIBS následně prověřovat. V říjnu 2021, tedy zhruba půl roku po začátku tzv. kauzy Vrbětice, uzavřela GIBS své vyšetřování s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu, a záležitost odložila. Mluvčí generální inspekce Ivana Nguyenová pro iRozhlas uvedla: „Prověřováním nebylo prokázáno, že by k nezákonným únikům informací z trestního spisu došlo konkrétním jednáním konkrétního příslušníka bezpečnostního sboru. Tedy, nebylo nijak prokázáno, že úniky způsobila osoba, jejíž nezákonné jednání by spadalo do věcné příslušnosti GIBS.“

GIBS tedy neprokázala, že by za únikem informací stál nějaký příslušník Policie ČR či jiného bezpečnostního sboru. Možným proviněním Miloše Zemana se GIBS vzhledem ke své působnosti nezabývala, mluvčí GIBS nicméně nepřímo potvrdila, že k úniku informací z trestního spisu skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že inkriminované informace jako první veřejně řekl Miloš Zeman, lze konstatovat, že vyzradil informace, které byly utajované. Znovu zdůrazněme, že nijak nehodnotíme, zda se mohl Miloš Zeman dopustit nějakého trestného činu.

Vyzrazení informací z utajované zprávy BIS

Další moment, který by podle senátní zprávy (.pdf, str. 37) Pavla Fischera mohl být považován za vyzrazení utajované informace, je tvrzení Miloše Zemana v mimořádném projevu: „Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu.“ (video, 4:45)

V rámci celé kauzy odhalení okolností výbuchů ve vrbětických muničních skladech se zmiňuje jen jedna zpráva BIS, která měla prokázat zapojení ruských agentů. Tato zpráva je tajná, podle vyjádření jednotlivých aktérů ji měli v první fázi k dispozici premiér Babiš a vicepremiér Hamáček, poté vláda a později také poslanci některých sněmovních výborů a komisí. Ačkoli Andrej Babiš nejprve tvrdil, že by zpráva BIS měla být zveřejněna, i nadále je veřejnosti utajená.

Pokud Miloš Zeman ve svém televizním projevu z tajné zprávy BIS opravdu citoval, lze to označit za vyzrazení utajované skutečnosti. Je však třeba zmínit, že podle ostatních politiků, kteří měli k informacím BIS přístup, není Zemanovo tvrzení pravdivé. BIS podle nich neuvádí, že by neexistovaly důkazy o přítomnosti ruských agentů v areálu muničního skladu. S ohledem na neveřejnou povahu celé zprávy BIS nicméně nedokážeme posoudit, zda došlo k vyzrazení utajované skutečnosti, či nikoli.

Závěr

Miloš Zeman ve svém mimořádném projevu 25. dubna 2021 mluvil o detailech policejního vyšetřování vrbětických výbuchů i o obsahu tajné zprávy BIS. Nemůžeme posoudit, zda je v policejním spisu, respektive zprávě BIS uvedeno to, co Miloš Zeman tvrdí. Z vyjádření mluvčí GIBS nicméně vyplývá, že v souvislosti s vyjádřeními Miloše Zemana došlo k úniku neveřejných informací. V případě Zemanovy údajné citace ze zprávy BIS nedokážeme ověřit, zda prezident skutečně vyzradil nějakou tajnou informaci.

Ačkoliv nám nepřísluší hodnotit trestněprávní rovinu celé věci, tvrzení Miloše Zemana o roli pracovníků společnosti Imex Group v celém případu lze na základě veřejně dostupných informací označit slovy Pavla Fischera za „vyzrazení utajovaných skutečností z utajovaných spisů“. Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Nepravda
Danuše Nerudová sice podporuje restrukturalizaci Evropské unie, v současnosti ovšem nechce měnit hlasování v Radě EU. Na začátku letošního roku navíc pro deník Echo24.cz řekla, že si federalizaci EU nedokáže představit.

Právem veta ve struktuře Evropské unie naráží Karel Diviš na debatu o změně hlasování v Radě EU, jíž se v loňském roce mimo jiné zabývalo i české předsednictví. V Radě EU jsou tři způsoby hlasování: prostou většinou, kvalifikovanou většinou a jednomyslně.

Právě jednomyslné hlasování, kdy se musí shodnout všechny členské státy, se používá k rozhodování o klíčových otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o přistoupení nových členských států do EU nebo v některých dalších vymezených oblastech.

Podmínka jednomyslného souhlasu všech 27 členských států nicméně např. podle filozofa Daniela Kroupy „zužuje rozsah společné politiky“, kvůli čemuž podle něj není Unie v některých situacích schopná efektivně jednat. Příkladem může být „veto“ ze strany Maďarska, které v minulosti blokovalo schválení půjček pro Ukrajinu nebo sankce proti Rusku.

Z podobných důvodů se v EU mluvízměně hlasování v některých oblastech z jednomyslného na hlasování kvalifikovanou většinou.

Danuše Nerudová dlouhodobě zastává názor, že evropské instituce potřebují reformu a restrukturalizaci. Ještě ve funkci rektorky Mendelovy univerzity v lednu 2019 se vyjádřila, že v daňové oblasti je třeba přehodnotit způsob hlasování, „protože se ukazuje, že pravidlo jednomyslnosti nás v tuto chvíli velmi blokuje a znemožňuje jakýkoliv další rychlý pokrok.“ V červnu 2021 pak uvedla, že „musíme vést vážnou diskuzi o tom, zda budeme předávat více pravomocí EU a ona výměnou za to bude akceschopnější“.

Evropskou unii v současné době Nerudová přirovnává„bruselskému slonu v porcelánu“, který začal efektivně jednat až s příchodem covidu-19 a války na Ukrajině. V prosinci 2022 pro ČT řekla (video, čas 47:27), že až po reformě institucí a zeštíhlení EU by si dokázala představit otevření diskuze o změny způsobu hlasování. Na doplňující dotaz redaktorky pak reagovala slovy: „V tuto chvíli bych hlasování neměnila a nechala bych ho stejné, jako je, ale určitě bych diskutovala o tom, aby vznikl návrh reformy evropských institucí.“

Pro deník Echo24.cz Danuše Nerudová na začátku ledna letošního roku zopakovala, že instituce EU „potřebují především vnitřní reformu“, zároveň ale dodala, že si v současnosti federalizaci EU „nedokáže představit“.

Danuše Nerudová se tedy v minulosti opakovaně vyjadřovala v tom smyslu, že je třeba Evropskou unii restrukturalizovat a reformovat a už v lednu 2019 zmínila, že v daňových otázkách podporuje změnu hlasování z jednomyslného na kvalifikovanou většinu. V současnosti nicméně tvrdí, že způsob hlasování v Radě EU nechce měnit. V rozhovoru pro Echo24.cz federalizaci Evropské unie navíc odmítla. Z těchto důvodů výrok Karla Diviše hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Danuše Nerudová popisuje konkrétní pravomoci prezidenta i jejich rozdělení správně. V poslední době se vedla diskuze o prezidentské pravomoci jmenování předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman se totiž nechal slyšet, že by mohl jmenovat nového předsedu už před koncem svého mandátu.

Ústava výslovně uvádí více než 20 pravomocí prezidenta, konkrétně se jedná o články 62 63. Na základě Ústavy může prezident vykonávat i pravomoci stanovené jinými zákony.

Rozlišujeme dva typy pravomocí prezidenta, kontrasignovanénekontrasignované –⁠ neboli sdílené a výlučné. Ke kontrasignovaným (sdíleným) potřebuje prezident spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, k nekontrasignovaným (výlučným) pravomocím nikoliv.

Mezi pravomoci prezidenta patří mj. jmenování předsedy Ústavního soudu či pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí, tedy velvyslanců, které prezident skutečně jmenuje na návrh vlády. K této pravomoci navíc potřebuje spolupodpis premiéra či jiného člena vlády.

Prezidentská pravomoc jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) není na rozdíl od Nejvyššího soudu upravena přímo v Ústavě, ale v zákoně č. 150/2002 Sb., soudním řádu správním. Tato odlišnost byla způsobena tím, že Nejvyšší správní soud vznikl právně i fakticky až účinností soudního řádu správního, tedy 1. ledna 2003. Pravomoc prezidenta jmenovat předsedu a místopředsedy NSS byla proto zařazena (.doc, str. 55) do nového zákona, jelikož „sjednocení tohoto principu (s úpravou jmenování předsedy Nejvyššího soudu, pozn. Demagog.cz) by vyžadovalo ústavní změnu“. Důvodová zpráva k soudnímu řádu správnímu také zmiňuje, že „na rozdíl od předsedy Nejvyššího soudu je však předseda Nejvyššího správního soudu jmenován prezidentem republiky s kontrasignací předsedy vlády“, což je v souladu s čl. 63 odst. 23 Ústavy.

Dodejme, že o jmenování předsedy Ústavního soudu se v poslední době opravdu vede diskuze. Týdeník Respekt a server Seznam Zprávy v prosinci 2022 zveřejnily informaci, že se Miloš Zeman chystá jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě během svého funkčního období (tedy do 8. března 2023). A to i přesto, že Pavlu Rychetskému končí mandát až v srpnu příštího roku.

Prezident Zeman na svém kroku trvá (audio, čas 23:04). Ústavní právníci, mezi nimiž jsou např. Jan Kysela, Josef Baxa, Jan Wintr či Jaroslav Benák, se ale shodují, že takový akt by byl problematický, podle některých dokonce protiústavní.

Prezident má tedy na základě Ústavy několik pravomocí, které se dělí na výlučné (nekontrasignované) a sdílené (kontrasignované). Všechny pravomoci, které Danuše Nerudová vyjmenovává, hlava státu skutečně má. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My jsme snižovali (daně, pozn. Demagog.cz) – 504 miliard za naší vlády.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Během vlády hnutí ANO skutečně došlo k několika daňovým změnám, zejména potom ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Pokud však sečteme efekty daňových změn přijatých od roku 2014, dostaneme se pouze k číslu cca 350 miliard korun.

Andrej Babiš (ANO 2011) ve videu (čas: 0:07) hovoří o snižování daní za jeho vlády, které celkově vyčísluje na 504 mld. Kč. Andrej Babiš působil v roli premiéra ČR v letech 2017 až 2021, v čele Ministerstva financí ale stáli zástupci hnutí ANO 2011 již od roku 2014. Během období vlády hnutí ANO 2011 skutečně došlo k několika daňovým změnám. 

Pravděpodobně nejzásadnější změnou bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného, které bylo placeno zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15 % sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu. Základ daně je tak nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali jak poslanci hnutí ANO, tak i zástupci ODS, SPD a KSČM.

Zrušení superhrubé mzdy tak znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak o zhruba 100 miliard. Dalším významným zásahem bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Dále je důležité zmínit další, spíše dílčí daňové změny. Od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, nastal výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme žádné významné daňové změny nedohledali. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Prominutí zálohy na daň z příjmu právnických osob v roce 2020 pak znamenalo snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč, o rok později se ale část těchto peněz do rozpočtu vrátila v rámci vyrovnání daně. Daňové příjmy v roce 2021 negativně ovlivnil také kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku, s dopadem 12 mld. Kč. O 2 miliardy Kč se v důsledku snížení sazby spotřební daně z motorové nafty snížil také výnos spotřební daně z minerálních olejů.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se přibližně na 350 miliard korun, což je podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V minulosti jsme už podobný výrok Andreje Babiše ověřovali, a již tehdy jsme se obrátili na hnutí ANO 2011 s žádostí o vysvětlení, když Andrej Babiš zmiňoval částku větší než 500 mld. Kč. Učinili jsme tak proto i nyní. V obou případech se nám ale zatím nedostalo žádné odpovědi. 

Andrej Babiš

Tradice (první zahraniční cesty prezidenta, pozn. Demagog.cz) je na Slovensko.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Zahraniční politika
Pravda
První zahraniční cesty všech prezidentů České republiky vedly na Slovensko.

První prezident samostatné České republiky Václav Havel byl do úřadu poprvé zvolen v lednu 1993. Jeho první státní návštěva vedla na Slovensko, které během svého prezidentského působení navštívil ještě nejméně desetkrát. Slovensko bylo cílem i jeho poslední zahraniční cesty jako hlavy státu. Václav Havel v roli prezidenta navštívil celkem 59 zemí, z čehož nejčastěji pobýval v Německu, kam zavítal osmnáctkrát

Také první zahraniční cesta Václava Klause po zvolení prezidentem v roce 2003 vedla na Slovensko, stejně jako po jeho znovuzvolení v roce 2008. Václav Klaus za dobu svého desetiletého mandátu navštívil v roli prezidenta ČR sedmdesát zemí, nejčastěji (stejně, jako jeho předchůdce) Německo, kam podnikl 25 cest. Poslední státní návštěva Václava Klause v roli prezidenta mířila v roce 2013 opět na Slovensko.

Slovensko si pro svou první zahraniční cestu vybral i současný prezident Miloš Zeman, a to jak po prvním zvolení v roce 2013, tak po znovuzvolení v roce 2018. Prezident Zeman za své první období v úřadu uskutečnil 61 zahraničních cest, ve druhém (video) období prozatím 24, z nichž poslední byla na počátku letošního roku, taktéž k našim východním sousedům.

První zahraniční cesty všech dosavadních prezidentů ČR skutečně vedly na Slovensko. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Andrej Babiš

Pravda
Základní úroková sazba ČNB činí 7 % a je skutečně výrazně vyšší než sazby v Eurozóně, kam směřují cca dvě třetiny českého exportu. V prosinci, kdy zazněl tento výrok, činila základní úroková sazba Evropské centrální banky 2 %.

Do Eurozóny skutečně směřuje největší část exportu českého zboží, v roce 2021 to bylo až 65 % (.pdf). Andrej Babiš v tomto kontextu poukazuje na to, že je v Eurozóně nižší základní úroková sazba než v Česku, což podle něj škodí českým exportérům.

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu (2T repo) na 7 %červnu 2022. Jednalo se o poslední navýšení sazeb, po tomto rozhodnutí se guvernérem ČNB stal Aleš Michl, pod jehož vedením nedošlo ke změnám v úrokových sazbách (viz například poslední rozhodnutí bankovní rady).

Doplňme, že na konci roku 2019 činila základní úroková sazba 2 %. V květnu 2020 klesla až na 0,25 %, od té doby ji Česká národní banka postupně zvyšuje. Na konci roku 2021 byla stanovena na 3,75 %, v únoru 2022 už na 4,5 %. Následně došlo k dalším třem zvýšením na konečných 7 %. Jako důvod navyšování ČNB označovala snahu tlumit rostoucí inflaci.

Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) jsou oproti těm českým skutečně nižší. ECB pro oblast Eurozóny stanovuje podobně jako ČNB tři základní úrokové sazby. Se sazbou 2T repo, kterou používá ČNB, je v případě ECB srovnatelná úroková sazba pro hlavní refinanční operace (Main refinancing operations). Tu naposledy Rada guvernérů ECB upravila 15. prosince 2022, kdy ji zvýšila s účinností od 21. prosince 2022 o 0,5 p. b. na 2,50 %. 16. prosince, tedy v den, kdy Andrej Babiš dle vyjádření Hospodářských novin pro Demagog.cz odpovídal na otázky v námi ověřované anketě, základní úroková sazba ještě činila 2 %.

Andrej Babiš tak neuvedl tehdejší výši základní úrokové sazby v Eurozóně správně, ve skutečnosti byla o 0,25 p. b. vyšší. S ohledem na to, že svým výrokem poukazuje především na výrazný rozdíl mezi nastavením úrokových sazeb v Česku a v Eurozóně, a správně popisuje i výši úrokové sazby ČNB a orientaci českého exportu, však hodnotíme jako výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

ČNB predikovala, že porazí inflaci.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
ČNB již nejméně rok opakovaně předpovídá, že se inflace sníží. Tato predikce se v prognózách za poslední rok nemění, pouze se oddálil termín plánovaného dosažení 2% inflačního cíle. ČNB také dříve uvedla, že „poražení“ inflace nastane díky zvyšování úrokových sazeb.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš ve videu kritizuje Českou národní banku (ČNB), která dle jeho mínění nezmírní inflaci, jelikož se nedá porazit „ropný kartel“ v kombinaci s emisními povolenkami.

ČNB své prognózyzprávy o měnové politice publikuje čtvrtletně. Prognóza (.pdf) z podzimu 2021, která obsahuje data k 22. říjnu 2021 (str. 2) předpovídala, že „inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %“ (str. 21). V dlouhodobém hledisku však ČNB predikovala, že inflace klesne k jejímu cíli 2 %. Konkrétně se k této hodnotě měla přiblížit na přelomu let 2022 a 2023 (.pdf, str. 6). Podle vyjádření ČNB z listopadu 2022 mělo být tohoto cíle dosaženo prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které tehdy ČNB zvedla na 2,75 %. Důvodem růstu byla právě snaha zmírnit inflaci.

S dalším nárůstem inflace počítala i prognóza ze zimy 2022 (.pdf, str. 6), další predikce lze vidět v následující tabulce. Zmiňme, že nejaktuálnější prognóza (.pdf) byla publikována na začátku listopadu loňského roku. Dodejme také, že poslední dvě prognózy se shodují v tom, kdy má dojít k očekávanému snížení inflace na 2 %.

Zdroje: podzim 2021 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), zima 2022 (.pdf, str. 6, 27–⁠28), jaro 2022 (.pdf, str. 6, 26–27), léto 2022 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), podzim 2022 (.pdf, str. 6, 24–⁠26).

ČNB tedy v minulosti skutečně opakovaně predikovala, že „porazí“ inflaci, respektive že se ji podaří snížit pomocí zvyšování úrokových sazeb. Termín dosažení 2% cíle ČNB ve svých prognózách několikrát posunula, na konci roku 2021 byl odhad o více než rok optimističtější než v pozdějších prognózách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Pravda
Komerční banky zvýšily své zisky za prvních šest měsíců roku 2022 zejména díky růstu úrokových sazeb ČNB. Na tzv. čistém úrokovém výnosu vydělalo 6 největších bank celkem 62 mld. Kč, tedy cca 10 mld. měsíčně. Všechny banky dohromady inkasovaly v průměru dokonce 13 mld. měsíčně.

Andrej Babiš ve videu hovořil o údajném selháni České národní banky (ČNB), konkrétně kritizoval zvýšení základní úrokové sazby na 7 %. Dále uvedl, že na tomto zvýšení vydělaly pouze komerční banky, které si takto měly vydělat 10 miliard Kč měsíčně.

České banky v roce 2022 skutečně zaznamenaly enormní nárůst zisků. Odborníci se shodují, že za nárůstem zisků komerčních bank stojí zejména zmíněné zvyšování úrokových sazeb. ČNB svou hlavní sazbu zvýšila od začátku roku 2022 až do současnosti celkem čtyřikrát. Dodejme, že již v roce 2021 se tato sazba zvyšovala pětkrát. Současných 7 % základní úrokové sazby drží ČNB od června 2022.

Toto zvyšování je výhodné pro banky, protože dochází k nárůstu čistého úrokového výnosu. Čistý úrokový výnos představuje rozdíl mezi vyššími úroky, které inkasují komerční banky při uložení peněz u ČNB, a úroky, jež musí vyplácet vkladatelům např. na běžných nebo spořicích účtech.

Komerční banky úroky z vkladů pro vkladatele zvedaly pomalu, a tak za 1. pololetí roku 2022 podle dat společnosti Deloitte inkasovaly čistý úrokový výnos v celkové hodnotě 77,9 mld. Kč. Z toho 62 miliard si mezi sebe rozdělilo šest největší bank v ČR – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Data o čistých úrokových výnosech za druhé pololetí 2022 zatím nejsou dostupná.

Pokud bychom tedy vycházeli z již zmíněných hodnot za prvních šest měsíců loňského roku jakožto posledních dostupných dat, jedná se přibližně o 13 mld. Kč, které v prvním pololetí banky v průměru měsíčně inkasovaly pouze na základě čistého úrokového výnosu. Šest největších bank inkasovalo na 10 mld. měsíčně.

Andrej Babiš tedy správně poukazuje na relativně vysoké výnosy, které v minulém roce tuzemské banky vykazovaly v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb ČNB. Celkem 10 miliard měsíčně vydělala šestice největších českých bank, všechny banky dohromady pak dosáhly čistých úrokových výnosů ve výši 13 mld. Kč. Tato hodnota se výrazněji liší od slov Andreje Babiše, nicméně s ohledem na to, že Babiš poukazuje právě na výši těchto výnosů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Rozhodnutí EU zastavit výrobu spalovacích motorů v roce 2035 (...).
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Evropský parlament 10. června 2022 schválil návrh Evropské komise. Toto rozhodnutí ukončuje prodej aut se spalovacími motory od roku 2035.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dlouhodobě nesouhlasí s návrhem Evropské komise o ukončení prodeje aut se spalovacími motory. Například v roce 2021 v průběhu kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory.“ červnu 2022 pak kritizoval současnou vládu za postoj ve vyjednávání skutečností ohledně návrhu o zákazu výroby spalovacích motorů. 

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022 a Rada EU tento postup podpořila na konci října 2022. Následně musí návrh ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že orgány EU připravují nařízení, které zakazuje od roku 2035 prodej (a v důsledku efektivně i výrobu) aut se spalovacím motorem. Vzhledem k tomu, že v rámci legislativního procesu návrh již podpořily tři hlavní orgány EU, lze s jistou mírou zjednodušení mluvit o „rozhodnutí EU“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.