Miroslav Kalousek
Jednu jedinou korunu na daních neodpustil Kalousek nikdy během své funkce. Ministerstvo financí odpouštělo odvody za porušení rozpočtové kázně, což nejsou daně.
Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.
V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."
Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.
Pavel Bělobrádek
Některé ty programy byly zastaveny jednoduše proto, že se tady kradlo.
Nepodařilo se nám potvrdit, že by byly některé operační programy pozastaveny z důvodu, že by se zde "kradlo". U některých programů došlo k jejich pozastavení z důvodu neschopnosti čerpat z nich finanční prostředky. Dotační program Severozápad byl pozastaven kvůli podezření na nedostatek nezávislosti auditních orgánů a podezřelé machinace.
Bohuslav Sobotka
My jsme před 7 lety slavili, protože jsme vyjednali nejvíce peněz na hlavu v rámci Evropské unie.
Výrok premiéra Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť přesně před sedmi lety (rok 2007) byl objem vyjednaných peněz na jednoho obyvatele ze všech fondů v rámci Politiky soudržnosti pro léta 2007–2013 skutečně nejvyšší. Jednalo se o částku 2603 EUR "na hlavu". Celkový objem vyjednaných prostředků byl 26 692 mil EUR (.pdf str. 25) na tehdejších 10 254 233 obyvatel (Eurostat). Je však nutné zdůraznit, že již v následujícím roce s ohledem na demografický vývoj předehnalo ČR v počtu vyjednaných peněz na hlavu Estonsko. Vše ilustruje tato tabulka, která kombinuje data z předchozích dvou zdrojů.
Kateřina Konečná
Dneska paní Marksová-Tominová vyhlásila, jak chce vláda podporovat (i v souladu s tímto dokumentem) to, že bude zaměstnávat mladé lidi a bude podporovat zaměstnavatele. Já bych chtěla upozornit, že KSČM v roce 2004 dala do zákona o zaměstnanosti, ona dokonce 2 roky platila a potom vláda ODS, Strany zelených a Lidovců tuto klauzuli zrušili.
Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.
Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.
Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.
Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.
Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.
Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.
Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ministryně práce navrhuje zvýšení minimální mzdy o 500 korun od prvního ledna příštího roku.
Ministryně práce skutečně veřejně oznámila záměr zavést zvýšení minimální mzdy o 500 Kč například v Otázkách Václava Moravce 6. dubna. Podporu tomuto závěru po jednání tripartity dala i vláda.
Marian Jurečka
Zaprvé já jsem zahájil dialog se zástupci i obchodních řetězců, abych s nimi na úvod toho, co jsem ministr, začal diskutovat tu situaci, že mně záleží na tom, abychom zvýšili podíl českých potravin na pultech. Řekl jsem jim, že jsem připraven k tomu hledat, řekněme, ty cesty, kdy budeme spolu kooperovat a také mi záleželo na tom, aby nejenom šlo o ten podíl potravin, ale i o to postavení našich potravinářů, našich zemědělců, našich výrobců, protože v tom obchodním vztahu ne vždy ty podmínky jsou férové a rovné, a také mě zajímá to, jakou kvalitu a za jakou cenu nabízí našim spotřebitelům. Řekl jsem, že napřed chci hledat tu variantu, že se budeme snažit spolu najít ty cesty, jakým způsobem vyjít vstříc našim výrobcům i zákazníkům, ale samozřejmě budeme velice tvrdě trestat, pokud zjistíme, že jejich podmínky nejsou férové, že jsou za hranu zákona, kdy budeme uplatňovat opravdu i ty nejvyšší sazby pokut, které se v minulosti neuplatňovaly a dneska můžeme jít v některých případech až na 10 milionů a v některých případech dokonce i na 50 milionů korun.
Ministr Jurečka se skutečně v červnu sešel se zástupci obchodních řetězců a jednal s nimi mimo jiné i o navýšení podílu českých potravin na pultech. Ten se v současné době pohybuje mezi 40 až 75 procenty. Ministr po setkání řekl: "Velmi důležité je, aby nabízely kvalitní zboží českých výrobců a producentů, protože zákazníci takové potraviny vyžadují. Také by to podpořilo české zemědělce."
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která se zabývá mimo jiné kontrolou kvality potravin, pak může podle § 17 zákona 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, udělit pokutu ve výši až 50 milionů korun, pokud obchodník například "poruší povinnost dodržet požadavky na bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny", případně podle odstavce § 17 a) téhož zákona, který se zabývá klamavým značením potravin.
Výše uvedené informace potvrzují slova ministra Jurečky a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Snad nejvýznamnější výbor z hlediska EU, Evropský výbor, byl v minulosti jakýmsi otlounkánkem. Třeba už zasedali desetkrát a 80 % legislativy jde z EU, resp. z EP a Komise a přitom o tento výbor nebyl žádný velký zájem.
V Poslanecké sněmovně funguje Výbor pro evropské záležitosti. Sám o sobě uvádí: " Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. Patří mezi povinně zřizované výbory. Projednává evropskou legislativu a sleduje její transpozici do českého právního řádu (například i prostřednictvím tzv. předběžných konzultací), zabývá se aktuálními evropskými tématy. V rámci své kompetence se vyjadřuje k vládním návrhům kandidátů na evropského komisaře, na soudce Evropského soudního dvora a k nominacím do orgánů EÚD, EIB a EBRD za ČR. Kontroluje také vládu před jednáním v Radě." Lze jej tedy považovat za nejvýznamější z hlediska EU.
Nejsme schopni posoudit, co konkrétně míní vicepremiér tvrzením o otloukánkovi. Tato část výroku tedy není součástí hodnocení.
Co se týká dalších bodů, tak je skutečností, že výbor se od ustavení Poslanecké sněmovny sešel již desetkrát, což dokládají pozvánky na jednotlivá jednání. V tomto ohledu se řadí mezi výbory s nejvíce schůzemi od začátku volebního období.
Nakolik byl o členství v tomto výboru zájem či nikoli, nejsme schopni z veřejných zdrojů doložit. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Jan Keller
Prakticky všechny naše banky jsou dceřinné společnosti bank, které jsou v eurozóně.
Podle údajů České národní banky (ČNB) je většina bank působících v České republice dceřinými společnostmi či pobočkami zahraničních bank. V současné době v České republice působí 23 bank, z nichž 8 je v českém státním či soukromém vlastnictví.
Celkovou strukturu bankovního trhu shrnuje tabulka níže.
Z 23 bank je tedy 8 bank v českém soukromém či státním vlastnictví, 12 bank spadá pod společnosti zemí eurozóny a pouze 3 banky spadají pod společnosti mimo eurozónu.
Z přehledu vyplývá, že většina českých bank je skutečně dceřinými bankami společností, které jsou v eurozóně. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Prostě, i když se vám to třeba nezdá, tak ta kvalita života se dramaticky zlepšuje a věk, průměrný věk se zvyšuje, za posledních 20 let se zvýšil o 7 let.
Názory na posuzování na kvality života se různí a neexistuje tedy přesná definice, podle které by se dala kvalita života určit
Podle údajů Českého statistického úřadu (.pdf) je sice pravda, že se průměrný věk postupně zvyšuje, není však pravda, že se za posledních dvacet let zvýšil o sedm let. Od roku 1994 se průměrný věk zvýšil o 4,5 roku. V tabulce uvádíme pro porovnání několik dat, více na stránkách ČSÚ. Výrok tedy z několika důvodů hodnotíme jako zavádějící.
rok198919942000200520102013Průměrný věk36,137,038,840,040,841,5muži34,435,337,138,439,340,0ženy37,838,640,341,542,342,9
Víte, já když jsem byl ministr financí, tak jsem udržel pleny ve snížené sazbě DPH. V této věci jsem neustoupil tomu tlaku. A bohužel mí nástupci podlehli, přesunuli pleny do tedy vyšší sazby.
Tlak na přesun plen do základní sazby se projevil až v době, kdy Sobotka nebyl ministrem.
K přeřazení plen do základní sazby DPH skutečně došlo až v roce 2012 za vlády předchozí koalice. Za působení předsedy Sobotky byly pleny zdaňovány sníženou 5% sazbou.
Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v období, kdy snížená sazba DPH (kam spadají i dětské pleny) byla ve výši 5 %. K nárůstu snížené sazby pak docházelo až od roku 2008. K přesunutí plen do základní sazby daně pak proběhlo až v roce 2012, jak informovala např. Česká televize nebo Lidovky.
K přesunu došlo kvůli dlouholeté kritice Evropské unie, která dokonce hrozila Česku sankcemi. Tlak EU ovšem přišel až v roce 2006 po volbách, kdy již byl Sobotka ministrem v demisi. Tlak tedy mířil primárně na nástupnické vlády. Sobotka tak reálně srovnatelnému tlaku ze strany EU čelit nemusel, a výrok je proto zavádějící.
Připomeňme ještě, že současná vládní koalice pak chce přesunout pleny zpět do snížené sazby, může ovšem znovu narazit na problém, jelikož seznam povolených věcí pro sníženou sazbu daně pleny neobsahuje.
