Vojtěch Filip
Václav MORAVEC: Ale vrátím-li to k té původní otázce, to znamená, že jste ještě nevzdali jako KSČM možnost schválení návrhu (občanský zákoník) v Poslanecké sněmovně ... Vojtěch FILIP: My jsme ten návrh dali hned v říjnu po volbách, kdy to umožňuje jednací řád, samozřejmě, protože nebyl předseda sněmovny, tak to vláda Jiřího Rusnoka nemohla obdržet, ten náš návrh obdržela až po jmenování po zvolení Jana Hamáčka předsedou Poslanecké sněmovny a vláda se k tomu nějak vyjádří.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý, na základě dohledaného návrhu KSČM k občanskému zákoníku.
Skupina komunistických poslanců (Filip, Grospič, Bebarová-Rujbrová) předložila návrh na odložení (.pdf - celý návrh) platnosti občanského zákoníku na rok 2015. Tento návrh byl podán již 30. října (viz. předposlední strana návrhu).
Podle webu sněmovny byl tento tisk přidán do projednávání 27. listopadu, tedy skutečně hned po ustavení nové Poslanecké sněmovny.
Jan Hamáček je předsedou Poslanecké sněmovny od 27. listopadu 2013. Aktuálně je návrh postoupen vládě k vyjádření.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť KSČM návrh skutečně do Sněmovny předložila v termínu, kdy jí to dovolilo ustavení Poslanecké sněmovny. Aktuálně je návrh postoupen vládě.
Kateřina Konečná
My jsme od začátku říkali, že o daňových pásmech se s našimi partnery budeme bavit. My jsme nikdy neřekli, že tohle je něco, přes co nejede vlak. My jsme vždycky říkali, že ano, chceme daňovou progresi, na tom trváme a to v jakých výších ty jednotlivé procenta budou, o tom se pojďme bavit s našimi partnery, na to si pozvěme odborníky, kteří to opravdu dopočítají.
KSČM se ve svém aktuálním volebním programu věnuje daňové politice státu a jednotlivým pásmům. V rozhovoru pro server Podnikatel.cz uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš, že strana podporuje v případě dané z příjmu fyzický osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.
Předseda strany KSČM Vojtěch Filip v Interview Daniely Drtinové uvedl, že chápe, že vzhledem k české politické situaci nevyhraje nikdy jedna politická strana, takže ta částka 10 milionu korun je vyjednávací pozice KSČM, a tedy její výše může být předmětem vyjednávání.
Vzhledem k výše uvedeným informacím, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Andrej Babiš
Naše hnutí volilo 927 tisíc občanů této země.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo hnutí ANO 2011 celkem 927 240 hlasů (18,65%).
Radim Špaček
Ne, ne, ne, ale už teď, už teď při udělování státního občanství je vyžadována zkouška z češtiny, aby se ten adept dokázal vůbec domluvit na úřadech, dokázal domluvit ve škole, prostě se zbytkem společnosti.
Státní občanství České republiky může Ministerstvo vnitra udělit při splnění stanovených podmínek, jednou z nich je, že žadatel „prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky)”.
Pro získání trvalého pobytu na území ČR, což je další podmínkou pro podání žádosti o udělení občanství, je pak nutné ve zkoušce prokázat znalost na úrovni A1 (viz vyhláška MŠMT), což mimo jiné zahrnuje schopnost a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech, b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije, c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech, d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích a e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná hovorová témata a na podobné otázky odpovídat.
K dispozici je i vzorový test, který testuje schopnost porozumět krátkému psanému i mluvenému textu a základní slovní zásobu ohledně orientace, jednání na úřadech či u lékaře, vyplňování formulářů či základní časové údaje.
Oldřich Vlasák
Ta jednání (o alokaci prostředků na příští programové období, pozn.) byla složitá a velmi dlouhá, České republice se postupně podařilo zvýšit prostředky na kohezi o 400 milionů eur ve srovnání s tím, kolik bylo v prvotních návrzích.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě tiskového brífinku Petra Nečase po jednání Evropské rady v listopadu roku 2012 a článku z portálu EurActiv jako nepravdivý.
Je pravdou, že jednání ohledně alokaci finančních prostředků z fondů EU na programové období 2014-2020 byla složitá a Česká republika se snažila přidělenou sumu navyšovat. Uvedená suma 400 milionů eur ovšem není pravdivá, ČR se podařilo oproti návrhu z mimořádného summitu Evropské rady v listopadu 2012 (19,5 resp. 19,6 mld. eur) podařilo zvýšit přidělenou alokaci na současných 20,5 mld. eur, tedy přinejmenším o 900 milionů eur.
Tomio Okamura
...Švédsko, které přestože mělo stejné špatné přístupové podmínky, které za nás bohužel tedy vyjednal pan Telička...
Je pravdou, že Pavel Telička byl hlavním vyjednavačem při jednáních o přístupu České republiky do Evropské unie.
Vstupu do Evropské unie předchází dlouhá vyjednávání. Švédská zapojení do evropských struktur jsou dohledatelná již v 70. letech. Švédsko poté vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995.
Česká republika podala naproti tomu přihlášku ke členství do EU v roce 1996 a přistoupila 1. května 2004.
Protože jednání o vstupu do EU jsou vždy velmi komplexní a rozsáhlá, nejsme bohužel schopni přesným způsobem popsat podmínky přístupu obou zemí tak, abychom je mohli porovnávat.
Výrok Tomia Okamury je proto hodnocen jako neověřitelný.
Miloslav Ransdorf
Když jsme měli české předsednictví v době Topolánkovy vlády, tak jsme byli téměř zoufalí, že třeba i naši ministři nechodili na jednání, která měli vést.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vinou nedostatku sekundárních zdrojů.
Nalezli jsme pouze několik dílčích informací o jednáních, jichž se účastnil Ivan Langer a Jiří Pospíšil [1, 2 (.pdf, str. 1)], Miroslav Kalousek, Martin Říman a Cyril Svoboda. K případným absencím se nám nepodařilo najít žádné podklady.
Miroslav Kalousek
...my jsme provedli bezprecedentní transformaci finanční správy, my jsme provedli řadu legislativních opatření, byť ano, také nepopulárních v oblasti DPH a spotřebních daních...
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů z dílny bývalého ministra Kalouska transformoval celou Finanční správu ČR. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2013.
Největší změnou v něm obsaženou je rozpuštění dosavadních 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nahrazení 14 finančními úřady (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností v krajích České republiky) a Specializovaným finančním úřadem s působností na celém území České republiky, který vznikl již k 1. 1. 2012.
Nepopulárními opatřeními v oblasti DPH je myšlen nárůst její sazby. Její vývoj je znázorněn v následující tabulce:
Datum platnosti od – doVyšší sazba
Nižší sazba
01. 01. 2010 – 31. 12. 201120%
10%
01. 01. 2012 – 31. 12. 201220%14%
od 1. 1. 201321%15%
Růstu se nevyhnuly ani spotřební daně. Hlavně ty uvalené na tabákové výrobky. Například spotřební daň na jednu cigaretu má vzrůst z 2,10 Kč pro rok 2012 na 2,25 Kč pro rok 2014.
Václav Moravec
To jsem zvědav, co z vás (myšlen je Lubomír Zaorálek – pozn. Demagog.cz) dostanu na téma euro, protože vy jste v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES řekl 23. ledna, že budete chtít v rámci programového prohlášení co nejpřesnější formulaci do programového prohlášení, kdy by měla Česká republika přijmout euro.
V rozhovoru z 23. ledna 2014 pro internetový server iDNES.cz Lubomír Zaorálek na otázku přijetí eura v České republice uvedl: " Přál bych si, aby to bylo předmětem koaličních debat a abychom dali co nejpřesnější formulaci do programového prohlášení vlády ". V tištěné podobě Mladé Fronty DNES se tento rozhovor neobjevil, přesto na základě blízkosti těchto dvou médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Protože my jsme schválili, a státní rozpočet předpokládá, že všem státním zaměstnancům, to znamená, 434 tisíc státních zaměstnanců bude navýšena mzda o dvě procenta.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. Podle ČT24: " Pro rozpočet se vyslovilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi ".
Ze zprávy k návrhu státního rozpočtu vyplývá, že rozpočet skutečně počítá s 2% navýšením plateb za odvedenou práci a platy státních zaměstnanců. Dokument (.pdf, str. 36) konkretizuje: "... u všech zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (vojáci z povolání), tak u příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma tzv. parlamentních kapitol".
Tentýž dokument ale na straně 39 hovoří o 424 304 státních zaměstnancích, což je o 10 tisíc méně než uvádí A. Babiš. Navzdory této nepřesnosti hodnotíme výrok celkově jako pravdivý.
