Přehled ověřených výroků

Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.

To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.

Výrok je hodnocen na základě prozkoumaných záznamů pořadů, které moderuje Václav Moravec, a jichž se Andrej Babiš účastnil, jako nepravdivý.

Václav Moravec moderuje pravidelně Otázky Václava Moravce na ČT1 a ČT24, dále Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls a také některé předvolebních pořadů České televize. Tvrzení Víta Bárty by tedy mělo vycházet z některého z těchto pořadů.

Podíváme-li se na vystoupení Andreje Babiše v OVM, byl hostem tohoto pořadu již několikrát.

13. listopadu 2011 byl Babiš hostem OVM poprvé; v tomto pořadu (druhá část) Babiš nemluvil o Borovkovi vůbec, neřekl tedy ani to, že by měl být jeho osobním přítelem.

10. března 2013 diskutoval přímo s Vítem Bártou (video záznam část první a část druhá), kdy skutečně přišla řeč i na společnost Eurovia, resp. Martina Borovku. Babiš zde nicméně neřekl, že by byl Borovka jeho osobním přítelem.

Konkrétně Babiš uvedl k Borovkovi: " Nejdřív Dospiva z Penty, protože ABL nemohla hlídat Aero Vodochody, tak vlastně Dospiva byl nepřítel. Teďka je nepřítel Eurovia, pan Borovka. Víte, ono se povídá, že pan Bárta vlastně chtěl vypalovat ty stavební firmy."

Naposledy byl Babiš přítomen v OVM 17. listopadu 2013, kdy diskutoval s Hanou Marvanovou. V tomto pořadu přátelské spojení s Borovkou Babiš nepopsal.

V Otázkách Václava Moravce tedy Bárta nemluvil o tom, že je generální ředitel společnosti Eurovia jeho osobním kamarádem.

Podíváme-li se také na Impulsy Václava Moravce, Babiš byl hostem pořadu 30. října 2013, 3. října 2013, 20. května 2013 a 8. prosince 2011.

Ani v jednom z těchto pořadů však Babiš nemluví o tom, co tvrdí Bárta.

Posledním pořadem, který moderoval Václav Moravec, a v němž byl přítomen Andrej Babiš, je předvolební superdebata ČT. Ani v ní však lídr hnutí ANO nemluvil o Martinu Borovkovi jako o svém osobním příteli. Na základě těchto dohledaných záznamů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok premiéra Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť lze dohledat konkrétní případy, kdy ČSSD podpořila návrhy pravicové vlády.

Mezi tyto případy patří: Vládní návrh zákona o finančním zajištění.

Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

Novela zákona o spotřebních daních.

Vládní návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).

Vládní návrh zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Vládní návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

Zmíněné body se skutečně objevily v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly v roce 2002 (.pdf), proto je výrok hodnocen jako pravdivý. Jako jednu z hlavních priorit si tehdejší vláda stanovila „rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a při udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru“ (str. 2).

Jedním z bodů programového prohlášení bylo též provedení důchodové reformy. Vláda doslova deklarovala, že „[...] zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených důchodů“ (str. 18).

V rámci programového prohlášení byl taktéž zmíněn růst reálných mezd. Konkrétně můžeme citovat pasáž, kdy „[v]láda bude hospodářskou politikou vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a reálných mezd tak, aby se postupně snižoval rozdíl v úrovni odměňování mezi Českou republikou a Evropskou unií“ (str. 18).

V jistém smyslu bylo přislíbeno i navyšování některých sociálních dávek. Příkladem je rodinná politika, kde podle programového prohlášení „[v]láda ve vazbě na vývoj veřejných rozpočtů rozvine vyvážený systém podpory rodin s dětmi. přídavek na dítě vláda navrhne jako příspěvek společnosti na výživu a výchovu dětí, který má náležet všem dětem bez rozdílu, ve stejné výši a diferencovaný pouze podle věku dítěte s tím, že jeho součástí bude jednorázový školní příspěvek zvyšující se podle stupně školního vzdělání“ (str. 19).

Rozvoj infrastruktury byl zmíněn v souvislosti s dopravní politikou. „Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondů Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Podpoří přestavbu velkých železničních uzlů a rozvoj dopravně logistických center v návaznosti na hospodářské zóny“ (str. 11).

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný, protože je reálně nemožné zcela postihnout všechny části výroku Tomia Okamury, zejména pak část, která se věnuje zpravodajství TV Nova.

Co se týká Mladé fronty DNES, Okamura hovoří o 2 aspektech a to těch, že mělo být jeho hnutí opakovaně opomíjeno mezi subjekty, o nichž deník informoval ve smyslu jeho velké šance na vstup do sněmovny.

Konkrétně v článku z 22. října 2013 s názvem " Návod, jak si letos vybrat " je hodnoceno osm politických stran, mezi nimiž Úsvit přímé demokracie není - hodnoceni byli - ODS, TOP 09, ČSSD, ANO, KDU-ČSL, SZ, SPOZ, KSČM.

Další článek, který vydala Mladá fronta a v němž nebylo hnutí Úsvit obsaženo, byl vydán 17. září, popisují jej Parlamentní listy.

V případě televize Nova pak Okamura mluví o tom, že je jeho hnutí opomíjeno v reportážích. Nejsme schopni postihnout kompletní předvolební zpravodajství TV Nova, tedy korektně popsat, nakolik se hnutí Úsvit ne/dostávalo do zpravodajství této televize.

Nova ovšem pořádala také předvolební debaty. Úsvit přímé demokracie nebyl do těchto diskuzí zařazen. Dvakrát se debat účastnily strany ANO, ČSSD, ODS a TOP09. KSČM a SPOZ byly pozvány pouze jednou a ostatní strany vůbec.

Výrok je hodnocen na základě dohledané citace z knihy Kmotr Mrázek II od Jaroslava Kmenty jako pravdivý.

Autor knihy Kmotr Mrázek II, novinář Jaroslav Kmenta, popisuje Johnem vyřčené argumenty na straně 212 této knihy. V rámci výroku nehodnotíme, zda se uvedená skutečnost stala tak, jak popisuje Kmenta a interpretuje John, ověřujeme to, zda se podobné informace v knize skutečně vyskytují.

" Koncem roku 2000 hrozilo zvláštnímu policejnímu týmu úplné rozpuštění. Nový ministr vnitra Stanislav Gross byl pod tlakem svého nadřízeného premiéra Miloše Zemana a svých známých z Národního bezpečnostního úřadu, aby tým rozprášil. Grossovi tehdy přišlo velmi závažné obvinění protikorupční policie, že je s Mrázkem spojen i ředitel bezpečnosti NBÚ Martin Hejl.To bylo tehdy jediné veřejně známé téma z Krakatice, které se přetřásalo v médiích. A Gross chtěl, aby mu to policie doložila. A pokud by toho nebyla schopná, museli by detektivové všeho nechat, svléknout uniformy a odejít do civilu.
Mezi vánočními svátky a Silvestrem roku 2000 byla centrála protikorupční policie snad jediným místem v Praze, kde se pracovalo. Pro ministra vnitra Grosse tu vypracovávali speciální zprávu o aktivitách Františka Mrázka a celé jeho skupiny.
Popsali v ní drtivou většinu mezníků Mrázkovy činnosti. Zprávu nazvali pracovně Armagedon podle biblického místa, kde mělo dojít k závěrečné bitvě mezi vojskem Hospodina a Satana.
Když si Gross zprávu přečetl, navštívil centrálu protikorupční policie a chtěl mluvit s detektivy, kteří Armagedon sepsali. „Věděl jsem, co celá ta mafie kolem Mrázka dělá a jak je nebezpečná, ale tohle mě šokovalo. Netušil jsem, jaký rozměr to má a kam až to sahá," řekl Gross a ještě asi půl dne strávil v kanceláři, kde byla drtivá většina sesbíraného materiálu z kriminálního spisu Krakatice.
Gross tehdy policisty podržel a nechal je dál pracovat. Problém byl, že ani on nebyl úplně čistý. I on měl máslo na hlavě. Policie to věděla, a proto, když tehdy centrálu navštívil, raději některé odposlechy uložila do jiného trezoru. "

Pravdivost toho výroku potvrzuje článek 68Ústavy ČR: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Vít Bárta 25. listopadu rezignoval na funkci předsedy Věcí veřejných poté, co byl zatčen při vyšetřování kauzy úniku odposlechů Romana Janouška a Pavla Béma.

I v posledních měsících se však objevil příklad politika, který odešel, ačkoliv se cítil být nevinný v obviněních, která jej obklopovala. Petr Nečas se rozhodl úplně skončit s politikou a svými slovy přijmout plnou politickou zodpovědnost.

Z politiky v minulosti odešel i například Stanislav Gross po aféře financování nákupu jeho bytu, neboť„neměl právo riskovat osud ČSSD v době, kdy je nesmyslnými kauzami skandalizován.“

Na své funkce rezignoval rovněž obviněný Jiří Čunek (ten však ještě po jistou dobu zůstal předsedou strany), všech funkcí v ČSSD se vzdal také obviněný exposlanec Aubrecht, na ministerskou funkci rezignoval kvůli podezření z korupce Martin Kocourek.

Příslušníci jiných politických stran tedy rovněž ctí presumpci viny a výrok je nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravda, že všech Žákem uváděných 1500 lidí zůstalo v ČD Cargo. 400 lidí podle vyjádření z této společnosti na konci roku svá místa opustilo.

Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení ČD Cargo a dostali jsme tuto odpověď:
"Přeji dobrý den.
Původně se skutečně počítalo s propuštěním cca 1600 zaměstnanců ke konci roku 2013. Díky aktivní obchodní politice se ale společnosti daří získávat nové zakázky a nahradit jimi dříve ztracené přepravy. To se samozřejmě projevilo i výrazně menším propouštěním. Na konci roku tak odešlo jen cca 400 zaměstnanců.
V tuto chvíli má ČD Cargo již zasmluvněno a podepsáno cca 95 % plánovaných tržeb z vlastní přepravy na rok 2014 a schválený podnikatelský plán na rok 2014 počítá s provozním ziskem 2 miliony korun.
S přátelským pozdravem

Mgr. Radek Joklík
GŘ KGŘ | 2. oddělení tiskové
T: 420 972 232 532, M: 420 724 845 091
E: joklik@gr.cd.cz"

Z. Ondráček sloužil u Sboru národní bezpečnosti a následně u Policie ČR od roku 1988 do roku 2011, což představuje 23 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je zde ovšem namístě připomenout, že Ondráček - ještě jako příslušník Pohotovostního pluku SNB - zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne.