Radek John
Tam je třeba se podívat na první státní, na ten první soud, který probíral věc, zjistilo se, že ten anonym, který měl údajně dát pan policejní prezident Lessy novináři, tak ta kopie, kterou měl Lessy, je úplně jiná, než ta, kterou měl ten novinář, čili dal mu to někdo jiný, to by bylo hezké vyšetřit, zjistilo se, že to, co měla býti pomluva, soud konstatoval, že je z velké části pravda, že jedna věta je parafráze, čili je to vina novináře a že Lessy tudíž se neprovinil. Takže ten soud první instance věc rozhodoval meritorně a rozhodl, že policejní prezident Lesy se neprovinil.
Podle informací o rozsudku soudu první instance, které na svém webu zveřejnil server iDNES.cz, byl Petr Lessy tímto Obvodním soudem pro Prahu 7 skutečně zproštěn obžaloby, které proti němu byla vedena na základě obvinění z pomluvy. Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.
První stání případu, ve kterém byl Petr Lessy obviněn z protiprávního předání dokumentů novináři deníku Právo a z pomluvy náměstka ředitele zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka, se konalo u Obvodního soudu pro Prahu 7. Tento soud Petra Lessyho zprostil obžaloby a shledal, že se pomluvy nedopustil.
Samotný článek zveřejněný v deníku Právo, pak soudce hodnotil výrok po výroku. U nejostřejšího výroku soudce potvrdil, že se jedná o parafrázi citátu, což není citace. U dalších výroků pak došel k závěru, že buď jsou objektivně pravdivé, nebo se Lessy mohl "spravedlivě domnívat", že tomu tak je. Soud dále potvrdil, že kopie anonymu, kterou vlastní Petr Lessy, je odlišná od té, kterou má k dispozici deník Právo.
Oldřich Vlasák
Evropský parlament tento týden přijal zprávu, podle níž by měl mít právo rozhodovat o tom, kde a kdy zasedá. Parlament se současně zavázal, že bude v tomto ohledu iniciovat revizi základních smluv.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý, Evropský parlament skutečně přijal dne 20. listopadu 2013 na svém plenárním zasedání Usnesení o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)).
Český text usnesení (.pdf, str. 588) hovoří o přesvědčení Evropského parlamentu ohledně práva samostatně rozhodovat o " organizaci své práce, a tedy i o tom, kde a kdy se budou konat jeho zasedání ". V bodě č. 4 se také zavazuje iniciovat " řádný postup pro přijímání změn smlouvy ... s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřníorganizaci ". SFEU neboli Smlouva o fungování Evropské unie patří mezi tzv. zakládající smlouvy, které definují základní prvky Evropské unie.
Podrobná procedura přijímání tohoto usnesení je dostupná v angličtině na stránkách Evropského parlamentu.
Jaromír Drábek
Jan Punčochář: Kdy tedy byla vypsaná, protože loni jsem nenašel žádnou informaci o tom, že v systému veřejných zakázek, že by byla vypsaná soutěž na dodavatele tohoto systému? Jaromír Drábek: Tak se, prosím, podívejte lépe, protože všechna ta výběrová řízení tam jsou, byla vypsána jednotlivě v průběhu minulého roku.
Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.
Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.
Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.
Štefan Füle
Václav MORAVEC: A nenajdete, nenajdete v náznacích politiky Evropské komise vůči Ukrajině, že by tam něco z toho (postoj pro Ukrajinu buď Rusko nebo EU – pozn. Demagog.cz) proniklo? Štefan FÜLE: Ne, ne. V politice Evropské komise naprosto ne a ve vystoupeních některých politiků, v některých členských zemích, nebo některých jedinců v Evropským parlamentu možná. Ale to přece není politika Evropské unie, naopak Evropská komise, my jsme jasně říkali, že asociační dohoda není v protikladu s dobrými tradičními bilaterálními vztahy, které má Ukrajina s Ruskem a, a snažili jsme se to vysvětlit ukrajinské straně a vysvětlujeme to bilaterálně teďka i té ruské straně.
Výrok Štefana Füleho (podle informací Evropské komise a České tiskové kanceláře) pravdivě popisuje postoj možného ukrajinského zahraničně-politického směřování buď na Brusel nebo na Moskvu. Přesvědčení, že z podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií bude profitovat také Rusko, vyjádřil již dříve nejen Štefan Füle v listopadu 2013, ale i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 (anglické video, cca od čtvrté minuty). O tomto informovala také ČTK. Štefan Füle se také vyjádřil ve svém proslovu (angl.) z 5. února 2014 v Evropském parlamentu, kdy zmínil nutný dialog s Ruskem a politiku, nejen k sousedům Evropské unie, ale také k " sousedům těchto sousedů ".
Zdeněk Žák
„(reakce na předchozí výrok Ivana Bartoše) Není to pravda, není to na věčné časy.“
Ministr Žák ve svém výroku přímo navazuje na předsedu Pirátů. Rozporuje tedy fakt, že vláda měla přiklepnout Microsoftu smlouvu tzv. na věčné časy.
Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí: ” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svéhopůsobení ve Strakově akademii. Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. ”
Toto potvrzuje i vyjádření ministerstva vnitra:" Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat. "
Miloš Vystrčil
Bylo to díky tomu, že místo toho, aby (bývalá vládní koalice, pozn. Demagog.CZ) pracovala pro lidi, tak se hádali mezi sebou. Já jsem to velmi často kritizoval.
Bohužel se nám nepodařilo najít důkaz o takovémto tvrzení senátora Vystrčila, a to ani na jeho oficiálních stránkách.
Je možné, že takto práci vlády kritizoval mimo média, například v soukromých rozhovorech. Naproti tomu v některých svých projevech se vyjadřuje ve smyslu, že vláda má naopak příliš velké ambice. Pro nedostatek informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ivan Langer
Vycházím z toho, co řekl policejní prezident, co by a co potvrdil ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, co potvrdil i náměstek policejního prezidenta, pan Kučera, že motivací jednání ministra vlády v demisi bez důvěry bylo jednoduché vydírání policejního prezidenta - buď vyhodíš mně nepohodlné policisty nebo já vyhodím tebe.
Výrok hodnotíme na základě veřejných vyjádření zmíněných policejních představitelů. V námi dohledaných vyjádřeních Langrova slova nepotvrzují.
Plk. Komárek, vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) poskytl po vzniku policejního schizmatu rozhovor pro IHNED. Ministr Pecina podle něj usiloval o to, aby Komárek spolupracoval s jistým policistou (Komárek jméno neuvedl), či jej dokonce ustanovil svým náměstkem. Podle vyjádření ministra šlo o pplk. Jindřicha Láta, kterého Pecina předtím prosadil do nové pracovní skupiny Progres. Náměstek policejního prezidenta Kučera pak tento tlak na personální změny potvrdil v rozhovoru pro Lidovky (Demagog.cz má k dispozici plné znění rozhovoru).
Pecina měl poté po policejním prezidentu Červíčkovi požadovat (dle Lidovek) odvolání samotného plk. Komárka a dalších vedoucích policistů. Červíček pak po jmenování druhého policejního prezidenta dle svých slov "nabyl dojmu, že vůbec v tuto chvíli nejde o to, aby byl naplněn zákon" a zmínil ministrovy požadavky na personální výměny.
Langerem uvedení policisté tedy uvedli, že Pecina vyvíjel tlak na personální změny v policii. Langerův výrok je však nepravdivý, neboť nikdo z oněch tří nemluví o "jednoduchém vydírání", při kterém by jim Pecina hrozil odvoláním.
Nejblíže takovému výroku byl gen. Červíček, i ten však pouze naznačil, že nesplněné požadavky ministra stály za jmenováním nového policejního prezidenta. Plk. Komárek pak ještě 7. prosince na přímý dotaz Aktuálně.cz řekl, že nemá žádný podklad pro tvrzení, že za tlakem na jeho odvolání stály nesplněné požadavky ministra. Náměstek Kučera pak pouze zmínil (v rozhovoru citovaném výše), že na Komárka neslyšel "jedinou konstruktivní výtku".
Bohuslav Sobotka
Protože celkový veřejný dluh naší země už je na jiné úrovni, než byl před sedmi lety. Je kolem 48 % hrubého domácího produktu. Proto, abychom si neznemožnili přijetí společné evropské měny, tak si musíme dávat velký pozor, abychom nepřekročili hranici 60 % hrubého domácího produktu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.
Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.
Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.
Já jsem řekl, že v momentě, bez jakéhokoliv zpoždění, kdy bude kterákoliv z těch soutěží připravena, takže bude vypsána. Zároveň jsem ale řekl, (…) že nedopustím, aby spatřila světlo světa nedokonalá soutěž.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů dohledat vyjádření ministra dopravy, které by korespondovalo s jeho výrokem.
Jiří Rusnok
No, paní redaktorko, to je záležitost, na kterou jsem se ptal taky pana ministra a bylo mi vysvětleno, že příslušný útvar ochrany ústavních činitelů, to znamená útvar, který se stará o bezpečnost a mimo jiné i dopravu šéfa sněmovny, Senátu, prezidenta, premiéra už asi 4 nebo více let neobnovoval svůj vozový park.
Útvar, o kterém Jiří Rusnok hovoří, se jmenuje Útvar pro ochranu ústavních činitelů. Tento útvar má poskytovat osobní ochranu a bezpečnostní dopravu trvale chráněných ústavních činitelů. Působnost útvaru je v souladu s nařízením vlády č. 468/2008 Sb., o zajišťování bezpečnosti ústavních činitelů České republiky. Podle tohoto nařízení patří mezi ústavní činitele, kterým má být zajištěna bezpečnost, prezident, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu a předseda vlády.
Na základě reformy Policie ČR (.pdf) v roce 2008 mělo dojít i k modernizaci vozového parku. V roce 2008 bylo zakoupeno 1400 nových vozidel a obměna zastaralých vozů měla dále pokračovat. Z veřejně dostupných zdrojů nebylo možno dohledat, zda se tato modernizace týkala také Útvaru pro ochranu ústavních činitelů. O dané informace jsme požádali Odbor veřejných zakázek Policejního prezídia, který má tyto věci v kompetenci. V případě odpovědi informace doplníme.
