Martin VESELOVSKÝ: Takže Jiří Borovec bude váš náměstek? Martin STROPNICKÝ: Je to velmi pravděpodobné, ano. My už se delší dobu radíme, společně scházíme a je to přesně ten druh, já to slovo moc nemám rád, protože se nadužívá, ale jinak se to nedá říct, druh manažera, který dělal s takhle velkými rozpočty, dělal ve velkých firmách, stavěl je na nohy, jeho hlavním úkolem nebo jedním z bylo zefektivnit ten chod, zprůhlednit ty, ty zakázky a tak dále.
Od roku 2000 je kariéra Jiřího Borovce spojována se společností ABB ČR. Nejprve zde působil jako personální ředitel a posléze jako generální ředitel ABB Service. Od prosince 2000 nastoupil Borovec coby generální ředitel plzeňského výrobce zařízení pro jaderné elektrárny Škody JS. V roce 2004 odešel do vedení ČEZ, kde se později stal místopředsedou představenstva. Borovec byl zodpovědný za výrobu elektřiny a renovaci elektráren. Když na konci roku 2007 odcházel z ČEZ, byl jedním z manažerů, kteří mohli štědře využít motivační opční program. Prodej akcií elektrárenské společnosti mu přinesl desítky miliónů korun.
Na konci roku 2008 byl Jiří Borovec jmenován novým šéfem firmy Čepro – akciové společnosti, která zajišťuje především přepravu, skladování a prodej ropných produktů. Ke konci roku 2012 oficiálně potvrdil, že se rozhodl odejít z funkce předsedy představenstva i z postu generálního ředitele. Šéf státní firmy se stamilionovými zisky prý neměl podporu státu. Čepro dosáhlo za Borovce rekordních zisků a tržeb, ten po pěti letech v čele firmy končí.
Co se týče zefektivnění chodu a zprůhlednění zakázek, lze poukázat na činnost Borovce v Čepru. Konkrétně pak: "V letech 2005 a 2006 prošla společnost ČEPRO změnami, které spočívaly v nastavení standardních procedur, detailního kontrolingu, centralizaci velkoobchodu a řízení čerpacích stanic, nákladové redukci. Společnost se také zbavila nevýhodných smluv ve výši na 300 milionů korun".
Dle výše uvedených informací označujeme výrok za pravdivý.
Nový ministr školství Marcel Chládek tento návrh upravil, a to tak, že z něho vyloučilo podmínku správního přezkoumání návrhů na jmenování vysokoškolských profesorů. Jinak, mně se ten návrh ministra školství líbí, protože má svoji logiku. Prezident jako nejvyšší ústavní činitel jmenuje rektory, což jsem nedávno asi v 11 případech udělal. No a druhý nejvyšší ústavní činitel, to jest předseda Senátu, by měl jmenovat vysokoškolské profesory.
Jednou z priorit nového ministra školství Marcela Chládka by podle premiéra Bohuslava Sobotky mělo být mj. dokončení novely vysokoškolského zákona.
Důležitou součástí novely je část týkající se jmenování profesorů. Profesory tradičně jmenoval prezident, ale Miloš Zeman po loňské kauze s akademikem Martinem C. Putnou oznámil, že by chtěl tuto jmenovací pravomoc převést na ministra školství.
Vláda následně bez porady s akademickou obcí schválila materiál, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Tento nový materiál ale navíc umožňoval předsedovi Senátu návrhům na profesora nevyhovět, což se stalo terčem kritiky.
Chládek uvedl po nástupu do úřadu: „Chci z toho návrhu vyndat tu pasáž, aby předseda Senátu mohl odmítnout jmenování pouze v případě procesního pochybení. A chci vyndat tu pasáž odbornou, protože odborná stránka by měla zůstat na úrovni vysokých škol". Dodal však, že tato varianta se líbí jen některým rektorům.
Chládek se 7. února sešel s rektory a probíral s nimi navrhované změny ve jmenování profesorů, které akademici kritizovali.
Nový ministr školství proto navrhl, že se z materiálu vyškrtne pasáž umožňující předsedovi Senátu profesory nejmenovat. S touto úpravou nemá problém ani prezident Miloš Zeman, s nímž o tom Chládek již jednal.
21. ledna prezident Miloš Zeman také jmenoval na Hradě 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových.
Na základě výše uvedených informací označujeme výrok jako pravdivý.
Já jsem řekl, že v momentě, bez jakéhokoliv zpoždění, kdy bude kterákoliv z těch soutěží připravena, takže bude vypsána. Zároveň jsem ale řekl, (…) že nedopustím, aby spatřila světlo světa nedokonalá soutěž.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů dohledat vyjádření ministra dopravy, které by korespondovalo s jeho výrokem.
Vycházím z toho, co řekl policejní prezident, co by a co potvrdil ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, co potvrdil i náměstek policejního prezidenta, pan Kučera, že motivací jednání ministra vlády v demisi bez důvěry bylo jednoduché vydírání policejního prezidenta - buď vyhodíš mně nepohodlné policisty nebo já vyhodím tebe.
Výrok hodnotíme na základě veřejných vyjádření zmíněných policejních představitelů. V námi dohledaných vyjádřeních Langrova slova nepotvrzují.
Plk. Komárek, vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) poskytl po vzniku policejního schizmatu rozhovor pro IHNED. Ministr Pecina podle něj usiloval o to, aby Komárek spolupracoval s jistým policistou (Komárek jméno neuvedl), či jej dokonce ustanovil svým náměstkem. Podle vyjádření ministra šlo o pplk. Jindřicha Láta, kterého Pecina předtím prosadil do nové pracovní skupiny Progres. Náměstek policejního prezidenta Kučera pak tento tlak na personální změny potvrdil v rozhovoru pro Lidovky (Demagog.cz má k dispozici plné znění rozhovoru).
Pecina měl poté po policejním prezidentu Červíčkovi požadovat (dle Lidovek) odvolání samotného plk. Komárka a dalších vedoucích policistů. Červíček pak po jmenování druhého policejního prezidenta dle svých slov "nabyl dojmu, že vůbec v tuto chvíli nejde o to, aby byl naplněn zákon" a zmínil ministrovy požadavky na personální výměny.
Langerem uvedení policisté tedy uvedli, že Pecina vyvíjel tlak na personální změny v policii. Langerův výrok je však nepravdivý, neboť nikdo z oněch tří nemluví o "jednoduchém vydírání", při kterém by jim Pecina hrozil odvoláním.
Nejblíže takovému výroku byl gen. Červíček, i ten však pouze naznačil, že nesplněné požadavky ministra stály za jmenováním nového policejního prezidenta. Plk. Komárek pak ještě 7. prosince na přímý dotaz Aktuálně.cz řekl, že nemá žádný podklad pro tvrzení, že za tlakem na jeho odvolání stály nesplněné požadavky ministra. Náměstek Kučera pak pouze zmínil (v rozhovoru citovaném výše), že na Komárka neslyšel "jedinou konstruktivní výtku".
A jak to, že v zemích, paní redaktorko, já to schválně trochu přeženu, v zemích, kde například v Německu skoro každá věznice má plavecký bazén, to je k smíchu, samozřejmě k smíchu, tak je tam recidiva 30%.
Výrok Davida Ratha hodnotíme na základě údajů z německého ministerstva spravedlnosti jako nepravdivý. Dle posledních dostupných informací dosahuje míra recidivy v Německu 33,7 % a nikoli 30%. Demagog.cz ve své metodice toleruje odchylku 10% a ta byla v tomto případě těsně překročena.
Ministerstvo spravedlnosti vychází z výsledků studie z let 2004 až 2007. Podle ní byla míra recidivy v Německu 33,7 % - z 1 052 215 osob se do vězení vrátilo 354 886 lidí (.pdf, s. 38, studie je dostupná v NJ ke stažení zde).
Podívejte se, musíte číst ústavu, kde se říká, že premiér navrhuje a prezident jmenuje ministry. Ale tam není ani slovo o tom, že prezident navrhuje ministry.
V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".
Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.
Průzkumy popularity mohou zavádět. Tady byl nejpopulárnější tu Vladimír Dlouhý, tu Pavel Bém, tu Stanislav Gross. Kde dneska jsou?
CVVM potvrzuje, že všichni jmenovaní politici bývali nejdůvěryhodnějšími stranickými představiteli.
„Po dlouhý úsek 90. let byl u nás nejpopulárnějším politikem Vladimír Dlouhý,“ uvádí Jan Červenka (.pdf, str. 30). I důvěryhodnost Stanislava Grosse (.pdf, str. 2) byla dlouhodobě vysoká a v roce 2002 dosahovala dokonce 74 %. Pavel Bém (.pdf, str. 2) byl nejdůvěryhodnějším v letech 2006 a 2007 s nadpoloviční podporou.
Václav MORAVEC: Pro vás je nová informace, že máme zákon o střetu zájmů? Andrej BABIŠ: Že bych měl hlásit tuna. Ta firma (Animalco) není ani celkem naše. My tam máme kapitálový podíl (dále v diskuzi zazní 70 procent – pozn. Demagog.cz) .
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, neboť je skutečností, že společnost Animalco nepatří výhradně Agrofertu/Babišovi. Má zde 70% podíl, což také v diskuzi uvedl.
Společnost Animalco a.s. má na svém webu odkaz na koncern Agrofert, stejně tak Agrofert uvádí Animalco ve svém portfoliu.
Podle obchodního rejstříku je vlastnická struktura firmy skryta v akciích na majitele. Ve sbírce listin pak najdeme výroční zprávu za rok 2012, která uvádí Agrofert jako 70% vlastníka (str. 22). Zpráva neuvádí další významné vlastníky (majitele více než 20 % akcií), což však není pro hodnocení výroku podstatné.
Šestý článek Olympijské charty navíc praví, cituji: "Jakákoliv forma diskriminace vůči zemi nebo osobě kvůli rase, náboženství, politickému přesvědčení, pohlaví či z jiného důvodu je neslučitelná s příslušností k olympijskému hnutí".
Olympijská charta se sice nedělí na články, Václav Moravec nicméně správně cituje šestý ze Základních principů olympismu (text dle webu Českého olympijského výboru zde, .pdf, str. 9).
Mezinárodní organizace typu měnového fondu vždy Ukrajinu nutily, aby promítla ty světové ceny (plynu – pozn. Demagog.cz) do cen pro obyvatelstvo, což žádná z reprezentací, ať už byla oranžová nebo jiná, na to nikdy nepřistoupila.
Ukrajina v minulosti odebírala od Ruska zemní plyn se slevou, jež výrazně snižovala náklady domácností. Z důvodu nesplácení závazků však Rusko tuto slevu nadále nebude poskytovat a bez státní pomoci se tak nejen domácnosti mohou dostat do finančních problémů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) dlouhodobě apeluje na to, aby na svém domácím trhu Ukrajina zvýšila ceny plynu domácnostem i firmám na úroveň světové ceny. Toto opatření MMF bere jako podmínku pro finanční pomoc s ukrajinskými dluhy. Zvýšení cen by však znamenalo citelnou ztrátu politických bodů pro ukrajinskou vládu, takže se žádná z minulých vlád k tomuto kroku neodhodlala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
