Přehled ověřených výroků

Při hodnocení výroku se opíráme o studie respektovaných organizací jako je OSN nebo Eurostat, na základě jejich dat je výrok označen jako nepravdivý.

Podle statistik Eurostatu mělo stávajících 28 zemí Evropské unie v roce 2013 dohromady 505 701 172 obyvatel.

Budoucím demografickým vývojem se zabývá množství studií, shrňme tady alespoň ty nejrelevantnější.

Predikce Eurostatu z roku 2013 předpovídá vývoj populace v jednotlivých členských státech, v roce 2050 by pak počet obyvatel EU27 (stávající stav bez Chorvatska) měl dosáhnout 524 milionů. K tomuto stavu by bylo nutné připočítat Chorvatsko, případně další státy, které by mohly do té doby přistoupit k EU, například Makedonie, Černá Hora nebo Turecko.

OSN publikovala v roce 2013 aktualizovanou predikci (en, .pdf) vývoje světové populace. Ta se dívá na Evropu jako celek a i v nejoptimističtější variantě vývoje počítá s růstem ze 742 milionů v roce 2013 na 804 milionů v roce 2050 (str. 26).

Nezisková organizace Population Reference Bureau pak Evropské unii předpovídá (en, .pdf) pro rok 2050 517 milionů obyvatel (str. 10).

Všechny zmíněné predikce zohledňují vliv migrace, obvykle propočítávají několik variant vývoje přistěhovalectví.

Klárou Samkovou zmíněných 1,3 miliardy migrantů můžeme najít v blogu zabývajícím se migrací na serveru EUspeak.eu, který píšou převážně studenti, autor se odkazuje na knihu Exceptional People: How Migration Shaped Our World and Will Define Our Future, která vyšla v roce 2011 v nakladatelství Princeton University Press.

Zde ovšem rovněž dochází k dezineterpretaci Samkovou, jelikož v publikaci se uvádí, že Evropa bude muset otevřít své hranice více než 1,3 miliardám migrantům, ovšem aby udržela své současné dependency ratio, tedy poměr mezi produktivní pracovní silou a ekonomický neaktivními. Nejedná se tedy o skutečnou predikci, ale pouze hypotetický model.

Jiné studie s podobným závěrem se nám najít nepodařilo, a i proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V odhadech zmíněných čísel se zdroje různí. Například podle serveru Kyivpost (en) se jedná o 2,9 milionu ukrajinských pracovníků v Rusku, což je 43,2 % všech ekonomických migrantů z Ukrajiny. Ti si vydělají ročně okolo 30 miliard dolarů.

Podle průzkumu (en) Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z roku 2013 bylo Ukrajinců trvale nebo dočasně usídleno v Rusku 1,4 milionu, z nichž ovšem pouze necelých 130 000 bylo držiteli pracovního povolení. Jedná se tedy o 43 procent migrantů (další časté cíle byly Polsko, Itálie či Česká republika), odhad příjmů však organizace neuvádí.

S odkazem na ukrajinský statistický úřad píše evropská delegace (en) v Ukrajině, že celkový počet pracovních migrantů z Ukrajiny je 1,2 milionu (3,4 procenta celkové populace). Podle této studie si průměrně Ukrajinec v zahraničí vydělal 930 dolarů měsíčně, celkovou částku za jednotlivé země ale také neuvádí.

V roce 2012 bylo podle Světové banky HDP Ukrajiny 176,3 miliardy amerických dolarů, 20 miliard by tedy odpovídalo 11,3 %. Nejsme ale schopni určit, na které odhady se Putin odvolává.

Kvůli rozporným a nedostatečným informacím ve zdrojích jsme nuceni výrok hodnotit jako neověřitelný.

Hodnocení výroku jsme změnili z původní nepravdy na neověřitelné na základě podnětů našich čtenářů, za které děkujeme.

Ruská tisková agentura RIA-Novosti zveřejnila seznam hlav států, které se měly zúčastnit oficiálního zahájení her. Seznam hojně citovala světová média, agentura AP s odkazem na RIA-Novosti publikovalaobdobný seznam s dovětkem, že účast všech jmenovaných nebyla schopna verifikovat. Z dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že ze státníků uvedených na seznamu se ceremoniálu nezúčastnil švédský král, který se do Soči chystá až později.

Z představitelů západoevropských států na tomto seznamu najdeme například nizozemského krále Willema-Alexandra spolu s premiérem Markem Ruttem, švýcarského prezidenta Didiera Burkhaltera, dánského korunního prince Fredericka, norskou premiérku Ernu Solbergovou, či premiéra Itálie Enrica Lettu.

Svoji neúčast naopak předem oznámili například Angela Merkelová či Joachim Gauck (z německých politiků však přislíbil účast ministr vnitra), François Hollande, David Cameron nebo Barack Obama.

Jedná se však o čelné představitele státu, zatímco Miloš Zeman hovoří o politicích obecně. Zda se skutečně zúčastnila velká část těch západoevropských nedokážeme na základě dostupných zdrojů posoudit. Nejasná je také definice „západní Evropy“, která se v různých zdrojích různí, necháme tedy čtenáře, ať si udělá představu sám.

Skupina poslanců hnutí Úsvit předložila návrh, který novelizuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Do obou zákonů vkládá paragraf, který stanoví, že "zástupce státu/zástupce územního samosprávného celku jedná se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře". Z důvodové zprávy vyplývá, že snahou je posílit odpovědné chování zástupců státu i ÚSC.

Návrh byl vzat zpět ještě před projednáním v prvním čtení.

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

Výrok zazněl v pořadu Interview Daniely Drtinové ze 14. ledna 2014, kdy hlavním tématem rozhovoru byly problémy s čerpáním evropských dotací.

Při posouzení výroku Miroslava Kalouska vycházíme z výroční zprávy (.pdf, en) Evropské komise za rok 2012. Podle této zprávy skutečně Česká republika nebyla jedinou zemí, která měla v roce 2012 problémy s pozastaveným certifikováním projektů z EU (strana 45).

Jak je ze zprávy patrné, v roce 2012 došlo ke zpřísnění kontrol čerpání a v důsledku toho také k výraznému nárůstu vytýkacích dopisů (warning letters) či dočasného přerušení (interruptions) čerpání peněz.

Za rok 2012 rozeslala komise 119 vytýkacích dopisů (warning letters) a rozhodla se pozastavit (interruptions) financování 69 operačních programů, celkem se tato opatření dotkla projektů v hodnotě přibližně 4 miliardy EUR.

Zpráva dále uvádí, že ke konci roku 2012 evidovala nevyřešené problémy u 64 programů ve 14 členských zemích.

Detailní přehled vidíme v příloze č. 12 (.pdf, s. 43-46) – podle tohoto přehledu se v průběhu roku 2012 potýkalo s problémy při čerpání 17 členských zemí plus Chorvatsko (Croatia) a Makedonie (FYROM) jako kandidátské země a několik přeshraničních operačních programů (ETC).

Příloha 13 (.pdf, s. 47) pak uvádí počet programů, které byly během roku skutečně pozastaveny – z přehledu vidíme, že se to týkalo programů ve dvanácti členských zemích a několika přeshraničních programů.

Miroslav Kalousek tedy trochu nadsadil problémy některých zemí – 17 zemí mělo opravdu problémy s čerpáním, ale ne ve všech nakonec došlo k pozastavení peněžních toků – a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě vyhlášky č. 109/1994 Sb., zákona č. 293/1993 Sb. a informací zveřejněných v médiích hodnotíme výrok David Ratha jako pravdivý. V litoměřické věznici Davida Ratha dle zákona jako lékaře ani zaměstnat nemohli.

V deníku Právo byla v červenci 2012 zveřejněna informace z dopisu Davida Ratha, kde hovoří o svém zájmu pracovat jako vězeňský lékař.

"Já se nabízím k nějaké práci, třeba na zdravotním oddělení, ale nejde to. Lékaře tu přitom denně nemají, ale byl bych ochoten pomoci i jinak."

Ve vyhlášce 109/1994 Sb. paragraf § 59 odst. 1 je určeno, že obviněný může být zaměstnán, ale jen v případě, že tak není porušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb.

Podle § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb. se obvinění, u kterých je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, umisťují odděleně od ostatních (jde například o ovlivňování svědků, blíže specifikováno v § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb.).

Pro potvrzení či vyvrácení výroku prezidenta Putina se bohužel nepodařilo nalézt faktické důkazy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Prezident Putin bohužel neuvedl, kterých konkrétních státních orgánů by se měla kontrola radikálů týkat, proto se nelze přesně zaměřit na kontrolu tohoto tvrzení.

Co se týče jmenování členů vlády a jejího složení, pak vláda byla legitimně jmenována parlamentem 317 z celkově možných 450 hlasů.

Mezi členy vlády se najdou i členové ultra-pravicové strany Svoboda.

Ministrem obrany se stal Andriy Parubiy, který zastával prominentní roli při demonstracích na Majdanu a měl u protestujících velký respekt.

Nedá se však určit, zda jmenování jeho či jiného ministra/ministryně bylo ovlivněno ozbrojenci z průběhu protestů.

I oficiální stanovisko USA uvádí, že nynější vláda je nejreprezentativnější institucí na Ukrajině a že legislativní proces proběhl ve velké většině i s podporou zástupců východní Ukrajiny.

Výrok prezidenta Putina tak hodnotíme jako neověřitelný.

K odchodům do důchodu je nutné hned na začátku poznamenat, že v České republice neexistuje jednotný věk, jehož dosažení umožňuje odchod do důchodu. V současnosti odchody do důchodu upravuje novelizovaný zákon č. 155/1995 Sb., k poslední úpravě důchodového věku došlo s účinností od 30.9.2011. Ani dříve nebyl důchodový věk stanoven jednotně - viz dřívější pravidla zde a zde.

Do důchodu se tedy chodí v nejrůznějším věku, není jasné, co měl Vojtěch Filip na mysli a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Průměrný věk odchodu do důchodu lze najít v databázi Eurostat, nejnovější dostupná data z roku 2010 hovoří o průměrném věku odchodu do důchodu 61,4 let.

Tvrzení Andreje Babiše pochází z rozhovoru publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Pavlem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požaduje od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace.

Je možné, že tyto informace hrály roli ve skutečnosti, že Pavel Čihák nebyl nominován na ministra dopravy, jak vyplývá z vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně nepodařilo se nám dohledat žádné další doklady o tom, že by tato skutečnost opravdu hrála roli v nenavržení Pavla Čiháka na post ministra dopravy. Rozhodnutí také mohlo být ovlivněno dalšími faktory a z tohoto důvodu tedy musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.