Zdeněk Žák
Víte, jak trvá průměrná doba odvolacího řízení v takto složitých soutěžích (tendr na registr vozidel, pozn. Demagog.CZ) u ÚOHS? Rok.
Účastník správního řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad. Rozklad je procesní opravný prostředek podobný odvolání a často za něj bývá zaměňován, což se nejspíše stalo i v případě výroku Zdeňka Žáka.
Pro srovnání délek řízení o rozkladu proti rozhodnutím ve věci veřejných zakázek jsme nahlédli do sbírky rozhodnutí ÚOHS.
Průměrná délka řízení počítaná z posledních dvaceti řízení o rozkladu, v kterých bylo vydáno rozhodnutí, je(na základě našeho výpočtu)363,85 dní.Tedy v podstatě bez jediného dne celý rok, tato malá odchylka spadá do naší 10% tolerance.
Těchto 20 řízení najdete přehledně popsáno zde (.docx).
Zdeněk Žák hovoří o takto složitých soutěžích. Bylo by od nás příliš svévolné (arbitrární), pokud bychom se rozhodli podle nějakého námi zvoleného klíče rozdělovat soutěže řešené ÚOHS na složité a méně složité, proto jsme počítali se všemi. Zároveň jsme si vědomi toho, že pokud bychom průměr délky řízení počítali z vyššího počtu řízení než z dvaceti, výsledný průměr by se mírně lišil, pravděpodobně však nikoliv zásadně.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra v demisi Žáka jako pravdivý.
Martin Pecina
Pane redaktore, když jsem šel do těchto Otázek, tak mi dramaturg sliboval, že se nebudeme bavit o probíhajícím správním řízení, abysme nebyli nařčeni z toho, že se vy nebo já to správní řízení snažíme jakýmkoli způsobem ovlivnit.
Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).
"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu. Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.
Pan ministr obdržel tento seznam okruhů: --služební zákon --situace v elitních policejních útvarech --efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012) --zvýšení počtu policistů --boj s extremismem --agenda MV do skončení funkčního období kabinetu
Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."
Štefan Füle
Mimochodem, my jsme mluvili o dohodě z toho 21. února při sjednávání této dohody, při parafování byl ruský představitel, zmocněnec prezidenta, prezidenta Putina (...), který se odmítl podepsat, protože přes to všechno, že takové požadavky během 20 hodin jednání nezazněly z ukrajinské strany, ať už vládní strany, anebo opoziční strany, tak ruská strana přišla s některými požadavky, jako například schvalování nové ústavy formou referenda.
Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.
Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.
Andrej Babiš
...to jednání jde velice rychle. My jsme, ani to není dva týdny, my jsme začali před dvěma nedělemi v 18:00.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, veřejné zdroje dokládají jeho časové vymezení vyjednávání o budoucí vládě.
V neděli 10. listopadu začala povolební vyjednávání týmů sociální demokracie a hnutí ANO.
Krátce před začátkem schůze uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Je to vlastně první jednání širších vyjednávacích týmů po volbách. Já jsem se zatím s panem Babišem viděl jenom jednou od voleb do Poslanecké sněmovny, takže předpokládám, že dnes budeme hlavně mluvit o struktuře dalšího jednání“.
O výsledcích svých jednání chtějí vyjednavači ČSSD a hnutí ANO seznámit lidovce. S KDU-ČSL, možným třetím koaličním partnerem, zasednou poprvé, a to ve Sněmovně po skončení zasedání nových poslanců.
Po schůzi sněmovny dnes (25. listopadu) začnou první trojstranná jednání mezi ČSSD, hnutí ANO a lidovci.
Miloš Zeman
Tak zaprvé, je tam (v zahraniční politice - pozn. Demagog.cz) triangl, je tam prezident, je tam premiér, kterého jste vynechal, pane Keblúšku, neoprávněně vynechal, no a je tam také ministr zahraničí. Pokud jde o moji roli, tak vycházím samozřejmě z toho, že podle ústavy prezident zastupuje stát navenek, ratifikuje mezinárodní smlouvy a jmenuje velvyslance.
Dle čl. 63 odst. 1 Ústavy ČR prezident republiky: "a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí (v kontextu Ústavy můžeme dále ve vtahu k zahraniční politice doplnit i písm. d) přijímá vedoucí zastupitelských misí."
Při určení hlavních aktérů zahraniční politiky České republiky je nutné "zabrousit" do relevantní literatury věnující se mezinárodním vztahům a námi sledovanému tématu.
Např. sborník autorů – Belko, M., Kořan, M. & Hrabálek, M. 2007. Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav – říká dle analýzy legislativního rámce, že klíčovými aktéry české zahr. politiky jsou prezident (má specifické pravomoci) a vláda (tedy premiér a ministr zahraniční, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci).
Vláda je za zahraniční politiku odpovědná jako celek. Ideálním uspořádáním je pak vytvoření jednotné koncepce zahraniční politiky mezi prezidentem a vládou, přičemž při jejím vytváření by měl převážit postoj vlády. Z Ústavy to ale přímo nevyplývá (kap. 2 sledované publikace).
I přes výše nastíněnou "dualitu" však můžeme s ohledem na praxi (např. účasti na jednání Evropské rady, či Rady EU atd.) souhlasit s tím, že českou zahraniční politiku zásadně definují tři zmínění aktéři – prezident, premiér a ministr zahraničí (poslední dva jako představitelé vlády, která rozhoduje jako kolektivní orgán).
Celkově je výrok s ohledem na výše uvedené označen jako pravdivý.
Tomio Okamura
Politici dovedli naši zemi z přebytkového rozpočtu v roce 1989 do deficitu a zadlužení až po uši.
Tomio Okamura tato slova pronesl v rozhovoru pro iDNES.cz 21. ledna 2014.
Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat závěrečnou zprávu plnění rozpočtu pro r. 1989.
Zákon o státním rozpočtu ze 13. prosince 1988 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu federace na rok 1989 částkou 223 640 800 000 Kčs. Celkové výdaje státního rozpočtu federace jsou stanoveny částkou 223 640 800 000 Kčs. Zákon o rozpočtu na rok 1989 tedy pracuje s vyrovnanými příjmy a výdaji.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 počítal se schodkem ve výši 100 miliard Kč.
Dle Ministerstva financí ČR byl však realný schodek v r. 2013 nakonec 81,3 miliard Kč.
Zákon o státním rozpočtu z 19. prosince 2013 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2014 částkou 1 099 307 508 965 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 211 307 508 965 Kč. Rozpočet na r. 2014 tedy počítá se schodkem 112 miliard Kč.
My v hnutí Úsvit jsme slíbili voličům, za jakých přesných podmínek vládu podpoříme. V podstatě tou jedinou podmínkou je funkční a realizovatelný zákon o referendu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě slov předsedy strany Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury: „Podpoříme vládu, aniž do ní otevřeně vstoupíme, která podpoří přijetí zákona o obecném závazném referendu, jehož realizace nebude omezena procenty hlasujících a počet podpisů občanů pod zákonodárnou iniciativu nebude vyšší než 100 tisíc ”.
Jan Zahradil
My jsme hlasovali proti té směrnici (o službách – pozn. Demagog.cz) proto, že nešla tak daleko, jak jsme chtěli. Ta přece vyňala celé velké části evropské ekonomiky a postavila naopak nové bariéry v tom volném pohybu služeb.
Legislativní proces přijetí Směrnice o službách byl velice zdlouhavý. Oproti původnímu návrhu byla ze směrnice nakonec vyjmuta řada částí a Jan Zahradil se v době projednávání normy k jejímu omezení veřejně ohradil. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Směrnice o službách na vnitřním trhu upravuje poskytování služeb při usazení v jiném členském státě a také poskytování služeb přes hranice. Týká se jak poskytování služeb spotřebitelům, tak podnikům a podnikatelům. Je postavena na principu nediskriminace na základě státní příslušnosti v přístupu ke službám, a to jak pro příjemce, tak především pro poskytovatele. Směrnice pro ně poskytuje nediskriminační podmínky při usazování v jiném členském státě (čl. 9–10).
Směrnice byla přijata v roce 2006. Celý legislativní proces byl přitom nebývale komplikovaný (završení prvního čtení v Evropském parlamentu trvalo dva roky), což mělo dva důvody:
Řada služeb byla nakonec ze směrnice vyňata. Patřily mezi ně například: služby obecného zájmu nehospodářské povahy, finanční služby, zdravotní služby, audiovizuální služby, činnosti spojené s výkonem veřejné moci, telekomunikační služby, soukromé bezpečnostní služby, hazardní hry, sociální služby či poštovní služby. Nakonec také sešlo z principu země původu.
Jan Zahradil se podepsal pod společnou deklaraci skupiny poslanců z klubu Evropské lidové strany a Evropských demokratů (ELS-ED). Poslanci v ní vyjadřují zklamání nad výslednou podobou směrnice, jejíž obsah byl dle jejich názoru rozmělněn a oslaben, protože směrnice byla zbavena řady klíčových bodů. Směrnice podle nich například nadále zachovává omezení ve svobodě vysílání pracovníků a odporuje tak základním principům Evropského společenství.
Daniela DRTINOVÁ: Ona hovoří o tom, kolik čerpáte právě z evropských peněz a že je máte pak jakoby z hlediska Ministerstva financí a kontroly garantu. Andrej BABIŠ: Ale já na to nemám žádný vliv. To, co my čerpáme, jsou nárokové dotace do zemědělství, kde máte pole, máte dotaci, máte krávu, máte dotaci. A není to nic neobjektivního.
Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.
Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.
Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Zuzana Roithová
Existují oblasti, do kterých by EU neměla vůbec zasahovat. Přesto tady dochází často k deklarativním zprávám, které se přijímají a týkají se třeba otázky manželství, etických záležitostí, kulturních. A tam já vždycky, vždycky hlasuji, a nejsem sama, Evropská lidová strana to velmi ctí, že to je otázkou subsidiarity národních států a hlasujeme proti.
Vzhledem ke komplexnosti výroku jsme ho nuceni hodnotit jako neověřitelný.
Hlasování v Evropském parlamentu probíhá jmenovitě pouze na návrh politické skupiny v EP nebo skupiny 40 poslanců (Jednací řád EP, čl. 167, ods.1). U mnoha hlasování tak ani není možné ověřit, kdo jak hlasoval. Také je nad naše síly hledat v rozsáhlé agendě EP blíže nespecifikované deklaratorní návrhy. Agendy jednotlivých zasedání naleznete na stránkách Evropského parlamentu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.
