Ne, ne, ne, ale už teď, už teď při udělování státního občanství je vyžadována zkouška z češtiny, aby se ten adept dokázal vůbec domluvit na úřadech, dokázal domluvit ve škole, prostě se zbytkem společnosti.
Státní občanství České republiky může Ministerstvo vnitra udělit při splnění stanovených podmínek, jednou z nich je, že žadatel „prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky)”.
Pro získání trvalého pobytu na území ČR, což je další podmínkou pro podání žádosti o udělení občanství, je pak nutné ve zkoušce prokázat znalost na úrovni A1 (viz vyhláška MŠMT), což mimo jiné zahrnuje schopnost a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech, b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije, c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech, d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích a e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná hovorová témata a na podobné otázky odpovídat.
K dispozici je i vzorový test, který testuje schopnost porozumět krátkému psanému i mluvenému textu a základní slovní zásobu ohledně orientace, jednání na úřadech či u lékaře, vyplňování formulářů či základní časové údaje.
Až na to, že neexistuje žádný důkaz o tom, že jsou to opravdu autentické policejní odposlechy.
Autenticitu použitých odposlechů nejsme schopni autoritativně posoudit, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ivan Langer má na mysli sérii knih Kmotr Mrázek (viz předchozí výrok). Zejména pak druhý díl nazvaný Kmotr Mrázek II - Krakatice.
Tato kniha údajně přináší úryvky policejních odposlechů nazasených na podnikatele Františka Mrázka a několik dalších lidí v jeho okolí, doprovázené komentářem autora.
Na možnou problematičnost interpretace těchto výňatků upozorňuje například novinář Přemysl Svora, který vydává knihu obsahující celé přepisy policejních odposlechů bez dalšího komentáře.
Podívejte se na stránky novin. V případech, kde jsme vypsali soutěže, jsme kritizováni za to, že jsme něco uspěchali, tam, kde jsme je nevypsali, jsme kritizováni, že zdržujeme.
Výrok ministra Žáka je hodnocen jako zavádějící na základě dohledaných mediálních zpráv o jeho některých krocích v čele resortu. Zdeněk Žák výrok podává tak, že je kritizován médii, ať již udělá cokoli. Média sice kriticky přistupují k informování o některých jeho krocích v čele úřadu, nicméně obsah této kritiky již ministr dopravy dezinterpretuje.
Žák uvádí, že je kritizován za to, že při vypsání soutěže něco uspěchal. Média popsala 14. ledna 2 případy, kdy Žák podnikl kroky v některých zakázkách. První zakázkou je příprava tendru na provozování mýtných bran, kterou Žák zadal bez výběrového řízení firmě Veřejné zakázky.
Druhým případem je pak nákup dat o dopravě za 165 milionů během tří let, což se opět obešlo bez jakékoli veřejné soutěže.
Žák zde není médii kritizován z toho důvodu, že by něco uspěchal, ale z toho důvodu, že jednak některé jeho projekty neprošly vůbec veřejnou soutěží, a navíc jsou přidělovány firmám 2 týdny před tím, než sám ministr skončí ve funkci ministra dopravy.
Z druhé strany uvádí ministr, že je kritizován také za to, že některý z tendrů nevypsal. Zde se může jednat např. o tendr na nákup registračních značek. Média uvádí, že ministerstvo mluvilo o vypsání tohoto tendru již na podzim minulého roku.
Tak já jsem pro ten klíčový pozměňující návrh, který tu podporu zavedl, nehlasovala. On to byl návrh Miroslava Urbana, ale ona si ho převzala paní Šedivá (pozm. návrh v rámci zákona o podpoře obnovitelných zdrojů - pozn. Demagog.cz).
Hlasování o " Vládním zákonu o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)" a jeho pozměňovacích návrzích (txt. str. 22 - návrhy Ladislava Urbana - KSČM a Ivy Šedivé - ČSSD) proběhlo 23.února 2005 a klíčový pozměňovací návrh E2 měnil znění zákona takto:
původní § 6 odst.4 zní následovně: "Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007."
pozměňovací návrh E2:
V § 6 odst. 4 se číslo „90“ nahrazuje číslem „95“.
Reálný dopad tohoto návrhu byl takový, že regulátor byl omezen v možnosti snížit výkupní cenu ze solární energie. Nově byla schváleným návrhem Šedivé stanovena hranice snížení ceny energie z fotovoltaiky na maximálně 5 % ročně. Tento návrh popisuje například časopis Ekonom.
Pokud se podíváme na stenozáznam z jednání o tomto návrhu zákona, zjistíme, že hlasování o tomto konkrétním pozměňovacích návrhu mělo pořadové číslo 492.
V hlasování o tomto pozměňovacím návrhu pak hlasovala Kateřina Konečná pro přijetí. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.
Todle, todle je samozřejmě ten první signál, navazuje to na podobný postup Spojených států, kde kongres zmocnil prezidenta Obamu, že může rozšiřovat takzvaného Magnického zákon, který stanovil některá jména ruských funkcionářů, který nesmějí do Spojených států. Jsou tam další omezení, takže by ten seznam byl širší.
Výrok Jana Mládka je hodnocen jako nepravdivý, neboť americký Kongres prezidenta Obamu nezmocnil rozšiřovat Magnitského zákon a podobné ustanovení se ani nenachází v textu daného zákona. Je však pravdou, že Magnitského zákon obsahuje další omezení kromě zamezení přístupu do USA – tím je znemožněno používání amerického bankovního systému.
Tzv. Magnitského zákon zapovídá ruským činitelům, kteří se podílejí na porušování lidských práv, vstup do USA. Také jim znemožňuje používat americký bankovní systém. Zákon je především namířen proti těm, kdo se podíleli na mučení a smrti Sergeje Magnitského. V textu zákona se uvádí (ang., Sec. 404a), že v případě, kdy bude prezident chtít seznam osob rozšířit, musí příslušný seznam dodat kongresním komisím nejméně 120 dní před požadovaným zápisem osob do seznamu.
Minulý rok se v USA ozývaly hlasy požadující rozšíření (ang.) Magnitského zákona. Obamova administrativa k tomu však nakonec nepřistoupila a rozšiřující seznam se tak ani nedostal ke schválení Kongresu.
Barack Obama nakonec uvalil (ang.) sankce ve formě zmrazení víz a finančních postihů na ruské představitele po vojenské intervenci na Krym. K dalším sankcím USA přistoupily po zveřejnění výsledků referenda o připojení k Rusku. Tyto sankce však nesouvisí s Magnitského zákonem.
Já bych vám uvedl příklad, jak to funguje v praxi. Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních (...) a nakonec, když se to opřipomínkuje, tak se ukáže, že v praxi by se tím, tedy na té zákonné úrovni, by se ta odpovědnost naopak snížila.
Na základě níže předložených informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý. V Okamurově návrhu figuruje tzv. péče řádného hospodáře, která ovšem představuje nižší úroveň, než jaká je v současné právní úpravě požadována.
V tomto případě Jiří Dienstbier hovoří o návrhu (.pdf) na změnu v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který podal Tomio Okamura a další poslanci. Dle tohoto návrhu (str. 1) by zástupci státu a zástupci územních samosprávných celků měli jednat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře. Jak je ale uvedeno ve stanovisku vlády k tomuto návrhu (.pdf), v současné právní úpravě je v případě hospodaření s majetkem vyžadována vyšší míra odbornosti, než jakou navrhuje Okamura (str. 1).
V zákoně 219/2000 Sb. je v § 47 uvedeno následující: " Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí ". Je tedy nutná odborná péče.
O péči řádného hospodáře hovoří Nový občanský zákoník v § 159 následovně: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky ". Péče řádného hospodáře sice není přesně popsána, ale obecně se má za to (stanovisko vlády ji tak pojímá – str. 2), že vyžaduje znalosti informovaného laika. Díky této navrhované úpravě by tedy místo odborných znalostí stačily znalosti řádově nižší.
Proto navrhujeme zrušení daně z příjmů fyzických osob a těch 100 miliard představuje patnáctinu rozpočtu, představuje to zhruba 3 procenta hrubého domácího produktu.
Zrušení daně z příjmu fyzických osob je možné najít v Politickém programu Strany svobodných občanů (.pdf), konkrétně v části VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2 (str. 17).
Dle Návrhu státního závěrečného účtu za rok 2012 (.pdf, str. 4) je skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob roven 92,59 mld. Kč, v roce 2011 byl skutečný výnos 90,61 mld. Kč. Skutečné výdaje rozpočtu pro rok 2012 se rovnaly 1 152,39 mld. Kč, skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob tedy odpovídá 8 % celkových skutečných výdajů (v případě schválených celkových výdajů a schváleného výnosu daně z příjmů fyzických osob by se výsledek rovnal 7,7 %), navrhovaná jedna patnáctina (tedy 6,667 %) je číslem mírně nižším. V případě skutečných celkových výdajů pro rok 2011 (1 155,53 mld. Kč) by výsledkem bylo 7,8 %, což je opět mírně nižší než navrhovaná jedna patnáctina.
V porovnání s hrubým domácím produktem (v konstantních cenách roku 2005, měřeným výdajovou metodou), který pro rok 2012 byl roven 3 584,924 mld. Kč, by skutečný výnos odpovídal 2,58 %, pro rok 2011 byl hrubý domácí produkt roven 3 621,908 mld. Kč a skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob odpovídal 2,5 % hrubého domácího produktu daného roku. Petr Mach ve svém výroku mluví o zhruba 3 procentech, jeho vyjádření tak lze považovat za korektní.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pak tam (v Soči - pozn. Demagog.cz) mám asi pět nebo šest bilaterálních jednání, mimo jiné s čínským prezidentem a dalšími.
Program účasti prezidenta Miloše Zemana na zahájení olympijských her v Soči, zveřejněný na oficiálním webu www.hrad.cz, bilaterální schůzky se zahraničními představiteli nezmiňuje.
Ze zveřejněných tiskových zpráv však vyplývá, že k několika jednáním již došlo (rozhovor s prezidentem byl předtáčen). Zeman se tedy podle webu zatím setkal se zmíněným prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem, s prezidentem Ázerbajdžánské republiky Ilhamem Alijevem a s prezidentem Republiky Tádžikistán Emómalí-ji Rahmónem.
S ohledem na to, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit zmiňovaný plán "pěti či šesti bilaterálních jednání", označujeme výrok jako neověřitelný.
...i když to rozdělení (Ukrajiny – pozn. Demagog.cz) je evidentní už dlouhá léta i podle volebních výsledků, konečně i podle jazykového rozdělení.
Na základě dostupných údajů o jazykovém rozložení obyvatelstva na Ukrajině a analýz zabývajících se volební geografií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přiložené mapy přehledně shrnují oba aspekty výroku, přičemž levá horní mapa zobrazuje procentuální podíl ruského obyvatelstva na základě dat ze sčítání lidu v roce 2001. Na pravé horní mapě je pak patrné rozdělení země podle jazykového klíče na spíše ukrajinsky mluvící západ a spíše rusky mluvící východ.
Dvě spodní mapy následně srovnávají geografické rozložení výsledků druhých kol prezidentských voleb 2004 a 2010. I zde vidíme zřetelné rozdělení podpory jednotlivých kandidátů mezi východ a západ země.
Podobné rozdělení volební podpory bylo zaznamenáno též v parlamentních volbách v roce 2007 (ang). Přetrvávající rozdělení Ukrajiny potvrzují i výsledky parlamentních voleb konaných v roce 2012. I zde při aplikaci smíšeného volebního systému tvořil jádro volební podpory Strany regionů východ země, naproti tomu situace v západní části byla již méně jednoznačná. Slabší podpora Strany regionů v této oblasti přesto zůstává zřetelná.
Zdroj: The Washington Post
...po mnoha pokusech prodat ty stíhačky jaksi jiným zemím, jiným armádám, dokonce i po pokusu, který udělalo ministerstvo, tuším, před rokem, prodat vlastně už komukoliv ty stíhačky jako funkční, které byly všechny neúspěšné a v tom výběrovém řízení dokonce ty ceny, které byly nabízeny, byly někdy okolo 6 milionů za kus v tom posledním pokusu, tak teď se objevila poměrně významná americká zbrojařská firma, která se pohybuje v leteckém byznysu a kooperuje s americkou armádou, která přišla s nabídkou, že odkoupí až 28 těchto stíhaček podzvukových.
Rozhlas.cz potvrzuje slova Jiřího Rusnoka: „Ministerstvo obrany se nepotřebných letounů L-159 snaží zbavit skoro deset let. Oslovilo desítky zemí, ale bez úspěchu. Až začátkem letošního roku o bitevníky projevila zájem americká firma Draken International. […] [M]ají zájem koupit až 28 těchto bitevníků“.
Společnost Draken International (ang.) skutečně spolupracuje s americkou armádou a je rovněž poměrně významná, protože je vlastníkem největší soukromé flotily taktického letectva na světě.
V roce 2012 se rezort obrany snažil prodat 8 letounů ve veřejné obchodní soutěži. Maximální nabídka tehdy činila 5,85 mil. Kč, a výrok je tudíž i v této části pravdivý.
