...dostal jsem nejvíce preferencí ze všech kandidujících ve Středočeském kraji.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat webu volby.cz jako pravdivý.
Web volby.cz ukazuje všechny zvolené kandidáty ze Středočeského kraje, kde Kalousek kandidoval, jejich výsledky vyjádřeny v procentuálním i absolutním množství.
Pro lepší přehled přikládáme tabulku pěti nejúspěšnějších kandidátů z tohoto obvodu.
Zvolený poslanecPočet preferenčních hlasů absolutně Miroslav Kalousek 10 246Helena Langšádlová 9 231Tomio Okamura 8 661Miloš Babiš 8 628Stanislav Huml 7 416
Co se týče zisku preferencí v absolutním vyjádření, získal Kalousek skutečně nejvíc hlasů a výrok je tedy pravdivý.
Pro doplnění však uvádíme, že v procentuálním vyjádření pref. hlasů získal více hlasů Tomio Okamura a to konkrétně 21,8 %. Kalousek naproti tomu získal 11,14 % hlasů, což jej řadí na druhé místo v kraji.
To si Rusové dobře uvědomují, jak dokládá varování ruského ministra zahraničí před „bumerangem“, který se Západu vrátí důrazně zpátky.
V Rusku se skutečně objevují názory, že případné sankce uvalené ze strany Západu by ve skutečnosti měly na Západ negativní dopady.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil (ang.), že jakékoliv sankce, které by Spojené státy uvalily, budou mít "bumerangový efekt". Zdůraznil, že jakékoliv unáhlené a lehkovážné kroky by mohly mít negativnídopad (ang.) na americko-ruské vztahy.
V podobném duchu se v Rusku ozývají názory na případné sankce ze strany Evropské unie. " Západ v současnosti hospodářsky potřebuje Rusko daleko více než Rusko Západ," uvedl ruský server Gazeta.ru.
CDU, která byla dvě období ve vládě a získala poté přes 40 procent, kancléřka, která byla ve funkci osm let, získala velmi silný mandát. Ta strana nevládla sama, musela dělat kompromisy.
Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014. Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.
CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.
Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.
Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.
(Nu, a ukázalo se, že tento člověk nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí), ale že jak proti němu, tak jako proti rodinným příslušníkům je souhrnně vedeno asi dvacet exekucí.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat, zda je proti muži (nebo jeho rodinným příslušníkům), kterého se zamítnutá milost týká, skutečně vedeno okolo 20 exekucí.
Výrok je pokračováním předchozího Zemanova vyjádření, které se týká jeho rozhodnutí neudělit milost, resp. abolici v případu muže, který je trestně stíhán ve věci maření výkonu úředního rozhodnutí. Obžalovaný má poranění míchy a mozku po autonehodě, je již 10 let upoután na lůžko a není schopen vnímat smysl trestního stíhání. O zastavení stíhání přitom požádal sám žalobce.
Zeman tomuto muži odmítl milost udělit s tím, že sice není pohyblivý, ale smrt mu nehrozí a navíc je proti němu a jeho rodinným příslušníkům vedeno asi 20 exekucí, což uvedl také v OVM. Z nezávislých zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda je tato část výroku o exekucích pravdivá.
Prezident nejenom že jmenuje premiéra, a víte dobře, že po rozpadu Nečasovy vlády je tato pravomoc nesmírně důležitá, ale prezidentovi také Ústava umožňuje konzultovat pravidelně s jednotlivými členy vlády.
Pravomoci prezidenta, o nichž mluví Miloš Zeman, upravují v Ústavě České republiky články 62 a 64. Na základě jejich obsahu je pak jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
Prezidentovi skutečně Ústava ČR umožňuje projednávat s členy vlády otázky patřící do jejich působnosti, což by se dalo jinak označit jazykem Miloše Zemana za "pravidelné konzultování".
Čl. 62 Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ...
Čl. 64 ... (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Podle českého klasika této nesmyslné teorie pana senátora Veleby to znamená, že Česko má usilovat o to, aby výroba základních komodit, včetně například vepřového masa, odpovídala domácí spotřebě.
Senátor Jan Veleba je podle svých slov zastánce "rozumné míry potravinové soběstačnosti", uvedl to například v rozhovoru pro Český rozhlas.
Při své kritice současné zemědělské politiky České republiky používá senátor Veleba velmi často právě příklad s vepřovým masem. Stalo se tak i ve zmíněném rozhovoru:
" ...my jsme národ, který stále ještě základem jídelníčku v mase, tak je vepřové maso, tak my dovážíme toho vepřového masa už 50 %, na straně jedné a na straně druhé vyvážíme podle úrody, podle toho, jak se urodí 1,5 až 3 miliony tun obilí. Zčásti toho obilí se například v Německu a v Polsku vykrmí prasata a drůbež, zaměstnají lidi, nechá se tam přidaná hodnota a doveze se to k nám sem. (…) Čili určitá míra, já netvrdím 100 %, určitá rozumná míra soběstačnosti je podle mýho názoru docela zásadní záležitost a jde také o zaměstnanost. "
Tento svůj argument pak opakuje i v prohlášení na svých webových stránkách, kde znovu zdůrazňuje možné výhody zvýšení potravinové soběstačnosti. Senátor Veleba tedy prokazatelně patří mezi zastánce této teorie.
Na rozdíl od, ano, ano, to máte pravdu, na rozdíl od hejtmanů, když je hejtman poslancem, tak může pobírat oba platy, v případě, že je poslanec či senátor ministrem, tak samozřejmě nepobírá poslanecký plat, ale pouze ministerský. (čas 47:40)
Výrok pochází z relace Hyde Park, odvysíláno 16. 1. 2014 (čas 47:40).
Co se týče poslaneckých a ministerských platů, jejich souběh vylučuje zákon č. 236/1995 Sb. v §34 odstavci druhém, kde stojí, že „přisoučasném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší." V souladu s §3a tohoto zákona činí platová základna pro výpočet platů představitelů v letech 2011-2014 51 731,- Kč. Nejvyšší možný plat poslance či senátora (v případě, že zastává funkci předsedy komory) se dle §8 písm. f téhož zákona vypočítává koeficientem 1,82 z platového základu, zatímco řadovému ministru pak podle §11 písm. a koeficientem 2,06. Poslanec-ministr tedy pobírá pouze ministerský plat.
Funkci hejtmana však upravuje Zákon o krajích, který ale rovněž nevylučuje platové ohodnocení hejtmana v případě souběžného výkonu jiné veřejné funkce. Jeho plat upravuje nařízení vlády, které na toto téma také mlčí. Není tedy důvod, aby hejtman nemohl zároveň pobírat další plat.
Proto potvrzujeme výrok Jana Hamáčka jako pravdivý.
Kritikou a radami však nešetří kníže ani směrem do zahraničí. Věnoval upozornění západním zemím, že mají být přísnější k Rusku, a posílá svá pravidelná doporučení i směrem k rakouským sousedům, aby více pracovali a podporovali Evropskou unii.
Výrok pochází ze stránek SPOZ, které již ale neexistují. Dále se nachází na EU serveru Parlamentních listů, kde byl publikován 7. 9. 2013.
Tvrzení Zakaríji Nemraha hodnotíme jako nepravdivé, jelikož vyjádření Karla Schwarzenberga k Rakousku jsou sice častá, ale nijak se netýkají podpory Evropské unie.
Karel Schwarzenberg kritickými vyjádřeními do zahraničí nešetří. V jeho rozhovoru pro americký magazín Foreign Policy skutečně apeluje na západní země k bdělosti ve vztahu k ruské politice. Doslova pak říká: „Za Mikuláše dobylo Rusko velkou část střední Asie. A Putin ji celkem úspěšně opět dostává pod kontrolu Ruska a Západ prohrává“. Západ podle něj rovněž musí uznat, že Putin zavedl agresivní autokracii.
Karel Schwarzenberg vyznává podobnou rétoriku dlouhodobě, a to jak v obecné rovině, tak také ve vztahu ke konkrétním rozhodnutím. Z novějších vyjádření přikládáme dopis ruskému velvyslanci, v němž se ostře vyhrazuje proti autoritářskému režimu Ruska.
Schwarzenberg se k situaci v Rakousku skutečně vyjadřoval opakovaně, jak informuje ČTK. Doporučení směrující k většímu zainteresování rakouského ministra v evropské politice jsme ovšem zaznamenali jediné a nedá se z něj vyvozovat nic o podpoře EU. Schwarzenberg se mj. vyjadřoval k rakouskému postupu na Blízkém východě či historickému obsazení Rakouska Německem. Rozhodně tedy nelze říci, že obsahem doporučení by byla pravidelná podpora EU či výzva ke zvýšení pracovní aktivity.
Já zatím mohu říct, že v těch základních postojích česká vláda má naši podporu, že jsme velmi ocenili to, že česká vláda odmítá uznat dnešní referendum, o kterém všichni víme, jak dopadne, že česká vláda trvá na suverenitě a celistvosti Ukrajiny.
Výrok byl změněn z hodnoty Neověřitelné na Pravda na základě článků z internetových stránek Miroslava Kalouska a TOP 09.
Veřejně strana TOP 09 podpořila politiku vlády ČR ve svém vystoupení z 18. března 2014, kdy uvádí:
"Vláda ČR má podporu TOP 09 při obhajobě územní celistvosti Ukrajiny a může počítat s naší politickou podporou při důsledném vystupování proti agresorovi." Dále se ve smyslu podpory vyjádřil dříve i například sám Miroslav Kalousek, který zmínil ve svém rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz ze dne 10. března 2014:
"Proti postoji české vlády nemám žádné velké výhrady. Zaujala správný postoj a v zásadním směru. Uznává Ukrajinu, novou kyjevskou vládu, premiér již avizoval, že vláda neuzná referendum jako legitimní akt připojení Krymu k Rusku. To jsou pozice, které TOP 09 jako opoziční strana podporuje. Jako opoziční politik tady mohu hrdě říct, že stojím za svou vládou." Neuznání referenda jako krok správným směrem považuje také Marek Ženíšek, což uvedl v rozhovoru pro ČT24.
Já jsem si přečetl studii profesora, teda docenta Ševčíka z Národohospodářské fakulty na Vysoké škole ekonomické v Praze, a to je výborná studie, kde přesně propočítali, že tu daň můžeme snížit o 2 koruny a ten výběr se naopak zvýší, protože i Rakušani začnou tankovat u nás.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, je v souladu s informacemi uvedenými ve studii (.pdf) s názvem Spotřební daň z pohonných hmot v České republice, kterou vypracoval doc. Ing. Miroslav Ševčík. CSc. a Ing. Aleš Rod.
Konkrétně je zde uvedeno následující:
" Plošné snížení sazeb daně je administrativně jednodušší varianta.(...)Nabízí se tak prostor pro úpravu přes 100 EUR na 1000 litrů, tj. až 2,50 Kč na jeden litr paliva(...) Dopady tohoto řešení není snadné odhadovat. Nezbytné je využít informace o spotřebním chování stěžejních cílových skupin, v tomto případě je tou nejdůležitější z nich skupina dopravců a podnikatelských subjektů používajících motorovou naftu k podnikatelským účelům. Jejich jednání lze kvantifikovat pomocí evidence reakcí na historické změny cen způsobené změnami spotřebních daní v některém ze států Evropské unie, jež evidují provozovatelé palivových karet. Z uvedených čísel vyplývá, že za uvažovaných okolností se bod zlomu pro státní rozpočet nachází zhruba kolem2,00 Kč snížení sazby daně z motorové nafty (...).Při tomto snížení dojde jednak k vyššímu tankování tuzemských dopravců v České republice (vyjma těch, co mají možnost tankovat v Belgii a Španělsku), a také k zahájení návratu tankování importujících, exportujících a tranzitujících zahraničních dopravců. Modelové výpočty ukazují, že z pohledu daňového výnosu ze spotřební daně se jako optimální jeví snížení o 2,50 Kč na litr paliva, které by státnímu rozpočtu přineslo navíc (dle konzervativního odhadu) 1,64 miliardy Kč. "
