Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Z výroku Andreje Babiše není patrné, o jakých financích se konkrétně vyjadřuje. Situaci státního rozpočtu ve vztahu ke státním podnikům lze řešit vícero způsoby, od zmiňovaného managementu likvidity, přes navýšení příjmů z dividend, až po částečnou čí úplnou privatizaci.

Slova ministra financí dostatečně nespecifikují, odkud získat zmiňované částky, rovněž se nám nepodařilo najít objektivní hledisko zhodnocení potenciálu na dividendy. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Pravda

Lenka Bradáčová nastoupila na Ministerstvo spravedlnosti v roce 2007 - tedy v době, kdy byl ministrem Jiří Pospíšil. V této době se Poslanecká sněmovna zabývala jak novelou trestního řádu, tak i zákonem o výkonu zabezpečovací detence. Na obou zákonech pracovalo Ministerstvo spravedlnosti, kde tehdy Bradáčová skutečně působila.

Nepravda

Andrej Babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8. 10. 2013.

Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.

Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO – metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva, a tento návrh se tedy nedá označit za první.

Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standardy pro využívání těchto paliv zavedla země (pdf., s. 797) v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.

Neověřitelné

Nevíme, co si myslí Jiří pospíšil pojmem „fešácký kriminál", nicméně David Rath v diskuzi poukazuje na procento recidivy na Západě, či konkrétněji v Německu nebo skandinávských zemích. Ze získaných informací je patrné, že míra recidivy v Německu a Skandinávii je skutečně nízká.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.

Německé Ministerstvo spravedlnosti si nechalo zpracovat studii, ze které vyplývá, že recidiva v Německu dosahoval v letech 2004 až 2007 33,7 % (strana 38), novější údaje nejsou k dispozici. I tato hodnota je tedy výrazně pod uvedeným evropským průměrem.

Je však sporné, zda je skutečně příčinná souvislost mezi kvalitou či nekvalitou vězeňského prostředí a recidivou a také jakou roli zde hrají další společenské faktory. Výrok jsme se proto rozhodli ponechat jako neověřitelný. Pro srovnání uvádíme, že v České republice se dle časopisu Nový prostor míra recidivy pohybuje podle nejnižších odhadů kolem 60 %.

Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací Etického kodexu poslance politického hnutí ANO 2011 jako pravdivý.

Etický kodex poslance politického hnutí ANO 2011 upravuje hlasování poslance v čl. 1 písm. c): " zásada svědomitosti - poslanec se při výkonu svého mandátu rozhoduje na základě důkladného, objektivního a kvalifikovaného posouzení projednávané věci. Návrhy zákonů, pozměňovací návrhy a jiné návrhy před jejich podáním projedná s klubem, či vedením klubu. Usnese-li se klub na závazném jednotném hlasování, je poslanec povinen toto usnesení akceptovat, rozhodne-li se neakceptovat usnesení klubu, seznámí se svým postojem předsedu klubu."

Pokutování poslance upravuje čl. 4: " Dodržování etického kodexu poslance bude kontrolovat vedení klubu. Pokud vedení klubu konstatuje, že došlo k porušení některého z výše uvedených závazků, zavazuje se poslanec zaplatit sankci až do výše měsíčního platu, jejíž výnos bude věnován na dobročinné účely. "

Z Etického kodexu tedy vyplývá, že vedení klubu má pravomoc posoudit povahu odlišnosti osobního hlasování od klubem schváleného hlasování a na základě tohoto posouzení je oprávněn udělit poslanci pokutu.

Pravda

Přijaté pozměňovací návrhy (např. č. 10, 12, 13, 57, 58, 59 apod.) míří k relativně silnější podobě návrhu nařízení, než byla verze připravená Evropskou komisí. Pro návrh nařízení o fluorovaných skleníkových plynech hlasovali všichni europoslanci socialistické frakce S&D (.pdf, str. 48), na základě čehož označujeme výrok za pravdivý.

Nepravda

Návrh novely Davida Ratha má zajistit čtyři bezplatné sprchy týdně pro osobu ve výkonu vazby, pro osobu ve výkonu trestu odnětí svobody je jich 5, takže je výrok nepravdivý.

David Rath ve svém návrhu (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."

Čtyři bezplatné sprchy týdně se týkají osob ve výkonu vazby. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody mají dle návrhu (str. 9) právo na pět bezplatných sprch za týden.

Pravda

Článek obsahující inkriminované tvrzení vyšel deníku Právo 7. června 2010, autorem je Marek Přibil: " Školné připravoval ve vládě Mirka Topolánka už exministr Ondřej Liška (SZ) a rodící se koalice s jeho zavedením počítá*."

* Online verze článku není bohužel k dispozici.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy skutečně vypracovalo během ministrování O. Lišky návrh reformy Bílou knihu terciárního vzdělávání. Dokument vláda projednala 26. ledna 2009 (dokument, pdf., str. 49). V kapitole Financování navrhuje několik modelů spolufinancování např: " Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční splácení)

Jedná se však o strategický, rámcový dokument k širší reformě vysokoškolského vzdělávání a nikoliv o konkrétní návrh zákona, který by byl nutný pro zavedení poplatků za studium na VŠ. Dokument Bílá kniha proto nelze označit jako "přípravu školného". Návrh školného neobsahoval ani věcný záměr zákona, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Miloš Zeman byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny 27. června 1996. V projevu po svém zvolení tehdy mimo jiné řekl: “ Přál bych si, aby český parlament byl dílnou. Dílnou, z níž budou vycházet dobré zákony, které nebudou muset být novelizovány krátce poté, co byly přijaty. Přál bych si, aby vedle návrhů zákonů, které nám bude předkládat nová vláda, vycházely z této dílny i kvalitní zákony inspirované odbornými výbory nebo poslaneckými kluby. A přál bych si, aby tyto zákony byly projednávány v ovzduší maximální tolerance ”.

Pravda

V programovém prohlášení vlády se píše, že Ministerstvo obrany bude klást důraz na schopnost mezinárodní spolupráce a vedení společných operací a že vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou mít odpovídající mandát (sekce 3.15).