Přehled ověřených výroků

Výrok označujeme za pravdivý na základě získaných dat ze zpravodajských článků, paperu CEC Government Relations a především odborné analýzy Víta Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky.

Vláda Davida Camerona ve Velké Británii funguje od 11. května 2010, vláda Petra Nečase vykonávala funkci od 13. července 2010 do 10. července 2013. Z důvodu ideologické blízkosti největších vládních politických stran – české ODS a britských konzervativců – byly v určitých oblastech české a britské postoje shodné. Patrně nejvýrazněji se tato blízkost projevila v postojích ohledně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt).

Z tehdejších členských států Evropské unie se tento pakt rozhodla nepodepsat právě Velká Británie a Česká republika. Blízkost dokazuje také založení společné frakce v Evropském parlamentu – Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v červnu 2009. To se ovšem stalo ještě za vedení předsedy Mirka Topolánka. V podobném duchu hovoří také paper (.pdf, angl.) CEC Government Relations.

Podle odborné analýzy (.pdf) Víta Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) lze na identifikaci partnerů a spojenců České republiky v Evropské unii nahlížet několika způsoby – podle koncepčních materiálů, dle evropských elit, podle zájmových koalic a míry integrace nebo hlasování v Radě EU. Z hlediska participace na zájmových koalicích a postoje k zapojování do integračních projektů se skutečně Velká Británie prokázala v analýze jako nejbližší spojenec (ČR se nacházela společně s Británií v sedmi z devíti sledovaných koalicích).

Na druhou stranu se v případě hlasování v Radě EU nachází Velká Británie na opačném pólu (na tato data je ale podle zmínky Víta Dostála potřeba nahlížet rezervovaně) a v dalších způsobech jsou pro ČR nejdůležitější její geografičtí sousedé, i když Británie mezi blízké spojence patří také.

Vzhledem k tomu, že alespoň v jednom ohledu se potvrzuje výrok Richarda Falbra, označujeme jej za pravdivý, neboť není jednoznačně jasné, v jakém ohledu toto napojení myslel.

Výrok ministra financí hodnotíme jako zavádějící – korektně popisuje zavedení a úspěch účtenkové loterie, nicméně není pravda, že registrační pokladny jsou na Slovensku zavedeny deset let. Ve skutečnosti byly zavedeny již v roce 1995, v roce 2008 pak přibyla povinnost opatřit je fiskální pamětí.

Andrej Babiš mluví ve svém výroku o slovenské inspiraci v krocích, jež mají směřovat v lepšímu vybírání daní – v tomto případě konkrétně DPH.

Na Slovensku jsou skutečně zavedeny registrační poklady i tzv. účtenková loterie.

Povinnost mít registrační pokladny je dohledatelná ve slovenské legislativě. 22. února 1994 byla tato povinnost zavedena k 1. lednu 1995 vyhláškou Ministerstva financí Slovenské republiky. Vyhláška"o spôsobe vedenia evidencie tržieb elektronickou registračnou pokladnicou" to zcela jasně dokládá . V roce 2008 pak byl přijat zákon (.pdf), který nově ukládá povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí.

Účtenková loterie byla na Slovensku spuštěna v září 2013. Toto opatření má motivovat občany ke sbírání účtenek a tím omezovat možné krácení daní. Je pravdou, že tato akce má značný ohlas a úspěch, referuje o tom řada zpravodajských serverů – za všechny uvádíme Idnes.cz a Kurzy.cz (oba texty byly vydány na začátku prosince 2013). Oba zdroje (stejně jako řada dalších) referují o zvýšeném výběru DPH, např. Idnes píše o výběru 5 miliard korun navíc.

K možným výhrám lze dodat, že skutečně občané zapojení do této loterie mohou vyhrát 10 tisíc euro (každých 14 dní) a losuje se také 8 aut.

Seznam (výčet) všech předvolebních "výjezdů do obcí" kandidáta do Senátu a hejtmana zlínského kraje za ČSSD Stanislava Mišáka se nám nepodařilo dohledat.

Tomio Okamura uvádí seznam "veřejných vystoupení" na své webové stránce. Zde můžeme zjistit, že ve zmíněném dvouletém období před senátními volbami (cca 20.10.- 2010 - 20.10.2012) vystoupil celkem na 86 místech po celé ČR. Z tohoto počtu však náleží do diskutovaného senátního obvodu č. 80 - Zlín cca 12 obcí. To zdali je však tento výčet výjezdů na Okamurově webu vyčerpávající - s ohledem na absenci dat - říci nelze.

Výrok na základě výše uvedených skutečností označujeme jako neověřitelný.

Lesy ČR skutečně minulý rok převedly šest miliard korun do státního rozpočtu. Dosud to nebylo možné a tato změna nastala díky změně zákona o státním podniku, který tento krok umožnil.

Bývalý europoslanec Vladimír Remek byl členem rozpočtového výboru od 16. 7. 2009 do 15. 12. 2013.

Na základě vyhlášky č. 109/1994 Sb., zákona č. 293/1993 Sb. a informací zveřejněných v médiích hodnotíme výrok David Ratha jako pravdivý. V litoměřické věznici Davida Ratha dle zákona jako lékaře ani zaměstnat nemohli.

V deníku Právo byla v červenci 2012 zveřejněna informace z dopisu Davida Ratha, kde hovoří o svém zájmu pracovat jako vězeňský lékař.

"Já se nabízím k nějaké práci, třeba na zdravotním oddělení, ale nejde to. Lékaře tu přitom denně nemají, ale byl bych ochoten pomoci i jinak."

Ve vyhlášce 109/1994 Sb. paragraf § 59 odst. 1 je určeno, že obviněný může být zaměstnán, ale jen v případě, že tak není porušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb.

Podle § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb. se obvinění, u kterých je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, umisťují odděleně od ostatních (jde například o ovlivňování svědků, blíže specifikováno v § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb.).

Všechny jmenované země euro buď mají, nebo se ho chystají v blízké době přijmout. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovějším členem eurozóny se v roce 2014 stalo Lotyšsko. Estonsko přijalo euro v roce 2011. Seznam členských států eurozóny lze nalézt na stránkách Evropské komise. Polsko a Litva euro zatím nemají, jsou ale členy systému ERM II.

Žádný členský stát, který není v eurozóně, a to včetně Polska a Litvy, nemá předem stanovené datum, kdy do zóny vstoupí. Tyto státy musí nejdříve splnit tzv. Maastrichtská kritéria. Nejblíže k euru, potažmo nejblíže ke splnění Maastrichtských kritérií, má Litva, jež má přijetí naplánováno na leden 2015.

Výrok Milana Urbana zazněl 22. listopadu během rozhovoru pro Radiožurnál (v čase 16:20) a na základě dostupných informací z médií ho hodnotíme jako pravdivý.

Německá energetická politika prochází v posledních letech poněkud turbulentním obdobím. V roce 2007 rozhodla německá vláda, že uzavře do roku 2018 všechny uhelné elektrárny a opustí těžbu uhlí, zejména z důvodů nerentability a nekonkurenceschopnosti. Koncem roku 2011 se v reakci na havárii jaderné elektrárny Fukušima německá vláda usnesla ukončit provoz všech jaderných elektráren do roku 2022 a nahradit je energií z obnovitelných zdrojů při snižování celkové spotřeby elektřiny.

Velmi rychle se však ukázalo, že přechod na obnovitelné zdroje (solární a větrné) bude zdlouhavým procesem a energetickou mezeru nyní paradoxně zaplňují uhelné elektrárny, které zažívají renesanci i vzhledem k nízké ceně emisních povolenek. V roce 2012 Německo spustilo nové uhelné elektrárny poblíž Kolína nad Rýnem či Boxbergu, v minulém roce pak například nedaleko Duisburgu a města Lünen. Pod záštitou společností RWE či Vattenfall probíhá stavba elektráren u Hamburku či Mannheimu, s čímž také souvisí rozšiřování dosavadních hnědouhelných těžebních oblastí, např. povrchového dolu Garzweiler, kde dochází k vysídlování obyvatel, či snahy o rozšíření těžby v oblastech bývalé Lužice s centrem v Chotěbuzi (dnes součástí Braniborska). Absence jasné a kontinuální energetické politiky je v německém případě zřejmá. Dotace pro obnovitelné zdroje energie navíc prodražují koncovou cenu elektřiny pro domácnosti a průmysl.

Zkoumané tvrzení Petra Macha pochází z jeho blogu zveřejněného 12. prosince 2013.

Je pravdou, že Evropská komise v roce 2006 hrozila ČR sankcemi z důvodu snížené sazby DPH na dětské pleny. Konflikt se konkrétně dotýkal zařazení plen jako hygienických potřeb, což prosazovala ČR (takové označení by umožňovalo sníženou sazbu), s čím ale Komise nesouhlasila.

V roce 2008 Komise problematiku znovu otevřela s novým návrhem, který již pleny řadil do kategorie snížené sazby. Členské státy se ale na věci neshodly a plenky skutečně nejsou na seznamu s možností snížené DPH.

Na základě informací z webu Ministerstva kultury a zákona č. 428/2012 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo kultury se na svém webu k finančním náhradám v případě církevních restitucí vyjadřuje takto: „Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje paušální náhradu za majetek, který nebude vydán. Jedná se o majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond (od 1. 1. 2013 Státní pozemkový úřad) a Lesy ČR."

K cenám restituovaných pozemků pak ministerstvo podává toto vyjádření:

„Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech (např. v případě hl. m. Prahy došlo od roku 1948 k navýšení plochy intravilánu o 44%, z toho zemědělská půda činí přes 60%). Zemědělská půda tak zahrnuje 4 druhy pozemků:

a. pozemky kultury zahrada, které se nacházejí v zastavěných územích obcí a měst

b. pozemky kultury sad - průměrná cena v ČR

c. pozemky v blízkosti zástavby, kde se předpokládá její další rozšíření a jsou v dostupnosti inženýrských sítí

d. pozemky v tzv. volné krajině, kde se urbanistický rozvoj nepředpokládá, pouze tato část představuje typickou zemědělskou půdu

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává."

Církevní restituce jsou řešeny předpisem č. 428/2012 Sb. Finančním náhradám se pak konkrétně věnuje paragraf č. 15.