Přehled ověřených výroků

Na základě volebních programů ODS, TOP 09 a opatření vlády po volbách r. 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ve volebním programu (.pdf, s. 18) ODS z r. 2010 se píše: „ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní." nebo „Zároveň udržíme daně na současné úrovni."

Volební program TOP 09 hovoří takto: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje." Ovšem na jiném místě se píše: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.", což v podstatě znamená u některých položek dorovnání a tedy v podstatě zvýšení.

V kapitole týkající se důchodové reformy je pak přítomna tato formulace: „Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Explicitně tedy TOP 09 neuvádí, že by daně zvyšovala, i když právě v souvislosti s důchodovou reformou tento krok lehce naznačuje.

Volby proběhly v květnu a vláda složená z ODS, TOP 09 a VV byla ustavena v červenci. V srpnu 2010 pak byli některé části České republiky zasaženy povodněmi. Ministr financí Miroslav Kalousek navrhnul zvýšení daně z příjmů o 100 Kč, které mělo sloužit k likvidaci následků příštích povodní a k protipovodňové ochraně. Tato „povodňová daň " pak skutečně vstupuje v účinnost r. 2011.

Kromě této daně, kterou vláda zavedla brzy po svém ustanovení, byla v průběhu volebního období zvýšena např. také DPH (a to hned dvakrát), dále je např. pro roky 2013-2015 zavedena také nově 7% sazba daně pro vysokopříjmové skupiny.

Nedokážeme identifikovat, kdo jsou podle Miroslava Kalouska „solární baroni", také roční částka finanční kompenzace církvím není konstantní a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Vycházíme-li z údajů z webu Ministerstva kultury z r. 2012, tak předpokládaná výše finančních náhrad církvím činí zhruba 59 miliard Kč. Tato částka by měla být vyplacena v třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Na každý rok tedy vychází zhruba částka 1,97 miliardy Kč (zaokrouhleno). Tato částka však každý rok nebude stejná, protože se její roční výše bude stanovovat vždy jako podíl nesplacené částky finančních náhrad a počtu zatím neuhrazených ročních splátek.

Podle Energetického regulačního úřadu (.pdf, str.9) se výkupní cena odvíjí od data uvedení elektrárny do provozu, instalovaného výkonu a tomu, zda si provozovatel elektrárny vybere garantovanou cenu či tzv. zelený bonus.

K odůvodnění přikládáme vyjádření Energetického regulačního úřadu:

„Celkové náklady na podporu elektřiny z fotovoltaických elektráren se skládají z nákladů na provozní podporu fotovoltaických elektráren, nákladů na odchylku povinného výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren a z administrativních a finančních nákladů povinně vykupujících (do roku 2012 provozovatelů distribučních soustav) spojených s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren formou výkupních cen. Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren za Vámi požadované období jsou následující:

Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren [tis. Kč]

2008

2009

2010

2011

2012

2013*)

139 170,84

1 061 447,47

6 708 548,62

23 583 546,09

24 734 572,96

24 876 307,93

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012

Ostatní výše uvedené náklady související s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren jsou vyčísleny pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů souhrnně a jejich přiřazení k jednotlivým kategoriím nelze jednoznačně provést, proto uvádíme tyto náklady pouze souhrnně pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů:

2011

2012

2013*)

Náklady na odchylku povinného výkupu [tis. Kč]

400 153,72

331 708,37

652 445,17

Administrativní a finanční náklady [tis. Kč]

28 000,00

32 647,00

44 300,00

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012"

Doporučená délka, hmotnost či zakřivení okurky byla skutečně stanovena Nařízením č. 1677/1988. To se odvolávalo také na "požadavky maloobchodních a velkoobchodních trhů". Nařízení bylo v roce 2008 zrušeno. Mezi důvody se tehdy uvádělo mimo jiné to, že obchodní řetězce již mají dostatečnou sílu, aby si správnou jakost vynutily.

Státy dále mohou regulovat jakost na úrovni národních norem, ta česká však byla zrušena již v roce 2005. V současnosti tedy není v České republice tvar okurek regulován. Žádný příklad ze zahraničí se bohužel nepodařilo dohledat.

Výrok exministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť nárůst počtu preferencí, které dostal v předčasných volbách, je dokonce vyšší než zmíněná třetina oproti volbám 2010.

Miroslav Kalousek vedl jako lídr kandidátku TOP 09 do voleb 2010 i 2013 ve Středočeském kraji. Výsledky TOP 09 i jeho osobně přikládáme v tabulce - data jsou z webu volby.cz:

VolbyZisk strany v krajiKalousek - počet hlasů v %Kalousek - počet hlasů absolutně201017, 59 % 6, 52 % 7 230 hlasů 201314, 64 % 11, 14 % 10 224 hlasů

Kalousek tedy ve volbách 2013 skutečně získal více preferenčních hlasů a to jak v procentuálním vyjádření, tak i absolutně.

V absolutním vyjádření jde o nárůst o cca 41 %, tedy dokonce o více, než o Kalouskem uváděnou třetinu. Brali-li bychom v potaz počty preferenčních hlasů v procentech, měl by 1. místopředseda TOP 09 navýšen svůj počet hlasů o cca 71 %.

Vzhledem k praktické neexistenci jasné ceny silové energie hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Cena elektrické energie je složena ze dvou částí: regulované a neregulované. Neregulovaná složka je tvořena velkoobchodní cenou silové elektřiny. Druhou část ceny tvoří regulovaná složka stanovovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Tato složka ale kromě podpory obnovitelných zdrojů zahrnuje např. náklady na dopravu, skladování a distribuci. Silová elektřina může činit přibližně 45 % celkové výsledné ceny elektřiny. Dle kalkulátoru ceny elektrické energie do r. 2013 skutečně podíl podpory obnovitelných zdrojů na ceně elektrické energie rostl. V r. 2014 má nicméně i dle vyjádření ERÚ cena regulované části elektrické energie poklesnout. V r. 2012 dle serveru FinExpert došlo k navýšení ceny silové energie oproti r. 2011.

Uvedená čísla je nutno brát s rezervou, u cen elektřiny záleží na daném specifickém tarifu a také na druhu odběratele. Vzhledem k neexistenci jasných dat výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Zmíněný výnos, podle kterého měli kriminalisté informovat své nadřízené o citlivých případech, skutečně platil od roku 2007, tedy v době, kdy byl ministrem Ivan Langer a policejním prezidentem Oldřich Martinů.

Informoval o tom pozdější šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, jeho slova potvrdil i bývalý náměstek policejního prezidenta Martinů Jiří Houba.

Tomáš Martinec toto nařízení zrušil bezprostředně po svém nástupu do funkce.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný kvůli nejasnosti vyjádření. Podle dostupných materiálů totiž balíček vůbec neřeší finanční prostředky.

Jak shrnuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR, cílem balíčku je především liberalizace evropských železnic, dále snížení administrativní zátěže, ochrana pracovníků železnic a oddělení vlastníků kolejí od provozovatelů dopravy.

Podobně balíček shrnuje Evropská komise, která 30. ledna 2013 schválila jeho původní znění. Od té doby balíček prošel Radou a výbory a 26. února 2014 také prvním čtením na plénu Evropského parlamentu. Pravdou ale je, že o tomto schválení neinformovalo ani Ministerstvo dopravy ani například parlamentní Výbor pro evropské záležitosti nebo České dráhy.

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je dlouhodobě proti závazným cílům v oblasti klimatu a energetiky, v případě dopadů na národní státy je ECR pro spravedlivou alokaci zátěže politiky ochrany klimatu mezi členské státy EU (opět za předpokladu nezávaznosti jejích cílů). Příklady lze nalézt zvláště ve vyjádřeních evropského poslance Szymańského (např. zde, zde, zde a zde; eng).

Ministerstvo dopravy má skutečně 13 podřízených organizací, a to bez Českých drah a ČD Cargo. Jejich celý seznam je dostupný na stránkách Ministerstva dopravy.

České dráhy mají 25 dceřiných společností, jejich celý seznam je dostupný na stránkách Českých drah.

Skutečně došlo k výměně několika ředitelů společností, které spadají pod Ministerstvo vnitra, například byl odvolán ředitel Českých drah, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest nebo Drážního úřadu. Nepodařilo se nám dohledat další odvolané ředitele a jelikož sám Zdeněk Žák ve svém výroku vyčleňuje České dráhy ze seznamu podřízených organizací, tak se opravdu jedná o výměnu tří ředitelů.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý, pouze s jednou výhradou ke špatnému určení počtu dceřiných společností Českých drah.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle zdroje finance.cz kombinovaná (na místní i centrální úrovni dohromady) horní sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2013 činila ve Švédsku 56,6 %.