Vláda teďkom navrhuje, abychom se vrátili k té inflační valorizaci, dokonce aby se důchodcům přidalo o něco více, aby se jim kompenzovala ta ztráta na důchodech z minulosti.
Navyšování důchodů se skládá ze dvou složek, jednak z procentní části, která se zpravidla odvíjí od růstu cen a růstu reálné mzdy, a pak z pevné (základní) části stanovené na 9 % z průměrné mzdy, přičemž nesmí být průměrná mzda nižší než průměrná mzda stanovená v předcházejícím roce (aby nedocházelo ke snižování důchodů s poklesem mezd). Následující tabulka uvádí vývoj obou složek od roku 2006: Rok20062007200820092010201120122013Valorizace (%)4,0–6,05,6–6,63,04,403,91,60,9Základní výměra14701570170021702170223022702330Valorizace důchodů (zdroj Investia, Eurozprávy)
Jak tedy vidíme, mezi lety 2010 a 2013 (s výjimkou roku 2011) docházelo pouze k minimálnímu nárůstu výměry důchodů, v roce 2010 byl růst důchodů zcela zmrazen, v roce 2013 to byla pouze třetina inflace (vývoj inflace naleznete na stránkách ČSÚ).
V tomto roce pak podle Aktuálně došlo ke zvýšení základní výměry o desetikorunu a procentní výměry o 0,4 %. Podle informací MPSV má v průběhu tohoto roku dojít k další valorizaci a od ledna 2015 pak "nesnižovat valorizaci na třetinu cenového růstu" a "stanovit valorizaci nikoliv podle růstu životních nákladů všech domácností, ale podle růstu životních nákladů domácností důchodců. Nepřihlíželo by se už k růstu reálné mzdy". Jiří Dienstbier tak popisuje minulý i budoucí vývoj korektně, výrok je proto pravdivý.
Koneckonců dneska i v ústředním orgánu Komunistické strany Čech a Moravy sedí řada velmi mých kolegů, daleko mladších, než jsem třeba já z jednotlivých okresů.
Kateřina Konečná se narodila 20.1.1981, v samotném vedení ÚV KSČM není nikdo, kdo by byl mladší než ona, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat seznam členů celého ÚV KSČM (na stránkách KSČM nejsou tito členové uvedeni), hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pro představu níže uvádíme přehled roků narození jednotlivých členů vedení ÚV KSČM:
Daniela DRTINOVÁ: Tak proč by se měla Česká republika změnit na konstituční monarchii. Vznik státu považujete za nejvážnější omyl československé politiky. To píšete v programu. Radim ŠPAČEK: Ano, to píšeme v programu a má to tedy několik, několik rozměrů. První je to, co jste naznačila, že vznik nebo rozpad toho podunajského mocnářství opravdu považujeme za strašlivý omyl.
Výrok hodnotíme na základě volebního programu strany jako pravdivý V části Stát program říká: " Dějiny českého státu nezačínají v roce 1993, ani v roce 1918, ale o celé tisíciletí dříve. Tendenci budovat po první světové válce zcela nový stát bez návaznosti na předchozí politické a právní tradice, považujeme za jeden z nejvážnějších omylů československé politiky."
Jan Punčochář: Kdy tedy byla vypsaná, protože loni jsem nenašel žádnou informaci o tom, že v systému veřejných zakázek, že by byla vypsaná soutěž na dodavatele tohoto systému? Jaromír Drábek: Tak se, prosím, podívejte lépe, protože všechna ta výběrová řízení tam jsou, byla vypsána jednotlivě v průběhu minulého roku.
Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.
Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.
Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.
Společným jmenovatelem na Ministerstvu dopravy v minulosti bylo, že se nesoutěžilo skoro nic. Společným jmenovatelem mého působení na Ministerstvu dopravy je, že na všechny klíčové agendy, jsme začali připravovat soutěže a otevřená výběrová řízení...Ve všech klíčových agendách, ve kterých se tady dvacet let nesoutěžilo, má Ministerstvo dopravy dnes buď v běhu soutěže nebo jsou těsně před spuštěním.
Problém ověření tohoto výroku spočívá v jeho šíři. Pro korektní zhodnocení pravdivosti Žákova tvrzení by bylo zapotřebí prozkoumat všechny veřejné soutěže/zakázky ministerstva za posledních dvacet let. To není v našich silách a není to možné ani vzhledem k nedostupnosti veřejných zdrojů.
Obecně můžeme konstatovat, že za Žákova působení se skutečně připravuje v resortu např. tendr na registrační značky, nicméně na druhou stranu jsou dohledatelné také případy, kdy ministerstvo pod jeho vedením přidělilo zakázku přímo vybranému subjektu bez jakékoli soutěže (konkrétní případy zde a zde).
Pomocí webu vsechnyzakazky.cz můžeme sledovat výběrová řízení na ministerstvu od roku 2007. Tento zdroj však neurčí, které zakázky měly být zadávány v "minulosti" bez soutěže a navíc i zmapované tendry nelze snadno řadit z pohledu resortu mezi klíčové či naopak.
...vzpomeňte si před 3 lety. ODS, TOP 09 tady slibovaly, že nebudou zvyšovat daně, nalákaly na to své voliče a hned po volbách ty daně zvýšily.
Na základě volebních programů ODS, TOP 09 a opatření vlády po volbách r. 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ve volebním programu (.pdf, s. 18) ODS z r. 2010 se píše: „ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní." nebo „Zároveň udržíme daně na současné úrovni."
Volební program TOP 09 hovoří takto: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje." Ovšem na jiném místě se píše: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.", což v podstatě znamená u některých položek dorovnání a tedy v podstatě zvýšení.
V kapitole týkající se důchodové reformy je pak přítomna tato formulace: „Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Explicitně tedy TOP 09 neuvádí, že by daně zvyšovala, i když právě v souvislosti s důchodovou reformou tento krok lehce naznačuje.
Volby proběhly v květnu a vláda složená z ODS, TOP 09 a VV byla ustavena v červenci. V srpnu 2010 pak byli některé části České republiky zasaženy povodněmi. Ministr financí Miroslav Kalousek navrhnul zvýšení daně z příjmů o 100 Kč, které mělo sloužit k likvidaci následků příštích povodní a k protipovodňové ochraně. Tato „povodňová daň " pak skutečně vstupuje v účinnost r. 2011.
Kromě této daně, kterou vláda zavedla brzy po svém ustanovení, byla v průběhu volebního období zvýšena např. také DPH (a to hned dvakrát), dále je např. pro roky 2013-2015 zavedena také nově 7% sazba daně pro vysokopříjmové skupiny.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, letošní rok je po řadě let první rokem, kdy se nezahajuje výstavba jediného nového úseku dálnice nebo rychlostní komunikace.
Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:
"- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba. - Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění. - Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace. - Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé. - Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba ".
Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)."
Zimní olympijské hry v Soči si vysloužily mezinárodní kritiku i kvůli ruskému zákazu propagace homosexuality. Kvůli tomu nepřijel do Soči například americký prezident Barack Obama a někteří jeho evropští kolegové, což v týdnu kritizoval šéf Mezinárodního olympijského výboru.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s upřesněním, že oficiální odůvodnění neúčasti Baracka Obamy na ZOH v Soči se neodkazovalo na ruský zákaz propagace homosexuality, ale uvádělo nabitý program prezidenta.
Zimní olympijské hry v Soči si skutečně vysloužily velkou míru mezinárodní kritiky kvůli zákazu propagace homosexuality a v obecnější rovině i kvůli porušování základních lidských práv a svobod. Olympijských her se kromě Baracka Obamy nezúčastní také někteří významní představitelé evropských států (např. David Cameron, Angela Merkel, Joachim Gauck či Francois Hollande).
Nutno podotknout, že samotný Barack Obama explicitně neuvedl, že by hlavním důvodem jeho neúčasti na ZOH v Soči byl právě zákaz propagace homosexuality (Web USA Today uvedl, že oficiálním odůvodněním Bílého domu je zaneprázdněnost a nabitý program amerického prezidenta). Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že v delegaci reprezentující USA budou sportovkyně, které se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci a že (jak uvádí iHNed.cz) " mluvčí Bílého domu Shin Inouye řekl, že americká delegace představuje rozmanitost, která je typická pro Spojené státy a že prezident Obama je přesvědčen o tom, že světu představí to nejlepší z Ameriky. Tedy rozmanitost, odhodlání a týmovou práci," je symbolické sdělení Obamovy neúčasti zřejmé.
Sám Obama k delegaci, ve které není zastoupen žádný čelní představitel amerického státu, uvedl: " Myslím, že ta delegace mluví sama za sebe ".
V souvislosti s kritikou ze strany Mezinárodního olympijského výboru potom uvedl server Idnes následující: " Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach neúčast významných politiků označil za okázalá gesta, která nic nestojí a mají jen strhnout pozornost světových médií. "Jsme vděční každému, kdo respektuje, že sport může přispět ke světovému míru jen tehdy, když není zneužívám jako politické bojiště...".
Jsem rád, že jsme se v tomto shodli, a vím, že proti zahraničním misím je podstatná část veřejnosti.
Poslední výzkum, který se zabýval názorem veřejnosti na účast českých vojáků na zahraničních misích, se nám podařilo dohledat v roce 2009. Tento výzkum, který byl zpracován pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR, byl ovšem zaměřen pouze na působení českého provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. V tomto výzkumu se projevilo rozdělení veřejnosti přibližně na dvě poloviny. (Na tento výzkum jsme byli upozorněni naším čtenářem, za což mu děkujeme.)
Výzkum, jenž se zabýval postojem veřejnosti ke všem zahraničním misím, proběhl o rok dříve v roce 2008, a to pro potřeby Ministerstva obrany. Zde 64,3 % dotazovaných považovalo nasazení vojáků do zahraničních misí za správné. Z toho se dá vyvodit, že zbylých zhruba 35 % respondentů účast českých vojáků na zahraničních misích za správné nepovažovalo.
Na základě těchto byť již starších výzkumů, můžeme tento výrok zhodnotit jako nepravdivý, jelikož se zde nedá hovořit o "podstatné části veřejnosti".
Evropská komise může nařizovat jednotlivým vládám členských zemí, což nebylo ani v RVHP.
Výrok je hodnocen na základě absence zdrojů o formálním fungování RVHP jako neověřitelný.
