Vemte si, kolik justičních omylů jen za poslední dobu, chcete ty jména vyjmenovat? Pán, který byl rok ve vězení za znásilnění a pak se zjistilo, že nikoho neznásilnil. Vždyť toho jsou plná média. Tak ten člověk byl trestán za něco, co neudělal. A takových případů máte desítky. Bohužel u nás nemáme ani statistiku justičních omylů.
Statistika justičních omylů v České republice skutečně neexistuje. Justičních omylů přitom v České republice není moc, ale čas od času se nějaký objeví. Od roku 2010 uznalo Ministerstvo spravedlnosti odškodnění za vykonaný trest v 16 případech z celkových 70 žádostí.
Případ, o kterém mluvil David Rath, se stal v 90. letech. Jan Šafránek byl tehdy odsouzen za znásilnění a ve vězení strávil jeden rok. S pověstí násilníka žil 14 let.
Dalším případem bylo nespravedlivé odsouzení dvou mužů ze Znojma, Jaroslava Schindlera a Tomáše Čechury za loupežná přepadení pošťaček. Případ se stal před devíti lety, a i když se později skutečný pachatel přiznal, trest stále platil. Nejvyšší soud v Brně v listopadu tohoto roku přiznal, že okresní i krajský soud porušily zákon v neprospěch obou mužů a případ se vrátil zpět ke znojemskému soudu k novému projednání.
Justičního omylu se soudy dopustily také v případě Vladimíra Konečného. Ten byl v roce 2004 odsouzen za podvod a ve vězení strávil dva roky. Jako ředitel banky měl tehdy podepsat 11 směnek na 1,3 miliardy a vystavit tak banku nebezpečí, že tyto peníze bude muset zaplatit. Po připomínkách Ústavního soudu o nevěrohodnosti svědků nakonec Krajský soud v Brně potvrdil Konečného nevinu.
A on (Kalousek – pozn. Demagog.cz) dokonce i podepsal internetové vsázení bez souhlasu KDU-ČSL.
Pravdou je, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dne 17. prosince 2008 povolil internetové sázení v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL.
To byl mimochodem jeden z výsledků summitu mezi Evropskou unií a Ruskem asi před 3 týdny, kde se prezident Putin na jedné straně a, a prezidenti pan Rompuy a Barroso dohodli, že vytvoří bilaterální skupinu ne o Ukrajině, aby jednala, ale aby jednalo o asociačních dohodách jako takových a eventuálních dopadech této dohody na sousedy našich sousedů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Evropské rady(.pdf) ze Summitu, který s uskutečnil 28. ledna 2014 v Bruselu. Jak Štefan Füle uvádí, zpráva obsahuje informace o dopadech asociačních dohod na sousední země států Východního partnerství, tedy především Rusko. Pro přiblížení uvádíme níže přeložené výňatky z této zprávy:
" Jednali jsme otevřeně o sbližování a rozdílnostech ve vztahu k našim společným sousedům. Diskutovali jsme o vztahu Východního partnerství a celní unie. Zdůrazňoval (pozn.Herman van Rompuy, předseda Evropské rady) jsem především výhody Východního partnerství pro všechny naše východní sousedy včetně Ruska(...) Dohody o přidružení, včetně dohod o volném obchodu, mezi EU a partnery, jako Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou plně kompatibilní se stávajícími obchodními dohodami Ruska s těmito zeměmi..."
U nás by ten, u nás by to bylo s tím bowlingem trošku složitější, protože my máme okresní a krajské a organizace, 23 tisíc členů.
Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje stav ve své straně.
Bohuslav Sobotka reaguje na slova Andreje Babiše, že hnutí ANO je jednotné a mělo teambuildingovou akci, v jejímž rámci mimo jiné hráli i představitelé hnutí bowling. Nicméně pro upřesnění dodáváme, že zřejmě Babiš myslel pouze představitele poslaneckého klubu ANO a ne členy hnutí obecně.
Nicméně Sobotka ve svém výroku popisuje jednak fakt, že ČSSD má širokou organizační strukturu a poukazuje také na velký počet členů.
Server Idnes na základě údajů zaslaných kancelářemi jednotlivých stran uveřejnil, že k březnu roku 2013 měla ČSSD 22 881 členů. K tomuto datu se obvykle ve stranách platí členské příspěvky na rok a jde tak o poslední celostranické sčítání.
Ze stanov (.pdf - str. 7-14) strany pak vyplývá, že ČSSD disponuje mimo centrálních orgánů také strukturou místních, okresních a krajských organizací.
Teď probíhá studie, která začala už v roce 2011, velice podrobná s tím, jak byly implementovány směrnice v národních státech, takže uvidíme ještě podrobnější mezinárodní srovnání.
Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádnou probíhající studii, která by zkoumala implementaci evropských směrnic v jednotlivých národních státech, a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
Dovolte mi říct, já jsem si teďka přečetl studii profesora Švejnara z Národohospodářského ústavu. Vloni jsme tady měli zakázky za 501 miliard z toho 100 miliard prý bylo zbytečně vyhozeno předražováním a rozkrádáním veřejných peněz.
Tomio Okamura se patrně odkazuje na studii think tanku IDEA, který vzniknul pod vedením profesora Švejnara a je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Studie z roku 2012 se zabývá veřejnými zakázkami, chováním zadavatelů a základními vzorci chování zadavatelů při zadávání zakázek a vlivy na vysoutěženou cenu.
Tato studie však nevyčísluje míru předražení zakázek a žádnou další práci IDEA či CERGE na toto téma se nám nepodařidlo dohledat.
Podle vyjádření Filipa Pertolda z CERGE-EI "takové čislo v žadné studii nezveřejnili, nicméně rozhodně nebude daleko od pravdy, protože jsme publikovali, že otevřené řízení při zadávání zakázek ušetří asi 10 procent oproti jiným typům řízení a pak zaléží jakým objemem se toto číslo vynásobí".
Přibližnou roční hodnotu veřejných zakázek odhaduje vládní poradní orgán NERV ve své studii z roku 2011 na 640 až 660 miliard korun, stejnou částku uvádí i výše zmíněná studie IDEA (strana 10). Míru předraženosti pak také odhaduje NERV na 10 procent z této částky, přibližně 65 miliard, tedy nikoliv 100 miliard, jak tvrdí Tomio Okamura. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Kupříkladu Praha je jedním z nejbohatších regionů (v rámci EU, pozn.).
Na základě zprávy Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle tiskové zprávy (.pdf) Eurostatu z března 2013 je Praha 8. nejbohatším regionem EU.
Elektronická evidence tržeb. Vy víte, že o registračních pokladnách se v naší zemi mluví, mluví, mluví. Už byl zákon přijatý, nakonec byl zrušený (...) Na Slovensku ten systém doplněný o účtenkovou loterii, byť zatím krátce, ale ukazuje výrazné výsledky z hlediska zlepšení výběru daně z přidané hodnoty.
Zákon o zavedení registračních pokladen byl schválen vládou Jiřího Paroubka. Účinnost nabyl 1. července 2005, certifikované pokladny podle něj měly být zavedeny od ledna 2007. Vše bylo zrušeno vládou Mirka Topolánka.
Slovensko zavedení registračních pokladen doplnilo o účtenkovou loterii, spuštěnou v září loňského roku, a skutečně hlásí zlepšení výběru DPH.
Po methanolové aféře přešla kontrola provozoven, v tomhle případě lihovarů, z pod Ministerstva zemědělství pod Ministerstvo zdravotnictví.
Rozdělení kompetencí dle zákona (pdf., str. 36–38) o potravinách a tabákových výrobcích je takové, že orgány ochrany veřejného zdraví, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, mají na starost kontrolu stravovacích služeb. Orgány veterinární správy (pod Ministerstvem zemědělství) mají na starost potraviny živočišného původu a konečně Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), spadající rovněž pod Ministerstvo zemědělství, je zodpovědná za kontrolu ostatních potravin včetně výroby lihovin.
Novela zákona, která měla i v reakci na metanolovou aféru jasněji vymezit kompetence obou ministerstev, skončila pouze ve stádiu vládního návrhu a nikdy tedy nevyšla v platnost. I kdyby se tomu ale stalo, se zodpovědností za kontrolu lihovarů by se nic nezměnilo.
Novela by přinesla omezení kompetencí orgánů ochrany veřejného zdraví, pod jejichž kontrolu nyní spadají stravovací zařízení s omezením na neživočišný původ potravin. Státní veterinární správa by si udržela kontrolu potravin živočišného původu, novelou by je měla kontrolovat i ve stravovacích zařízeních. SZPI by zůstaly ostatní potraviny včetně zmiňovaných lihovarů.
Časopis Týden ještě k celé záležitosti uvádí: "Ministerstvo (zdravotnictví, pozn. Demagog.CZ) má pravomoci ke kontrole pouze v provozovnách veřejného stravování, nemůže nařídit kontrolu alkoholu v obchodech a ve stáncích na tržištích. Tam už o víkendu začala s kontrolami Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která spadá pod ministerstvo zemědělství".
V rámci kompetencí nad kontrolou lihovarů se tedy žádná změna neudála – stále spadá pod Ministerstvo zemědělství. Výrok Zuzany Roithové tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Já se pana prezidenta půjdu zeptat nejdřív, předtím, než by teda došlo k nějaký nominaci, co si o tom myslí, proč v časopisu Týden mě obhajoval a říkal, že to byl předvolební faul (Babiš mluví o možné potřebě negativního lustračního osvědčení - pozn. Demagog.cz).
Výrok Andreje Babiše je hodnocen na základě dohledaného vyjádření prezidenta Zemana pro časopis Týden jako pravdivý.
V rozhovoru s názvem " Volby jednoznačně vyhrál Babiš ", který vyšel v časopise Týden v pondělí 28.10., padl také dotaz: " V souvislosti s Andrejem Babišem se také hodně mluvilo o jeho údajné spolupráci s StB. Je to pro vás důležité téma? A co si myslíte o lustračním zákonu? "
Miloš Zeman na něj odpověděl:" Jsem velice skeptický k lustračnímu zákonu obecně a k jednotlivým případům zvláště. Vezměte si příklad Jiřiny Bohdalové a mnoha dalších konkrétních lidí, které nakonec soud očistil. Myslím, že kdyby tato věc byla skutečně aktuální, tak by vyplynula najevo už dřív, a ne těsně před volbami. Proto ji lze považovat za jakýsi předvolební faul. Odpůrcem lustračního zákona jsem i t toho důvodu, že pan Lorenc nechal skartovat patnáct tisíc živých svazků velkých ryb na začátku revoluce, kdy vládl chaos. Teď už se bavíme jen o malých rybách. "
Nelze jasně určit, co měl Andrej Babiš na mysli, když mluvil "o obhajobě" ze strany prezidenta Zemana, necháváme proto tuto část výroku na posouzení čtenáři. Výrok hodnotíme jako pravdivý především díky formulaci o "předvolebním faulu".
