Přehled ověřených výroků

Na základě schváleného usnesení Vlády ČR by se měl počet policistů v roce 2014 navýšit na 40 272 z letošního stavu 38 996 tabulkových míst. Toto navýšení bylo dohodnuto v červenci na schůzce ministra Peciny s policejním prezidentem Červíčkem. Ten také uváděl, že z navýšení stavu by se měla těšit hlavně „konkrétní obvodní oddělení, konkrétní kriminálky, kde považujeme situaci za nejvíce rizikovou“.

Také ministr Pecina navrhoval„aby se zvedly početní stavy hlavně u pořádkové a dopravní policie v problematických lokalitách na Ostravsku a na severu Čech“. 272 lidí by podle něj mělo zamířit do policejních škol.

Policejní prezidium na náš dotaz ohledně budoucího rozdělení nových tabulkových míst odpovídá „Plánované navýšení počtu policistů avizované ze strany ministra vnitra nebudeme v tuto chvíli komentovat, protože není ještě zcela zřejmé, zda, kam a v jakém počtu budou tyto posily určeny…“

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni potvrdit fakta, která ve svém prohlášení ministr vnitra uvádí.

Srovnání situace na Krymu s Kosovem skutečně odmítli představitelé Spojených států i Evropy, například bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul nebo bývalá ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová. Podle ní byl rozdíl v předchozím vývoji, kdy situace v bývalé Jugoslávii byla důsledkem domácího vývoje. Už tam navíc Rusko oddělení Kosova na půdě OSN blokovalo.

Ve svém projevu v Bundestagu pak německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že srovnání Krymu s Kosovem je "hanebné“ a dodala, že v Kosovu probíhaly nejdřív roky etnických čistek, než došlo k deklaraci nezávislosti. Zároveň řekla, že odtržení Krymu je pro ni porušením mezinárodního práva.

Naopak český prezident Miloš Zeman tvrdí, stejně jako například ruský ministr zahraničí Sergey Lavrov, že je potřeba měřit stejným metrem a že Krym je potřeba brát jako Kosovo.

Rozsudek (.pdf, en) Mezinárodního soudu, na nějž se Vladimir Putin odkazuje, sice o zmíněných etnických čistkách nehovoří, Soud však rozhodoval právě o tom, zda při vyhlášení nezávislosti nedošlo k porušení mezinárodních práv. Soud se zabýval hlavně identitou tzv. "Shromáždění Kosova" ("Assembly of Kosovo"), prozatímního orgánu samosprávy, které deklaraci nezávislosti vydalo.

V disentním stanovisku (str. 26–30) se navíc hovoří o vážné humanitární krizi a katastrofě spojené s vážným násilím proti civilnímu obyvatelstvu, etnickými čistkami či viktimizaci rozsáhlých segmentů obyvatelstva (zejména body 6 a 8).

Soud jako celek se tedy otázkou obětí skutečně nezabýval, v rozsudku se ovšem otázka oběti objevuje. Není tedy pravdou, že by v této souvislosti nebylo "uvedeno vůbec nic", výrok je tak hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky OECD, webu aktualne.cz a informací uvedených v koaliční smlouvě.

Pravdou je, že se Miloš Zeman mnohokrát veřejně vyslovil pro progresivní zdanění, pro ilustraci zde uvedeme pouze několik odkazů na tato vyjádření (Lidovky.cz, Investujeme.cz, Aktualne.cz).

V souvislosti s možností změny výše zdanění je v koaliční smlouvě explicitně uvedeno následující: " Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014."

Koalice se k možnému zavedení progresivní daně staví skutečně poměrně vágně. V koaliční smlouvě lze dohledat následující formulaci: " Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob) ".

Pravdou také je, že progresivní zdanění se v různé míře nachází u většiny vyspělých zemí (země OECD). Přehled míry zdanění některých zemí západní Evropy naleznete přehledně na webu aktualne.cz. Pro úplnost uvádíme také zprávu OECD zde (.xls), která obsahuje přehled daně z příjmu u fyzických osob v letech 1981–2012.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. Všechny části jeho výroku jsou korektní, sám se skutečně vyslovoval pro progresivní zdanění, což je běžné v zemích západní Evropy, a koalice jej v koaliční smlouvě nepopisuje nijak explicitně či podrobně.

Praní špinavých peněz neboli legalizace výnosů z trestné činnosti je trestný čin, který nemůže existovat sám o sobě. Jeho podstatou je skutečnost, že je vždy spojen s jinou trestnou činností, jejíž zisky je potřeba legalizovat, tedy věrohodným způsobem doložit jejich původ (.pdf - Parlamentní institut).

Neformální rada ministrů jednala o Schengenu a vnitřních záležitostech. Český ministr vnitra Radek John zdůraznil, že nejnebezpečnějším trendem je postupné prorůstání organizovaných zločineckých struktur do legální sféry. Za prioritu považuje zabavování výnosů z trestné činnosti. V této souvislosti vyzval ostatní ministry, aby se zaměřili na včasnou výměnu informací za použití stávajících informačních zdrojů a dále žádal, aby státy byly aktivnější při odhalování nelegálních kont v zahraničí.(zdroj: mvcr)

V prvním pololetí 2013 (.pdf) se Policii České republiky podařilo jako „výnosy z trestné činnosti“ zajistit majetek ve výši cca 6,5 miliardy korun. Jedná se tak o velmi výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Za celý loňský rok, který byl rovněž rekordní, Policie České republiky zajistila celkově cca 5,8 miliardy korun. Za první pololetí se tedy policejním orgánům podařilo jako výnosy z trestné činnosti zajistit o více než 11 procent větší objem majetku, než za celý loňský rok.

Oldřich Martinů byl policejním prezidentem v termínu 29. květen 2007 - 31. prosinec 2010.

Rokzajištěné hodnotyzajištěné hodnoty, zůstatekcelková způsobená škodaprocentuální poměr2004-20052863683429846,6200614491049242696,02007736708227823,2200813501338316254,3200913121016260125,0201012831210241035,32011430139042739515,72012583956213213618,21. pol. 2013650962931382047,1(údaje jsou v milionech korun)

Z. Ondráček sloužil u Sboru národní bezpečnosti a následně u Policie ČR od roku 1988 do roku 2011, což představuje 23 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je zde ovšem namístě připomenout, že Ondráček - ještě jako příslušník Pohotovostního pluku SNB - zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne.

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Poslanec Ondráček patrně hovoří o podnětu, který připravil ve spolupráci s tehdejším předsedou sněmvního kontrolního výboru Vojtěchem Filipem a o jeho detailech informuje na serveru Česká pozice. Tento podnět měl být podán 15. srpna 2012, kdy již Vít Bárta nebyl ministrem dopravy.

Toto podání bylo podle serveru Lidovky.cz v dubnu 2013 odloženo.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejných zdrojů není možné doložit ani vyvrátit všechny aspekty, které Pavel Bělobrádek zmiňuje.

Co se týká výborů, o nichž je řeč, jde o následující 2:

a) Personální výbor - tento výbor by měl posuzovat nominace do dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí, což by znamenalo, že by pravomoc nominovat členy dozorčích rad nezůstala v gesci příslušného ministra.

b) Výbor pro církevní restituce - výbor by měl zastávat monitorovací funkci při provádění církevních restitucí a následným způsobem používání získaného majetku církvemi. Náplň tohoto výboru by se dala shrnout následovně: „Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi“.

V rámci výboru by měl zasedat premiér Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Systém eKLEP, o němž Bělobrádek mluví v souvislostí se svými připomínkami, není však veřejně přístupný a tudíž nelze přesně popsat, nakolik v něm Bělobrádek a KDU-ČSL připomínali návrhy ke zmíněným výborům.

Co se týká části vyjádření, kde vicepremiér mluví o dotazu směrem k Legislativní radě vlády, tak Demagog.cz kontaktoval tento orgán s žádostí o potvrzení zmíněné informace. Po obdržení odpovědi na náš dotaz bude odůvodnění výroku doplněno.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK.

Ministr financí v demisi Jan Fischer se skutečně sešel s poslanci KDU - ČSL a to 19.11. 2013. Diskuze byla zaměřena zejména na státní rozpočet. Jan Fischer strávil s poslanci zhruba dvě hodiny.

Poslanci KDU - ČSL s ministrem financí hovořili také o problémech, které by mohly vzniknout České republice z nedostatečného čerpání evropských dotací, nebo o vlivu zásahů České národní banky do kurzu koruny. (zdroj ČTK)

Nepodařilo se nám dohledat, že by se Zdeněk Žák někdy v minulosti vyjadřoval k problematice vybírání mýtného.

Řada politiků, například i Jiří Rusnok, se vyjadřovali k této problematice. Jedná se především o nevýhodnost smlouvy státu s firmou KAPSCH, na což poukázal například i NKÚ. Existuje zde celá řada problematických částí této spolupráce. Vyjádření Zdeňka Žáka se nám nepodařilo dohledat.