Přehled ověřených výroků

V období prosinec 2012 – září 2013 byl zaznamenán pokles nezaměstnanosti, a to například v České republice, Německu nebo Dánsku.

Pokud bychom chtěli tento výrok ověřit v dlouhodobějším horizontu, tak využijeme speciální analýzu o nezaměstnanosti ve státech EU z dílny České spořitelny, která srovnává nezaměstnanost v letech 2000, 2007 a 2012.

Data z této studie ukazují, že v delší časové perspektivě nezaměstnanost klesá bez ohledu na krizi v Německu a na Maltě, na konstantní úrovni se pak drží v Rumunsku. Nejde tedy tvrdit, že ve všech zemích EU nezaměstnanost stoupá.

Na základě těchto informací musíme hodnotit výrok jako nepravdivý, jelikož jsou státy, kde nezaměstnanost zaznamenala pokles.

Miloslav Ransdorf měl patrně na mysli římského císaře Octaviana, který později přijal titul Augustus (vznešený) a od jehož smrti skutečně letos v srpnu uplynou 2000 let. Není však jisté, co měl Ransdorf na mysli jako onu "protibyrokratickou komisi". Za své dlouhé vlády však provedl množství reforem ve fungování římské říše.

Svoji "protibyrokratickou komisi", zvanou Komise pro odstraňování byrokratické zátěže občanů a podnikatelů, inicioval i tehdejší český premiér Václav Klaus v letech 1996 až 1997. Později mu za její vznik byla udělena Cena Michala Tošovského, antibyrokratická cena udělovaná sdružením eStát. Komise však ještě v roce 1997 zanikla a žádné viditelné výsledky za ní nezůstaly.

Za boj s byrokracií byli touto cenou oceněni i Martin Říman, Mirek Topolánek či Jaroslav Kubera, ti ale už nezakládali specializovanou komisi. Klausova komise tedy byla skutečně poslední, která u nás vznikla, a i ta, jak říká europoslanec Ransdorf, ztroskotala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Evropský parlament skutečně schválil balíček nařízení týkající se fondů EU, proto hodnotíme výrok Oldřicha Vlasáka jako pravdivý.

Šest nových nařízení, která upravují čerpání evropských fondů v období 2014-2020 schválil Evropský parlament ve středu 20. listopadu.

Nařízení se týkají Evropských strukturálních a investičních fondů, hlavního nástroje investiční politiky EU.

Zmíněný výnos, podle kterého měli kriminalisté informovat své nadřízené o citlivých případech, skutečně platil od roku 2007, tedy v době, kdy byl ministrem Ivan Langer a policejním prezidentem Oldřich Martinů.

Informoval o tom pozdější šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, jeho slova potvrdil i bývalý náměstek policejního prezidenta Martinů Jiří Houba.

Tomáš Martinec toto nařízení zrušil bezprostředně po svém nástupu do funkce.

Program strany pro předčasné volby, který strana zveřejňuje na svých webových stránkách, podobný závazek neobsahuje.

„Věci veřejné nechtějí bojovat proti korupci jenom slovy,“prosazovala strana novelu zákona o veřejných zakázkách. Tato novela, která mimo jiné zrušila „losovačky“, byla schválena v roce 2011 celým poslaneckým klubem Věcí veřejných (mimo omluvených poslankyň).

Při projednávání novely vládu zastupoval ministr pro místní rozvoj za VV Kamil Jankovský a Deník.cz při příležitosti schvalování novely uvedl, že „Věci veřejné ve vládě prosadily návrh zákona o veřejných zakázkách.“

Tehdejší předseda strany a ministr vnitra Radek John rovněž jmenoval do funkce policejního prezidenta Petra Lessyho.

Lídr hnutí Změna Jan Korytář se takto vyjádřil (23:35) v Interview Daniely Drtinové 11. listopadu 2013.

Hlavní bankovní účet politického hnutí Změna spolu s účty jeho krajských organizací najdete na tomto seznamu transparentních účtů. Podle výpisu z hlavního účtu poskytl miliardář Karel Janeček hnutí 26. 8. 2013 celkem 2 985 984 Kč s přáním „hodně úspěchů :)". V naší metodice tolerujeme u částek tohoto typu odchylku 10 %. Jan Korytář se v této toleranci pohybuje. Výpůjčku potvrzuje Janeček na svém blogu (informaci dále uvádějí např. i Parlamentní listy). Zdali Změna částku vrátí, samozřejmě ověřit nemůžeme.

Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.

Současná vláda byla jmenována 29. 1. 2014, je tedy v úřadě téměř dva měsíce.

Délka legislativního procesu se samozřejmě značně liší. Příkladem toho je sestavování nového občanského zákoníku, které od vypracování věcného záměru, až po schválení návrhu vládou trvalo jedenáct let, či trestní řád, s jehož věcným záměrem přišel tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již v roce 2007, Poslanecké sněmovně jej ale vláda předložila až 27. 2. 2008.

Celý postup vládního legislativního procesu je popsán v usnesení vlády z 18. března 1998. Článek 5 odstavec 3 stanovuje standardní patnáctidenní lhůtu pro připomínky k věcnému záměru, Legislativní rada má dále dle článku 7 odstavce 2 šedesát dní k projednání věcného záměru, lhůta pro další připomínkové řízení je 20 dnů. Následuje 60denní lhůta pro Legislativní radu k projednání návrhu zákona a 5denní lhůta pro dodání schváleného návrhu předsedovi vlády k podpisu.

Vláda nemá povinnost zveřejňovat celý proces vládního legislativního postupu. Toto jsou standardní lhůty, které lze měnit. Prostým součtem a výše zmíněnými příklady ale dovodíme, že skutečně není anomálií, pokud by vládní legislativní proces trval v řádu měsíců.

Tomio Okamura tento výrok pronesl v rozhovoru, který přinesl server iDNES.cz 21. ledna 2014.

Z kontextu rozhovoru je patrné že se hovoří o osnově návrhu zákona o celostátním referendu, zveřejněnou hnutím Úsvit.*

Ústavní soud by se teoreticky mohl vyjadřovat k zákonům v referendu přijatým, nicméně nikoliv k referendu samotnému a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Celostátní referendum není v současnosti v české právní soustavě zakotveno a Ústavní soud tedy nemá ze zákona právo ho posuzovat. Platí zde pravidlo, že státní orgán může konat pouze v případě, kdy to zákon výslovně stanoví (článek 2, odst. 2). Postup by tedy musel být specifikován zákonem, podobně jako např. u referend místních a krajských.

Roli a pravomoci Ústavního soudu stanoví Ústava ČR a zákon o Ústavním soudu.

Výčet materie, kterou se může Ústavní soud zabývat je shrnut v článku 87 Ústavy ČR.

Dle § 72 zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat a) fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a b) zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku.

Dle § 64 zmíněného zákona je také při splnění určitých podmínek možno podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení.

Pravomoci soudů v případě místních a krajských referend jsou zakotveny v § 91a a § 91b soudního řádu správního. Na základě tohoto zákona se tedy může Ústavní soud vyjadřovat, ovšem jen pokud je podána stížnost.

* Hnutí Úsvit následně v Poslanecké sněmovně předložilo návrh zákona o celostátním referendu (.pdf, s. 2), kde je již na rozdíl od osnovy role Ústavního soudu explicitně definována.

Prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě Evropského parlamentu dne 26. února 2014. Ve svém projevu zdůraznil důležitost vytvoření společné evropské armády, společné fiskální politiky a harmonizaci zdanění. Dále hovoří o tom, že „je příznivcem přijetí eura v co nejkratším časovém horizontu“. Všechny již zmínění cíle jsou projevem hlubší evropské integrace.

20. února absolvoval premiér Bohuslav Sobotka svou první pracovní návštěvu v Bruselu, kde se sešel s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Jednalo se o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu či o zrušení české výjimky z Lisabonské smlouvy. Premiér Sobotka uvedl: „Nová vláda je přesvědčena o tom, že příležitostí pro další rozvoj České republiky, pro její hospodářský růst, tvorbu nových pracovních míst, prosperitu a pro nejlepší obhajobu našich národních zájmů je naše aktivní účast na pokračování evropské integrace“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Premiér Sobotka přímo nevystupoval na půdě Evropského parlamentu, pouze se v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise a s předsedou Evropského parlamentu. Avšak jak prezident Zeman, tak premiér Sobotka se přihlásili k myšlenkám hlubší evropské integrace.