V tomto ohledu alespoň distanc od toho, že Česká republika hlasuje například jenom se Saúdskou Arábií, Katarem, případně nějakými ostrovními státy, a ocitne se na chvostu zahraniční politiky v celém Valném shromáždění OSN. A nemyslím tím jenom otázku hlasování o Palestině, která byla skutečnou ostudou.
Hlasování o postavení Palestiny v Organizaci spojených národů a jejího uznání jako nečlenského pozorovatelského státu rezolucí A/RES/67/19 (.pdf) proběhlo na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN dne 29. listopadu 2012. Pro povýšení Palestiny do pozice nečlenského státu hlasovalo (.pdf, str. 12) 138 států, zdrželo se 41 a proti bylo devět. V tomto hlasování se Česká republika zařadila mezi 9 států hlasujících proti společně s USA, Kanadou, Izraelem, Panamou, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Nauru a Palau. Přestože jde o některé z nejmenších států, nelze říci, že by zde ČR hlasovala pouze s nimi (viz USA či Kanada), natož se Saúdskou Arábií nebo Katarem, kteří se vyslovili (.pdf) pro přijetí rezoluce.
Zda to bylo "skutečnou ostudou" je již na subjektivním hodnocení, nicméně pro úplnost lze uvést, že například členské státy Evropské unie nezaujaly jednotnou pozici (přestože pozice České republiky byla jednoznačně nejodlišnější). Ministerstvo zahraničních věcí informovalo ohledně pozice ČR před samotným hlasováním: " Česká republika v rámci jednání na mezinárodních fórech opakovaně zdůrazňuje, že jedinou cestou řešení blízkovýchodního konfliktu jsou přímá jednání palestinské a izraelské strany. Česká republika nepodporuje jakékoli jednostranné kroky, které nejsou nápomocny k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a dosažení trvalého míru na Blízkém východě ".
A nezlobte se na mě, potvrzuje ta má slova mimo jiné vyjádření rabína ukrajinského, který vyzval ukrajinské židy, aby se přestěhovali do Izraele, protože tam pro ně není žádné místo a nemají jistotu udržení vlastního života.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ukrajinský rabín Moše Reuven Azman vyzval (ang.) kyjevské Židy, aby opustili město a pokud to bude možné, tak i zemi. Nevyzval je však k přestěhování přímo do Izraele.
Přestože protesty na Majdanu neměly antisemitský charakter, představitel židovské obce na Ukrajině se vyjádřil, že se obává chaosu, při kterém by mohlo dojít k pronásledování Židů. Uvedl také, že se objevila varování týkající se útoků na židovské instituce. Jedna z protestujících politických stran (ang.), Svoboda, navíc stojí na neonacistickém a antisemitském základě.
Ukrajinská krize se projevila na finančních trzích tím, že rubl silně poklesl a ruská burza se propadla.
Krize na Ukrajině začala 21. listopadu 2013 ve chvíli, kdy ukrajinská vláda odstoupila od podpisu Asociační dohody s EU.
21. listopadu 2013 byl kurz rublu vůči koruně 61,278 od této chvíle jeho kurz stále klesá s občasným vzestupem až na hodnotu 53,931 ze dne 12. března 2013. Tabulka s kurzem rublu je dostupná zde.
Samotná Krymská krize měla vliv na další pokles rublu, ale zapříčinila i propad na ruské burze.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Naopak určité sociální skupiny se tam pak chtějí v uvozovkách vrátit. To potvrdí pan generální ředitel, že máme určitou sociální vrstvu, která zvláště na zimu se snaží dostat do kriminálu a nám proto v zimě roste počet vězňů.
Nepodařilo se nám dohledat relevantní data k tomu, zda se určitá sociální vrstva opravdu snaží na zimu dostat do vězení a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Počtu vězňů v zimě se věnujeme v rámci jiného výroku z této diskuze a proto jej zde nehodnotíme.
Citujete pana Babiše, který to skutečně řekl, že jsem to udělal (otázka zní, zda Kalousek odpustil církvím daň z převodu nemovitostí - pozn. Demagog.cz).
Na základě vyjádření Andreje Babiše pro deník Právo hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.
Miroslav Kalousek reaguje na dotaz "Proč jste restituujícím církvím odpustil daň z převodu nemovitostí, když ji všichni ostatní musí platit? Podle pana Babiše jdete cíleně na ruku církvím a hazardu."
Andrej Babiš v minulosti kritizoval Miroslava Kalouska za církevní restituce a jejich schválenou podobu. Podle informací z médií (novinky.cz) prohlásil 10. listopadu na dotaz Práva: „Nevím, myslím ale, že to bylo domlouváno velice podivně. Pan Kalousek jim nejdřív odpustil i daň z převodů, což nechápu proč“.
O den později již Andrej Babiš použil mírně upravenou formulaci (přiložené video, idnes.cz). 11. listopadu na tiskové konferenci, která předcházela jeho setkání s občany v Brně řekl: „Původně pan Kalousek dokonce chtěl odpustit i daň z převodu nemovitostí, to nakonec jako neprošlo…“.
Nicméně jeho vyjádření z 10. listopadu potvrzuje slova Miroslava Kalouska. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Jednak vidíme, že zde není jenom vládní koalice, že ta vládní koalice je při řadě hlasování doplňována také podporou komunistické strany.
Není sice možné přesně určit, kolik hlasování je "řada hlasování", ale je pravdou, že KSČM několikrát hlasovala s formující se koalicí ČSSD, ANO a KDU-ČSL..
Jedná se například o hlasování o harmonogramu projednávání rozpočtu, hlasování o opatŕení Senátu o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, návrhu na potvrzení předsedů výborů PS nebo návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014.
My vládneme v 10 krajích ze 13, dokonce máme hejtmana, jak jsme viděli, máme několik náměstků hejtmanů, radních, máme zodpovědnost a zrovna v Moravskoslezském kraji, což je můj kraj nebo můj kraj, kraj, ze kterého pocházím a za který jsem kandidovala, tak jsme dokázali, že jsme tu zodpovědnost i obhájili. Protože my jsme tam byli v roce 2008 v koalici se sociální demokracií a v roce 2012 nám voliči dali, tuším, ještě snad jednou tolik hlasů.
KSČM vládne, jak říká Kateřina Konečná, v 10 krajích ze 13. Na Vysočině potom podporuje menšinovou vládu ČSSD.
Hejtmanem za KSČM je Oldřich Bubeníček, který úřaduje v Ústeckém kraji. Náměstky hejtmana má tato strana například ve zmíněném Ústeckém kraji (Stanislav Rybák), v Moravskoslezském kraji (Josef Babka), v Plzeňském kraji (Zdeňka Lišková) atp.
Je také pravda, že KSČM vládla s ČSSD v Moravskoslezském kraji po volbách v roce 2008. Bylo to tehdy vůbec poprvé, kdy ČSSD vytvořila koalici s komunisty. Kateřina Konečná ovšem uvedla nesprávnou informaci ohledně volebního výsledku její strany v Moravskoslezském kraji: v roce 2008 získala KSČM 60 672 hlasů, což přepočteno na procenta bylo 15,92 %; v roce 2012 pro komunisty hlasovalo 72 912 voličů, což představovalo 22,78 % hlasů. Není to tedy jednou tolik hlasů, jak tvrdila Kateřina Konečná. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Z hlediska strukturálních fondů tak má Česká republika pátou nejvyšší alokaci v přepočtu na obyvatele Pro příští programové období, pozn.).
Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.
V průměru v každé smlouvě se přesouvá zhruba 11 % pravomocí směrem do Bruselu.
Nepodařilo se nám dohledat, zda se skutečně přesouvá v každé smlouvě 11 % pravomocí směrem do Bruselu. K rozšiřování pravomocí a záběru nadnárodní koordinace politik bezesporu dochází, stanovení 11 % se nám však nepodařilo z žádného dostupného zdroje ověřit. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Do doby, než ta krize vnikla, stouplo DPH v ČR skoro dvojnásobně.
Zuzana Roithová ve svém výroku mluví o tom, že v období mezi vstupem do EU a příchodem krize do ČR vzrostlo DPH dvojnásobně. Podle webu podnikatel.cz a danarionline.cz vypadal vývoj DPH v České republice následovně:
Základní sazba DPH
Snížená sazba DPH
1.1.1993 – 31.12.1994
23
5
1.1.1995 – 31.12.2004
22
1.5.2004 – 31.12.2007
19
1.1.2008 – 31.12.2009
9
Z tabulky jasně vyplývá, že se sice snížená sazba DPH v tomto období téměř dvojnásobně zvýšila, základní sazba však zůstala na stejné výši. Z tohoto důvodu nelze hovořit o "dvojnásobném zvýšení DPH", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící. Dodejme, že v období od vstupu do EU se v rámci snížené a základní sazby přesunovaly některé položky, a to zejména do "horní" sazby.
