Chtěl bych vás upozornit, že podle údajů společnosti IDEA švédský státní dluh za posledních deset let klesl o 50 %.
Studii či článek institutu IDEA zaměřený na zadlužení Švédska se nám nalézt nepodařilo, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Pro doplnění přidáváme data Eurostatu, podle kterých se hrubý veřejný dluh Švédska snížil z 52,5 % HDP (2002) na úroveň 38,2 % HDP (2012). Tato čísla by tedy ukazovala na menší pokles, než o jakém mluví prezident Zeman, nicméně nemůžeme vyloučit, že společnost IDEA vydala odlišné údaje.
Václav MORAVEC: Loterijní firmy od roku 2012 odvádějí nejen 19 procentní firemní daň, ale také pětinovou daň z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. To znamená, že se bude zvyšovat ta druhá, ta druhá část pro? Andrej BABIŠ: No díky pánovi Kalouskovi hlavně tady dlouho neplatili daně.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť jedinečná "vina" Miroslava Kalouska za to, že hazard nebyl zdaněn před rokem 2012, je přinejmenším sporná.
Výrok se zabývá zdaněním hazardu před rokem 2012, kdy bylo toto zdanění zavedeno. Na úvod musíme podotknout, že zavedení daně jako takové je obecně možné pouze zákonem, tedy po projití řádným legislativním procesem. Miroslav Kalousek z pozice ministra i poslance nebyl tedy jediným, na kom by otázka, zda hazard zdanit, záležela. Většina v obou komorách mohla schválit zdanění hazardu nezávisle na Kalouskovi.
Před rokem 2012 již bylo jednou zdanění hazardu schváleno oběma komorami českého Parlamentu. Šlo o novelu zákona o loteriích z roku 2010 (poslanec Kalousek se hlasování ve 3. čtení neúčastnil, nicméně i tak návrh hladce prošel), která byla přijata již před volbami. Nicméně tuto novelu vetoval prezident Klaus a poslanci již kvůli volbám neměli šanci jeho veto přehlasovat.
Dalším návrhem na zdanění hazardu byl návrh ČSSD z roku 2010, který byl zamítnut na schůzi 21. června 2011 ve 3. čtení. Pro toto zamítnutí hlasoval i poslanec Kalousek.
Nicméně na stejné schůzi (šlo dokonce o předcházející bod) bylo ve 3. čtení schváleno zdanění hazardu (vládní návrh – zástupce navrhovatele ministr financí) k 1. lednu 2012, kdy pro tento návrh Miroslav Kalousek hlasoval. Návrh se posléze vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy Senátu a byl následně s těmito připomínkami Sněmovnou přijat. Pro přijetí hlasoval opět i Kalousek.
Negativní souvislosti bývalého ministra financí Miroslava Kalouska s hazardem existují (Matěj Hollan pro Českou pozici), ale v otázce povolování hracích přístrojů, nerespektování vyhlášek a sousedství, nikoliv tedy v oddalování zdanění.
Stručný vývoj problematiky zdanění hazardu v ČR nastiňuje text JUDr. Roman Vybírala z Právnické fakulty UK (.pdf).
Z hlediska strukturálních fondů tak má Česká republika pátou nejvyšší alokaci v přepočtu na obyvatele Pro příští programové období, pozn.).
Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.
Když Nejvyšší rada Krymu vyhlásila nezávislost a referendum, odvolávala se na Chartu Organizace spojených národů, v níž se mluví o právu národa na sebeurčení. Mimochodem, i Ukrajina samotná, chci to připomenout, když oznamovala vystoupení z SSSR, udělala totéž, téměř do písmene totéž.
Charta OSN říká o právu na sebeurčení v článku 1: " Cílem činnosti Spojených národů je rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, přijímat vhodná opatření k posilování světového míru".
Prohlášení nezávislosti Autonomní republiky Krym a Sevastopolu se skutečně odkazuje na Chartu OSN: "My, členové parlamentu Autonomní republiky Krym a Rada města Sevastopol, s ohledem na Chartu OSN a celé řady dalších mezinárodních dokumentů a s přihlédnutím k potvrzení statusu Kosova ze strany Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne července 22, 2010, který říká, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany části země neporušuje žádné mezinárodní normy, ..." (původní text zde) . Totéž odvoláni na Chartu OSN nalezneme i v deklaraci o nezávislosti Ukrajiny . Deklaraci o nezávislosti Ukrajiny ale předcházelo prohlášení státní suverenity z 16. července 1990. Proces osamostatnění Ukrajiny urychlil pokus o státní převrat tvrdého jádra komunistické strany v Moskvě, na což se odvolává i samotná Deklarace nezávislosti ze srpna 1991. Po vyhlášení nezávislosti následovalo referendum, které potvrdilo osamostatnění Ukrajiny. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích vidět.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.
Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.
K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.
A v roce 1954 následovalo rozhodnutí o začlenění do ní také Krymské oblasti, spolu s ní předali i Sevastopol, i když statutárně byl svazovým městem. Iniciátorem byl osobně hlava Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov.
Výrok prezidenta Putina hodnotíme na základě informací dostupných z médií a odborné literatury jako pravdivý. Pro ověřování údajů jsme použili publikace Nejnovější dějiny Ukrajiny (Olexandr Bojka, Vladimír Goněc, 1997) a Národy na prahu 21. století(Vladimír Baar, 2002).
Krym se stal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky 19. února 1954 ku příležitosti oslav 300 let od sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Poloostrov byl oficiálně darován Nikitou Chruščovem a jednalo se víceméně o symbolický čin. Stalo se tak výnosem Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR „O předání Krymské oblasti z rámce RSFSR do rámce USSR“.
Přestože většinu obyvatel Krymu v této době (data z roku 1959) tvořili etničtí Rusové (71,4 %), následovaní Ukrajinci (22,3 %), motivací k tomuto kroku bylo hned několik: teritoriální blízkost, komplementarita ekonomik a hospodářské a kulturní vazby na Ukrajinskou SSR (Bojka, Goněc; str. 185).
Politický geograf Vladimír Baar navíc uvádí, že Ukrajinská SSR zhruba měsíc před připojením Krymské oblasti odevzdala RSFSR zhruba stejně velké území Bělgorodské oblasti (Baar, str. 147). Velmi jasnozřivá je také Baarova předpověď možných budoucích událostí: „Relativní klid, který tu zavládl po dohodě o statusu Krymu, rozdělení flotily a pronájmu vojenského přístavu v Sevastopolu Rusku, však nemusí trvat věčně. Každá změna politického kursu v Rusku i na Ukrajině může rychle rozpoutat nové nacionální vášně“(Baar, str. 147).
Post velvyslance v Rusku byl neobsazený rok a o jméno Vladimíra Remka se vedly tuhé boje.
Původní velvyslanec v Rusku Petr Kolář ve své funkci skončil k poslednímu lednu 2012. Nový velvyslanec Vladimír Remek byl jmenován cca rok poté – přesně 16. ledna 2014.
Posoudit intenzitu bojů o post nového velvyslance v Rusku by bylo samozřejmě velmi subjektivní. Otázka obsazení sledované funkce byla předmětem napětí mezi rolí prezidenta a ministerstva zahraničních věcí ve věci jmenování velvyslanců. Tento "boj o velvyslance" pak zahrnoval obsazení postů např. na Slovensku, v Rakousku, Izraeli a právě v Rusku.
CDU, která byla dvě období ve vládě a získala poté přes 40 procent, kancléřka, která byla ve funkci osm let, získala velmi silný mandát. Ta strana nevládla sama, musela dělat kompromisy.
Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014. Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.
CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.
Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.
Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.
Jestliže v loňském roce v rámci celé Evropské unie propadlo zhruba 16 miliard korun, a z toho v České republice to bylo 10 miliard korun, tak je to velmi neblahý výsledek a jestliže letos hrozí, že přijdeme nenávratně o 24 miliard korun, tak je to nepochybně alarmující.
Podle informací, které poskytla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, je ČR nejhorší zemí v čerpání dotací z EU. ČR skutečně v loňském roce nevyčerpala dotace v hodnotě 10 mld. Kč. Celkem se z fondů EU nevyčerpalo zhruba 16 mld. Kč.
Ministryně Jourová také odhaduje, že ČR může letos přijít o dalších 24 mld. Kč z EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
...vzpomeňte si před 3 lety. ODS, TOP 09 tady slibovaly, že nebudou zvyšovat daně, nalákaly na to své voliče a hned po volbách ty daně zvýšily.
Na základě volebních programů ODS, TOP 09 a opatření vlády po volbách r. 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ve volebním programu (.pdf, s. 18) ODS z r. 2010 se píše: „ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní." nebo „Zároveň udržíme daně na současné úrovni."
Volební program TOP 09 hovoří takto: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje." Ovšem na jiném místě se píše: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.", což v podstatě znamená u některých položek dorovnání a tedy v podstatě zvýšení.
V kapitole týkající se důchodové reformy je pak přítomna tato formulace: „Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Explicitně tedy TOP 09 neuvádí, že by daně zvyšovala, i když právě v souvislosti s důchodovou reformou tento krok lehce naznačuje.
Volby proběhly v květnu a vláda složená z ODS, TOP 09 a VV byla ustavena v červenci. V srpnu 2010 pak byli některé části České republiky zasaženy povodněmi. Ministr financí Miroslav Kalousek navrhnul zvýšení daně z příjmů o 100 Kč, které mělo sloužit k likvidaci následků příštích povodní a k protipovodňové ochraně. Tato „povodňová daň " pak skutečně vstupuje v účinnost r. 2011.
Kromě této daně, kterou vláda zavedla brzy po svém ustanovení, byla v průběhu volebního období zvýšena např. také DPH (a to hned dvakrát), dále je např. pro roky 2013-2015 zavedena také nově 7% sazba daně pro vysokopříjmové skupiny.
